Obsah článku
Mnozí se často rozzuří a dělají, ať už vědomě či nevědomě, grimasy. Jiní hledají uklidnění ve sladkostech. Mnoho lidí však dusí stres v sobě a ani si neuvědomují, co to dělá s jejich tělem. Nicméně pleť, oči, vlasy a vlastně celé tělo na sobě nesou těžké známky neustálého napětí.
Stres pleti nesluší
Stres dehydratuje pleť. Když jsme pod tlakem, tělo odvádí krev z periferních orgánů, jako je kůže, aby mohlo dodávat energii svalům. Pokožka pak snadno červená a v některých případech může dojít k zánětlivému onemocnění kůže – růžovce. Pleť ztrácí jas, oči jsou samy kruhy kvůli trvalému nedostatku spánku a rozšiřují se čelisti. Stres může způsobovat akné i u dospělých. Stres vyvolává v organismu zánětlivou reakci a póry se ucpávají.
Stres přispívá k produkci kortizolu a dalších hormonů, které zase způsobují větší vylučování mazu.
Více nervů – méně vlasů
Stres pociťují i vlasy. Loni vědci objevili, že vysoká úroveň stresových hormonů zbavuje vlasové kořínky jednoho typu kmenových buněk, které určují barvu vlasů. Stres může kromě šedin vyvolat i psychogenní alopecii (vypadávání vlasů) způsobenou nervovým vypětím.
Podle expertů z Mezinárodní nadace pro studium vlasů v posledních pěti letech stres způsobený především ekonomickou krizí způsobil zvýšení počtu případů Alopecia areata, postupného vypadávání vlasů ve shlucích, o 20 procent.
Stresory – příčiny stresu – co může vyvolat stres?
Podněty, které mohou způsobovat stres, nazýváme stresory. Mezi základní patří:
- sociální prostředí a interakce – vztahy mezi lidmi, agresivita, povýšenost, ale i společenské normy – pravidla, termíny, zákazy, předpisy, omezení …
- významné životní události – smrt v rodině, ztráta zaměstnání, narození dítěte …
- každodenní problémy – trvalé neshody v rodině nebo v práci, docházka do práce, nefunkčnost předmětů …
- faktory životního stylu – nedostatek spánku, nadměrná konzumace alkoholu nebo kávy, nedostatek času, nabitý program …
- psychické postoje a osobnostní rysy – negativistické reakce, velké očekávání, pesimismus …
- fyzikální vlivy – hluk, prudké světlo, uzavřený prostor, horko, chemické škodliviny …
Co pomáhá proti stresu? Jak na stres?
Sex
Výzkum na Arizonské státní univerzitě na 58 ženách středního věku potvrdil, že ty, které si s partnerem užili vzrušující chvilky, měli druhý den lepší náladu a byli i méně stresované. Důvodem je vylučování hormonu oxitocinu.
Bylinky
Uklidní a zbaví vás stresu například heřmánku (heřmánek) či meduňka.
Pohyb je super
Snažte se dostat ze sebe napětí fyzickou aktivitou – zvolte si například běh nebo squash, vyloučené endorfiny vám zlepší náladu, zkusit můžete i něco klidnější než jóga.
Meditace a hluboké dýchání
Dostatečné okysličení organismu a schopnost přestat myslet na problémy a stres jsou základní zbraně proti stresu. Meditace je na stres velmi účinná. Přečtěte si článek o tom, jak meditovat doma.
Sponzorováno
Koníčky
Koníčky, které vám pomohou odreagovat a zapomenout na problémy a stres. Ať už se vydáte na rybaření, přečtete si zajímavou knihu, nebo budete relaxovat jinak, své psychice určitě prospějete.
Dovolená – odjeďte pryč
Vemte si dovolenou, restartujte se, odjeďte, pokud je to alespoň trošku možné. Dlouhodobý stres podle odborníků poškozuje nejen psychické, ale i fyzické zdraví. Doporučuje se dovolená, která trvá i tři týdny.
