Obsah článku
Tak, jako existuje mnoho příčin neplodnosti, existuje i celé spektrum vyšetření, které mohou napomoci odhalit její skutečnou příčinu. Patří mezi ně především folikulometrie, sledování hormonálních hladin, vyšetření spermiogramu, laparoskopie, hysteroskopie či imunologické, hematologické, andrologické, genetické vyšetření. Navzdory tomuto širokému záběru se stává, že příčinu neplodnosti se u páru zjistit nepodaří … Hovoříme o tzv. nevysvětlitelné (idiopatické) neplodnosti, která postihuje 15 až 20% párů.
Při řešení problému neplodnosti se postupuje systematicky s cílem odhalit příčinu a zvolit adekvátní léčbu. Je vhodné, aby úvodní konzultaci absolvoval pár společně, aby lékař mohl oběma partnerům vysvětlit, co je čeká. Pokud již pár absolvoval a má nějaké zprávy z předchozích vyšetření nebo operací, doporučuje se přinést jejich na konzultaci s sebou.
Vyšetření ženské plodnosti
Na začátku lékař položí ženě několik základních otázek:
- jak dlouho se snaží otěhotnět
- zda užívá nějaké léky
- zda překonala závažnější onemocnění nebo operace
- dále následují otázky ohledně menstruačního cyklu (pravidelný, nepravidelný), v jakých je intervalech, zda je doprovázen bolestmi, zda byla žena někdy v minulosti těhotná a jako těhotenství proběhlo.
První vyšetření
U ženy je třeba monitorovat jeden menstruační cyklus bez jakýchkoliv hormonálních léků. První vyšetření se provádí v jeden z prvních tří dnů menstruačního krvácení a spočívá v odběru krve na hormonální vyšetření a v ultrazvukovém vyšetření přes pochvu.
Stejná vyšetření se provedou i mezi 12. až 14. a mezi 20. až 22. dnem menstruačního cyklu. Mikrobiologické vyšetření výtěru z pochvy a cytologické vyšetření z děložního čípku se zpravidla realizují u obvodního gynekologa, následně stačí donést si s sebou výsledky.
Ovulace – ano nebo ne?
Problémy s ovulací jsou častou příčinou neplodnosti. Ovulace je proces, při kterém se uvolní z vaječníku vajíčko, aby mohlo být oplodněno spermií. Je to jedna z nejdůležitějších podmínek otěhotnění ženy.
Existuje několik způsobů, jak se přesvědčit, zda k ovulaci došlo. Nejpřesněji to umí zjistit lékař pomocí ultrazvuku a sledování hladin hormonů.
Pomocí ultrazvukového vyšetření je možné sledovat růst folikulů (dutinky, která obsahuje vajíčko) ve vaječníku, hovoříme o tzv. folikulometrii. Provádí se sondou, která se zavede do pochvy. Dva až tři dny před nastávající ovulací dosahuje folikul velikost 16 až 18 mm a nazývá se dominantní folikul. V době těsně před ovulací je jeho velikost 20 – 24 mm.
Hladina progesteronu v krvi
Ultrazvukové vyšetření se kombinuje se sledováním hladiny hormonu – progesteronu v krvi. Pokud dojde k ovulaci, t. j. dominantní folikul praskne, vzniká z něj žluté tělísko, které produkuje progesteron.
Hladina progesteronu se stanoví přibližně sedm dní před předpokládanou menstruací, t. j. při pravidelném 28denní cyklu to je kolem 21. dne menstruačního cyklu. Přítomnost dominantního folikulu uprostřed cyklu a zvýšená hladina progesteronu v druhé polovině cyklu svědčí o tom, že ovulace nastala.
V minulosti se na potvrzení ovulace používala i metoda, při které byl odebrán vzorek děložní sliznice, tzv. biopsie endometria. V současnosti vzhledem k tomu, že jsou k dispozici přesné a rychlé metody pro stanovení hormonů, se tato technika již nepoužívá.
Ovulační sety
Existují i možnosti, jak si žena může sledovat ovulaci sama v domácím prostředí. Tyto metody jsou ale méně přesné a nemohou nahradit vyšetření u gynekologa. V lékárně se dají zakoupit tzv. ovulační sety, které jsou založeny na sledování hladiny luteinizačního hormonu (LH) v moči.
