Obsah článku
Proleženiny mohou vzniknout nejen v domácím prostředí, ale i během pobytu v nemocnici.
Dekubity mohou vzniknout nejen v domácím prostředí, ale i během pobytu v nemocnici. Pokud vzniknou dekubity během hospitalizace, tak ve většině případů jde o zanedbání a selhání ošetřovatelské péče. Prevence před vznikem proleženin v nemocnicích i v Česku má velké rezervy. Jde hlavně o nedostatek personálu – až 85% sester potvrdilo, že pracují na odděleních, kde nejsou splněny minimální personální normativy.
Infekce z dekubitů bývá častou příčinou úmrtí imobilního pacienta
Péče o pokožku patří k jedné z nejdůležitějších součástí komplexní ošetřovatelské péče. Prevence vzniku dekubitů je základním preventivním faktorem pro další pozitivní prognózu každého imobilizovaného pacienta. Vznik dekubitů negativně ovlivňuje další průběh léčby a tím i zdravotní prognózu pacienta.
Prevenci dekubitů je třeba věnovat velkou pozornost a péči, a to ze strany lékařů, ošetřovatelského personálu i rodinných příslušníků. Proleženiny vznikají především v gluteální oblasti a na patách. Pokožka starých a imobilizovaných lidí se ztenčuje, zhoršuje se výživa a prokrvení kůže i podkoží.
Negativním mechanickým podnětem je působení tlaku
Působením tlaku na kůži a podkoží při nemožnosti pohybu dochází k postupným trofickým změnám tkáně. Čím je tlak větší a čím déle působí, tím rychleji a snadněji proleženina vzniká. Existují vždy individuální rozdíly. U některých pacientů vznikají dekubity rychleji, u jiných pomaleji. Někdy stačí malý tlak a proleženina rychle progreduje. Čím tvrdší podklad, tím větší tlak, tím vyšší riziko vzniku proleženiny.
Proleženina se výrazně zhoršuje a komplikuje kontaktem poškozené kůže s močí, nebo stolicí. Toto nebezpečí u starých a dlouhodobě imobilizovaných pacientů netřeba nikdy podceňovat.
Dekubity mají několik stupňů
První stupeň – zarudnutí kůže
Druhý stupeň – tvorba puchýřů a povrchový defekt kůže
Třetí stupeň – vytváří se hluboký a komplikovaný dekubit, který sahá hluboko do tkáně a svalů
Čtvrtý stupeň – dekubit zasahuje až na povrch kosti. Tento stav již bezprostředně ohrožuje zdraví a život pacienta.
Cílem je minimalizace tlaku a maximální zkrácení jeho působení
Tento cíl se dosahuje použitím speciálních antidekubitních matrací, pravidelným polohováním a mobilizací pacienta. Polohu je třeba měnit přibližně každé dvě hodiny. Největší pozor je třeba dávat na kostní výčnělky, které mohou komunikovat s podložkou.
Paty a kotníky by se neměly dotýkat podložky. Kůže musí být udržována v čistotě a hygieně. Měla by být pravidelně ošetřována a masírována. Nesmí být nikdy vlhká, natíráme ji nedráždivým krémem.
Léčba dekubitů je dlouhá a nákladná
Rána musí být pravidelně čištěná, krytá obvazem a chráněna před vstupem vnější infekce. Léčba dekubitů vyžaduje spolupráci kožního lékaře a chirurga. Chirurgicky se odstraňují odumřelé tkáně. Někdy jsou nutné i plastické zásahy. Léčba dekubitů vyžaduje hodně času, trpělivosti a námahy. Výsledky často nejsou úměrné vynaložené námaze a vynaloženým prostředkům.
Rodinám s imobilními pacienty pomáhají vyškolené zdravotní sestry
V prevenci proti proleženinám sestry používají profesionální schopnosti, dovednosti, sílu a entuziasmus. Oslovují cílové skupiny, které by se v blízké budoucnosti mohli setkat s takovým pacientem. Povzbuzují rodinu a příbuzné, aby se situace nezalekli, a učí je základní úkony, aby od samého začátku věděli, co mají s pacientem dělat. Informují, které pomůcky jsou účinné, jaké antidekubitní matrace jsou vhodné, ale přitom hovoří také o tom, že bezmocný pacient v domácnosti má právo na polohovatelnou postel, plně hrazenou pojišťovnou.
Sponzorováno
Asociace sester a pacientů (ASAP) se připojuje k celosvětové výzvě „Stop proleženinám, jako univerzální lidské právo“
Globální výzva Stop proleženinám jako univerzální lidské právo je nadčasová a vznikla v roce 2011 v Rio de Janeiru. Celosvětová deklarace hovoří o tom, že až v 95% případech nemusí proleženiny vzniknout, pokud pacient dostane kvalitní ošetření.