Jak vzniká stres?
Podnětem, který vyvolá stres, může být jakákoliv situace, která organismus vychýlí z rovnovážného stavu, nastartuje v něm poplachovou reakci a aktivuje obranné mechanismy. V takové chvíli se organismus připravuje na dvě možnosti – utéci nebo bít se. Proto se rozbuší srdce a svaly v končetinách se naplní krví.
Stres nejčastěji postihuje lidi ve věku 25 až 54 let, je příčinou až 25 procent dvoutýdenní nebo prodloužené nepřítomnosti v důsledku zdravotních problémů způsobených na pracovišti. Pokud stres trvá krátkodobě a v přiměřené intenzitě, stimuluje člověka k vyššímu nebo lepšímu výkonu, podporuje látkovou výměnu, hormonální zajištění, jakož i duševní schopnosti či tvořivost. Naopak nadměrný stres, který přetrvává dlouhodobě, ohrožuje tělesné i psychické zdraví člověka, může ho poškodit a dokonce způsobit až smrt v důsledku nadměrné zátěže a vyčerpání organismu. Stres se samozřejmě může podepsat i na naší kráse.
3 fáze stresu
Reakci organismu na stres rozdělují odborníci na tři fáze. První je poplachová, v níž se organismus mobilizuje, vylučuje větší množství hormonu adrenalin, zvyšuje se krevní tlak, srdeční tep, zrychluje se dýchání, zvýší se vylučování potu, krev z oblasti trávicích orgánů se přesouvá do svalů. Ve fázi rezistence organismus bojuje se stresorům a snaží se na něj adaptovat nebo jej zdolat.
Pokud to trvá příliš dlouho, stav se zhoršuje a objevují se nemoci ze stresu, jako je například vznik žaludečních vředů, vysokého krevního tlaku, kardiovaskulárních nemocí, ale dochází také k poškození imunitního systému. Při fázi vyčerpání organismus podléhá stresu, což může vést k apatii, depresi, rezignaci a někdy dokonce smrti.
Kromě hysterie, paniky, hněvu, pláče, podrážděnosti, nervozity, trémy či neschopnosti reagovat rozvážně, je stres zodpovědný i za situační hypertenzi, oslabení imunitního systému, bolesti žlučníku, žaludku a dolních končetin, křeče svalstva, či časté močení.
Pravidelný stres je zabiják
Stres je způsob, jak naše tělo reaguje na požadavky, které na nás působí. V těchto chvílích tělo uvolňuje do krve některé látky, které mají za úkol dát nám více síly a energie na zvládnutí dané požadavky / situace – především v situaci, pokud se to týká našeho fyzického ohrožení. Horší to však je v situaci, kdy reagujeme na emocionální situaci a děje se to často a pravidelně.Tento nadbytek do krve uvolněné energie nemá cestu na uvolnění, zůstává v těle a narůstá. Jsme podráždění, úzkostní a výbušní. Naše tělo pracuje na „vyšší obrátky“ – pokud je to pravidelné a dlouhodobé, má to své následky.
Důsledky stresu – dopad na naše zdraví
- psychické problémy (deprese, úzkost, nervozita, podrážděnost, osobnostní problémy a pod.);
- kardiovaskulární onemocnění (onemocnění srdce, vysoký krevní tlak, infarkt myokardu apod.);
- obezita a problémy s jedením / stravováním;
- menstruační problémy;
- sexuální dysfunkce (impotence, předčasná ejakulace, ztráta sexuální touhy);
- kožní problémy, problémy s vlasy (akné, lupénka, ekzémy, ztráta vlasů);
- poruchy trávení a zažívání (zánět žaludku, ulcerózní kolitida apod.) a samozřejmě další.
A co vy? Jak jste na tom se stresem vy?
TIP: Několik tipů, jak se zbavit stresu
VIDEO: Jak na stres?
Sponzorováno
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Stres
Přečtěte si také naše další články