Mateřské mléko a účinky na zdraví kojenců – jeho složení a jedinečnost 4.83/5 (46)

V současnosti je známo, že mateřské mléko je unikátní a nenapodobitelné svým specifickým složením, stravitelností, jakož i obsahem ochranných a růstových faktorů a že dítěti poskytuje ochranu před infekcemi a stimuluje jeho vývin a zrání struktur orgánů, zejména mozku.

Zdravé donošené dítě nepotřebuje žádnou jinou potravu, ani jiný nápoj, kromě mateřského mléka. Mateřské mléko zajišťuje nejen nejlepší výživu, ale je i nenahraditelným zdrojem dalších složek, které dítě potřebuje pro správnou adaptaci na samotný život. Je kdykoliv přístupné, má vždy přiměřenou teplotu a je levnější než umělá výživa.

Mateřské mléko a kolostrum (první mléko) zajišťují adaptaci novorozence na nezávislý postnatální život (po porodu). Složení mateřského mléka odpovídá měnícím se nárokům a potřebám adaptujícího se novorozence a kojence. Mění se v průběhu prvních dní – první mléko, přechodné a zralé mléko (první 4 až 5 dní, přechodné od 5. do 14. dne a zralé mléko po 14. dni). Mění se v průběhu jednoho dne i jednoho kojení – přední mléko je řidší než zadní mléko, je bohaté na bílkoviny, laktózu a ostatní živiny a je také dostatečným zdrojem vody, zadní mléko je zdrojem energie, je bohaté na tuky a proto je důležité nechat dítě dostatečně dlouho pít při jednom prsu. Cukry a tuky jsou variabilními složkami mateřského mléka, dokud jsou bílkoviny jeho stálou složkou.

Dynamický růst dítěte během těhotenství a v kojeneckém období klade vysoké nároky na výživu, protože dítě nemá vytvořené rezervy na kompenzaci výkyvů výživy. I malé změny v dodávce výživových faktorů mohou vyvolat poruchu růstu, vývinu i metabolismu a tímto způsobem mohou ovlivnit kvalitu života nejen v dětství, ale i v dospělosti. Na různé vlivy je nejcitlivější mozek a některé závažné choroby v dospělosti (např. diabetes mellitus – cukrovka, ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda) vznikají v interakci genetické dispozice a malnutrice (nedostatečná výživa) v nejkritičtějším období života.

Rozdíly kojených a nekojených dětí

Několik vědeckých studií i samotný epidemiologický výzkum dokázali významně nižší riziko celé řady akutních a chronických onemocnění u kojených dětí. Výživa mateřským mlékem snižuje výskyt a intenzitu průjmových onemocnění, má výrazný ochranný efekt před záněty středního ucha (otitis media), snižuje riziko vzniku těžkých novorozeneckých infekcí (sepse a meningitidy – zánět mozkových blan), chrání děti před zápalem plic, a to zejména v průběhu prvního roku života.

Mateřské mléko také chrání děti před rozvojem alegických onemocnění (ekzém, potravinová alergie, astma). Uvažuje se také o ochranném efektu i při jiných střevních zánětlivých onemocněních – Crohnově chorobě a ulcerózní kolitidě. Maligní onemocnění se vyskytují 1,9 x častěji u dětí na umělé výživě, a to hlavně Hodgkinův a non-Hodgkinův lymfom. Popisuje také o ochranný efekt mateřského mléka před leukémií v dětském věku. Kojené holčičky mají o 20% – 35% nižší riziko onemocnět na karcinom prsu v dospělosti jako nekojené.

Zubní lékaři upozorňují na výrazný rozdíl výskytu zubního kazu – kojené děti mají méně kazů než děti na umělém mléce. Porucha čelistních oblouků a zuboradia u dětí krmených z láhve je vyšší než u kojených dětí. Pití z prsu posiluje také žvýkací a hrtanové svaly. U diabetes mellitus I. typu (cukrovka vyžadující podávání inzulínu) potvrzuje souvislost mezi umělou výživou v prvních šesti měsících života a rizikem rozvoje tohoto onemocnění. Předčasný kontakt s bílkovinou kravského mléka může u geneticky predisponovaných dětí vyvolat tvorbu specifických protilátek, které později napadají buňky slinivky břišní (pankreas) produkující inzulín. Také časné zavádění tuhých příkrmů i sóji do stravy před 3. měsícem života je pravděpodobně rizikovým faktorem pro rozvoj cukrovky. Z uvedeného vyplývá, že zejména u dětí s rizikovou anamnézou (diabetes u příbuzných) má výlučně výživa mateřským mlékem po dobu šesti měsíců větší význam než u ostatní dětské populace.

