Zajímavosti o jódu z pohledu zdraví: Proč jej potřebujeme a kdy vadí 4.8/5 (15)

• Jód je živinou, která je důležitá pro správnou funkci štítné žlázy, která produkuje hormony ovlivňující růst, vývoj a metabolismus těla. V tomto článku najdete některé zajímavosti o jódu z pohledu zdraví.
• Pro zdraví štítné žlázy: Jód je klíčovým minerálem pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Nedostatek jódu může vést k nedostatečné produkci hormonů, což může způsobit hypotyreózu a další problémy spojené se štítnou žlázou.
• Jód má vliv na růst a vývoj: Jód je nezbytný pro správný růst a vývoj dětí. Nedostatek jódu u těhotných žen může mít vážné následky pro vývoj plodu a dítěte, včetně mentálního postižení a zpožděného fyzického růstu.
• Vliv na metabolismus: Hormony štítné žlázy, které jsou závislé na jódu, ovlivňují metabolismus těla. Správná hladina jódu je důležitá pro udržení optimálního metabolismu, který ovlivňuje energetickou hladinu a regulaci tělesné hmotnosti.
• Podpora imunitního systému: Jód má také antimikrobiální vlastnosti a může podporovat zdravou funkci imunitního systému. Může pomáhat bojovat proti bakteriím, virům a parazitům.
• Jako prevence endemického zvětšení štítné žlázy: Jód je klíčovým minerálem pro prevenci endemického zvětšení štítné žlázy, které je způsobeno nedostatkem jódu. Přidávání jódu do soli (jodizace soli) je jednou z úspěšných strategií pro prevenci tohoto stavu.
• Proto je důležité zajistit si dostatečný příjem jódu prostřednictvím stravy a případně doplňky stravy, pokud je to nezbytné. Je však také důležité dbát na to, aby příjem jódu nebyl nadměrný, protože nadměrné množství jódu může také mít negativní účinky na zdraví. Je vhodné se poradit s lékařem ohledně správného příjmu jódu a dodržování doporučených hodnot.

Jód je důležitým a nepostradatelným prvkem, který potřebujeme ke správnému fungování organismu. A zvlášť důležitý je v těhotenství. Jsou ale i případy, kdy se musí omezit.

6. března je Mezinárodní den jódu

Každý rok, 6. března, slavíme Mezinárodní den jódu. Ten nám má připomenout, jak moc je pro nás tento prvek důležitý, a že si je jeho příjem dobré hlídat. Jsou ale i případy, kdy se jódu je třeba vyhnout. Na zajímavosti o jódu se podíváme v dnešním článku.

Co je to jód?

Vzácný stopový prvek, nezbytný pro vývoj organismu a hlavně pro správnou funkci štítné žlázy. Velmi obtížně se stanovuje jeho přítomnost v krvi, protože zde je jeho koncentrace velice nízká a navíc kolísavá. Základní metodou saturace jódem je jeho koncentrace v moči, protože se asi 80 % přijatého jodu se z organismu vylučuje močí.

Kde jód najdeme?

Nejlepšími zdroji jsou mořská sůl, mořské ryby, řasy a plody. Přidává se také do některých mléčných výrobků, minerálních vod i do kuchyňské soli. Podle odborníků pro to, abychom měli jódu dostatek, stačí používání jodizované soli v kuchyni a vhodná mořská ryba alespoň jednou týdně.

Jak se může nedostatek jódu projevit?

Únavou, podrážděností, problémy se spánkem. Potíží je víc, ale málokoho napadne, že by mohly být spojeny s nedostatkem jódu.

Nedostatek jodu může vést k vážným zdravotním problémům, včetně strumy (zvětšené štítné žlázy), mentálního postižení a kretenismu.

Kdy je přísun jódu nejdůležitější?

V těhotenství. Jeho nedostatek totiž může negativně ovlivnit vývoj plodu, narušit vývoj mozku, vést k potratu či předčasnému porodu. V případě, že ho má nastávající matka málo, může lékař předepsat jódové tablety, aby problémům předešel.

Co jód a štítná žláza?

