Obsah článku
- Rtuť může mít následující negativní účinky na zdraví.
- Neurologické problémy: Rtuť může poškodit nervový systém a způsobit problémy s pamětí, koncentrací, koordinací a chováním. U těhotných žen a dětí může mít rtuť negativní vliv na vývoj mozku plodu nebo dítěte.
- Poškození ledvin: Anorganická rtuť se může hromadit v ledvinách a způsobovat jejich poškození. To může vést k selhání ledvin a dalším zdravotním problémům.
- Kardiovaskulární problémy: Vystavení vysokým dávkám rtuti může způsobit poškození srdce a cév, což zvyšuje riziko srdečních a cévních onemocnění.
- Ovlivnění plodnosti: U některých forem rtuti bylo zjištěno, že mohou negativně ovlivňovat plodnost u mužů i žen.
- Prevence expozice rtuti je důležitá pro ochranu zdraví. To znamená omezení kontaktu s rtutí v průmyslu a lékařských postupech, správné nakládání s produkty obsahujícími rtuť a dodržování doporučených opatření pro ochranu před rtuťovými výpary a kontaminací potravin.
Nebezpečná je zejména dlouhodobá expozice rtuti.
Rtuť existuje v různých formách: elementární (nebo kovová) a anorganická (které mohou být lidé vystaveni ve své profesi); a organická (např. methylrtuť, které mohou být lidé vystaveni prostřednictvím své stravy). Tyto formy rtuti se liší svým stupněm toxicity a jejich účinky na nervový, trávicí a imunitní systém a na plíce, ledviny, kůži a oči.
Rtuť se přirozeně vyskytuje v zemské kůře. Do životního prostředí se uvolňuje ze sopečné činnosti, zvětrávání skal a následkem lidské činnosti. Lidská činnost je hlavní příčinou úniku rtuti, zejména z uhelných elektráren, z pálení uhlí v domech při vytápění a vaření, z průmyslových procesů, spaloven odpadů a v důsledku těžby rtuti, zlata a jiných kovů.
V životním prostředí se může rtuť přeměnit s pomocí bakterií na methylortuť. Methylortuť se pak bioakumuluje (jako bioakumulace se označuje růst koncentrace chemické látky v organismu, bioakumulace se vyskytuje, když organismus obsahuje vyšší koncentrace látky než okolí) u ryb a měkkýšů. Například u velkých dravých ryb je větší pravděpodobnost, že budou mít vysokou hladinu rtuti v důsledku konzumace mnoha menších ryb, které v sobě měly rtuť po požití planktonu.
Lidé mohou být vystaveni rtuti v jakékoliv formě a za různých okolností. Expozice se však vyskytuje hlavně prostřednictvím konzumace ryb a měkkýšů kontaminovaných methylrtutí a vdechováním rtuťových par pracovníků během průmyslových procesů. Při vaření se rtuť nevylučuje.
Existují tedy různé formy rtuti, které mají různé účinky:
Organická rtuť: Organická rtuť se nachází v přírodě a je přítomná v různých formách, například methylrtuti. Tato forma rtuti se obvykle tvoří vodou a půdou a může být přenášena do potravního řetězce. Při dlouhodobém vystavení vysokým dávkám organické rtuti mohou nastat vážné zdravotní problémy, zejména poškození nervového systému.
Anorganická rtuť: Anorganická rtuť je přítomná v různých průmyslových a lékařských aplikacích. Při vdechnutí nebo požití může způsobit vážné zdravotní problémy, zejména poškození ledvin a nervového systému.
Vystavení rtuti
Všichni lidé jsou vystaveni určité úrovni rtuti. Většina lidí je vystavena nízkým hladinám rtuti, často prostřednictvím chronické expozice (kontinuální nebo přerušovaný dlouhodobý kontakt). Někteří lidé jsou však vystaveni vysokým hladinám rtuti, včetně akutní expozice (expozice se vyskytuje v krátkém časovém období, často méně než jeden den). Příkladem akutní expozice by byla expozice rtuti v důsledku průmyslové havárie.