Nekojené děti jsou více ohroženy anémií z nedostatku železa, protože z mateřského mléka se resorbuje železo lépe. V mateřském mléce je relativně vyšší hladina cholesterolu (tím je i v séru kojených dětí fyziologicky vyšší hladina cholesterolu), čímž dochází k indukci enzymatických systémů, které regulují metabolismus cholesterolu v pozdějším věku, proto se moderní civilizační choroby ateroskleróza a hypertenze v dospělosti vyskytují častěji u nekojených jedinců. Obezita vzniká již nadváhou v kojeneckém věku. Překrmování je velkým rizikem právě umělé výživy.

U nekojených dětí se častěji vyskytuje i SIDS syndrom – syndrom náhlého úmrtí kojence ve spánku. Mateřské mléko a kojení vedou k lepší funkční výkonnosti kojených dětí. Kojené děti jsou inteligentnější, rychleji se rozvíjejí nejen pohybově, ale i intelektových: spíše začínají mluvit, chodit, lépe se učí. Takový pozitivní vývoj dítěte stimuluje vliv unikátního složení mateřského mléka (mastné kyseliny a aminokyseliny), pozitivní dopad menšího výskytu infekcí u dětí, citovou stabilitu a rozhodně delší čas, který matka věnuje kojenému dítěti, protože neodchází od něj tak často a na tak dlouho jako nekojícího matka.

Kolostrum

Kolostrum nebo mlezivo (také někdy první mléko) je hustá, smetanová, žlutá tekutina, která vzniká v prvních hodinách po porodu. Obsahuje ve větším množství bílkoviny, dále ve vysokých koncentracích obsahuje zejména imunoglobuliny (SIGA), bílé krvinky – leukocyty, polymorfonukleárů a vitamíny rozpuštěné v tucích (A, E, K), ale i vitamíny B1, B2, C, dále zinek, soli jako sodík a fosfor, a méně laktózy a tuku jako zralé mléko. Vitamin A a E chrání před hyperoxickým stresem (vysoce reaktivní formy kyslíku po narušení rovnováhy pro a proti oxidačních dějů, způsobují toxické poškození buněk) a vitamín K snižuje riziko krvácivé choroby novorozence.

Kolostrum je dobře přizpůsobeno potřebám novorozence hned po narození a během několika dní po porodu se postupně mění na zralé mléko, které obsahuje stovky složek. Asi čtvrtinu bílkovin kolostra tvoří obranné látky, již zmíněný sekreční imunoglobulin A, lysozym, laktoferin atd.. Laktoferin je protein, který zajišťuje transport železa v organismu a je považován za hlavní regulátor obranyschopnosti. Navázané železo se bezcílně nevylučuje z těla stolicí nebo močí, ale se v organismu zužitkuje. Laktoferin naváže železo, čímž brání vzniku anémie – chudokrevnosti a zároveň brání v rozvoji mikroorganismů, které potřebují železo pro své množení, protože železo je jejich důležitou obživou (např. E.coli, Staphylococcus, Candida). Působí bakteriostaticky a baktericidně, tím že poruší vnější membránu, bez níž bakterie není schopná přežít.

Odstraněním patogenních bakterií z trávicího traktu pomáhá rozmnožování dobré střevní mikroflóry a ta podporuje imunitní systém. Proto nedostatek laktoferinu má za následek vznik zánětlivých onemocnění ve střevním traktu. V kolostru av mléce se nachází takzvaný epidermální růstový faktor, který urychluje zrání dětského střeva a tak dítě brání před průnikem patogenních mikroorganismů a alergenů nezralých střevní stěnou. Ve větších množstvích se nachází v kolostru, které pokud děti přijímají zřídkakdy trpí kolikami. Mlezivo má i projímavé účinky (podporuje vyprázdnění střeva) – odstraňuje smolku – první tmavou stolici miminka. Kolostrum obsahuje mnoho protilátek proti chorobám a je bohaté na vitamíny, je to koncentrovaná potrava doslova nabita obrannými látkami.

Čtěte také: Které potraviny jsou dobré pro tvorbu mateřského mléka?

