Proč vlastně přijímáme potravu? 4.86/5 (7)

Novorozenec má v průměru 3500 gramů a už po půl roce zdvojnásobí svoji hmotnost a po roce ji dokonce ztrojnásobí. Normální hmotnost dospělého člověka je cca 70kg, tedy dvacetinásobek normální porodní hmotnosti. Na to aby všechny orgány, kůže, kosti mohli růst a přibírat na váze, musí být tělo dostatečně zásobeno stavebním materiálem. I později v dospělosti, musíme dále přijímat starou, protože se naše buňky neustále obnovují. Staré buňky odumírají, vyloučí se nebo budou jejich části použity na tvorbu nových buněk. Nejvíce je to vidět, když po dovolené už po 14 dnech opálená pokožka vybledne. Buňky na vrchní vrstvě pokožky, které vytvořili hodně melaninu, což je barvivo, které nás chrání před UV zářením, se po dvou týdnech vymění za nové buňky. Také na hojení ran, můžeme pozorovat, že se buňky stále znovu obnovují. Je to stále probíhající proces, který končí až posledním nádechem člověka.

Náš metabolismus

Další důvod přijímání potravy, je potřeba zabezpečení těla energií, aby mohly být denní aktivity provedeny. Tyto všechny procesy v našem těle, příjem a rozložení potravy na jednotlivé malé části, jejich rozložení a přetvoření na tělu vlastní látky, např. bílkoviny a na závěr vyloučení substancí, které tělo neumí využít, nazýváme metabolismus. Přijímáme cizí látky jako živočišné a rostlinné bílkoviny, které změní své látkové vlastnosti a přetvoří se na tělu vlastní, lidské bílkoviny. Sacharidy vytvořené z rostlin za pomoci slunečního záření a vody, jsou potřebné ke spálení a tím vytvoření potřebné energie pro realizaci metabolických procesů.

Složky potravin

K dispozici máme tři základní živiny, také nazývané makro živiny. Bílkoviny (proteiny), tuky (lipidy) a sacharidy (uhlohydráty). Přitom potřebujeme ještě vodu, minerály, vitamíny, stopové prvky a sekundární rostlinné látky. Kyslík, který je potřebný ke spalování, vdechujeme plícemi.

Přirozený reflex

Abychom byli schopni sami regulovat příjem potravy, je tělo vybaveno zázračnými pomůckami, a to pocitem hladu a sytosti. Apetit a odpor nám pomáhají určit potraviny, které naše tělo ke stavbě právě potřebuje, nebo vyřadí právě to co by nám mohlo škodit. Takto má tělo k dispozici citlivý mechanismus k určení množství stravy přes hlad a nasycení a na určení druhu potravy za pomoci chuti (apetitu) a odporu. V těle kde je regulace metabolismu v rovnováze, jsou tyto procesy v symbióze a nepotřebují z venku žádné zásahy.

Začínáme už v raném dětství

Bohužel v naší průmyslové společnosti máme stále méně přirozené přírodní stavy k dispozici. Na stůl se dostává téměř výhradně průmyslově zpracována a změněna strava. Již v raném dětství je dětský organismus vystaven a zvykání na různé aromatické látky (nazývané také aditiva) obsažené v potravinách, navozující vůni a chuť jablka, hrušky, banánu, masa a zeleniny, přesto, že tyto potraviny se v tom určitém zboží nevyskytují. Viz jednou pěkně seřazený zboží určené pro naše nejmladší ve vašem supermarketu nebo drogerii, jeden obal pestřejší než druhý. Přijímáním této industriální upravené potravy se citlivé propojení mezi mozkem a trávicím traktem (střevem) již v útlém věku naruší. Lidské střevo (a to nejen lidské) je vybaveno stejným velkým množstvím nervových buněk jako je náš mozek a také proto často dostává přívlastek druhý rozum.

Jahodový jogurt bez jahody

Za pomoci tohoto druhého mozku (střeva) je naše tělo schopno, z natrávené kaše procházející střevem, vybrat ty látky, které tělo právě potřebuje. Pokud se potřebné látky v natrávené kaše nenacházejí, dá střevo mozku tuto informaci a objedná tu tak potraviny, které potřebné látky obsahují. Například vyvstane potřeba kalia a magnézia, tak na základě tohoto impulzu vyvine mozek apetit (chuť) na jahody, které obsahují mnoho právě těchto dvou mikro živin. Tak jde člověk okamžitě do supermarketu a hledá potraviny, které vypadají, voní a chutnají jako jahoda. Tak najde například jahodový jogurt s krásnou červenou jahodou na obalu, otevře ho, jogurt intenzivně voní po jahodě. Ochutná ho a jogurt také intenzivně jahodovo chutná. Bohužel se v takovém ovocném jogurtu nenachází žádná stopa po ovoci, ale aromatické látky, které nám vůni a chuť jen navozují. Často voní a chutnají tyto aromatické látky mnohem intenzivněji než samotné ovoce a tak jsme vlastně podveden. Mozek je však spokojen. Provedl co se žádalo a to, zajistil to co vypadá, chutná a voní jako jahoda. Ale v takovém jogurtu se nenachází žádné kalium a hořčík jako v jahodě. A tak se střevo časem na mozek, přesněji hypotalamus ve středním mozku, nemůže více spolehnout. Stále vzácněji si vybíráme potraviny podle skutečných vnitřních signálů, ale podle vnějších vlivů, barvy obalu, vůně, chuti, na základě reklamy nebo proto že jsou právě v akci.

Pocit hladu a sytosti řídí hormony

Hlad a sytost jsou v lidském těle regulované většinou prostřednictvím hormonů. Tak existují hormony které nás dělají hladovými a jiné, které nám zprostředkují pocit sytosti.

Grelin

Jeden z mnoha hormonů, který navozují pocit hladu je grelin. Produkuje se v žaludeční sliznici. Produkce je silně stimulována pokud je žaludek prázdný, když je stěna žaludku uvolněná. Tedy pokud je žaludek prázdný, ve stěnách žaludku se vyprodukuje spoustu grelínu. Produkce se okamžitě minimalizuje, pokud se žaludek začne naplňovat.

Leptin

Další důležitý regulační hormon je leptin. Slovo pochází z řeckého slova „Leptos“ a znamená tenký. Leptin je produkován ve zvětšených tukových buňkách především však v břišním tuku a měl by mozku signalizovat pocit sytosti, aby při zvyšující se velikosti buněk viscerálního (břišního) tuku, se navodil stav sytosti. U lidí s normální hmotností funguje tento regulační mechanismus výborně, po určitém čase jedení je člověk s normální hmotností sytý a přestane jíst. Lidé s nadváhou, kteří mají relativně vysokou hladinu leptinu, protože mají vysoký podíl viscerálních tuků, nereagují na tento signál, který vysílá leptin na hypotalamus a nevědí s jídlem skončit, dokud se něco jedlé nachází na stole. Štíhlý ukončí jídlo když je sytý a ten s nadváhou přestane jíst, když už nemá nic k dispozici .. Důvod proč je tomu tak, je že vyvinul rezistenci (již nereaguje) vůči leptinu-hormonu sytosti.

Příroda vybavila lidský organismus množstvím mechanismů, které mají zajistit přežití lidské rasy. Nicméně funkčnost těchto mechanismů je závislá na dodržení základních podmínek mezi které patří příjem přirozené stravy. A proto, pokud nedodáme tělu to co potřebuje nemůžeme profitovat z těchto citlivých mechanismů, naopak budou nám na škodu.

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Jídlo a zdraví

Přečtěte si také naše další články