Mononukleóza – příznaky, příčiny, přenos 4.95/5 (20)

• Mononukleóza, známá také jako infekční mononukleóza nebo žloutenka typu Epstein-Barr, je virové onemocnění způsobené virem Epstein-Barr (EBV). Tento virus patří do skupiny herpesvirů. Infekce obvykle postihuje dospívající a mladé dospělé, ale může se vyskytnout v jakémkoli věku. Přenos se obvykle děje přímým kontaktem s infikovanou slinou, například polibkem nebo sdílením nádobí.
• Hlavními příznaky mononukleózy jsou horečka, únava, zduření lymfatických uzlin (nejčastěji v krku), bolest v krku a zvětšená slezina a játra. Vzhledem k tomu, že tyto příznaky mohou být podobné jiným onemocněním, jako je chřipka nebo streptokokové infekce, diagnóza může vyžadovat laboratorní testy.
• Většina případů mononukleózy se uzdraví samovolně s odpovídajícím odpočinkem a péčí o tělo. Avšak v některých případech mohou být potřeba léky na snížení horečky a bolesti, a v závažných případech může být nutná lékařská péče kvůli komplikacím, jako je například zvětšená slezina.

Infekční mononukleóza se týká skupiny příznaků obvykle způsobených virem Epstein-Barr (EBV). Obvykle se vyskytuje u mladistvých, ale můžete ji dostat prakticky v jakémkoli věku. Virus se šíří slinami, což je také důvod, proč někteří lidé mononukleózu nazývají „polibková nemoc“.

Mononukleóza není v drtivé většině případů nijak závažné onemocnění. Má většinou normální průběh, ale je nebezpečná kvůli možným komplikacím, které mohou nastat.

U velmi malých dětí jsou symptomy mononukleózy obvykle neexistující nebo tak mírné, že nejsou uznány jako mononukleóza. Jakmile máte infekci EBV, pravděpodobně už nebudete mít nikdy další. Každé dítě, které dostane EBV, bude po zbytek života pravděpodobně imunní vůči mononukleóze. Nicméně mnoho dětí v rozvinutých zemích tuto infekci nedostává v raných letech. Z tohoto důvodu se mononukleóza dotýká především dětí na základních školách, středoškoláků a vysokoškoláků.

Pacienti s mononukleózou mají často mají vysokou horečku, zduřené lymfatické uzliny a pociťují bolest v krku. Většina případů mononukleózy je mírná a snadno se vyřeší i s minimální léčbou. Infekce obvykle není závažná a obvykle odejde sama za jeden až dva měsíce.

Jaké jsou příznaky mononukleózy?

Doba inkubace viru je doba mezi kontaktem s infekcí a začátkem výskytu příznaků. Trvá čtyři až šest týdnů. Příznaky mononukleózy obvykle trvají maximálně jeden až dva měsíce. Příznaky mohou být:

• horečka
• bolest v krku
• zduřené lymfatické uzliny na krku a podpaží
• bolest hlavy
• únava
• svalová slabost
• zduřelé mandle
• pocení v noci

 

Občas se mohou vaše játra nebo slezina zvětšit, ale mononukleóza je zřídka tak fatální. Mononukleózu je těžké odlišit od jiných běžných virů, jako je například chřipka. Pokud se vaše příznaky nezlepší po jednom nebo dvou týdnech domácího ošetřování, jako je odpočinek, dostatek tekutin a konzumace zdravých potravin, navštivte svého lékaře.

Co způsobuje mononukleózu?

Mononukleóza je způsobena virem EBV. EBV je členem rodiny herpesových virů a je jedním z nejčastějších virů, které infikují lidi po celém světě.

Virus se šíří přímým kontaktem se slinami z úst infikované osoby nebo jiných tělesných tekutin, jako je například krev. Rovněž se šíří sexuálním stykem a transplantací orgánů. Můžete být vystaveni viru při kašlání, kýchání, líbání nebo sdílením jídla či nápojů s někým, kdo má mononukleózu. Obvykle trvá čtyři až osm týdnů, než se příznaky vyvinou.

U dospívajících a dospělých způsobuje infekce zřetelné příznaky ve 35 až 50% případů. U dětí se virus obvykle neobjeví v podobě žádných příznaků a infekce se často ani nerozpozná.

Kdo je nejvíce ohrožen mononukleózou?

Následující skupiny mají vyšší riziko nákazy mononukleózou:

• mladí lidé ve věku od 15 do 30 let
• studenti
• lékaři
• zdravotní sestry
• pečovatelé a ošetřovatelky
• lidé, kteří užívají léky, které potlačují imunitní systém

Vlastně každý, kdo pravidelně přichází do styku s velkým počtem lidí, má zvýšené riziko nákazy mononukleózou. To je také důvod, proč jsou vysokoškolští a středoškolští studenti často infikováni tímto virem.

Mononukleóza a její diagnostika

Vzhledem k tomu, že také další, vážnější viry, jako je hepatitida A, mohou způsobit příznaky podobné těm, které se vyskytnou u mononukleózy, lékař obvykle diagnostikuje tuto nemoc pomocí následujících metod.

1. Počáteční prohlídka

Jakmile navštívíte svého lékaře, obvykle se vás zeptá, jak dlouho už trpíte příznaky. Pokud máte věk 15 až 25 let, může se váš lékař také zeptat, zda jste byli v kontaktu s osobami, které mají mononukleózu. Věk je jedním z hlavních faktorů diagnostiky nemoci spolu s nejčastějšími příznaky: horečka, bolest v krku a nateklé lymfatické uzliny.

Váš lékař vám změří teplotu a zkontroluje lymfatické uzliny v krku, podpažích a možná i slabinách. Také může zkontrolovat levou horní část žaludku, aby zjistil, zda je vaše slezina zvětšená. To se ale moc nedělá.