Faktory, které určují, zda se mohou objevit zdravotní účinky, a jejich závažnost jsou:
- typ rtuti, které je člověk vystaven;
- dávka (množství);
- věk nebo vývojová fáze osoby (např. plod je nejvíce náchylný);
- doba trvání expozice;
- způsob expozice (inhalace, požití nebo kontakt přes pokožku).
Obecně jsou dvě skupiny nejcitlivější na účinky rtuti. Plody jsou nejvíce náchylné k vývojovým účinkům vlivem rtuti. Expozice methylrtuti v děloze může vyplývat z konzumace ryb a měkkýšů matkou. Může negativně ovlivnit růst mozku a nervového systému dítěte. Primárním zdravotním účinkem methylrtuti je narušení neurologického vývoje. Kognitivní myšlení, paměť, pozornost, jazyk a jemné motorické a vizuální prostorové schopnosti mohou být proto postiženy u dětí, které byly vystaveny působení methylortuti jako plodu.
Druhou skupinou jsou lidé, kteří jsou pravidelně vystaveni (chronické expozici) vysokým hladinám rtuti (jako jsou populace, které se živý denně rybami s rtutí, nebo ti lidé, jež jsou vystaveni rtuti pravidelně v pracovním prostředí). V populaci lidí, která se živí rybolovem došlo ke zhoršení kognitivních funkcí (mírná mentální retardace) způsobená konzumací ryb obsahujících rtuť. Je na to studie. Byly to populace v Brazílii, Kanadě, Číně, Kolumbii a Grónsku.
Další významný příklad expozice rtuti ovlivňující veřejné zdraví se vyskytl v japonské Minamatě v letech 1932 až 1968, kdy továrna vyrábějící kyselinu octovou vypouštěla odpadní kapalinu do zálivu Minamata (více o tom na anglické wikipedii). Vypouštěná kapalina obsahovala bohužel vysoké koncentrace methylortuti. Záliv byl bohatý na ryby a měkkýše, které poskytovaly hlavní živobytí místním obyvatelům i rybářům z jiných oblastí.
Po mnoho let si nikdo neuvědomil, že ryby byly kontaminovány rtutí a že působily v místní komunitě a v jiných okresech zvláštní nemoc. Nejméně 50 000 osob bylo do určité míry postiženo a bylo potvrzeno více než 2000 případů nemoci Minamata. Minamata nemoc vyvrcholila v padesátých letech minulého století, kdy lidé trpěli poškozením mozku, paralýzou, nesouvislou řečí a deliriem.
Účinky vystavení (expozice) rtuti na zdraví
Elementární a methylrtuť jsou toxické pro centrální a periferní nervový systém. Vdechnutí par rtuti může způsobit škodlivé účinky na nervový, trávicí a imunitní systém, plíce a ledviny a může být fatální. Anorganické soli rtuti jsou žíravé pro pokožku, oči a gastrointestinální trakt a při požití mohou vyvolat toxicitu ledvin.
Neurologické poruchy a poruchy chování mohou být pozorovány po inhalaci, požití nebo dermálním vystavení různých sloučenin rtuti. Symptomy zahrnují třes, nespavost, ztrátu paměti, neuromuskulární účinky, bolesti hlavy a kognitivní i motorickou dysfunkci. Mírné, subklinické známky toxicity centrálního nervového systému mohou být pozorovány u pracovníků, kteří jsou vystaveni hladině rtuti ve vzduchu v množství 20 μg / m3 nebo více po dobu několika let. Účinky na ledviny byly také hlášeny – od zvýšení bílkovin v moči až po selhání ledvin.
