Obsah článku
Je dávno známo, že mikroorganismy žijící v lidském střevě mají významný vliv na zdraví trávicí soustavy. Nejnovější výzkumy však naznačují, že střevní bakterie mají souvislost i s dalšími stránkami zdraví, včetně obezity a metabolického stavu.
Mikroorganismy v lidském těle
Mikroorganismy osidlují různá místa lidského těla, včetně kůže, nosu, úst a střev. Zejména lidské střevo je domovem obrovského počtu mikroorganismů, žije zde asi 100 trilionů bakteriálních buněk, což asi 10ti násobně převyšuje počet buněk lidského těla. Z různých mikroorganismů jsou ve střevech přítomny zejména bakterie, žije jich tu více než 1000 druhů, z toho 90% patří mezi Firmicutes a Bacteroidetes. Každý člověk má vlastní a velmi variabilní složení střevní mikroflóry, i když spektrum nejvýznamnějších mikroorganismů je u všech lidí prakticky stejné. Mikroorganismy žijící ve střevě se jako celek označují pojmem střevní mikroflóra, zatímco souhrn genů střevní mikroflóry, se nazývá mikrobiom. Střevní mikrobiom tvoří přibližně 150 krát více genů než je počet genů lidského těla.
Co ovlivňuje střevní mikroflóru?
Mikroflóra se u člověka vytváří v raném věku – plod v děloze je sterilní a jeho osidlování mikroorganismy se začíná při narození, např. během přechodu porodními cestami nebo vlivem mikrobů, které jsou přítomny v prostředí. Ve srovnání s dětmi, které se narodily vaginálně, děti narozené císařským řezem mají odlišnou střevní mikroflóru. Považuje se za méně příznivou a předpokládá se, že má souvislost se zvýšeným rizikem onemocnění a zvýšeným rizikem nadváhy a obezity v pozdějším věku. Přestože se mikroflóra vytváří v prvních letech života, může se měnit během celého života v souvislosti s věkem, změnami stravování, zeměpisné polohy, užíváním doplňků výživy, léků a působením různých dalších vlivů prostředí. Nadměrné množství tělesného tuku a nemoci se také spojují se změněnou střevní mikroflóry.
Složení střevní mikroflóry
Složení střevní mikroflóry se u lidí moduluje od raného věku výživa, včetně toho, zda je dítě kojené nebo krmené umělým mlékem a předpokládá se, že právě dlouhodobé stravovací návyky mají podstatný vliv a vysvětlují některé geografické rozdíly. Je to proto, že součásti výživy, například potravinová vláknina, se vlivem bakteriálního kvašení rozkládají a slouží jako zdroj energie. Konzumace zvýšeného množství některých složek potravy může zvýšit i počet bakterií, které tyto složky využívají jako zdroj energie, což znamená, že změny ve složení potravy mohou vést ke změnám ve složení střevní mikroflóry.
Podíl makronutrientů (tj. bílkovin, sacharidů a tuků) ve stravě se také jeví jako jeden z faktorů a změny ve výživě mohou vést ke změnám střevní mikroflóry. Nadále probíhá výzkum, který se zabývá tím, jak strava interaguje s mikrobiální flórou.
Střevní mikrobiální flóra a naše zdraví
Většina výzkumů zaměřených na mikroflóru člověka se orientuje na mikroorganismy ve střevě, protože se předpokládá, že mohou různým způsobem ovlivňovat zdraví. Zjistilo se, že lidé, kteří trpí na některé choroby (např. zánětlivé onemocnění střev, syndrom dráždivého tračníku, alergie), mají odlišnou mikroflóru než zdraví lidé, i když ve většině případů se nedá říci, zda změněná mikroflóra je příčinou nebo důsledkem onemocnění. Je ještě obtížnější přesně určit, jaké složení střevní mikroflóry se spojuje se zdravím. Složení střevní mikroflóry je totiž velmi různorodé i u zdravých jedinců. Vědci zjistili, že ačkoliv se mikroflóra mezi jednotlivci liší, i při různém složení plní podobné funkce (např. způsob, jakým mikroorganismy rozkládají některé látky v potravě nebo jaký mají vliv na imunitní systém). Proto se předpokládá, že pro zdraví důležitější je funkce střevní mikroflóry než její složení.
Mikroorganismy, které žijí ve střevě, hrají klíčovou roli při udržování dobré funkce trávicího systému, ale mají také vliv na imunitní systém. Imunitní tkáň v trávicím traktu tvoří největší a nejkomplexnější část imunitního systému člověka. Střevní sliznice představuje velkou plochu, která zevnitř pokrývá střevo a je vystavena patogenním (nemoci způsobujícím) a nepatogenní antigenům prostředí (látky, které spouštějí v imunitním systému tvorbu protilátek). Mikroorganismy, žijící ve střevním luminou, hrají zásadní roli v rozvoji silného a vyváženého imunitního systému. Změny ve střevní mikroflóře jedince, které mohou nastat například při užívání některých antibiotik, zvyšují riziko infekcí způsobených podmíněně patogenními mikroorganismy, jako například Clostridium difficile.
Střevní mikroflóra a tělesná hmotnost, obezita
V posledních letech našli vědci spojitost i mezi střevní mikroflórou a tělesnou hmotností. Přestože je velká část tohoto výzkumu stále pouze v začátcích, studie prokázaly, že obézní lidé mívají trochu odlišné zastoupení střevních bakterií ve srovnání se štíhlými osobami. V současné době ještě není známo, zda je změněna mikroflóra příčinou nebo důsledkem obezity. Studie ukazují, že složení střevní mikroflóry se mění při úbytku nebo při zvýšení tělesné hmotnosti, o významu těchto změn pro lidské zdraví se však stále pouze diskutuje. Někteří vědci se domnívají, že mikroflóra obézních lidí napomáhá tělu zvýšit množství energie získané z potravy, co naznačuje, že některé složky střevní mikroflóry mohou zvýšit pravděpodobnost vzniku obezity.