2. Kompletní krevní obraz

Někdy si lékař vyžádá váš kompletní krevní obraz. Tento krevní test pomůže lékaři určit, jak závažné je vaše onemocnění, při pohledu na vaše hladiny různých krevních buněk. Například vysoký počet lymfocytů (bílých krvinek) často indikuje infekci, jako je mononukleóza.

3. Test na počet bílých krvinek

Právě mononukleóza zpravidla způsobuje, že vaše tělo produkuje více bílých krvinek, protože se snaží bránit. Vysoký počet bílých krvinek nemůže potvrdit infekci EBV, ale výsledek naznačuje, že je tady dost silná pravděpodobnost.

4. Monospot test

Laboratorní testy jsou další částí lékařské diagnostiky. Jedním z nejspolehlivějších způsobů diagnostiky mononukleózy je monospotový test (nebo heterofilní test). Tento krevní test vyhledává protilátky – jsou to bílkoviny, které váš imunitní systém produkuje v reakci na škodlivé prvky. Nicméně nevyhledává EBV protilátky. Místo toho test určuje hladiny jiné skupiny protilátek, které vaše tělo pravděpodobně vytvoří, když jste infikováni EBV. Tyto se nazývají heterofilní protilátky.

Výsledky tohoto testu jsou nejpřesnější, když se provádí mezi dvěma a čtyřmi týdny po prvních příznacích mononukleózy. V tomto okamžiku byste měli mít dostatečné množství heterofilních protilátek, které by vyvolaly spolehlivou pozitivní reakci.

Tento test není vždy přesný, ale je snadný a výsledky jsou zpravidla k dispozici za hodinu nebo méně.

5. Test protilátek EBV

Lékař může také nařídit test EBV protilátek. Tento krevní test vyhledává protilátky specifické pro EBV. Tento test může detekovat mononuleózu už v prvním týdnu, kdy máte příznaky. Ale trvá trošku déle, než se dostanete k výsledkům.

Léčba mononukleózy

Neexistuje žádná specifická léčba infekční mononukleózy. Váš lékař však může předepsat nějaké kortikosteroidy ke snížení otoku hrdla a mandlí. Příznaky se však obvykle vyřeší samy během několika týdnů.

Léčba je zaměřena na zmírnění příznaků. To zahrnuje užívání léků bez předpisu, které snižují horečku a techniky, které uklidňují bolest v krku, jako je kloktání slanou vodou a bylinkami. Další domácí léčba, která se doporučuje je následující:

• hodně odpočívejte, vaše tělo to potřebuje
• hodně pijte, buďte stále hydratovaní, ideálně čistou pitnou vodu a čaje
• zkuste jíst teplou kuřecí polévku nebo nějaký vývar dle vaší chuti
• zkuste nějaké pastilky do krku na bolest

Určitě se obraťte na svého lékaře, pokud se vaše příznaky zhorší nebo pokud trpíte silnou bolestí břicha.

EBV také vytváří celoživotní neaktivní infekci buněk imunitního systému vašeho těla. V některých velmi vzácných případech (v ČR ne) se u lidé, kteří nosí virus, vyvine buď Burkittův lymfom nebo nasofaryngeální karcinom, což jsou oba vzácné druhy rakoviny. Zdá se, že EBV hraje roli při vývoji těchto nádorů. Nicméně EBV pravděpodobně není jedinou příčinou.

Prevence mononukleózy

Mononukleóze je téměř nemožné zabránit. Je to proto, že zdraví lidé, kteří byli v minulosti infikováni EBV, mohou infekci přenášet a šířit pravidelně po zbytek svého života. Téměř všichni dospělí byli nakaženi EBV do věku 35 let a vybudovali si protilátky proti této infekci. Lidé obvykle dostávají mononukleózu pouze jednou v životě.

Jaké jsou možné komplikace mononukleózy?

Jak už jsme v tomto článku uvedli, mononukleóza obvykle není vážné onemocnění. V některých případech lidé, kteří mají mononukleózu, dostávají sekundární infekce, jako je infekce dutin nebo tonzilitida (angína).

Ve velmi vzácných případech se mohou u některých lidí vyvinout následující komplikace:

Zvětšená slezina

Měli byste počkat nejméně jeden měsíc, než budete provádět jakoukoli energickou činnost, zvedání těžkých předmětů nebo hraní kontaktních sportů. To proto, aby nedošlo k prasknutí sleziny, která může být z infekce otřesena. Poraďte se s lékařem o tom, kdy se můžete vrátit k normálním aktivitám. Přerušená slezina u lidí, kteří mají mononukleózu, je velmi vzácná, ale je to život ohrožující situace. Zavolejte okamžitě svého lékaře, pokud máte mononukleózu a zaznamenáte náhlou bolest v horní levé části břicha.

Zánět jater

Hepatitida (zánět jater) nebo žloutenka (zežloutnutí kůže a očí) se mohou občas vyskytnout u lidí, kteří mají mononukleózu.

Extrémně vzácné komplikace

Mononukleóza také způsobit některé extrémně vzácné komplikace:

• anémie, což je snížení počtu červených krvinek
• trombocytopenie, což je pokles počtu krevních destiček
• zánět srdce
• komplikace, které zahrnují nervový systém, jako je meningitida nebo Guillain-Barréův syndrom
• extrémně zduřelé mandle, které mohou bránit dýchání

Co si ještě o mononukleóze přečíst?

• O infekční mononukleóze

VIDEO: Mononukleóza

Studie a zdroje článku

• Mononucleosis Autoři: Michael Mohseni; Michael P. Boniface; Charles Graham
• Zdroj obrázku: rob3000 / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Infekce, Virová onemocnění

Přečtěte si také naše další články