Novinky z oblasti zdravé výživy

Obsah článku

Novinky z oblasti zdravé výživy Výživa je soubor pochodů, jejichž prostřednictvím organismus přijímá a metabolizuje poživatiny nezbytné k zajištění fyziologických funkcí, na stavbu a obnovení tkání a na pokrytí energetického výdeje. Stravou nazýváme sestavu jídel a pokrmů nutných k zajištění výživy. Výživa je významný faktor životního stylu, který hraje důležitou roli v udržování dobrého zdravotního stavu. Společně s fyzickou aktivitou a genetickými dispozicemi se podílí na výsledném výživovém stavu jedince.

Správná výživa je základním předpokladem zdravého vývoje člověka a hlavní podmínkou prevence a léčby vážných nemocí, které stále více postihují velké skupiny obyvatelstva s posunem do nižších věkových kategorií.

Z pohledu prevence onemocnění jde o dva základní sledované aspekty ve skladbě stravy:

kontrola příjmu celkové energie,
zajištění optimálního příjmu a pestrosti základních živin, s přihlédnutím na dostatečný příjem fytoprotektivních látek, vlákniny, vitamínů, minerálů, stopových prvků a tekutin.

Racionální výživa zabezpečuje lidskému organismu dostatek energie ke každodenním aktivitám, látky pro správný chod organismu, dobré udržování a obnovu tělesných orgánů. Je rovněž prostředkem, jak zůstat mladým, udržet si správnou hmotnost, odolávat chorobám a starat se o sebe bez zbytečných návštěv lékařů a zbytečných léků.

Denní příjem potravy

Denní příjem potravy by měl být z energetického hlediska rozdělen takto:

snídaně 25%,
svačina 10%,
oběd 30%,
svačina 10% a
večeře 25% celkové denní dávky

Kvalitativní vyváženost stravy

Kvalitativní vyváženost stravy tvoří optimální podíl základních živin:

bílkovin (10 – 15%)
tuků (25 – 30%)
cukrů (55 – 65%) s jejich energetickou hodnotou.

Zpravidla denní dávka bílkovin je 0,8 – 1 g / kg tělesné hmotnosti, tuků 0,8 – 1 g / kg tělesné hmotnosti a cukrů (5 – 6 g / kg tělesné hmotnosti).

Co se týče poměru živočišných a rostlinných bílkovin – ve stravě by měly být zastoupeny přibližně v poměru 50:50, tak živočišné zdroje plnohodnotných bílkovin s nízkým obsahem tuku, jakož i rostlinné produkty (luštěniny, rýže, cereálie).

Hlavní složky energetického výdeje tvoří:

a) bazální metabolismus (energetický výdej potřebný k udržení základních životních funkcí organismu ak udržení tělesné teploty). Podílí se 60 – 70% na celkovém denním energetickém výdeji;
b) energetický výdej po jídle (spojený s procesem trávení, vstřebávání a metabolismu živin obsažených v potravě). Jeho výše závisí na zastoupení jednotlivých živin v potravě, celkového energetického příjmu v rozložení potravy během dne;
c) energetický výdej při pohybové aktivitě (zahrnuje všechny formy fyzické aktivity spojené s každodenní činností jedince a tedy nejen pohyb při cvičení a sportu). Podílí se na celkovém denním energetickém výdeji 20 – 30%.

K pozitivní energetické bilanci dnes přispívá nejen vysoký energetický příjem, ale i snížená pohybová aktivita. Ta se sice podílí obyčejně pouze 20 – 35% na celkovém energetickém výdeji, ale přesto hraje roli při poklesu výdeje energie.

Sponzorováno

Nemoci z nesprávné výživy

Špatná výživa je rizikovým faktorem, který přispívá ke vzniku nemocí oběhové soustavy – kardiovaskulárních onemocnění, které se řadí na 1.místo jako nejčastější příčiny úmrtí. Úmrtí způsobená kardiovaskulárními chorobami představují 49% podíl všech úmrtí v Evropě a 30% podíl všech úmrtí do 65 let. V ČR jsou od 50. let minulého století kardiovaskulární onemocnění nejčastější příčinou smrti s více než 50%-ním podílem a nejčastější příčinou hospitalizace a invalidity.

Výrazný je vztah výživy ke vzniku onkologických onemocnění, které jsou u nás na 2. místě v pořadí příčin úmrtí. Vliv výživy se odhaduje na 25 – 35%. Předpokládané souvislosti mezi výživou a výskytem některých nádorů se částečně potvrdily na orgánech trávení, ale i na jiných orgánech (prs, děloha, prostata, ledviny).

Výživa hraje významnou roli i při vzniku dalších onemocnění. Jsou to: obezita, diabetes mellitus, který s ní úzce souvisí, některé druhy chudokrevnosti, vysoký krevní tlak, nemoci jater a žlučových cest, osteoporóza a další onemocnění kostí, imunologické změny, které ovlivňují odolnost lidského organismu a zubní kaz.

Na druhé straně stojí i mírný nárůst výskytu poruch přijímání výživy a smyslu mentální anorexie nebo tzv. bulimie, které vedou k podvýživě a mohou být i příčinou mnoha úmrtí při nezvládnutelný hladovění. Tato psychicko-behaviorální porucha se vyskytuje velmi často u mladých adolescentních dívek.

Prevence

Nejdůležitějšími opatřeními v rámci prevence těchto onemocnění jsou:

optimální příjem energie,
udržení si ideální hmotnosti,
snižování příjmu nasycených tuků (max. 30% energetického množství, orientaci na masné výrobky bez viditelného tuku, nízkotučné mléčné výrobky),
zvýšení příjmu ryb a omega 3 (n-3) mastných kyselin,
optimalizovaný příjem bílkovin (9 – 15% energetického množství, alespoň 50% z rostlinných zdrojů, tj. luštěniny, obilniny, brambory),
konzumace komplexních sacharidů (minimálně 55% energetického množství, zejména celozrnné výrobky, výrobky z tmavé mouky, brambory)
omezit rafinovaný cukr a sladkosti
zvýšení příjmu vlákniny, vitamínů C, E, vitamínu A beta karotenu, vápníku, selenu a dalších stopových prvků a ostatních biologických látek,
několikrát denně konzumace domácího a jižního ovoce, čerstvé a vařené zeleniny, celozrnných výrobků, nízkotučných kyselomléčných výrobků,
omezení alkoholu (maximálně 2×2 dl lehkého vína za den),
minimalizace příjmu potravin nasolených, uzených a pečených, připravovaných delší dobu při vysoké teplotě.

VIDEO: Nejčastější chyby v našem jídelníčku

Sponzorováno

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.