Obsah článku
Pojem „superpotravina“ se stal v oblasti potravin a zdraví módním výrazem. Ve skutečnosti však neexistuje žádná odborná definice tohoto pojmu a vědecké důkazy o účincích těchto potravin na zdraví – ačkoli jsou často pozitivní. Pestrá strava, jejímž základem jsou hodnotné potraviny a která obsahuje množství ovoce a zeleniny, je i nadále nejlepším způsobem, jak zajistit vyvážený a pro zdraví optimální příjem živin.
Původ superpotravin. Kde se vzaly?
V oblasti výživy a zdraví se stal velmi populárním pojem superpotraviny. Média jsou plná zpráv o ultrazdravých potravinách, od borůvek přes červenou řepu až po kakao, chia semena nebo lososa. Tyto zprávy se údajně opírají o nejnovější vědecké poznatky a ujišťují nás, že konzumace těchto potravin je pro naše tělo tím správným krokem nezbytným k odvrácení nemocí a oddálení stárnutí. Je ale něco pravdivého na těchto zprávách?
Popularitu superpotravin pravděpodobně podpořil rostoucí zájem veřejnosti o potraviny a zdraví, zejména v rozvinutých státech. Pojem superpotraviny byl zaveden již počátkem 20. století, ale pouze v poslední době se stal obvyklým i v běžné řeči. Po zadání výrazu „superpotraviny“ do internetového vyhledávače se vám zobrazí stovky tisíc výsledků – především blogů z oblasti zdraví a výživy, online časopisů a magazínů a dodavatelů výživových doplňků. Přestože pojem se běžně používá v médiích, neexistuje žádná oficiální definice superpotravin. Například Oxfordský slovník anglického jazyka popisuje superpotraviny jako „potraviny bohaté na živiny, které se považují za zvlášť prospěšné pro zdraví a pohodu“, zatímco Merriam-Webster slovník neuvádí žádnou zmínku o zdraví a definuje je jako „potraviny s obzvláště vysokým obsahem živin, bohaté na vitamíny, minerály, vlákninu, antioxidanty nebo fytochemikálie„. Obecně řečeno, jak superpotraviny se označují potraviny – zejména ovoce a zelenina – které díky svému obsahu živin poskytují větší zdravotní výhody než jiné potraviny.
Jaké jsou vědecké důkazy?
Aby se dala odlišit pravda od nepodložených tvrzení, je důležité pečlivě se podívat nejprve na vědecké důkazy a až poté na tvrzení médií o superpotraviny.
Jednou z nejpopulárnějších a nejznámějších superpotravin jsou borůvky, které intenzivně zkoumali vědci zajímající se o jejich zdravotní účinky. Borůvky obsahují ve vysoké koncentraci skupinu rostlinných sloučenin s antioxidačními vlastnostmi, zejména tzv. antokyany, o kterých se zjistilo, že zpomalují růst rakovinných buněk tlustého střeva, také je i zabíjejí. Borůvky jsou bohaté i na jiné antioxidanty, u kterých byla prokázána schopnost zvrátit zhoršující paměťové schopnosti, které souvisí s věkem. Antioxidanty jsou molekuly, které chrání buňky v těle před škodlivými volnými radikály. Tyto volné radikály pocházejí ze zdrojů, jako je cigaretový kouř a alkohol a tvoří se v těle i přirozeně během metabolismu. Příliš mnoho volných radikálů v těle může zapříčinit oxidační stres, který způsobuje poškození buněk, což může vést k nemocem souvisejícím s věkem, jako rakovina, cukrovka a srdeční choroby.
Mezi další druhy ovoce, které také získaly status superpotravin, patří bobulovité ovoce acai a granátová jablka. Bylo prokázáno, že dužina plodů acai má silné antioxidační vlastnosti, ale potenciální zdravotní výhody tohoto ovoce na organismus člověka se musí ještě ověřit. Studie s džusem z granátového jablka naznačují, že pití tohoto džusu může v krátkodobém horizontu snížit krevní tlak, také i oxidační stres u zdravých lidí. Oba činitelé jsou rizikovými faktory srdečních chorob. Podobně jako džus z granátového jablka, i červená řepa se považuje za superpotravinu pozitivně ovlivňující zdraví srdce. Obsahuje mnoho dusitanů, které se v těle přeměňují na oxid dusnatý a ten – kromě jeho jiných funkcí – snižuje krevní tlak a náchylnost na srážení krve.
I o kakau se říká, že snižuje riziko srdečních chorob tím, že snižuje krevní tlak a zvyšuje elasticitu cév. Příznivé účinky se připisují jeho vysokému obsahu flavonoidů. Nakonec je zde losos, který se také často objevuje na seznamu superpotravin, a to v souvislosti s přibývajícími důkazy, že omega-3 mastné kyseliny z lososa a jiných mastných ryb mohou zabránit srdečním problémům u lidí s vysokým kardiovaskulárním rizikem a zmírnit bolesti kloubů u pacientů s revmatoidní artritídou.
