Obsah článku
Pojďme se podívat na příčiny kardiovaskulárních onemocnění.
Ateroskleróza
Přestože nemoci oběhového systému se vyskytují v různých formách, společným jmenovatelem mnoha z nich, zejména potom těch nejčastějších a nejzávažnějších, je ateroskleróza. Nejčastější příčinou kardiovaskulární mortality je ICHS (ischemická choroba srdeční), která je způsobena koronární aterosklerózou. Ateroskleróza je dlouhodobě se vyvíjející onemocnění cévní stěny, vedoucí ke tvorbě tzv. ateromů, které zužují průsvit tepny a mohou ji i zcela uzavřít pro průchod krve. Ateroskleróza může postihovat cévy kdekoliv v těle, nicméně její důsledky se nejčastěji a zejména nejzávažněji projevují v místech, kde jde o krevní zásobení životně důležitých orgánů. Onemocnění se po řadě let či desetiletí bezpříznakového průběhu manifestuje svými komplikacemi: ICHS, ischemickou cévní mozkovou příhodou (CMP) nebo ischemickou chorobou dolních končetin (ICHDK).
ICHS – ischemická choroba srdeční
Ischemická choroba srdeční (ICHS) je zúžení věnčitých tepen na povrchu srdce, které srdeční sval vyživují. Nemocné věnčité (koronární) tepny nejsou schopny v důsledku jejich zúžení (většinou aterosklerotickým plátem) nebo jejich uzávěru dodat srdečnímu svalu tolik krve, kolik jí potřebuje, a to zejména při zvýšené námaze. Nedostatečný přítok krve k srdečnímu svalu znamená nedostatek kyslíku pro jeho práci a nedostatečný odtok zplodin látkové výměny. Tento stav se projevuje typickou bolestí za hrudní kostí, kterou nazýváme „angina pectoris“. Při angině pectoris se jedná o částečné či dočasné snížené zásobování srdce krví, respektive takové, kdy ještě nedojde k trvalému poškození myokardu. Pokud dojde k úplnému uzavření cévy, vznikne akutní infarkt myokardu (IM). Jestliže nedojde ke zprůchodnění cévy (léky, balónkovou plastikou), část srdečního svalu odumře.
Příčiny aterosklerózy
Aterosklerózu nepůsobí jedna příčina, ale celá řada tzv. rizikových faktorů. U každého jedince záleží na tom, kolik rizikových faktorů, v jaké síle a jak dlouho působí. Uplatňuje se obecný model, kdy celkový výsledek záleží jednak na: 1) komplexu vnějších vlivů, jednak na: 2) genetickém základu jedince, na které vnější vlivy působí.
Je třeba zdůraznit, že vývoj aterosklerózy je skutečně dlouhodobý proces, trvající desítky let. V tom je značná záludnost, protože velmi dlouho zůstává bez příznaků. Pokud se příznaky ve formě například anginy pectoris nebo infarktu objeví, bývá ateroskleróza již ve velmi pokročilém stavu. Léčba potom může řešit aktuální problém (např. zprůchodnění ucpané koronární cévy), avšak zásadní původní problém, tedy aterosklerotické postižení celého cévního řečiště zůstává, a dá se v takovém stádiu ovlivňovat jen relativně velmi málo.
Rizikové faktory
Rizikové faktory aterosklerózy je možné a vhodné rozčlenit do několika základních skupin. Tyto skupiny jsou v zásadě tři: 1) Nemodifikovatelné osobní charakteristiky, 2) faktory životního stylu, 3) biochemické a fyziologické charakteristiky.
Mezi nemodifikovatelné rizikové faktory (osobní charakteristiky) patří:
- věk
- osobní anamnéza aterosklerotického onemocnění
- rodinný výskyt předčasného aterosklerotického onemocnění
- mužské pohlaví
Neovlivnitelná rizika
Věk je prakticky vůbec nejsilnější rizikový faktor, riziko konkrétní kardiovaskulární příhody prudce narůstá přibližně od 45. roku života. U jedinců nad 60 let je riziko několikanásobně vyšší než ve věku 40 let, a to i u osob s minimální úrovní rizikových faktorů.
