Venografie (flebografie) – vyšetření žil – kdy se dělá a jak probíhá?

Obsah článku



Venografie je diagnostická zobrazovací metoda používaná k vyšetření žilního systému, zejména k detekci přítomnosti krevních sraženin (trombů), žilní insuficience nebo jiných abnormalit v žilách.
Venografie je také někdy také nazývána flebografie.
Do žíly pacienta je injekčně aplikována kontrastní látka, která umožňuje zviditelnění žil na rentgenových snímcích. Po aplikaci kontrastní látky je žilní systém snímán pomocí rentgenových paprsků, což umožňuje lékařům vidět strukturu a průchodnost žil.

Co je to venogram?

Venogram je vyšetření, které umožňuje lékaři vidět vaše žíly na rentgenovém snímku. Na normálním rentgenovém snímku obvykle nejsou žíly vidět. Venogram je však vyšetření, které v sobě zahrnuje injekci kapaliny do žíly, které se nazývá zvané kontrastní barvivo. Barvivo je roztok na bázi jódu, který pak pěkně umožňuje vidět vaše žíly na rentgenu.

Venografie tak umožňuje lékaři posoudit velikost a stav vašich žil. Může být také použit k diagnostice zdravotních stavů, jako jsou různé krevní sraženiny a nádory. Venografie (flebografie) může také ukázat vašemu lékaři jakékoli abnormality žil, které mohou způsobovat bolest nebo otoky vašich končetin. Je to tedy velmi užitečné vyšetření.

Venografie je diagnostická zobrazovací metoda používaná k vyšetření žilního systému

Druhy venografie

Venografie se obvykle používá k vizualizaci žil na nohou nebo žaludku, ale lze ji použít na jakoukoli oblast těla. Váš lékař vybere, který typ venografie je pro vás vhodný, v závislosti na důvodu vašeho vyšetření.

Typy venografie jsou následující:

Klasická venografie (konvenční rentgenová venografie) – Tento typ venografie zahrnuje injekci kontrastní látky do žíly a následné pořízení rentgenových snímků žilního systému. Indikace: Diagnóza hluboké žilní trombózy, posouzení žilní insuficience, před chirurgickými zákroky.
Magnetická rezonanční venografie (MRV) – ta využívá magnetické rezonance k vytvoření detailních obrazů žilního systému bez potřeby ionizujícího záření. Indikace: Diagnóza trombózy, zánětlivých onemocnění žil a dalších žilních problémů.
Počítačová tomografická venografie (CTV) – CTV kombinuje počítačovou tomografii (CT) s aplikací kontrastní látky k vizualizaci žil. Indikace: Diagnóza žilních trombů, posouzení anatomie žil před chirurgickým zákrokem.
Digitální subtrakční venografie (DSV) – DSV je pokročilá forma venografie, která využívá digitální technologie k odečtení snímků před a po aplikaci kontrastní látky, což zvýrazňuje žíly. Indikace: Detailní zobrazení žilních struktur, detekce žilních anomálií.
Venografie horních končetin umožňuje lékaři vyhledat blokády, krevní sraženiny nebo vaskulární abnormality v žilách na krku a pažích.
Kavografie umožňuje lékaři posoudit funkci vaší dolní duté žíly, která přivádí krev do vašeho srdce

Různé typy venografie poskytují lékařům flexibilní nástroje pro diagnostiku a hodnocení žilních onemocnění. Každá metoda má své výhody a nevýhody, a správný výběr závisí na individuálních potřebách pacienta a specifické klinické situaci.

Příprava na venografii

Vy a váš lékař byste měli probrat všechny své léky a alergie, než podstoupíte venografii. Lidé, kteří jsou alergičtí na měkkýše nebo jód, mohou být obzvláště citliví na kontrastní barvivo.

Informujte svého lékaře, pokud jste těhotná. Radiační expozice z rentgenového záření je sice minimální, ale přináší mírné riziko pro vyvíjející se plod.

Mohlo by vám být doporučeno, abyste se před venografií postili čtyři hodiny. Před venografií odstraňte z těla všechny šperky.

