Rýže a zdraví – posiluje imunitní systém, pomáhá se zbavovat toxinů 4.83/5 (29)

V Japonsku ji lidé milují a zastávají si její častou konzumaci. Rýže je podle nich zdravá a už to není jen o jejich řečech. Potvrzuje to i několik výzkumů, které odhalily pozitivní vliv rýže na metabolismus i na imunitní systém člověka. Často se využívá i při posilování, kde slouží jako základ při budování svalové hmoty.

Rýže pochází z jižní a jihovýchodní Asie a Afriky a jedná se o bylinu, na níž vyrůstají semena v podobě zrn. Ty se sbírají a zpracovávají tak, že dostaneme rýži, kterou známe běžně z obchodů. Její produkcí jsou proslulé hlavně Čína a Indie. Obecně se více pěstuje v Asii, ale mezi nezanedbatelné producenty se řadí třeba i Brazílie, USA či Egypt.

Nutriční hodnoty rýže

Kulturisté mají rýži rádi, protože je dobrým zdrojem sacharidů a kalorií. 100 gramů rýže obsahuje kolem 117 kalorií a 27 gramů sacharidů. Co se týče bílkovin, těch obsahuje zhruba 2 gramy a tuků jen 0,1 gram. Má velmi nízký obsah cholesterolu a sodíku.

Z minerálů z hlediska doporučeného denního příjmu dominují mangan a železo, ale rýže obsahuje i poměrně dost selenu. V dobrém množství jsou zastoupeny i fosfor, zinek, měď a vápník. Najdeme v ní i několik vitamínů, nejvíce ze skupiny B a vitamín E. Obsahuje také velmi dobré množství glukanu, což pozitivně ovlivňuje imunitu.

Výhody rýže

Výhodou rýže je její relativně nízká cena a dobrá skladovatelnost. Dá se navíc připravit různými způsoby a její přípravě není skutečně náročná. Podstatnější však je, že má i několik výhod pro zdraví člověka. Rýže posiluje imunitní systém, pomáhá se zbavovat toxinů a působí na zdraví pokožky. Podle výzkumů zpomaluje proces stárnutí. Také však zlepšuje trávení, stabilizuje obsah cukru v krvi a ve správném množství může být prospěšná při hubnutí.

Kulturisté však ji však mají rádi pro vysoký obsah sacharidů a kalorií, a proto ji konzumují v objemovém období, kdy jim pomáhá nabírat svalovou hmotu. Je zdrojem rychlé energie, což se hodí třeba i po silovém tréninku.

Hnědá rýže je super!

Ve fitness odvětví si za poslední léta stále lepší postavení vydobyla hnědá rýže. Jaký je rozdíl mezi ní a tou klasickou bílou? Její podstatou je, že je neupravená a díky tomu má několik nutričních výhod oproti její upravené verzi, která přišla o některé výživové složky.

Nejpodstatnějším rozdílem je, že hnědá rýže má podstatně více vlákniny, asi čtyřnásobně. Rovněž má třikrát tolik vitamínů B6 a E, dvakrát tolik vitamínu B2 a o třetinu více vitamínu B3. Rovněž obsahuje i více minerálů, někdy i více než dvojnásobně. Týká se to hlavně hořčíku, fosforu a draslíku, ale značně více je i selenu a zinku. Obsahuje i více tuků, ale jedná se o zdravé tuky.

Hnědá rýže s sebou přináší i další zdravotní výhody oproti té bílé. Funguje jako prevence proti vzniku rakoviny či stimuluje neurotransmitery a tím bojuje proti Alzheimerově chorobě.

Která je která? Která rýže se na co hodí

Než se vydáte na nákup, měli byste vědět, která rýže se na co hodí. Podle tvaru zrna se dělí na kulatozrnnou, krátkozrnnou a dlouhozrnnou. Kulatozrnná rýže obsahuje více škrobu, zrnka jsou po uvaření měkké a lepí se. Připravíte z ní nákypy, mléčné kaše, rýžové knedlíčky a sladké placky. Dlouhozrnná rýže je výborná na rizoto, přílohy i samostatné jídla. To, zda je syrová rýže bílá, nažloutlá nebo hnědá, závisí na způsobu úpravy. Bílá rýže se nejprve oloupe a pak brousí a leští. Béžovou barvu má loupaná rýže, z níž je slupka obroušena pouze částečně.