Osobní anamnéza aterosklerotického onemocnění (respektive jeho důsledků), tedy předchozí výskyt u příslušného jedince, v podstatě ukazuje na již existující postižení, které samozřejmě velmi zvyšuje riziko dalších komplikací do budoucna.
Rodinný výskyt předčasného aterosklerotického onemocnění (tím se myslí vznik onemocnění ve věku do 65 let) je v zásadě ukazatelem genetické, tedy dědičné náchylnosti k nemoci. Čím více případů v rodině (u pokrevních příbuzných) a v čím nižším věku, tím je riziko větší. Je třeba ale připustit, že v rodině se „dědí“ i faktory, které nejsou zcela podloženy geneticky – např. kuchyně, způsoby stravování.
Příslušnost k mužskému pohlaví rovněž představuje zvýšené kardiovaskulární riziko, přinejmenším do určitého věku. Ženy jsou do menoupazy v nižším riziku vzhledem k odlišnému vlivu hormonů, po menopauze se ovšem riziko žen progresivně zvyšuje a vyrovnává se s mužským rizikem ve věkové skupině 70-79 roků.
Nemodifikovatelné rizikové faktory mají tu vlastnost – jak říká samotné jejich označení – že je nedokážeme nijak ovlivnit, změnit. Přesto jejich znalost u jedince má význam, a to pro posouzení celkového rizika, které vyplývá a konkrétní kombinace všech faktorů. Jestliže má někdo vysokou míru rizika danou nemodifikovatelnými faktory, pak tím více by se měl snažit zmírnit ta rizika, která ovlivnit lze.
Ovlivnitelná rizika
Z hlediska možné prevence mají tedy největší praktický význam ovlivnitelné faktory. Mezi ně patří obě zbývající hlavní skupiny – tedy jak 1) faktory životního stylu, tak i 2) biochemické a fyziologické charakteristiky.
Obě dvě skupiny jsou ovlivnitelné, ale ne stejným způsobem a stejně snadno. Faktory životního stylu jsou ovlivnitelné přímo. Jedná se vlastně o určitý způsob chování, a záleží na vůli a rozhodnutí samotného jedince, jaký styl zvolí. Biochemické a fyziologické charakteristiky jsou rovněž ovlivnitelné, ale nepřímo a sekundárně, jako následek změn v životním stylu.
Kouření a kardiovaskulární riziko
Kouření je jedním z hlavních, nejsilnějších faktorů pro rozvoj aterosklerózy a vůbec pro kardiovaskulární riziko. Veřejnost sice správně vidí v kouření riziko pro rakovinu, ale méně je známo, že u daleko většího počtu kuřáků se následky projeví především v srdečně-cévních onemocněních.
Riziko je způsobováno řadou mechanismů, ať již nepříznivým působením na cévní stěnu, na biochemické složení krve, zvýšenou krevní srážlivost, snížení kapacity pro přenos kyslíku apod. Věkově standardizované riziko infarktu myokardu je u kuřáků přibližně dvojnásobné oproti nekuřákům.
Nepříznivý efekt se uplatňuje při jakékoliv expozici, ale intenzita dopadů je vztahu k množství cigaret vykouřených denně a celkové době kouření v letech. Riziko budoucího kardiovaskulárního onemocnění je obzvlášť vysoké, jestliže kouření začne před 15. rokem života. Avšak v každém věku a po jakékoliv době kuřáctví má smysl přestat, některé studie došly k optimistickému zjištění, že zanechání kouření rychle a významně snižuje riziko.