Složení mateřského mléka

Bílkoviny v mateřském mléce

Mateřské mléko má relativně nízký obsah bílkovin ve srovnání s kravským (mateřské mléko má 0,9-1,3 g bílkovin / 100ml, kolostrum 2,3 g / 100 ml), toto množství je však dostačující množství pro růst kojených dětí a je nezávislý na příjmu bílkovin obsažených ve stravě matky. Navíc ledviny novorozence nejsou schopny vyloučit zplodiny metabolismu bílkovin v dostatečné míře. Bílkoviny by měly tvořit 8 – 12% celkového energetického příjmu. Mateřské mléko obsahuje sice nejnižší koncentraci bílkovin ze všech živočišných druhů, ale má optimální kvalitativní složení bílkovin.

Mateřské mléko obsahuje až 70% syrovátkových proteinů. Mezi syrovátkové bílkoviny patří alfa – laktoalbumín, beta – laktoglobulin, sérový albumin, imunoglobuliny, laktoferin a lysozym. Dominantními syrovátkovými bílkovinami mateřského mléka jsou alfa – laktalbumin a laktoferin, ale neobsahuje beta-laktoglobulin. Naopak, hlavní složkou kravského mléka je kasein, přičemž jeho hlavní součást je beta – laktoglobulin, který je silným alergenem vyvolávajícím často alergii na kravské mléko. V mateřském mléce se však může nacházet v mikrogramových množstvích tehdy, když matka konzumuje větší množství kravského mléka nebo mléčných výrobků.

Poměr základních bílkovinných složek mléka (kaseinu a syrovátky je v mateřském mléce 40: 60, zatímco v kravském mléce 80: 20) jakož i unikátní spektrum aminokyselin je přesně přizpůsobeno metabolickým požadavkům novorozenců a kojenců. Do 3.mesiaca života je totiž aktivita enzymů trávících bílkoviny snížena a trávení bílkovin v žaludku je minimálně, avšak ve střevě je dostatečné. Po natrávení mléka žaludeční kyselinou se tvoří hrudky a vločky kaseinu a od mléka se oddělí syrovátka. Ta se velmi dobře vstřebává a urychluje vyprazdňování žaludku.

Mateřské mléko obsahuje beta-kasein, který se působením kyselého prostředí sráží ve formě jemných vloček, které se snadno štěpí trávicími enzymy. Kasein kravského mléka v žaludku kojence vytváří hrubé těžko stravitelné sraženiny. Dalšími významnými složkami jsou imunologické faktory bílkovinné povahy – imunoglobuliny, enzymy, hormony a některé bílkoviny krve – albumin. Jeho koncentrace je vysoká v kolostru, pak postupně v prvních 9-10 týdnech života klesá, ale v dalším průběhu laktace se opět zvyšuje.

Aminokyseliny

Mateřské mléko obsahuje i vysoké koncentrace volných aminokyselin (dále AMK), zejména vysokou koncentraci taurinu, který je potřebný na konjugaci žlučových kyselin (vznik žlučových kyselin v játrech, které jsou potřebné pro správné trávení a vstřebávání tuků), dále se podílí na dozrávání CNS (centrální nervový systém). Taurinu je v mateřském mléce 30 x více než v kravském, kde se nachází v minimálním množství. Taurin je esenciální AMK pro dítě – t.j. dítě si ji neumí vytvořit, pro nezralost enzymů na to potřebných, proto je třeba ji dodat potravou.

Bílkoviny mateřského a kravského mléka se liší i obsahem AMK. Obsah aromatických aminokyselin (fenylalanin, tyrosin) je mnohem nižší v syrovátkových bílkovinách mateřského mléka jako v kaseinu kravského mléka. Jelikož novorozenec tyto aromatické AMK těžší metabolizuje, je mateřské mléko mnohem méně zatěžující než kravské. Mateřské mléko má méně fenylalaninu, který by mohl při vysoké koncentraci v kravském mléce působit neurotoxicky, zejména u nezralých kojenců (předčasně narozených).

Další variabilní složky mateřského mléka

Cukry

Laktóza (kolem 7 g / 100ml) dodává dítěti téměř polovinu potřebné energie, podporuje růst a rozmnožování bakterií Lactobacillus bifidus. Kravské mléko obsahuje pouze 68% laktózy, což představuje 4,8 g / 100 ml. Laktóza mě pozitivní vliv na absorpci vápníku, podporuje střevní mikroflóru produkující B vitamíny. Cukr laktóza je metabolizována laktázy – enzymem enterocytů (buňky střeva). Aktivita tohoto enzymu je nejvyšší ihned po narození, v dětském věku postupně klesá av dospělosti je nejnižší (kdy může vzniknout až intolerance – nesnášenlivost mléka, což způsobuje právě nedostatek enzymu laktázy).