Sponzorováno

Procedura je obvykle prováděna ambulantně. Pacient leží na rentgenovém stole a kontrastní látka je aplikována do žíly, obvykle na noze nebo paži. Rentgenové snímky jsou pořizovány během a po injekci kontrastní látky.

Postup

Lékař pečlivě vyčistí jednu z vašich nohou sterilní tekutinou a zavede intravenózní hadičku. Poté vstříkne do žíly kontrastní barvivo.

Když kontrastní barvivo prochází vaším tělem, můžete cítit teplo, může se rozvinout mírná bolest hlavy nebo můžete cítit nevolnost. Dejte lékaři vědět, pokud máte potíže s dýcháním nebo pociťujete svědění po injekci barviva. To může znamenat alergickou reakci.

Lidé, kteří mají více alergií na potraviny nebo léky, mají větší pravděpodobnost, že projeví alergickou reakci na kontrastní barvivo. Ti, kteří mají sennou rýmu nebo astma, mají také zvýšené riziko alergie. Ohroženi jsou i lidé, kteří mají onemocnění ledvin.

Před venografií s největší pravděpodobností nebudete testováni na alergie na kontrastní barvivo. To je důvod, proč je důležité informovat svého lékaře, pokud jste již dříve reagovali na barvivo. Lékař vám může před použitím kontrastního barviva podat antihistaminikum, aby se zabránilo svědění, nebo se může rozhodnout, že nebude riskovat reakci a barvivo nepoužije.

Rentgenové snímky budou pořizovány v pravidelných intervalech, jak se kontrastní barvivo pohybuje po vašich nohách a spodní části těla. Vyšetření obvykle trvá 30 až 90 minut. Po dokončení rentgenových snímků lékař či sestra ošetří místo vpichu.

Po venografii si krátkou dobu odpočinete a vaše vitální funkce budou monitorovány. Obvykle můžete jít domů ve stejný den. Po proceduře nezapomeňte pít hodně vody, abyste byli dobře hydratovaní a odstranili kontrastní barvivo z těla.

Následující příznaky mohou naznačovat infekci nebo alergii na kontrastní barvivo:

zarudnutí v místě vpichu
otok v místě vpichu
horečka
zimnice

Pokud máte některý z těchto příznaků, může být nutné, aby byl váš zdravotní stav v nemocnici sledován po delší dobu.

Výsledky venografie

Váš lékař dostane zprávu o výsledcích od radiologa. Radiolog je lékař, který je vyškolen ke čtení výsledků radiologie. Váš lékař s vámi probere jakékoli abnormální nálezy, jako jsou krevní sraženiny, ucpání nebo dysfunkční chlopně. Váš lékař může tyto abnormality léčit nebo je sledovat při následných návštěvách.

Výsledek venografie na monitoru lékaře

Rizika venografie

Venografie je pro většinu lidí bezpečná. Pokud máte významné městnavé srdeční selhání, plicní hypertenzi nebo alergii na kontrastní barvivo, neměli byste mít venogram.

Lidé, kteří mají onemocnění ledvin, cukrovku nebo užívají lék metformin (Glucophage) ke kontrole hladiny glukózy, mohou být vystaveni vyššímu riziku selhání ledvin po venografii. Ve studiích bylo zmíněno, že mezi 0,1 procenta a 13 procenty lidí, kteří dostanou kontrastní barvivo během lékařských procedur, může dojít k selhání ledvin.

Jiné faktory mohou ztížit provádění venografie, zvláště pokud jste obézní, nemůžete během rentgenového procesu klidně ležet nebo máte silné otoky nohou. Obezita a nadměrné otoky končetin ztěžují lokalizaci a viditelnost žil během venografie. Musíte být také schopni zůstat v klidu po celou dobu testu, aby rentgenový technik mohl získat přesné snímky.

Sponzorováno

Diskutujte o svém celkovém zdravotním stavu se svým lékařem, abyste zjistili, zda přínosy venografie převažují nad riziky.

Studie a zdroje článku

Detection of Lower Limb Deep Vein Thrombosis: Comparison between Radionuclide Venography and Venous Ultrasonography Autoři: Daris Theerakulpisut, Nantaporn Wongsurawat
Zdroj obrázku: samunella / depositphotos.com

Sponzorováno

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.