Sponzorováno
Rtuť je z lidského organismu odbourávána velmi pomalu, má kumulativní charakter a ukládá se především ve vnitřnostech, kde může vydržet až desítky let. Negativní důsledky zvýšené koncentrace rtuti byly zjištěny i u jiných organismů – u ptáků, savců, ryb, mikroorganismů, půdních organismů nebo vodní flory. Rtuť tak představuje nebezpečí pro téměř všechny oblasti živé přírody.
Jak snížit expozici rtuti? Jak se rtuti vyhnout?
Existuje několik způsobů, jak předcházet nepříznivým účinkům na zdraví, včetně podpory čisté energie, zastavení používání rtuti při těžbě zlata, odstranění těžby rtuti a vyřazování nepotřebných výrobků obsahujících rtuť.
Podpora využívání čistých zdrojů energie, kdy se nespaluje uhlí
Spalování uhlí pro energii a teplo je hlavním zdrojem rtuti v naší populaci. Uhlí obsahuje rtuť a jiné nebezpečné znečišťující látky, které jsou vypouštěny při spalování uhlí v elektrárnách, průmyslových zařízeních a kamnech v domácnostech. POkud budeme více podporovat čisté zdroje energie, tím méně rtuti kolem nás bude.
Odstranění rtuti při těžbě zlata a v dalších průmyslových procesech
Rtuť je prvek, který nelze zničit – proto již používaná rtuť může být recyklována pro jiná nezbytná použití, aniž by bylo nutné ji použít pro další těžbu. Použití rtuti v drobném průmyslu a drobné těžbě zlata je obzvláště nebezpečné a zdravotní účinky na ohrožené populace jsou hodně významné. Je třeba prosazovat a zavádět techniku těžby bez rtuti (bez kyanidu) a kde je stále používána rtuť, je třeba zabránit expozici lidí.
Postupné zavádění výrobků neobsahujících rtuť a provádění bezpečných manipulací, používání a odstraňování zbývajících produktů obsahujících rtuť
Rtuť je obsažena v opravdu mnoha produktech, včetně například těchto:
- baterie
- měřidla, jako jsou teploměry a barometry
- elektrické spínače a relé v zařízeních
- lampy (včetně některých typů žárovek)
- zubní amalgám (pro zubní výplně)
- různé pleťové výrobky a jiné kosmetické prostředky
- léčiva.
Probíhá řada opatření ke snížení úrovně rtuti ve výrobcích nebo k vyřazení výrobků obsahujících rtuť. Ve zdravotnictví jsou teploměry obsahující rtuť nahrazovány alternativními zařízeními.
Zubní amalgám se používá (či používal) téměř ve všech zemích. Expertní konzultace WHO z roku 2009 dospěla k závěru, že celosvětový zákaz amalgámu v krátkodobém časovém horizontu by byl pro veřejné zdraví a zubní zdravotní péči problematický, avšak postupně by mělo být dosaženo zavedení alternativ k amalgámu. Měl by také být započat výzkum a vývoj cenově výhodných alternativ + vzdělávání zubních odborníků a zvyšování povědomí veřejnosti o rtuti jako takové.
Anorganická rtuť je přidávána do některých produktů pro zesvětlení pokožky (a v docela významných množstvích). Mnoho zemí zakázalo přípravky na zesvětlení pokožky obsahující rtuť, protože jsou nebezpečné pro lidské zdraví.
Použití rtuti ve vakcínách a léčivých přípravcích
Rtuť, jako je thiomersal (ethylrtuť), je používána ve velmi malých množstvích jako konzervační látka u některých vakcínách a léčivech. Ve srovnání s methylrutí je ethylrtuť velmi odlišná. Ethylrtuť se v těle rychle rozkládá a nehromadí se. WHO pečlivě sledovala vědecké důkazy týkající se používání thiomersalu jako konzervačního prostředku v očkovacích látkách po dobu více než 10 let a dospěli ke stejnému závěru: neexistuje žádný důkaz o tom, že množství thiomersalu použitého ve vakcínách představuje zdravotní riziko.
