Prevence proti dětské obezitě 4.88/5 (16)

Díky pokroku medicíny se lidstvo naučilo předcházet smrtícím infekčním epidemiím, respektive jejich účinně léčit. V celosvětových statistikách nemocnosti a úmrtnosti populace tohoto století postoupili na první místo civilizační choroby, včetně zdravotních komplikací z nadváhy a obezity. Paradoxem moderní civilizace je, že zatímco třetina populace světa stále trpí nedostatkem potravy, Světová zdravotnická organizace označila obezitu za největší zdravotní problém současnosti a varuje před globální epidemií.

Prevence obezity už od dětských let

Většina odborníků i mezinárodní dokumenty doporučují začít prevenci epidemie obezity již v dětském věku, kdy mají tyto programy větší šanci na úspěch, než v dospělosti. Avšak účinnost intervenčních preventivních programů je do jisté míry omezena. Dosavadní zkušenosti potvrzují, že dlouhodobé snížení tělesné hmotnosti se dosáhne zejména u jedinců, kteří jsou jakýmkoli způsobem významně motivováni.

Trend nárůstu obezity je zvláště znepokojující u dětí a mládeže, neboť si tuto epidemii přenášejí s sebou do dospělosti, a tak vytvářejí rostoucí zdravotní zátěž pro další generaci. V současnosti v Evropském regionu Světové zdravotnické organizace má každé třetí dítě nadměrnou hmotnost a roční tempo zvyšování výskytu dětské obezity je až desetkrát rychlejší, než byla v roce 1970. Nastal proto správný čas na to, aby se zabránilo dalšímu, epidemické šíření tohoto problému.

Obezita u dětí ze států Evropské unie

Podle statistik je v Evropské unii více než 14 milionů školáků s nadměrnou hmotností a z nich 3 miliony jsou už děti obézní. Ročně tak přibývá přibližně 400 000 dětí s nadměrnou hmotností az nich asi 85 000 jsou obézní děti.

Klíčové je stravování

Klíčovou otázkou zastavení pandemie obezity je výchova dětí ke zdravé výživě. Největší odpovědnost v tomto směru je na rodičích a pedagoga. Mnohokrát už změna z běžného stravovacího způsobu s nesprávnými návyky na zdravý způsob má za následek pokles tělesné hmotnosti. Pozitivně se u dětí projevuje i redukce frekvence stravování mimo dům, ale zejména správné rozložení celodenního příjmu stravy na několik jídla a menší porce potravy.

Podle dat z dotazníkových průzkumů můžeme konstatovat, že vědomosti dospělé i dětské populace o složení potravy jsou nedostačující. Odhad energetické hodnoty jednotlivých potravin a hotových jídel je velmi nepřesný a mnozí se vůbec nezajímají co a kolik jedí. Samozřejmě není možné očekávat od zdravých lidí, aby počítali energetický obsah každého přijatého jídla a výdej energie při cvičení. Vhodnou edukací je však možné zvýšit úroveň znalostí veřejnosti a dosáhnout, aby si osvojili principy zdravé výživy a alespoň jednou týdně si kontrolovali svou hmotnost.

Důležitá fyzická aktivita

Každé dítě má přirozený vztah k pohybové aktivitě. Tento vztah je utlumen nízkým počtem hodin tělesné výchovy, nepřítomností prostředí na běžnou fyzickou aktivitu (chůze, cyklistika, atd..) A sport mimo vyučování, enormně dlouhým časem stráveným u televize a počítačích doma. Ke snížení tělesné hmotnosti prokazatelně není nutná taková míra fyzické aktivity, jak se donedávna předpokládalo. Již mírné zvýšení běžné denní aktivity (méně sezení a více stání, chůze či cyklistice) může zvýšit výdej energie přibližně až o 60-200 kJ za hodinu.

Programy zaměřené na redukci sedavého způsobu života a podporu volné hry mnohem efektivněji zabraňují dalšímu přibírání na hmotnosti, než nařízení povinného cvičení a redukce příjmu potravin. Výbornou motivací pro děti je víkendové rodinné sportování, které si dítě osvojí už v předškolním věku. Chybět by neměli ani pravidelné pohybové aktivity v rámci školy či různých kroužků, aby se pohyb stal součástí každodenního života. Vedle správné snaze o zvýšení účasti dětí na sportovních aktivitách a školní tělesné výchově se stále nedoceňuje vliv aktivního způsobu transportu (chůze, cyklistika) do školy a domů po skončení vyučování.