Strava a riziko aterosklerózy
Skladba stravy má pro riziko vzniku aterosklerózy zásadní význam. Ve výživě je velké množství faktorů, které toto riziko ovlivňují. Pokud budeme je budeme chtít pro přehlednost dále rozčlenit, pojmenovat a vybrat ty hlavní ve vztahu ke kardiovaskulárnímu riziku, pak se bude jednat o následující:
Sponzorováno
- Složení a množství tuků
- Energetická hodnota (nadměrný energetický příjem)
- Zastoupení zdrojů ochranných látek (vitamíny, antioxidanty, vláknina)
- Složení a množství tuků
Tato oblast je v rámci stravy pro riziko aterosklerózy zcela klíčová. Tuky ve stravě se liší svým chemickým složením a tyto rozdíly se velmi výrazně projevují v důsledcích pro riziko rozvoje aterosklerózy. Zatímco některé druhy tuků působí velmi nepříznivě a jejich konzumace riziko zvyšuje, tuky s jiným složením mají efekt příznivý, ochranný. V zásadě rozhoduje počet a umístění dvojných chemických vazeb ve chemické struktuře, který určuje míru „nasycenosti“ tuků. Protože tuky jsou tvořeny tzv. mastnými kyselinami, spíše jde o chemické vzorce různých mastných kyselin – a ty pak jsou v tuku zastoupeny v různých poměrech. Základní skupiny mastných kyselin podle tohoto kriteria jsou následující:
- Nasycené (saturované, SFA) – žádné dvojné vazby
- Nenasycené:
- Jedno-nenasycené (mono-nenasycené, monoenové, MUFA) – 1 dvojná vazba
- Více-nenasycené (poly-nenasycené, polyenové, PUFA) – více dvojných vazeb
Nenasycené jsou dobré, nasycené špatné
Stručně lze shrnout, že riziko aterosklerózy je zvyšováno vysokou konzumací tuků s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin, zatímco konzumace tuků s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin, ať již s jednou nebo více dvojnými vazbami, má efekt naopak příznivý.
Kde najdeme nasycené
Nasycené mastné kyseliny jsou obsaženy především v tuku běžných jatečních zvířat – tedy z nejčastěji konzumovaných ve vepřovém a hovězím. Týká se to nejenom víceméně samostatného tuku ve formě například sádla, špeku či loje, ale rovněž tuku obsaženého běžně v masu a masných výrobcích. Stejně tak jsou ale tyto nasycené mastné kyseliny obsaženy v mléčném tuku – tedy másle, smetaně a smetanových výrobcích, plnotučném mléku, tučných sýrech apod.
A kde jsou zdravé – nenasycené
Zcela jiná situace je ale v případě tuků pocházejících z ryb, obzvláště mořských, které obsahují nenasycené mastné kyseliny s ochranným účinkem.
Nenasycené, tedy zdravé mastné kyseliny jsou dále obsaženy v rostlinných olejích, ať již se jedná o řepkový, slunečnicový, olivový či jiné. Výjimkou je kokosový tuk, který je tvořen nezdravými nasycenými mastnými kyselinami.
Pozor na trans-tuky!
Zvláštní a záludnou kapitolou jsou ale tzv. trans-nasycené mastné kyseliny, které se mohou vyskytovat v tzv. ztužovaných rostlinných tucích. Tuky tvořené nenasycenými mastnými kyselinami mají totiž tu fyzikální vlastnost, že jsou za pokojové teploty kapalné, tedy tekuté (proto se také označují jako oleje). To ale pro některé použití, třeba pro mazání na pečivo, není vhodné. Proto se tyto oleje uměle ztužují. Pokud nejsou v tomto procesu použity nejnovější technologie, vznikají trans-nasycené mastné kyseliny, které mají ještě vyšší aterogenní potenciál než běžné nasycené kyseliny, podle výzkumů 2-10x. Nové kvalitní ztužené tuky, např. Flora, mají obsah trans-kyselin velmi nízký, a jejich účinek je naopak příznivý, snižují hladinu krevního cholesterolu a riziko aterosklerózy. Velmi důležité v této souvislosti je, že v současné době jsou hlavním zdrojem nebezpečných trans-kyselin potravinářské výrobky, vyrobené s použitím cukrářských a pekařských margarinů. Sem patří různé sušenky, oplatky, ale také koblihy, tukové rohlíky, a potenciálně všechny potraviny, které mají na obalu napsáno, že obsahují ztužený rostlinný tuk.
Nadměrný příjem energie
Nadměrný příjem energie zvyšuje riziko aterosklerózy více cestami. Zřejmě hlavní je ta, že přímým důsledkem je nadváha a obezita, která je významným rizikovým faktorem. Navíc ale nadbytečný příjem energie nepříznivě ovlivňuje jak krevní lipidy, tak např. tzv. glukózovou toleranci, inzulínovou rezistenci a riziko diabetu.
