Polychlorované bifenyly – čím jsou nebezpečné pro naše zdraví? 4.77/5 (13)

Polychlorované bifenyly (někdy se označují zkratkou PCB), jsou skupinou chemických látek vyrobených člověkem. Polychlorované bifenyly se používají v mnoha různých výrobcích, třeba v různých elektrických zařízeních, povrchových nátěrech, inkoustech, lepidlech, ve zpomalovačích hoření a barvách. Polychlorované bifenyly mohou být uvolňovány do životního prostředí, například když je odpad obsahující PCB spalován nebo skladován na skládkách. Přibližně 10% PCB vyrobených od roku 1929 zůstává v prostředí dodnes. Vzhledem k možným dopadům na lidské zdraví a životní prostředí je používání a výroba polychlorovaných bifenylů v mnoha zemích nyní zakázáno nebo přísně omezeno.

Všechny polychlorované bifenyly jsou vyrobeny člověkem a mají podobnou základní strukturu. Jsou vyrobeny z atomů uhlíku, vodíku a chloru. Protože tyto atomy mohou být kombinovány mnoha různými způsoby, může se vytvořit celkem 209 různých molekul PCB. Některé polychlorované bifenyly jsou škodlivější než jiné.

Obecně jsou polychlorované bifenyly velmi stabilní, což vysvětluje jejich perzistenci v životním prostředí. Při vysokých teplotách mohou PCB hořet a vytvářet nebezpečné vedlejší produkty, jako jsou dioxiny. Polychlorované bifenyly mají tendenci se ve vodě neodpařovat nebo snadno se rozpustit. Jsou však velmi rozpustné v tucích a podobných látkách, což vysvětluje, proč se polychlorované bifenyly mohou hromadit ve zvířecím tuku a putovat tak potravinovým řetězcem.

Co se děje s polychlorovanými bifenyly v životním prostředí?

Polychlorované bifenyly se v řekách a jezerech váží k sedimentům, kde mohou zůstat po dlouhou dobu pohřbeny, než budou nakonec vypuštěny do vody a vzduchu. Polychlorované bifenyly ve vzduchu se mohou dostat na zem s padajícím deštěm a sněhem, nebo jednoduše když se suspendované částice usazují gravitací.

Polychlorované bifenyly se mohou hromadit u zvířat v tělech, a v průběhu času putují napříč potravním řetězcem. PCB se nacházejí v tukových tkáních zvířat žijících ve vodě nebo na souši, zejména u těch, které jsou na vrcholu potravního řetězce. A také v lidském těle se tyto látky mohou hromadit – to díky jídlu, které jedí. Některé živočišné druhy, včetně hmyzu a jiných bezobratlých, ptáků, ryb a savců, mohou ve svém těle štěpit nebo transformovat určité PCB.

PCB se ve vzduchu dělí nepřímým účinkem slunečního záření. Ve vodě je rozklad polychlorovaných bifenylů pomalejší a může nastat působením slunečního záření nebo mikroorganismů. Tyto organismy hrají důležitou roli při rozkladu PCB v půdě a sedimentech.

Bylo zjištěno, že ve venkovských a odlehlých oblastech je množství polychlorovaných bifenylů ve vzduchu obecně nižší, než v městských a průmyslových oblastech. V interiérovém vzduchu jsou koncentrace PCB obvykle nejméně desetkrát vyšší, než ve venkovním vzduchu.

Hladiny PCB v mořské vodě bývají nejvyšší ve vodách v blízkosti průmyslových oblastí. Od sedmdesátých let, kdy byla na výrobu PCB zavedena omezení, došlo k postupnému poklesu koncentrací u nových ložisek říčních sedimentů a ryb.

Jakmile PCB vstoupí do těla člověka (nebo zvířete), mají tendenci být absorbovány do tukové tkáně a zůstat tam. Na rozdíl od chemikálií rozpustných ve vodě se nevylučují, takže tělo hromadí PCB v průběhu let. To znamená, že se PCB hromadí také v potravním řetězci: malá ryba může absorbovat PCB ve vodě nebo konzumací planktonu a tyto PCB jsou ukládány v tělesném tuku. Když větší ryba jí malé ryby, také pohlcuje všechny PCB, které se v malé rybičce nahromadily. Tímto způsobem si mohou větší ryby a zvířata vybudovat větší množství PCB v těle. Některé typy PCB mohou během skladování v těle degradovat na netoxickou formu, ale tento proces může trvat mnoho let.

Do jaké míry jsou lidé vystaveni polychlorovaným bifenylům?

Lidé jsou vystaveni polychlorovaným bifenylům prostřednictvím jídla, vzduchu a pitné vody.

Celkově jsou lidé vystaveni hlavně konzumaci kontaminovaných potravin, zejména masa, ryb a drůbeže. Na konci sedmdesátých let 20. století se dietní příjem PCB u dospělých zvýšil na vysokou hodnotu, ale v 90. letech 20. století se snížil na nižší úroveň. Kojenci mohou být vystaveni polychlorovaným bifenylům obsaženým v mateřském mléce. Stejně jako u potravin se od 70. let průměrné hladiny PCB v mateřském mléce hodně snížily.