Zajímavá studie WHO Health Behaviour

Podle studie WHO Health Behaviour in School-aged Children (HBSC), do které se zapojilo po 1500 žáků pátých, sedmých a devátých ročníků ze 41 zemí včetně ČR, stráví 46% dětí dvě až tři hodiny denně u televize. Počítačové hry pohltí přes pracovní dny 40% školákům dvě hodiny z volného času. Je nezbytné zkrátit čas, který děti tráví sledováním televizních programů a videohrami. Ke zvýšení zdravotního rizika ve značné míře přispívá kromě inaktivity i obligátní konzumování většího množství „prázdných“ kalorií (např. chipsů) během sledování televizních programů.

Každý výchovný postup orientovaný na zvýšení pohybové aktivity se stává kontraproduktivním, pokud se simultánně nevytvoří vhodné prostředí a podmínky pro jeho splnění. Klíčovou lokalitou pro intervence je obytná čtvrť. Programy se mají zaměřit na vytvoření městského a příměstského prostředí, které by umožnilo a podpořilo aktivní životní styl, jako jsou vycházkové a cyklistické trasy, parky a sportovní zařízení otevřeny veřejnosti. Rozšíření veřejných volných prostor může být pro současný stupeň zastavěnosti měst a obcí komplikované. Mělo by se však všestranně dbát alespoň o zachování stávajícího rozsahu takových prostorů. Protože lidé neexistují pouze v jednom prostředí, preventivně aktivity zasahující do více prostředí mají větší úspěšnost než akce zaměřené na jedno prostředí.

Rodina

Rodinné prostředí hraje podstatnou roli při utváření stravovacích zvyklostí a způsobu fyzické aktivity dítěte. Mnohé vzory chování si děti vytvářejí už v prvních letech života a přebírají je od svých rodičů. Takové a zvyky přetrvávají iv dalších obdobích života. Rodiče jsou vzorem pro své děti, proto jejich heslem má být „dělej jak to dělám já“ místo „dělej jak říkám“. V souladu s tím se část preventivních programů zaměřila na jednotlivé rodiny. Úpravu způsobu stravování a míru fyzické aktivity dítě snáší mnohem snadněji, pokud se těmito principy řídí i jeho rodina a přátelé.

Avšak původní životní styl bývá výsledkem rodinných zvyklostí, sociálního prostředí a neposlední i vlivu reklamy na potraviny. I sekundární prevence obezity (omezení dalšího přibírání na hmotnosti u obézních dětí) je efektivnější, pokud jsou do ní zapojeni i rodiče. Pozoruhodnou iniciativou v prevenci dětské obezity jsou školní oznámení pro rodiče týkající se hmotnostních problému jejich dětí. Bylo odsledované, že rodiče, kteří dostávali ze školy zprávu a stavu hmotnosti a fyzické zdatnosti svého dítěte věnovali signifikantně více pozornosti tomuto problému, než rodiče z kontrolní skupiny, kteří takového „varování“ ze školy nedostávali.

Škola, školní prostředí

Školy jsou přirozeným prostředím pro ovlivnění stravovacích návyků a fyzické aktivity. Výbornou příležitost pro tyto iniciativy poskytují mimoškolní zařízení resp. povýučbové aktivity v odpoledních hodinách. Využití školního prostředí má mnohé výhody:
a) má dopad na velkou část dětské populace
b) děti tráví ve škole značné množství času
c) umožňuje do osnov zařadit výuku o zdravém životním stylu
d) umožňuje vytvořit vhodné prostředí poskytnutím zdravé stravy a zlepšením přístupu ke sportu a aktivnímu
trávení volného času
e) škola může působit jako centrum pro společenské aktivity. Úspěch těchto aktivit do značné míry závisí na nadšení a porozumění učitelského sboru a od jeho znalostí principů zdravého životního stylu.

TIP: Jak řešit dětskou obezitu?

VIDEO: Sportování u dětí jako prevence obezity

Webinář: Prevence proti dětské obezitě

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Přečtěte si také naše další články