Sponzorováno
Pohled více zblízka
Uvedeme jen několik příkladů z mnoha studií, které se zaměřovaly na zdraví prospěšné vlastnosti potravin. Na první pohled se zdá, že podporují existenci superpotravin – jistě, prokázalo se, že živiny v těchto potravinách mají mnohé vlastnosti podporující zdraví. Bližší pohled do této tématiky nám však odhaluje problémy při využití výsledků těchto studií v reálném stravování. Je to proto, že podmínky v jakých se potraviny testují v laboratořích, jsou často velmi odlišné od způsobu, jakým lidé tyto potraviny konzumují v každodenním životě. Jedním z hlavních znaků výzkumu v této oblasti je fakt, že se používají velmi vysoké dávky živin. Dosáhnout podobně vysoké dávky v kontextu běžného stravování není moc reálné. Navíc, mnohé z fyziologických účinků těchto potravin jsou pouze krátkodobé. To znamená, že lidé by je museli jíst velmi často, aby se projevil jejich přínos pro zdraví. To by ale mohlo být kontraproduktivní, a to zejména pro určité potraviny: například častá konzumace kakaa ve formě čokolády by znamenala nejen zvýšení příjmu zdraví podporujících flavonoidů, ale i jiných živin, které se doporučuje konzumovat v menším množství. U těchto studií stojí za pozornost i to, že v mnohých se používají buď zvířecí modely (krysy) nebo se dělají in vitro experimenty, ve kterých se používají izolované linie lidských buněk. Tyto typy studií jsou užitečné v tom, že poskytují vědcům představu, jaké zdravotní vlivy mají některé složky potravy a jaké jsou mechanismy jejich působení, neexistuje však žádná záruka, že tyto látky budou mít stejné účinky i když je budou lidé konzumovat ve formě stravy.
Zkoumání účinků na člověka je složitý úkol: naše strava, geny a životní styl se liší od člověka k člověku, takže studovat vliv živin na zdraví je velmi složité. To znamená, že na rozdíl od zvířecích modelů a používání buněčných linií, na zkoumání účinků u lidí je nutné použít jiný přístup zkoumání, který v ideálním případě zahrnuje intervenční studie (kde výzkumníci mění výživu, aby zjistili, jaký vliv mají potraviny nebo živiny) a pozorovacích (při jejichž výzkumní pracovníci sledují vliv přirozených rozdílů ve výživě lidí). Při studiu „zdravosti“ potravin je třeba vzít v úvahu i skutečnost, že vědci zkoumají jednotlivé potraviny samostatně. Vzhledem k tomu, že lidé obvykle konzumují kombinace potravin, zkoumání jedné konkrétní potraviny neodráží skutečnou lidskou spotřebu. Navíc existují důkazy o tom, že v některých případech, může současný příjem více potravin zvýšit schopnost těla vstřebávat živiny. Například beta-karoten v mrkvi nebo v špenátu se snadněji vstřebává, pokud se přijímá spolu se zdrojem tuku, například salátovým dresinkem. Toto ukazuje, jak důležité je konzumovat stravu složenou z různých výživných potravin, na rozdíl stravy založené pouze na jedné nebo několika superpotravin.
Souhrn a zhodnocení
Představa, že existují potraviny s extra výjimečnými účinky na zdraví je velmi lákavá a jistě posiluje zájem lidí o superpotraviny. Věda zabývající se touto oblastí skutečně prokázala, že některé složky potravin a nápojů mohou být prospěšné pro naše zdraví. To se odráží i v existencí schválených zdravotních tvrzení, pro které Evropský úřad pro bezpečnost potravin našel dostatečně přesvědčivé vědecké důkazy. Je však nereálné očekávat, že několik málo „superpotravin“ extrémně zlepší naše zdraví. Existující vědecké důkazy o superpotravinách naznačují, že bychom měli být realističtí v tom, jak se promítají do naší reálné stravy.
Označování některých potravin v médiích jako „super“ může také vyvolat dojem, že ostatní potraviny v naší stravě nejsou až tak zdravé, přičemž ve skutečnosti tyto potraviny často poskytují stejně cenné živiny jako ty, které se nacházejí v superpotravinách (příkladem může být česnek). Například mrkev, jablka a cibule jsou plné zdraví prospěšných živin jako například beta-karoten, vláknina nebo flavonoid kvercetin. Celozrnné druhy obilovin obsahující škrob, jako například chléb, rýže a těstoviny, také obsahují velké množství potravinové vlákniny. U dospělých by měl být příjem vlákniny minimálně 25 g na den. Tyto potraviny mají navíc často tu výhodu, že jsou nejen levné, ale také snadno dostupné. To znamená, že je můžeme snadno konzumovat pravidelně a v dostatečně velkém množství, abychom z nich získali co největší množstvím živin. Vzhledem k tomu, že většina lidí v Evropě nekonzumuje takové množství ovoce a zeleniny, které by postačilo na splnění výživových doporučení, zvýšení denního příjmu různých druhů ovoce a zeleniny může být dobrou cestou k tomu, abychom dosáhli zlepšení našeho zdravotního stavu.
Závěr
Pokud si chceme zajistit vyvážený příjem živin pro podporu dobrého zdraví, měli bychom zařazovat do stravy široký výběr výživných potravin a nezaměřovat se pouze na „superpotraviny“. Důležité je, abychom konzumovali větší množství různých druhů ovoce a zeleniny.
Sponzorováno
Dále se nezaměřujte jen a pouze na komerční superpotraviny, které jsou nejvíce skloňovány v médiích – chia, goji, zelený ječmen, spirulina a podobně. Superpotravinou je i česnek, cibule, brokolice, mrkev, černý rybíz, kapusta, vejce, ostružiny a mnoho dalších, které jsou o dost levnější, jsou kolem nás.
Co dále si o superpotravinách přečíst?
- Nejčastější mýty o superpotravinách
- Které látky jsou v potravinách nejcennější?
- I někerá běžná jídla patří mezi superpotraviny
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Jídlo a zdraví, Moderní medicína
Přečtěte si také naše další články