Jedním z hormonů, který štítná žláza vylučuje, je thyroxin, který v těle váže jód a ovlivňuje látkovou výměnu v tělních buňkách. Skupina hormonů štítné žlázy ovlivňuje především vývoj pohybové soustavy a mozku v raných fázích vývoje, a proto může jejich nedostatek negativně ovlivnit inteligenci. Pokud tělu nedodáme dostatek jódu, může se to projevit právě problémy spojenými se štítnou žlázou. Začne se zvětšovat a navenek se projeví jako tzv. struma (vole). Problém bývá vidět na první pohled, může se projevovat i pocitem tlaku na krku.

Kolik jódu denně potřebujeme?

U dospělého člověka je to 150 až 170 μg denně. U dětí je množství nižší a závisí na věku. V těhotenství naopak jeho potřeba stoupá až o 100 μg denně, proto ženám nemusí jeho přísun v běžné stravě stačit.

Kdy naopak přísun jódu vadí?

V případě alergie na jód a u nemocných s Duhringovou chorobou, o které se někdy mluví jako o kožní formě celiakie. Nemocní mívají zvýšenou citlivost na jód a jejich potíže se mohou zhoršit právě po požití jídel s vyšším množstvím tohoto prvku, například mořských ryb. Proto je třeba jeho množství ve stravě hlídat a výrazně omezit.

Zajímavá fakta o jódu

Podívejme se na zajímavá fakta a informace o jódu:

• Jod byl objeven v roce 1811 Barnardem Courtoisem.
• Název jód vznikl z řeckého slova „jódy“, což znamená fialový.
• Jód je poměrně vzácný jak v zemské kůře, tak ve sluneční soustavě.
• Jód je až 47. nejhojnějším prvkem ve sluneční soustavě.
• Je 60. nejběžnější prvek zemské kůry.
• Jod je rozpustný ve vodě a nachází se hojněji v oceánu.
• Jód hraje v biologii všech živých organismů velmi důležitou roli.
• Vyšší savci jej využívají při stavbě hormonů štítné žlázy.
• Jód může být extrahován z vod oceánu pomocí elektrolýzy, ale není to běžné kvůli hojnosti jódu v jednodušším použití solanky (roztok anorganické soli).
• Většina produkovaného jódu se používá v krmivech pro hospodářská zvířata.
• Jod je také nezbytný pro výrobu kyseliny octové, což je další významné komerční využití jodu.
• Jako čistý prvek je jód lesklý, fialovo-černý, nekovový prvek.
• Ačkoli to technicky není kov, má některé vlastnosti kovu.
• První jodizovaná stolní sůl byla prodávána v Michiganu v roce 1924. Před tím to bylo tak, že většina lidí žijících podél pobřeží měla stále dostatek jódu právě díky tomu, že žili blízko oceánu a pobřežní půdy. Lidé žijící dále ve vnitrozemí však často trpěli nedostatkem jódu, což mělo za následek vyšší výskyt strumy. Jakmile bylo zjištěno spojení mezi nedostatkem jódu a strumou, lékaři a zdravotníci začali hledat způsoby, jak tento problém zmírnit – to nakonec vedlo právě k jodizované soli.
• Dokonce i zvířata mohou v důsledku nedostatku jódu mít strumu. Není vzácné vidět strumu u psů, skotu, koz, ptáků a ryb.
• Jod je také součástí jaderného spadu, zbytkového radioaktivního materiálu, který padá z nebe po jaderném výbuchu. Lidé v těchto radioaktivních oblastech jsou vystaveni nebezpečí vdechování nebo požití jódu, který je ve velkých dávkách vysoce toxický.

Zajímavé informace, že? Jód je prostě zajímavý prvek :)

A co si dále o jódu přečíst?

• Nedostatek jódu může mít fatální následky
• Jód pro náš zdravý růst
• Jód dokáže zvýšit IQ dítěte ještě před jeho narozením

Studie a zdroje článku

• Iodine intake in human nutrition: a systematic literature review Autoři: Ingibjörg Gunnarsdottir a Lisbeth Dahl

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Minerální látky, Stopové prvky

Přečtěte si také naše další články