Existuje i politická dohoda o rtuti
Pokračující uvolňování rtuti do životního prostředí z lidské činnosti, přítomnost rtuti v potravinovém řetězci a prokázané nepříznivé účinky na člověka vyvolávají obavy. Vlády v roce 2013 souhlasily s Minamatskou úmluvu o rtuti (více info zde, na stránkách ministerstva životního prostředí). Úmluva ukládá státům, které jsou součástí úmluvy, povinnost přijmout řadu opatření, včetně řešení emisí rtuti do ovzduší a postupného vyřazování některých výrobků obsahujících rtuť.
Nebezpečná je zejména dlouhodobá expozice rtuti. A pak také akutní, když jste jednorázově vystaveni velkému množství rtuti.
Fakta a zajímavé informace o rtuti
Přidejme na konec článku ještě několik zajímavostí o rtuti jako takové.
- Značka rtuti v periodické tabulce prvků: Hg, atomové číslo: 80, atomová hmotnost: 200.592
- Označení Hg pochází z názvu hydrargyrum, což znamená „voda-stříbro“. Jméno rtuti pochází od římského boha Merkuru, známého svou rychlostí.
- Rtuť je kapalný stříbrobílý lesklý kovový prvek.
- Rtuť je jediný kov, který je kapalinou při standardní teplotě a tlaku. Jediným dalším tekutým prvkem za standardních podmínek je brom.
- Rtuť má velmi vysoké povrchové napětí, takže tvoří kulaté kapalinové kuličky.
- Ačkoli rtuť a všechny její sloučeniny jsou známy jako vysoce toxické, byly také považovány za terapeutické po většinu historie.
- Rtuť obecně není povolena v letadlech, protože se docela snadno spojuje s hliníkem, kovem, který je v letadle hodně běžný. Rtuť hliník narušuje.
- Rtuť nijak nereaguje s většinou kyselin.
- Rtuť je relativně špatný vodič tepla. To je zajímavé, protože většina kovů jsou vynikající tepelné vodiče. Jedná se o mírný elektrický vodič.
- Rtuť byla známá už starobylým civilizacím, datovaným nejméně do roku 2000 př.n.l. Láhve čisté rtuti byly nalezeny v egyptských hrobkách okolo roku 1500 let před naším letopočtem.
- Rtuť je používána i ve zbraních. Fulminát rtuťnatý – Hg(CNO)2 – laicky nazývaný třaskavá rtuť, je vysoce citlivá třaskavina, velmi často používaná pro výrobu rozbušek.
- Alchymisté věřili, že rtuť může být v kombinaci s jinými kovy změněna na zlato.
- Rtuť byla primárním prostředkem léčby syfilisu až do počátku 20. století. Používala se ve formě pilulek, masti a parních lázní. Vedlejší účinky této toxické „léčby“ zahrnovaly ztrátu zubů, ulcerace, neurologické poškození a dokonce smrt.
- Rtuť je opravdu těžká, protože váží 13,6krát více než stejný objem vody.
- Římané měli rtuťové doly, které fungovaly jako trestní zařízení pro zločince a otroky. Ano, hádáte správně, život vězňů byl krátký kvůli vysoké pravděpodobnosti otravy.
Sponzorováno
A co vy? Máte doma ještě rtuťový teploměr? Budeme rádi za komentáře pod článkem.
A co si dále přečíst?
- Rtuť v rybách a účinky na zdraví – co je dobré vědět
- Otrava rtutí – kdy nastává? – příznaky, příčiny a léčba
- RADA: co dělat když se rozbije rtuťový teploměr
Studie zdroje článku
- Environmental Mercury and Its Toxic Effects Autor: Kevin M. Rice, Ernest M. Walker, Jr.
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Zdraví nebezpečné látky
Přečtěte si také naše další články