Se záchodem to taky nijak nepřeháním, ten je ekologický, švédský, velice IN. Není splachovací, takže šetřím vodou ještě víc a vůbec, nakonec z toho všeho bude kompost a vyroste z toho dobrá ekologická zelenina. Nejezdím autem. Chodím pěšky. Jezdím hromadnou dopravou, ale to taky ne moc často, protože k nám jezdí jenom dva autobusy ráno a dva večer a to už člověk radši jde těch pět kilometrů pěšky, nebo na kole, když na to přijde. A potom se dívám na ta velká auta, v každém jeden člověk, dohromady by se všichni vešli do jednoho autobusu a říkám si, co je s vámi špatně, lidi.
Copak to není krása vidět východy slunce a západy slunce cestou od trajektu domů, pěkně si je vychutnat při té pomalé chůzi a cítit vítr pěkně vát přímo do obličeje, na vlastní kůži a taky déšť, pořádně si vychutnat, jak se prodírá i tou nejspodnější vrstvou oblečení. A ledový sníh a někdy nějaká ta bouře, co se přižene a jak člověk stojí na místě, protože se nemůže pohnout, najednou má na všechno plno času. Všechno je tak nějak víc skutečné, víc raw a to je teď přece tak v módě.
Sponzorováno
Knihy si nekupuju, většina textu se stejně dá stáhnout z internetu nebo půjčit v knihovně, kdybych si knihy kupovala, znamenalo by to stěhovat je několikrát do roka a vzhledem k mému ekologickému způsobu cestování, by to mohlo být i trochu nepříjemné. A oblečení taky. Vlastně na co mít věci, stačí jen pár základních nezbytností, všechno ostatní se pronese a oblečení si ze zásady kupuju jen ve Stadsmission, což je taky ekologické a maso skoro vůbec nejím, čímž jsem předešla trend a zjištění, že jíst hodně masa zatěžuje životní prostředí a koneckonců jídlem neplýtvám, nepotřebuju zákony, jako zavedli ve Francii, protože u mě v lednici je jen to, co se bezprostředně sní, nic nekupuju zbytečně. Víc by se do té lednice ani nevešlo. Však to jídlo se taky dokáže pronést, a když zapomenu nakoupit a už je pozdě a nejede žádná loď, tak prostě nejím, což je koneckonců ještě nejekologičtější verze vůbec.
S praním to taky nepřeháním, pračka je u domácího v chalupě a tak zbytečně nečerpám energii a vodu na přehnané praní. Třídím odpad, jak jinak. Nejbližší kontejner na třízený odpad je až ve městě, a proto musím třídit rozumně, přece jen procházka s taškami plnými plastových kelímků, novin a o sebe cinkajících skleněných lahví neprojde bez povšimnutí a bez předsudků kolemjedoucích neekologicky žijících jedinců.
A tak si žiju svůj ekologický život.
A zdravý taky. Hodně chodím a otužuju se a posiluju si životosprávu a jím zdravě samou zeleninu a ovoce a vůbec. Někdo musí cvičit ve stísněné posilovně v softhellových oblecích za tisíce korun měsíčně a já si pěstuju svaly nošením vypraného prádla do kopce a třízeného odpadu do kontejneru a srdce si posiluju na pánském kole bez přehozů a taky se pěkně divím, když o víkendu vyrazí v barevných, upnutých mundurech na těch nadupaných kolech, někteří dokonce na běžkách s kolečkama, prosviští kolem mě, zatímco si pěkně v klidu vykračuju na nákup do města, cestou zpátky zase uvidím svítit hvězdy. Tak zatímco jejich je jenom ta zavřená smradlavá posilovna, můj je celý svět.
Sponzorováno
A co vy? Jak žijete svůj ekologický život vy? Budeme rádi za komentáře pod článkem.
A co si o ekologii ještě přečíst?
- Máme 12 let, abychom zachránili svět. Jinak je s námi amen
- Jak můžete zlepšit stav naší planety? Máme zde návod na změnu životního stylu
- 12 tipů, jak doma prát více ekologicky
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Ekologie
Přečtěte si také naše další články