Obecná populace je vystavena nízkým hladinám polychlorovaných bifenylů přítomných ve vzduchu, který lidé dýchají zejména uvnitř, ale také venku. V zařízeních na odstraňování PCB však mohou být koncentrace polychlorovaných bifenylům ve vzduchu výrazně vyšší, což vede k větší expozici u pracovníků v těchto zařízeních.

Obecná populace je také vystavena nízkým hladinám polychlorovaných bifenylů v pitné vodě – koncentrace jsou často příliš nízké na to, aby bylo možné je měřit.

Co se stane s polychlorovanými bifenyly, když vstoupí do našeho těla?

Lidé mohou absorbovat polychlorované bifenyly tím, že jí nebo pijí kontaminované jídlo, a v menší míře také vdechováním kontaminovaného vzduchu nebo kůží.

Po absorpci se polychlorované bifenyly dostanou do buněčných membrán a do krevních cév a lymfatického systému. Nejvyšší koncentrace PCB se obvykle nacházejí v játrech, tukové tkáni, mozku a kůži. Jsou také přítomny v krvi. U matek bylo zjištěno, že PCB přecházejí do pupečníkové krve, placenty a mateřského mléka.

U lidí i zvířat mohou být PCB transformovány na látky, které se hromadí ve specifických tkáních a tělesných tekutinách. Mohou být také přeměněny na jiné látky, které jim umožňují vylučovat močí a stolicí.

Jak může ovlivnit expozice polychlorovaným bifenylům lidské zdraví?

Je obtížné určit, do jaké míry ovlivňuje expozice polychlorovaným bifenylům lidské zdraví, protože různí lidé jsou vystaveni různým množstvím a směsím PCB a mohou být zároveň vystaveni jiné toxické látce.

Mnoho studií naznačuje, že existuje souvislost mezi expozicí polychlorovaným bifenylům a zvýšeným rizikem rakoviny trávicího systému, jater a kůže. Kromě toho mohou být vysoké hladiny PCB v krvi spojeny s rakovinou lymfatického systému.

Dále může expozice polychlorovaným bifenylům ovlivnit reprodukci člověka a může být spojena se sníženou plodností u žen a s nižším počtem spermií u mužů. Expozice během těhotenství a kojení může být spojena se zpomalením růstu a vývojem kojenců.

A konečně expozice polychlorovaným bifenylům může také souviset s neurologickými účinky na zdraví (jako je necitlivost a bolesti hlavy), častějšími infekcemi a změnami kůže, zejména tvorbou vyrážek. Nejčastěji pozorovanými negativními zdravotními účinky u lidí vystavených velkému množství PCB jsou různé problémové kožní stavy, jako je akné a vyrážky.

Polychlorované bifenyly jsou pravděpodobným lidským karcinogenem

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny a Agentura pro ochranu životního prostředí klasifikují Polychlorované bifenyly jako pravděpodobný lidský karcinogen. Ano, polychlorované bifenyly pravděpodobně způsobují rakovinu u lidí.

Studie polychlorovaných bifenylů u lidí zjistily zvýšený výskyt melanomů, rakoviny jater, rakoviny žlučníku, rakoviny žlučových cest, rakoviny gastrointestinálního traktu a rakoviny mozku, a mohou být spojeny s rakovinou prsu. Je také známo, že PCB způsobují různé typy rakoviny u potkanů, myší a dalších studovaných zvířat.

Co ukázaly výzkumy u zvířat?

Zvířata, která jedla potravu obsahující velké množství PCB po krátkou dobu, měla mírné poškození jater a některá uhynula. U zvířat, která snědla menší množství PCB v potravě (potravu jedla po dobu několika týdnů nebo měsíců), se vyvinuly různé zdravotní účinky, včetně anémie; stavy podobné akné; a poškození jater, žaludku a štítné žlázy. Mezi další účinky PCB u zvířat patří změny v imunitním systému, změny chování a zhoršená reprodukce. Není známo, že polychlorované bifenyly způsobují vrozené vady.

Shrňme si informace

Polychlorované bifenyly jsou skupinou chemických látek, které se od roku 1929 používají v různých výrobcích. PCB mohou mít tendenci přetrvávat v životním prostředí a hromadit se v potravinovém řetězci. Mnoho zemí tak zakázalo nebo přísně omezilo výrobu PCB.

Polychlorované bifenyly se používají třeba u starých zářivek a elektrických zařízení a přístrojů, jako jsou televizory a ledničky, které byly vyrobeny před 30 nebo více lety.

Lidé mohou být vystaveni polychlorovaným bifenylům konzumací kontaminovaných potravin a také pitím kontaminované vody a dýcháním kontaminovaného vzduchu. Matky vystavené polychlorovaným bifenylům je mohou přenášet na své dítě. Rychlost transformace polychlorovaným bifenylům v těle a rozsah, v jakém jsou ukládány nebo vylučovány, se liší podle typu PCB.

V závislosti na dávce, typu PCB a dalších faktorech může expozice polychlorovaným bifenylům negativně ovlivnit plodnost, vývoj dítěte, imunitní systém a případně zvýšit riziko některých rakovin.

Zdroje

1. Výzkum o polychlorovaných bifenylech

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Zdraví nebezpečné látky

Přečtěte si také naše další články