Obsah článku
Až v 80% ovoce a zeleniny se nachází rezidua (zbytek, zůstatek, stopy) pesticidů (velmi často několik různých látek).
Co jsou pesticidy
Pesticidy jsou látky používané na ochranu rostlin, zásob potravin či krmiv, proti škůdcům a chorobám. Používají se hlavně v zemědělství, ale i v zahradách a ve veřejných prostranstvích.
Nejčastější rozdělení pesticidů je podle jejich účinku, přičemž nejznámější jsou:
- Herbicidy: pesticidy určené k hubení rostlin (plevelů)
- Insekticidy: pesticidy k hubení hmyzu (dezinsekce)
- Fungicidy: pesticidy k ochraně před houbovými chorobami
- Rodenticidy: pesticidy k hubení hlodavců (deratizace)
Kromě zvýšení zemědělských výnosů však pesticidy způsobují řadu vážných problémů. Při použití na poli zasahují pesticidy kromě škůdců (hmyz, plevel apod.) také další organismy (např. včely). Unikají do životního prostředí, kde dále způsobují rozsáhlé škody. Jejich rezidua se vyskytují ve vodě, vzduchu, půdě i v potravinách.
Nepříjemná realita
Národní legislativa stanovuje maximální povolené množství reziduí jednotlivých pesticidů v potravinách (tzv. MRL). Státní orgány ročně testují téměř 2000 vzorků potravin. Přestože jsou potraviny v obchodní síti pečlivě sledovány, obsahují velmi často tzv. rezidua, což jsou „zbytky“ z přípravků používaných v zemědělství. V zemědělství je povoleno používat stovky různých látek. Každý pesticid musí projít řadou testů, kde se hodnotí vliv na přírodu i člověka. Vědci však již několik let varují před tzv. koktejlovým efektem. Zatím neexistuje[1] komplexní metoda, kterou by bylo možné vyhodnotit celkové dopady vzájemného působení širokého spektra pesticidů na člověka i přírodu. Přestože dochází k postupnému zpřísňování legislativy a zlepšují se metody k vyhodnocování pesticidů, přibývají také zprávy o obrovském zatížení životního prostředí různými chemickými látkami, jenž znepokojují stále více lidí.
Dobrá zpráva: Na potraviny s nadlimitním množstvím cizorodých látek narazíte v obchodě jen výjimečně (0,5%) – to říká statistická ročenka životního prostředí České republiky 2013, vydalo MŽP, 2013.
Špatná zpráva: Až v 80% ovoce a zeleniny se nachází rezidua (zbytek, zůstatek, stopy) pesticidů (velmi často několik různých látek). I když jsou jejich hodnoty pod stanoveným limitem, není vyloučen dopad jejich společného působení v naší stravě.
Deset špinavců
Jedná se o vzorky, u kterých zaznamenala Státní zemědělská a potravinářská inspekce v roce 2013 rezidua pesticidů (hodnoty pod stanoveným MRL). Z 276 vzorků testovaných v tomto roce obsahovalo 214 více než jeden druh rezidua a u 14 z nich bylo stanoveno více než 10 druhů reziduí pesticidů.
Výskyt reziduí v zelenině v roce 2013
Zdroj zde.
Růžičková kapusta 100%
Celer 100%
Hlávkové zelí 80%
Papriky 85%
Okurky 85%
Salát 70%
Kapusta 70%
Rajčata 70%
Mrkev 50%
Brambory 50%
Výskyt reziduí v ovoci v roce 2013
Ananas 100%
Broskve 100%
Grapefruit 100%
Meruňky 100%
Hrozny stolní 95%
Pomeranče 95%
Jahody 90%
Banány 80%
Hrušky 80%
Využití pesticidů v ČR
Česká republika patří v Evropě k zemím s nižší spotřebou pesticidů, nicméně objem jejich využití u nás dlouhodobě roste. Na jeden hektar zemědělské půdy se u nás ročně aplikuje v průměru 1,7 kg účinné látky pesticidu.
Spotřeba pesticidů v ČR podle let.
Pesticidy ohrožují zdraví
Lidé, kteří s těmito látkami přímo zacházejí, jsou ohroženi jejich toxicitou v podobě otrav, kožních či nervových onemocnění. Týká se to zejména zemědělců, ale i lidí žijící ve venkovských oblastech kde se látky aplikují. Závažné zatížení potravního řetězce nejrůznějšími chemickými látkami včetně reziduí pesticidů je však rizikové pro většinu populace, která je tak dlouhodobě vystavena nízkým dávkám pesticidů. Ohrožen je tak potenciálně každý, kdo dlouhodobě konzumuje potraviny obsahující rezidua pesticidů. Citlivější jsou přitom malé děti, kojenci, těhotné ženy a staří lidé.
Sponzorováno
Nejčastější onemocnění spojovaná s účinky pesticidů: narušení nervové nebo hormonální soustavy, nádorová onemocnění, vrozené vývojové vady, narušení plodnosti, alergie, poškozená imunita, Parkinsonova choroba atd.
Případ glyfosát
Celosvětově nejoblíbenější herbicid je glyfosát který je účinnou látkou neméně populárního postřiku RoundUp. Požívá se masivně v zemědělství, tak v parcích nebo zahradách. V ČR se ho ročně spotřebuje 900 tun, což je 1/6 spotřeby pesticidů.