Nejtmavší je hnědá rýže, označovaná také natural. Je opravdu přírodní, nebroušená a neleštěná. Zachovává si všechny vitamíny, minerály i vlákninu, ale má i jednu nevýhodu. Slupky obsahují kyselinu fytovou, která brání vstřebávání vápníku a železa, proto byste ji občas měli střídat s jinými typy. Vaří se mnohem déle než bílá rýže a i pak je tvrdší, než byste očekávali.

POZOR! Parboiled není převařená

Rýže parboiled není předvařená. Je to kompromis mezi bílou rýží a natural a z hlediska výživy je velmi cenná. Upravuje se speciální technologií v tlakových nádobách. Až 80 procent cenných látek ze slupek se pod tlakem protlačí do zrníček, pak se rýže brousí a leští. Za syrova je nažloutlá po uvaření hezky zbělá. Při vaření absorbuje více vody.

Názvy rýže přehledně

Neumíte si správně vybrat? Jednotlivé typy se liší i podle místa pěstování a vhodnosti použití.

• Arborio pochází z Itálie a připravíte z ní pravé italské rizoto. Kulatá perličková zrnka se po uvaření spojí na krémovitou hmotu, protože vstřebávají hodně vody.
• Basmati má dlouhá zrna a výrazné oříškové aroma. Považuje se za výjimečně kvalitní typ. Připravují se z ní zejména jídla indické kuchyně.
• Carnaroli se podobá arborio. Bílá krátká zrnka se vařením ještě více zakulatí. Dobře vstřebává vodu a hodí se zejména pro přípravu rizota.
• Červená rýže, nazývaná také Bhútánská, má jemná zrnka, které již při vaření příjemně voní oříšky.
• Indiánská nebo „divoká rýže“ není pravá rýže. Dlouhá černohnědá semena patří americké vodní trávě. Mají vysoký obsah vitamínů skupiny B a přidávají se do rýže basmati. Černo-bílá směs vypadá efektně v salátech i jako příloha.
• Jasmínová rýže se podobá basmati, ale více se lepí. Má žlutohnědou barvu a výraznou květinovou vůni. Využijete ji zejména v čínské kuchyni.
• Nišiki se používá k přípravě pravého suši, protože je správné lepivá.

TIP: Černá rýže je zdravá

Radí výživová poradkyně

• Přestože pěstování rýže není pro naši oblast typické, její konzumaci ocení zejména celiatici. Rýže obecně patří mezi nejméně alergenní potraviny a dobře ji snášejí děti i dospělí s trávicími problémy.
• Jelikož existuje nespočet druhů rýže, buďte důsledné alespoň v tom, že upřednostníte přírodní a neloupanou rýži, čili natural. Obsahuje část slupek a klíčků, kde jsou uchovány všechny biologicky hodnotné živiny – vláknina, vitaminy skupiny B, vitamin E, draslík, hořčík, nenasycené mastné kyseliny.

Zdravotní benefity rýže

• Rýže nenadýmá, proto je ideální pro děti, starší lidi a při žaludeční a žlučníkové dietě.
• Rýžový odvar pomáhá při vysokých teplotách a zánětech, zmírňuje průjem i zácpu, léčí trávicí a střevní potíže.
• Rýže mírně odvodňuje, zbavuje tělo škodlivin a je dobrou prevencí ledvinových kamenů.
• Rýži můžete bez obav jíst, i když si hlídáte hmotnost. Sto gramů surové rýže má průměrně 365 kJ, ale při vaření trojnásobně zvětší svůj objem. Na zasycení vám bohatě stačí i poloviční množství, například když ji zamícháte do zeleninového salátu.

TIP: Z rýže se dělá i super obličejová maska

VIDEO: Jak se vaří rýže v Indii?

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Příroda a zdraví

Přečtěte si také naše další články