Zastoupení zdrojů ochranných látek (vitamínů a dalších)
Je prokázáno, že zejména v zelenině a ovoci je řada látek, vitamínů či jiných, které snižují riziko aterosklerózy, oddalují a zpomalují její vznik. Těchto látek je známo značné množství a jejich bližší popis přesahuje možnosti textu v této části.
Pohybová aktivita a kardiovaskulární riziko
Pohybová aktivita je významným a silným ochranným faktorem proti ateroskleróze a kardiovaskulárním onemocněním. Působí řadou mechanismů, jednak zvyšuje energetický výdej a působí tím proti nadváze a obezitě, ale rovněž působí přímo ochranně na cévy a oproti rozvoji aterosklerózy a příznivě ovlivňuje další faktory, jako krevní tlak a hladinu krevního cholesterolu.
Alkohol a kardiovaskulární riziko
Alkohol konzumovaný v přiměřeně malém množství působí ochranně proti ateroskleróze. Jestliže je však konzumace nadměrná, mění se účinek na jednoznačně škodlivý, riziko aterosklerózy se naopak zvyšuje, zvyšuje se riziko hypertenze, nepříznivý je účinek na srdeční sval, zvyšuje se riziko srdečních arytmií. Za přiměřenou se z kardiovaskulárního hlediska považují maximálně 2-3 dávky alkoholu denně (odpovídá to např. 2-3 deci vína).
Hladina cholesterolu a dalších lipidů v krvi
Hladina cholesterolu v krvi úzce souvisí s rizikem kardiovaskulárního onemocnění. Čím vyšší hladina celkového cholesterolu, tím vyšší riziko. Z praktického hlediska je důležité, na čem tato hodnota závisí. Z vnějších příčin je to dáno především zastoupením různých druhů mastných kyselin ve stravě (viz kapitola 3.2.2), podstatně menší je vliv cholesterolu obsaženého v potravě. Výrazný je rovněž příznivý vliv pohybové aktivity. Základní vyjádření je dáno hodnotu celkového cholesterolu, ve skutečnosti však hodně závisí na poměru dvou hlavních forem, v kterých se vyskytuje – tzv. LDL a HDL cholesterol. Zatímco LDL je někdy označován jako „zlý“ a je žádoucí co nejnižší hladina, u formy HDL je tomu naopak a žádoucí jeho vysoký obsah. Kromě cholesterolu jsou v krvi i další látky lipidové povahy, souvisí s kardiovaskulárním rizikem, mezi nejběžněji hodnocené patří tzv. triglyceridy, jejichž zvýšená hladina je rovněž ukazatelem zvýšeného rizika.
Krevní tlak
Zvýšený krevní tlak významně zvyšuje kardiovaskulární riziko. Například u mužů středního věku s TK nad 160/95 mmHg je riziko aterosklerotických komplikací 5x vyšší než u osob s normálním krevním tlakem.
Zvýšená hladina krevního cukru, diabetes
Diabetes, neboli cukrovka, je sice samostatné onemocnění, které ale kromě jiného výrazně zvyšuje riziko aterosklerózy a veškerých jejích důsledků a komplikací. Závažnost tohoto rizika je daná i vysokým současným výskytem ostatních rizikových faktorů, zejména obezity, hypertenze a poruchami krevních lipidů.
Nadváha a obezita
Nadváha a obezita významně přispívá k riziku aterosklerózy a kardiovaskulárních onemocnění. Ukazatelem přiměřenosti hmotnosti je hodnota BMI, která by měla být nižší než 25.
Sponzorováno
Trombogenní faktory
Jako trombogenní se označují faktory, které usnadňují vznik krevní sraženiny, která může ucpat cévu. Jedná se o složité vlastnosti krve, které jsou závislé např. na výživě (příjem různých mastných kyselin), na případném kuřáctví a moha dalších faktorech.
A co si o srdci ještě přečíst?
- Vyšetření kardiovaskulárního aparátu, aneb co vás čeká?
- Srdeční palpitace (bušení srdce) – příznaky, příčiny a léčba
- Srdeční arytmie a bylinky – jak uklidnit srdce?
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Lidské srdce
Přečtěte si také naše další články