Podle informací dodávaných výrobcem glyfosátu by tato látka měla být v prostředí nemobilní, rychle se rozkládat a neměla by účinkovat na jiné organismy kromě rostlin. Roste však počet vědeckých důkazů o tom, že glyfosát není ani zdaleka tak bezproblémový jak jeho výrobce tvrdí.
Bylo prokázáno, že jeho rezidua se akumulují ve spodních vodách a stopová množství této látky se dostávají do pitné vody. Někteří vědci zamoření prostředí spojují s rostoucím výskytem zdravotních problémů v zemích kde se tato látka masivně využívá (obezita, stres, srdeční onemocnění, poruchy plodu a neplodnost, nádorová onemocnění nebo Alzheimerova choroba (zdroj zde). Podle posledních výzkumů totiž glyfosát inhibuje činnost enzymů mikroorganismů, které osidlují náš organismus a jsou pro nás životně důležité. Má tak dopad na procesy řízené přátelskými bakteriemi v našem těle, jejichž význam pro zdravý chod organismu je obrovský. Jiná vědecká analýza ukázala spojitost používání glyfosátu a výskytu autismu.
V roce 2013 poukázala na problém zamoření prostředí glyfosátem organizace Friends of the Earth Europe. Podle jejich analýzy mělo v moči stopy glyfosátu 6 z 10 Čechů a více než polovina lidí v 18 zemích Evropy. Přestože se nejednalo o statisticky průkazný vzorek, je pro nás varováním, jak rozšířené pesticidy v prostředí mohou být.
Příklad ze zemědělské praxe
Během minulého století došlo k radikální přeměně zemědělských postupů, která souvisí s dostupností levné energie, používáním velkých strojů a s příchodem nejrůznějších chemických látek. Odstartovala éra průmyslového zemědělství. Obrovské zvýšení výnosů je od počátku doprovázeno rozsáhlým poškozením životního prostředí, ale také proměnou role zemědělců (od hospodáře k výrobci, součásti obrovského soukolí agrobyznysu) a jejich dovedností. Znalosti o tom, jak udržovat kondici půdy, přehled o přírodních podmínkách každého lánu, střídání plodin a důmyslné osevní postupy do značné míry nahradila znalost využívání chemie. Svědčí o tom literatura, časopisy i např. internetové diskuse. Zde dva příklady běžné zemědělské praxe:
Pěstování brambor
V literatuře se setkáme s doporučením na použití až 10 různých látek během jedné sezóny:
- na podzim totální herbicid
- pro potlačení plevelů, plísňových chorob a škůdců opakovaně postřiky selektivními herbicidy, fungicidy a insekticidy
- před sklizní desikant na zničení natě brambor
V roce 2013 zaznamenala Státní zemědělská a potravinářská inspekce u 49% odebraných vzorků brambor rezidua pesticidů (hodnoty pod stanoveným MRL). Nejčastěji detekovanou učinnou latkou ve vzorcích brambor byl propamocarb (fungicid) a chlorpropham (herbicid).
Produkce jablek
- ochrana proti strupovitosti 8–12 fungicidních zásahů
- živočišným škůdcům 3–5krát zoocidy
- likvidace plevelů v sadech vyžaduje 1–2 herbicidní zásahy
V roce 2013 zaznamenala Státní zemědělská a potravinářská inspekce u 74% odebraných vzorků jablek rezidua pesticidů (hodnoty pod stanoveným MRL).
Jde to i jinak
Skutečně potřebujeme produkovat potraviny způsobem, který ničí planetu i naše vlastní zdraví? Pomineme-li etickou stránku problému, je mnoho důkazů, že současné nastavení není ekonomicky ani společensky výhodné pro většinu z nás. Často opakovaným argumentem je, že současnou světovou populaci jiné zemědělství neuživí. Problém je však jinde. Celosvětově produkujeme potravin dostatek, ale jejich distribuce není spravedlivá – někde se šíří hlad, jinde epidemie obezity nebo se jídlem plýtvá. Uživení populace je spíše otázkou politickou než otázkou způsobu hospodaření.
Navíc, řada odborníků a významných institucí poukazuje na skutečnost, že drobné a k přírodě šetrné zemědělství je jedinou cestou k udržitelné produkci potřebného množství potravin. K uživení lidstva nepotřebujeme průmyslový potravinový systém založený na použití jedů či sofistikovaných biotechnologií, ale naopak systém ohleduplný k přírodě a lidem, založený na solidaritě a udržitelnosti v místních podmínkách.
Co mohu udělat?
- Omezit riziko přímého kontaktu (např. přestaňte pesticidy používat na své zahrádce)
- U některých druhů ovoce výrazně pomůže odstranění slupky
- Pečlivě vybírejte zdroj svých potravin, nakupujte potraviny neošetřené pesticidy nejlépe přímo u známého zemědělce
- Podporujte iniciativy na rozvoj ekologického zemědělství
- Hledejte cesty k potravinové suverenitě
Co si dále o pesticidech přečíst?
VIDEO: Jak se vyhnout pesticidům v jídle? Radí Jana Hajšlová z VŠCHT
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Příroda a zdraví
Přečtěte si také naše další články