U novorozenců, kteří jsou výlučně kojení, je přirozená střevní flóra složená z laktobacilů a bifidobakterií. Právě látky obsažené v mateřském mléce příznivě působí na jejich růst (bifidogenní faktor). Navíc tyto bacily fermentací laktózy vytvářejí kyselé prostředí ve střevě, které usnadňuje vstřebávání vápníku a železa.

Tuky

Přibližně polovina energetické hodnoty mateřského mléka je obsazeno v tucích (průměr 3,9 g / 100 ml). Množství tuku je nejvariabilnější složkou mateřského mléka. Závisí jednak na genetických vlivů, výživy matky, denní doby. Obsah tuku a jeho složení se mění i s délkou laktace. Obsah tuku je nejnižší v kolostru – asi 2 g / 100ml, postupně stoupá a konstantních je s zralém mlecí 3,8 – 4,5 g / 100 ml. Mění se i během dne, ranní mléko obsahuje nejméně tuku, večerní nejvíce.

Obsah tuku závisí také na intervalu mezi kojením, čímž větší interval, tím je obsah tuku vyšší. Kroměř toho zadní mléko má až 4 – 5 násobně vyšší obsah tuku než přední mléko produkované na začátku pití. Z mastných kyselin je 42% nasycení a 57% nenasycených. Nenasycené mastné kyseliny jsou zdrojem energie a důležitého stavební látkou pro myelinizácii (tvorba myelinových pochev kolem nervových vláken, které Jsou funkčně plnohodnotné až po ukončení své myelinizácie) a vývoj centrální nervové tkáně a oční sítnice.

Vitamíny

Obsah vitaminů závisí na výživy kojící matky a kromě vitamínu D většinou pokryje potřeby zralého novorozence a kojence. Jelikož obsah tuků je variabilní složkou mateřského mléka, obsah v tuku rozpustných vitamínů kolísá. Množství vitaminu A je v naší populaci dostatečné, v kolostru je jeho množství 2-krát vyšší než ve zralém mateřském přípravku. Koncentrace vitaminu K je také vyšší v kolostru a po 14 dnech k jeho produkci přispívá střevní flóra novorozence. Děti, které byly k prsu přiložené pozdě, a neměly dostatek kolostra mohou mít deficit vitamínu K. V současnosti se doporučuje suplementace vitaminu K jako prevence krvácivé nemoci. Obsah vitaminu D je ženském mléce nízký, proto je třeba jeho dodávání u kojených i nekojených dětí.

Koncentrace vitamínů rozpustných ve vodě (vitaminy skupiny B a vitamin C) kolísá podle příjmu matky, ale jejich obsah v mateřském přípravku je dostatečný. Z vitamínů rozpustných ve vodě se vyskytuje pouze nedostatek vitaminu B12 a to u vegetariánek, proto je ho potřeba dodávat. Riziko deficitu vitaminu B vzniká u matek, které před početím dlouhodobě užívali orálně kontraceptiva (antikoncepci).

Minerály

Koncentrace minerálních látek jsou nižší, ale splňují optimálně potřeby kojence. Zvláště důležitý je vysoký obsah a příznivý poměr vápníku a fosforu, díky čemuž se vápník se podstatně lépe vstřebává z mateřského mléka. Ve výživě mají vápník a fosfor nezastupitelné postavení pro stavbu kostí a zubů. Koncentrace sodíku, vápníku, železa, hořčíku, fosforu, mědi a fluoru je v mateřském mléce dostatečná. Rovněž selen, kobalt, chrom, mangan a hliník jsou zastoupeny v dostatečném množství.

Významný je nižší obsah sodíku v mateřském mléce s porovnání s kravským, protože snižuje zátěž nezralých ledvin novorozence. Pouze v některých oblastech je v potravě matek a tím iv jejich mléce méně jódu. Tento nedostatek se ale dá kompenzovat vhodnou stravou. Sideropenická anémie (chudokrevnost v důsledku nedostatku železa) se vyskytuje extrémně vzácně u dětí kojených do 6.-8. měsíce života. Protože z mateřského mléka se vstřebá až 70% železa, ve srovnání s kravským, kde se vstřebá pouze 30%.

Děti, které se narodily v termínu a jejich matky se dobře stravují, mají zaručený přísun potřebného množství (vstřebatelného) železa kojením. Včasným přidáváním nemléčných doplňků výživy se u kojence snižuje absorpce (vstřebávání) železa. Biologickou dostupnost železa zvyšuje i přítomnost zinku a mědi v mateřském mléce.

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Zdravé miminko

Přečtěte si také naše další články