Sponzorováno
Přibližně 12 až 36 hodin před nastávající ovulací dochází k vzestupu hladiny LH v krvi i v moči. Testování začíná obvykle dva až tři dny před očekávanou ovulací. U žen s 28-denním cyklem dochází k ovulaci mezi 13. a 15. dnem cyklu. Proto se s testováním začíná 11. den cyklu a pokračuje, dokud se nezachytí vzestup LH nebo až do 20. dne cyklu.
TIP: Superpotraviny a podpora plodnosti – kompletní přehled
Bazální teplota
Další způsob je měření tzv. bazální teploty. Po ovulaci dochází ke zvýšené produkci progesteronu ve žlutém tělísku, což je doprovázeno vzestupem tělesné teploty. Bazální teplota se měří nejlépe ráno, po probuzení v ústech nebo ve vagíně. Vzestup teploty o 0,3 až 0,7 ° C během několika dnů znamená, že ovulace proběhla.
Měření bazální teploty je však nejméně spolehlivý způsob, jak zjistit, zda dochází k ovulaci. U některých žen ovulace proběhne i bez zvýšení bazální teploty, nebo je zvýšení teploty způsobené např. nachlazením či únavou. Nevýhodou této metody je i to, že neumožňuje předpovědět ovulaci, informuje pouze o skutečnosti, že k ovulaci již došlo.
Důležité je poznamenat, že s blížící se ovulací dochází i ke změnám vlastností hlenu děložního hrdla. Mění se jeho konzistence, stává se řídkým, tažným a vylučuje se ve větším množství.
Plodné dny
Kombinace uvedených metod může ženě pomoci stanovit její „plodné dny“. Úzkostlivé sledování plodných dnů a následné časování pohlavního styku na den „kdy je to nejlepší“ nemusí vést ke kýženému cíli. Bylo publikováno několik studií, které nepotvrdily účinnost takového postupu.
Navíc nutit partnera k pohlavnímu styku jen proto, že „mám plodné dny“, může vést k emocionálnímu narušení partnerského vztahu a dalším nepříznivým důsledkům v sexuálním životě (poruchy erekce, odcizení, pocit, že muž funguje pouze jako nástroj pro oplodnění apod.).
Doporučujeme mít pohlavní styk pravidelně alespoň 2 – 3-krát týdně. Při této frekvenci, berouce v úvahu délku prožívání vajíčka a spermií, se určitě „trefíte“ do plodných dnů. Pokud ne, je zde asi nějaký problém a je třeba vyhledat lékařskou pomoc.
Operační vyšetření
Významné místo v pátrání po příčině neplodnosti u ženy má laparoskopie. Jde o operační výkon, který se provádí zejména, pokud chceme zjistit, zda příčinou neplodnosti nejsou poškozeny vejcovody nebo endometrióza. Zpravidla se provádí na gynekologickém oddělení nemocnice. Pobyt v nemocnici obvykle trvá tři dny. Samotný výkon se provádí v celkové anestezii. Rozhodnutí o tom, zda laparoskopii je či není nutné u dané ženy provést, dělá gynekolog – specialista na neplodnost.
Tzv. „profouknoutí vejcovodů“ se odborně nazývá hysterosalpingografie. Spočívá v podání kontrastní látky do děložní dutiny pod rentgenem. Na rtg snímku, může pak lékař zhodnotit dutinu děložní, její deformace, vrozené vývojové vady, polypy a pod. Nejčastěji se provádí za účelem zjištění průchodnosti vejcovodů. Pokud kontrastní látka proniká do břišní dutiny, znamená to, že vejcovod je průchozí.
Důležitý je i tvar a umístění vejcovodu v břišní dutině, které mohou vyvolat podezření na přítomnost srůstů po proběhlém zánětu. Některé ženy pociťují během výkonu mírné bolesti, ale většina ho snáší bez potíží. V současnosti se hysterosalpingografie provádí méně často a nahrazuje ji laparoskopie.
Zde se také podívejte na vyšetření neplodnosti u mužů.
Co dále si přečíst na toto téma?
- Možné příčiny a řešení neplodnosti
- Léčba neplodnosti alternativní medicínou
- Jak zjistit, kdy máte své plodné dny?
VIDEO: Léčba neplodnosti – jaké jsou nejčastější problémy s plodností u žen
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Moderní medicína, Vyšetřovací metody
Přečtěte si také naše další články