Sponzorováno
Tato teorie je stále pouze na úrovni odborných diskusí a na to, aby se zjistilo, zda je uvedena hypotéza pravdivá, je třeba provést ještě další studie. Většina důkazů o vztahu mezi střevní mikroflórou a rizikem obezity zatím pochází ze studií na zvířatech. Poznatky ze studií na zvířatech poukazují, že pokud se přenese do organismu sterilních štíhlých myší „obézní“ mikroflóra (tj. obsahující některé složky mikroflóry nalezeny u obézních), může to vést k rozvoji obezity a nepříznivých metabolických změn. Přestože zvířecí modely poskytují zajímavý náhled, ve vztahu k lidem nelze zatím vyvozovat žádné přímé závěry. Tato oblast výzkumu je poměrně nová a je třeba provést další studie, zejména u lidí, abychom zjistili a pochopili, jak a do jaké míry ovlivňuje zastoupení jednotlivých mikroorganismů ve střevě různé metabolické funkce v organismu.
Probiotika a prebiotika
Probiotika jsou definovány jako živé mikroorganismy, které při podávání v dostatečném množství přinášejí zdravotní benefity. Studovali se mnohé druhy probiotik. Existují důkazy o tom, že některé z nich jsou účinné při syndromu dráždivého tračníku a zmírňují jeho příznaky, u ulcerózní kolitidy (forma zánětlivého střevního onemocnění), infekčních nemocech a snižují riziko vzniku ekzémů a jiných alergických onemocnění.
Zdravotní přínosy probiotik
I zdraví jedinci mohou mít prospěch z užívání probiotik – existují důkazy o tom, že iv zdravé populací mohou probiotika snižovat riziko infekčních chorob, včetně infekcí horních cest cest. Jakýkoliv účinek probiotik je obvykle specifický pro určitý kmen probiotických bakterií. To znamená, že pokud je zjištěn účinek jednoho probiotického kmene, nelze z toho vyvozovat závěry o možných účincích jiných probiotických kmenů. Existuje však dostatečné množství důkazů podporujících pozitivní dopad specifických probiotických kmenů při určitých nemocech, jako jsou například infekce způsobené Clostridium difficile a ulcerózní kolitida.
Co se týče dalších zdravotních problémů, důkazy jsou stále neprůkazné a je třeba provést další studie, které by potvrdily přínos probiotik, zejména pro zdravé lidi. Evropský úřad pro bezpečnost potravin, který poskytuje vědecké poradenství Evropské komisi, zatím zamítl uvádění jakýchkoli zdravotních tvrzení na potravinářských výrobcích, které by naznačovaly, že zdravé osoby mají prospěch z užívání probiotik. Další výzkum je v plném proudu, zavádějí se novější technologie a specifické biomarkery, které pomohou pochopit, zda a jak mohou mít jednotlivci prospěch z užívání probiotik.
I když je zatím nejasné, jak přesně probiotika působí na zdraví, uvažuje se, že mají potenciál ovlivnit spíše funkci než složení mikroflóry. Pokud je to pravda, konzumace probiotik může mít vliv na zdraví, i když nenastane žádná změně ve složení střevní mikroflóry.
TIP: Víte, co je metabolický syndrom?
Prebiotika
Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy a střevní bakterie je selektivně využívají pro fermentaci. To znamená, že bakterie spojené s blahodárnými zdravotními vlivy lze specificky ovlivnit. Existují spolehlivé důkazy, že prebiotika mohou vyvolat změny ve střevní mikrobiální flóře, je však stále nejasné, přesně jakým způsobem může užívání prebiotik změnit složení a funkci střevní mikroflóry, jak stabilní tyto změny jsou a co případné změny v mikroflóře znamenají pro lidské zdraví. Tyto otázky je třeba v budoucnu prozkoumat.
TIP: Podívejte se na TOP 10 přírodních zdrojů probiotik
Účinky antibiotik na střevní mikroflóru
Užívání antibiotik může vést k narušení střevní mikroflóry. Je to proto, že mohou mít odlišné účinky na různé typy bakterií ve střevě, jednotlivé bakterie mohou být na určité antibiotikum zvláště citlivé nebo zvláště rezistentní. To může vést k postantibiotickému průjmu a v nemocničním prostředí může zvýšit riziko závažné formy průjmu vyvolaného patogenem Clostridium difficile. Vliv antibiotik je obvykle krátkodobý ale poruchy střevní mikroflóry byly zdokumentovány i po delší době. Existují důkazy o tom, že užívání probiotik při léčbě antibiotiky může snížit riziko vzniku postantibiotickéhu průjmu.
Pár slov na závěr
Mikroorganismy přítomné v lidském střevě jsou nepochybně zásadní pro lidské zdraví. Zbývá však ještě potvrdit jakým způsobem přesně, v jakém rozsahu a které oblasti lidského zdraví jsou ovlivněny našimi „obyvateli“, také i to, jak by se dalo složení nebo funkce mikroflóry změnit tak, aby bylo dosaženo konkrétní zdravotní výhody.
Co si dále přečíst na téma střevních mikroorganismů a zdraví?
VIDEO: Probiotika v kostce
Sponzorováno
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Střeva
Přečtěte si také naše další články