Potravinové alergeny – které jsou nejčastější? 4.86/5 (14)

Alergeny můžeme definovat jako chemické, fyzikální nebo biologické faktory vyskytující se v životním prostředí, které u citlivé – hypersenzitivní části populace vyvolávají alergické reakce. Schopnost alergizujeme závisí na druhu alergenu, jeho množství, doby působení, místa vstupu a na stupni přecitlivělosti organismu. Na přecitlivělosti – hypersenzitivitě se podílí i složka genetická. Alergie je tedy nepřiměřená reakce imunitního systému, která se projevuje jen u přecitlivělých – hypersenzitivních jedinců. Podmínkou je opakovaný styk organismu s vyvolávajícím alergenem působícím z vnějšího prostředí.

Potravinová alergie

Potravinová alergie je specifická reakce organismu na potravinu resp. její komponenty, které aktivují imunitní systém. Na určitý druh potraviny reagují jen jedinci s tzv. predispozicí. Reakce na potravinový alergen mohou být trávicí, kožní a respirační.

Principem potravinové alergie je fakt, že imunitní systém obecně ochraňuje organismus před cizorodými látkami a snaží se je z organismu eliminovat. Alergie na potraviny probíhá buď ve formě imunitní reakce protilátkové – tzv. IgE (produkují se protilátky třídy IgE), nebo celulární – buněčné označované jako non-IgE.

Jiným a rozdílným pojmem je intolerance potravin, která představuje abnormální fyziologickou odpověď při zpracování potravin a do které není imunitní systém zapojený. Mechanismus potravinové intolerance může být různý, nejčastěji jde o absenci enzymu. Absence enzymu laktáza vede ke stavu jehož příkladem je tzv. laktózová intolerance, při které ve střevním epitelu a kličkách chybí enzym laktáza. Potravinová intolerance má téměř vždy příznaky v trávicím traktu. Neuhnilá laktóza se dostává do střeva, kde působí velmi dráždivě. Laktóza je přítomna v mléce všech savců, v kravském mléce se nachází 4,8% laktózy v mateřském mléce 7,5%.

Shrnutí potravinových alergenů

Alergie na proteiny kravského mléka

Významnou roli hraje rodinná anamnéza. Alergie se vyskytuje se u 0,5 až 4% kojenců. Prevalence s věkem klesá. Onemocnění nejčastěji přetrvává do věku 3 – 15 let. Nejčastějšími symptomy jsou zvracení, průjmy a další reakce kožní resp. respirační s individuálním charakterem. Vzhledem k tomu, že kravské mléko obsahuje vysoké procento odlišných bílkovin (kaseinů, lakto-albumín, lakto-globuliny, Imuno-globuliny) je někdy poměrně těžké zjistit na jakou bílkovinu je dítě alergické. Alergie na kasein jsou ve většině případů dlouhodobé, ale alergie na syrovátkové bílkoviny vymizí po roce života dítěte. Alergenita kravského mléka může být redukována různými potravinovými úpravami, např. vysoké teploty denaturovány mléčné proteiny a redukují jejich alergenitu. Kozí nebo ovčí mléko nejsou vhodné, protože mají téměř 70% zkříženou alergii s bílkovinami kravského mléka.

Alergie na ořechy a arašídové ořechy

Tento typ alergie může začínat v raném věku, ve většině případů je celoživotní a může být fatální. Lidský organismus může být alergický na různé druhy ořechů: arašídy, mandle, lískové ořechy, vlašské ořechy, pistácie, kešu oříšky a jiné. U nejlehčích případů dochází k zarudnutí kůže, otoku jazyka a rtů pokud bolestem hlavy. Arašídové ořechy mohou vyvolat i nejtěžší formu reakce anafylaktický šok. U vysoce senzitivních jedinců může alergické projevy vyvolat i kontakt ořechů s kůží nebo inhalace (vdechnutí). U těchto osob je nutný přísný zákaz konzumace ořechů a zajištění rychlého podání adrenalinu. Alergie na ořechy bývá často zkřížená s jinými typy alergií např. na ovoce nebo na pyl.

Alergie na obiloviny a pšeničnou bílkovinu

Obiloviny vyvolávají vzácněji se vyskytující druh potravinové alergie, u dětí se nejčastěji vyskytuje alergie na pšenici. Obiloviny a pšenice mají zkříženou reakci na pyly. Bílkoviny obilovin neztrácejí svůj alergenní potenciál ani po tepelné úpravě. Alergie na pšeničnou bílkovinu je jiná onemocnění než celiakie, ale obě se léčí bezlepkovou dietou.

Alergie na vaječné bílkoviny

Vaječné bílkoviny jsou častým spouštěčem alergických reakcí. Vajíčka se nejčastěji konzumují po tepelném zpracování, které ale velmi mírně reguluje alergenicita. Existují téměř 90% zkřížené reakce mezi různými druhy vajec.

Alergie na luštěniny a sóju

Sója a sójové proteiny jsou v malém množství používané při zpracování a technologické úpravě potravin. Alergie na sójové bílkoviny bývá často zkřížená, může se vyskytnout alergie na jiné luštěniny, na arašídové ořechy nebo zkřížené reakce s alergií na kravské mléko. V posledních letech alergie na sójové mléka značně komplikují výběr potravin, léčbu a výživový stav takových problematických jedinců.

Alergie na ryby a korýšovce

Tyto produkty jsou běžnými potravinovými alergeny s častým výskytem zkřížených reakcí. Ano, i alergie na ryby opravdu existuje.

Alergie na celer

Celer je relativně často používanou složkou v potravinářském průmyslu díky jeho aromatickým vlastnostem. Nejčastěji jsou alergie na surový celer, tepelně upravovaný celer má menší alergenní potenciál. Práškový celer používaný do koření je však vysoce alergenní pro jeho koncentraci.

Alergie na hořčici

Hlavní alergeny přítomné v hořčici jsou rezistentní na teplo a ostatní potravinářské úpravy.

Alergie na sezamová semínka a sezam

Požívají se v mnoha výrobních procesech jako příjemné potravinové dochucovadla.

Alergie na sulfidy

Sulfidy jsou častými aditivními látkami přidávanými do potravin, které mohou vyvolávat těžké reakce u senzitivních individuí, zejména u astmatiků. S ohledem na tuto skutečnost je povinnost potravinových producentů tento alergen v potravinách označovat. Mechanismus jeho účinku ale není jasný.

VIDEO: Alergie a potravinová nesnášenlivost

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Jídlo a zdraví

Přečtěte si také naše další články