Sponzorováno

Mycobacterium vaccae – tuk v půdních bakteriích může chránit před stresem 4.33/5 (6)

  • Bakterie Mycobacterium vaccae je druh bakterie, která je přirozeně rozšířená v půdě a je známá svými potenciálními pozitivními účinky na lidské zdraví.
  • Tato bakterie patří do rodu Mycobacterium, což je stejný rod jako například Mycobacterium tuberculosis, původce tuberkulózy.
  • Mycobacterium vaccae není patogenní (nezpůsobuje nemoci) pro člověka a běžně se vyskytuje v půdním prostředí. Její přirozený výskyt v půdě může mít několik zajímavých biologických účinků, včetně možného stimulování imunitního systému a podpory psychického zdraví.
  • Studie naznačují, že expozice této bakterii by mohla mít určité benefity, jako je například zlepšení nálady a snížení úrovně stresu. Některé výzkumy se také zaměřují na možné protizánětlivé účinky Mycobacterium vaccae a jeho potenciální využití v léčbě určitých onemocnění.
  • Celkově je nyní Mycobacterium vaccae zajímavým objektem vědeckého zkoumání, především z hlediska jeho možného vlivu na imunitní systém a psychické zdraví člověka.

Špíny se tolik nebojte

Špíny se tolik nebojte

Nedávný objev by mohl pomoci dále vysvětlit, proč i život „ve špíně“ může prospět lidskému zdraví. Vědci zjistili, že bakterie, která žije v půdě, vytváří protizánětlivé mastné kyseliny, které mohou podporovat odolnost vůči stresu.

Před stresem a úzkostí by mohla chránit bakterie zvaná Mycobacterium vaccae

Výzkumníci z University of Colorado Boulder provedli studii, která zkoumala Mycobacterium vaccae, environmentální bakterii, která se živí rozkládající se organickou hmotou. Předchozí studie s buňkami a laboratorními zvířaty ukázaly, že Mycobacterium vaccae může snížit zánět a chránit před stresem.

Jak však autoři vysvětlují, „molekulární mechanismy, které jsou základem protizánětlivých účinků M. vaccae, nejsou známy.“

V nové studii vědci vyčistili a identifikovali jedinečný protizánětlivý triglycerid z půdní bakterie. Poté syntetizovali a testovali verzi tuku „volné mastné kyseliny“ v myších imunitních buňkách.

Mastná kyselina má název 10(Z)-hexadecenová kyselina a tým použil sekvenační techniky nové generace ke zkoumání její interakce s makrofágy, typem imunitních buněk.

Vědci viděli, že mastná kyselina se v buňkách váže na konkrétní receptor nebo signální protein. Tato událost zase zablokovala řadu molekulárních drah pohánějících zánět. Název receptoru je receptor aktivovaný peroxisomovým proliferátorem (PPAR).

Další experimenty odhalily, že ošetření imunitních buněk mastnou kyselinou před jejich stimulací zvýšilo jejich odolnost vůči zánětu.

Sponzorováno

Půdní bakterie má přímý, ochranný účinek

„Myslíme si,“ řekl médiím hlavní autor studie Christopher Lowry, docent integrativní fyziologie na CU Boulder, „[že] existuje speciální látka, která má ochranné účinky v této bakterii, a tento tuk je jednou z hlavních složek této bakterie.“

Toto zjištění je obrovským krokem vpřed, protože identifikuje aktivní složku bakterie a receptor pro tuto aktivní složku v hostiteli.

Interakce mezi protizánětlivými mastnými kyselinami a imunitními buňkami je produktem koevoluce lidí a půdních bakterií.

Makrofágy jsou imunitní buňky, které eliminují patogeny, jako jsou bakterie, jejich konzumací. Hrají ústřední roli při zánětech.

Zdá se, že jakmile se půdní bakterie dostane do imunitní buňky, uvolňuje protizánětlivé mastné kyseliny.

Zjištění jsou dalším důkazem, že kontakt s půdními bakteriemi pomáhá lidskému zdraví způsoby, které se liší od toho, co si vědci kdysi mysleli.

Druhá stránka hygieny

Před desítkami let, než byly k dispozici sofistikovanější analytické techniky, vědci viděli jen málo z toho, co se dělo na molekulární úrovni v buňkách. Jediné, co dokázali, bylo, že expozice mikroorganismům prospívá zdraví.

Tyto studie vedly britského vědce Davida Strachana v roce 1989 k vytvoření termínu „hygienická hypotéza“. Teorie tvrdí, že čím více je moderní život lidí vzdaluje od země a kontaktu s hospodářskými zvířaty, tím více jejich těla přicházejí o spolupráci s mikroorganismy. To poškozuje imunitní systém a zvyšuje riziko alergií a astmatu. Hygienická hypotéza tedy tvrdí, že za rozvoj alergií a autoimunitních nemocí je zodpovědná nedostatečná stimulace imunitního systému mikroby v dětství.

Nejprve odborníci za hygienickou hypotézou viděli to, že vystavení potenciálně škodlivým mikroorganismům pomáhá imunitnímu systému vyvinout si odolnost proti nim.

Vědci jako Lowry a jeho tým však znovu definují hygienickou hypotézu, aby přidali další stránku koevolučního příběhu.

Nejde jen o to, že vystavení choroboplodným bakteriím může stimulovat imunitu, ale také o to, že prospěšní půdní mikrobi mohou aktivně posilovat zdraví prostřednictvím přímé molekulární interakce s imunitními buňkami.

V předchozí práci Lowry demonstroval několik způsobů, jak se expozice prospěšným bakteriím zdá být dobrá pro duševní zdraví.

Jedna studie například ukázala, že děti, které vyrůstají na farmách se zvířaty, mají imunitní systém, který je odolnější vůči stresu, a také je u nich méně pravděpodobné, že se u nich rozvinou duševní choroby než u dětí, které vyrůstají ve městě bez domácích mazlíčků.

Jiná studie ukázala, že injekční aplikace M. vaccae hlodavcům má podobný účinek na chování jako antidepresiva. Zdá se, že léčba má také trvalý protizánětlivý účinek na mozek.

Sponzorováno

Výzkum naznačil, že příliš vysoká zánětlivá reakce může zvýšit riziko posttraumatické stresové poruchy (PTSD) a dalších stavů souvisejících se stresem.

Studie a zdroje článku

Sponzorováno

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

 

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

 

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva