Rope skipping – zábavné skákání přes švihadlo 4.71/5 (7)

Je to sportovní aktivita, která je zařazena do high-impactových cvičení, jde zde o pohyb s vyšším nárokem na zatížení kloubního aparátu. Toto cvičení je koordinační, rychlostní, vytrvalostní i silové, je určeno pro zdravého a zdatného sportovce, u kterého je nutná intenzivní kondiční příprava.

Výbava na rope skipping

• švihadlo – důležitá je správná délka , tu změříme tak, že se postavíme na střed švihadla a držadla natáhneme kolmo vzhůru, měly by sahat po podpaží, existuje řada druhů švihadel
• obuv /aerobiková, halová/ a pohodlné oblečení sající pot

TIP: Zkuste i super skákací boty

Technika skákání při ropeskippingu

• tělo je vzpřímené
• nepřehýbejte se
• zpevněte břicho
• lokty držte u těla
• neskákejte na celá chodidla
• občas uvolněte paty, abyste předešli křečím,

Neskákejte pokud máte problémy s:

• klouby
• nadváhou
• onemocněním srdce, nebo cév
• vysokým krevním tlakem
• virovým onemocněním

Několik pravidel

Nikdy neskákejte bosí, hrozí zranění nebo úraz. Oblečení by mělo být pohodlné, ale ne volné. Důležitý je vhodný prostor ke skákání i povrch. Absolutně nevhodný je beton, parkety, jelikož gumový povrch tlumí nárazy.

Základní formy

Single rope: jeden skokan s jedním švihadlem
Wheel formation: dva skokani drží dvě švihadla, točení připomíná točení mlýna, jsou závislí na timingu, procvičí se koordinační schopnosti a komunikaci
Double touch: dvě dlouhé švihadla, kterými cvičenci točí proti sobě, každý skáče uprostřed, procvičuje koordinaci a vzájemnou komunikaci členů družstva

Historie rope skippingu

Na celém světě si děti odedávna hrají se švihadly. Sportovci využívají švihadel jako prostředku pro zlepšování své fyzické kondice a koordinace. K vytvoření rope skippingu jako sportovního odvětví dochází na konci šedesátých let v U.S.A. Za zakladatele je považován Richard Cendali, učitel tělocviku na základní škole (Boulder, Colorado, USA). Mimo svou profesi učitele působil také jako hráč amerického fotbalu. Přes švihadlo začal skákat na doporučení svého trenéra. Neměl příliš dobrou kondici, a proto dostal ultimátum: „Musíš zlepšit svojí „kondičku“. Bud´ budeš běhat po schodech stadionu nebo denně 15 min. skákat přes švihadlo“. Rozhodl se tedy pro možnost druhou. Jeho kondice se opravdu začala zlepšovat, ale po třech měsících tzv. „skákání nahoru a dolů“ ztrácel motivaci. Rozhodl se tedy, že se pokusí skákání zpestřit. Začal vymýšlet rozmanité způsoby přeskoků – tzv. triky (nůžky, jumping jack, slalom, dvojšvihy, trojšvihy atd.). Motivace se vrátila zpět a dostavil se i nečekaně pozitivní fyziologický účinek. Pan Cendali zvyšoval své denní dávky. Volil čím dál obtížnější přeskoky a „zábava“ byla na světě. Počet nových dovedností – „triků“, které vymýšlel, rostl den za dnem. Po čase se rozhodl, že rope skipping představí svým žákům ve škole. Žáci byli naprosto ohromeni a začali sami vymýšlet nové a nové triky. Zanedlouho žáci byli lepší než učitel. Na počátku sedmdesátých let Richard Cendali začal šířit rope skipping po celých Spojených státech amerických a později i dále. V současné době stále trénuje svůj tým a vychovává desítky dobrých skokanů, trenérů a instruktorů.

TIP: A znáte Moonsurfing?

Než začneme skákat – rope skipping

Dříve než začneme, měli bychom se ujistit, zda máme vhodnou obuv a oblečení, ve kterém se nám bude bezpečně a pohodlně skákat. Nikdy bychom neměli skákat naboso. Nejen, že je to velmi nekomfortní a můžeme uklouznout, ale nechráněná ploska nohy také trpí velkými nárazy, a tím i celý kloubní aparát. Nejvhodnější je sportovní obuv odpružená pod patou i špičkou. Taková bota umožní vysokou absorpci nárazů a naše klouby jsou chráněny. Oblečení by mělo být pohodlné a savé, příliš volné oblečení se může „motat“ do švihadla.

Zajistěte si dostatečně veliký prostor, abyste mohli pohodlně točit se švihadly, ale zároveň i bezpečně vbíhat a vybíhat ze švihadel (využívané při složitějších technikách). Další významnou úlohu hraje povrch. Nejideálnější je skákat na materiálech, které zároveň tlumí nárazy, například pružná podlaha – parkety, prkna, gumový povrch aj. Mezi nevhodné povrchy patří beton, asfalt, dlažba. Při delším skákání náš můžou začít bolet okostice či kolena, kotníky, záda atd. Vždy se přesvědčte, že podlaha je suchá a prázdná, aby nedošlo ke zbytečnému zranění.

TIP: Podívejte se na TOP 7 cviků na břicho

VIDEO: 23 tipů pro skákání přes švihadlo

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Pohyb a zdraví, Redukce hmotnosti

Přečtěte si také naše další články