Mechanická příčina vzniku proleženin spočívá v tom, že bezmocný pacient se sám nedokáže přetočit, a proto mu musí pomoci zdravotnický personál – polohovat ho, a eliminovat tak riziko vzniku rány. Celosvětová deklarace o proleženinách proto vyzývá jednotlivé státy, aby podpořily moderní ošetřovatelství nejen kvantitativně, ale i kvalitativně.
Prevence proleženin
Z praxe víme, že v mnoha českých zdravotnických a sociálních zařízeních je monitoring prevence, vyhledávání nedostatků, efektivní využívání zdrojů a otevřená komunikace nedostatečná. Například, používání tabulek, resp. „Škál hodnotících náchylnost pacientů na proleženiny“, se často vůbec nedělá. Tím se předpoklad vzniku dekubitů značně zvyšuje. Navíc, k nárůstu počtu pacientů s proleženinami přispívá i nedostatek profesionálního personálu, zejména sester.
Léčba proleženin trvá dlouho, někdy i tři čtvrtě roku. Účinné náplasti jsou drahé, pohyblivost pacienta a kvalita jeho života je omezená. A protože proleženiny jsou otevřené rány, třeba klást mimořádný důraz i na bezpečnost pacienta.
POZOR: Proleženiny vznikají obvykle velmi rychle, v některých případech dokonce během několika hodin.
V léčbě proleženin dělá Česko výrazné pokroky
Navzdory určitým nedostatkům, kvalitní materiál k léčbě proleženin je v současnosti již dostupnější. Navíc, zdravotní pojišťovny proplácejí ambulantní léčbu, nebo léčbu v domácnosti. Někteří pacienti s proleženinami jsou dokonce hospitalizováni za účelem efektivní léčby dekubitu, což slibuje vyšší stupeň kvality, i s důrazem na lepší zručnost a speciální technologie.
Nejtěžší stupeň proleženiny, 4. stupeň, se vyskytuje již vzácněji. Lékaři a sestry dnes lépe spolupracují, vzdělávají se kontinuálně, avšak většinou pouze na konferencích. Chybí jim společné, cílené, certifikované studium prevence a léčby chronických ran, jak je to ve vyspělejších zemích.
Dekubit – indikátor kvality nemocnic v ČR
Nemocnice jsou povinny ohlašovat počty pacientů s proleženinami zdravotním pojišťovnám. Častokrát to však nedělají; počty nahlášených pacientů jsou pak nereálné, nízké. Proto je dekubit jako indikátor kvality nemocnic málo přehledný parametr, ačkoli má svůj význam. Naopak počty pacientů s proleženinami v domácnostech jsou poměrně přesné; agentury domácí ošetřovatelské péče je poctivě ohlašují.
Proleženiny – etický a právnický problém
Proleženiny v klinické praxi znamenají ošetřovatelský problém s vysokou prioritou. Pokud není prevence dostatečná, a vznikne dekubit, má to za následek vážné etické porušení, a z toho vyplývající právnické postihy.
Např. v USA je přirozenou součástí kontrola kvality poskytování prevence a pravidelný monitoring, také vyhodnocování je na vysoké úrovni, neboť poškozený pacient představuje hrozbu vysouzení vysokého odškodného.
Jak léčit proleženiny přirozeným způsobem
Existuje možnost, jak proleženiny léčit alternativní metodou, kterou nemocnice nepoužívají. Vyzkoušejte tento přirozený způsob léčby a nebudete zklamáni.
Postup:
1. Pořiďte si Manuka med (antibakteriální med Manuka je absolutně přírodní pomocník v léčbě mnoha neduhů)
2. Jakmile budete mít med, musíte ho jemně a rovnoměrně rozmazat po ráně. Po tomto pokrytí zabalte ránu, a umístěte obvaz nad ním. Med podporuje regeneraci tkání.
3. Obvazy musíte měnit minimálně dvakrát denně, nejlépe ráno a večer. Při obměně obvazů je nutné opět použít med. Zlepšení by mělo být patrné během jednoho týdne do 10 dnů.
A dále si přečtěte
- Náš tip: Podívejte se jak na proleženiny
- Prevence dekubitů (proleženin) – jak na to?
- Imobilizační syndrom: Nehybnost a její vliv na zdraví pacientů
VIDEO: Antidekubitní matrace
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Pleť a pokožka těla
Přečtěte si také naše další články