Obsah článku
Klasická masáž je vlastně řadou mechanických podnětů, které se provádějí na těle nemocného za účelem léčebným pouze rukou.
Jaký je mechanismus účinku masáže?
Účinek klasické masáže se dělí na:
- místní
- celkový
Oba druhy působení mají svůj základ jak v prosté mechanické, tak složité humorální, hormonální i nervové složce. Nelze se proto dívat na masáž pouze mechanisticky, jak tomu bylo dříve, ale je třeba si uvědomit, že jde o velmi komplikované pochody, které se mohou odehrávat až na úrovni nejsložitějších dějů korových (svědčí o tom práce Sečenova, Leikina, Heada, Mackenzieho a podobně). Celkového působení se účastní i masáží uvolněné tkáňové látky typu histamin, acetylcholin a lze předpokládat, že k odpovědi dochází i na úrovni orgánů vnitřně sekretorických (Speranský).
Místně se projevuje účinek na kůži a jejích orgánech, v krevním řečišti, v lymfatickém systému, ve šlachách a kloubních pouzdrech i v periferním nervstvu.
Zdravotní účinky klasické masáže
Jednotlivé hmaty a jejich kombinace, směr jejich průběhu i hloubka pronikání vyvolávají pestrou odezvu ve tkáních povrchu těla. Předně čistě mechanicky se odstraní povrchní zrohovatělé kožní vrstvy, čímž se uvolní vývody mazových a potních žláz. Napomáhá tak kožní perspiraci a udržování vhodné chemické reakce kožního povrchu, podporuje se současně prokrvení kůže, a to i otevřením dalších kapilár, čímž se zlepšuje přísun živin, kyslíku a ochranných látek.
Příznivým ovlivněním odtoku žilní krve se urychluje odstranění nepotřebných produktů. Podporuje se i rozproudění a odtok lymfy. Jemnou masáží lze otupit i místní kožní bolestivost. Zmíněné účinky lze vyvolat třením a některé tepáním. V hlubších tkáňových vrstvách lze roztíráním a vytíráním rozrušit srůsty ve zjizveném podkožním vazivu, v okolí kloubů, v průběhu šlach a jejich pouzder. Cílenou masáží lze napomoci uvolnění, vstřebání i odplavení výpotků a usazenin, lze rozrušit různé tkáňové ztluštěniny.
Ve svalovině která se propracovává hlavně hnětením se projevuje účinek masáže především ve zlepšení oběhu krve. Podporou oběhu krve se zvýší svalová výkonnost a urychlí zotavení unaveného svalu. Rovněž lze ovlivnit napětí svaloviny.. Tonus svaloviny lze zvyšovat hnětením a vytíráním, hlubší vibrací, tvrdším tepáním a naopak hypertonický sval lze uvolnit jemnou masáží.
Součet místně vzniklých působení se však může projevit i celkově. To platí např. o podpoře krevního oběhu při jeho celkové nedostatečnosti. Zlepšení oběhu na periferii, tj. snížením odporu v kapilárním řečišti a usnadnění žilního návratu, se příznivě projeví i v činnosti srdce, které může šetřit energii jak ve fázi vypuzovací, tak při nasávání krve ze žilního řečiště.
Celý organismus je lépe prokrvován
Celý organismus je lépe prokrvován, což se projeví na mnoha orgánech. Tak např. lepším prokrvením ledvin stoupá tvorba moči, zlepšuje se výměna vzduchu v plicích, podporuje se i tkáňové dýchání, usnadňují se i pochody termoregulační.
Masáží se podráždí i nervová zakončení v kůži a podkoží, ale také ve svalovině, šlachách a kloubních pouzdrech. Přes nervové kmeny se dráždění dostává až k vnitřním orgánům, které tak mohou být ve své funkci nepřímo ovlivňovány. Masáž působí osvěživě při únavě, celkově uklidňuje nebo naopak podle volitelné techniky tonizuje, zlepšuje spánek apod.
Příprava klasické masáže
Masér by měl myslet před masáž na následující body:
- Místnost světlá, prostorná a dobře větratelná
- Vhodná jsou zářivková světla (nevhodné jsou modré zářivky – zkreslují barvu kůže a její změny)
- Teplota nesmí klesnout pod 22°C (pocit chladu-stažení kosterní svaloviny)
- Vhodné jsou masážní oleje nebo mýdla
- Čisté ruce a zastřihlé nehty maséra
- Postoj maséra má být bez jakékoliv strnulosti a co nejméně unavující
- Při celkové masáži stojí masér nejdříve na pravé straně, u končetin na straně masírované končetiny
- Základním požadavkem je, aby byly masírované části uvolněny a pacient při tom musí zaujímat pohodlnou polohu (při masáži zad se nepodkládá hlava protože by došlo k napnutí mohutné zádové svaloviny) u masáže šíje pacient uvolněně sedí.
Technika klasické masáže
Je nutné znát základní hmaty a základní dodržování poznatků, což je nezbytným předpokladem pro správné a odpovědné provedení klasické masáže.
Sponzorováno
Všeobecné zásady klasické masáže
Základní hmaty masáže se dělí do dvou skupin:
Úkony hnětací:
- Tření
- Vtírání a roztírání
- Hnětení
Úkony nárazové:
- Tepání
- Chvění
1. Tření
Je nejpovrchněji působícím hmatem, vyvolává lehké zčervenání kůže, pacient má cítit pocit lehkého prohřátí. Proto se také vžil pojem „mechanické předehřátí“. Provádí se dlaní, palcem, bříšky prstů vždy v dlouhých tazích. Při práci na končetinách se začíná na nejdistálnějších částech a pokračuje se ve směru odtoku krve, tedy proximálním směrem. Hmat začíná zcela lehce, v jeho průběhu se tlak masírující ruky mírně zvětší a před ukončením se tlak pozvolna zmírní. Pozor na jizvy a kožní defekty.
2. Roztírání a vytírání
Využívá se většího tlaku, působení je pronikavější. Postihuje hlubší kožní vrstvy a tkáně pod nimi ležící (vazivo, fascie, svaly). Pracuje se buď thenarovou částí dlaně nebo bříšky prstů. Krouživé nebo podélné pohyby.
3. Hnětení
Je nejvydatnějším masážním úkonem vůbec. Propracovávají se hlouběji uložené tkáně, hlavně svaly. Nejčastěji se provádí hnětení vlnovité, hnětení krouživé, které se provádí na zaoblených místech (laterální strana trupu). Válení jen na končetinách (válíme mazi oběma rukama s nataženýma prstama paži nebo bérec). Přerušovaný stisk provádí se uchopením kožní řasy,stisknutím a puštěním. Stisk nesmí bolet. Protláčení se využívá v místech s vyvinutou svalovinou nebo na velkých plochách. Provádí se pěstí, špetkou. Tlak se zesiluje a proniká se do hloubky.
4. Tepání
Úkon, při kterém se rytmicky se stejným tlakem provádějí nárazy rukou na pacientovo tělo. Tepání je úkonem převážně tonizujícím a podle vynaložené energie postihuje tkáně v různé hloubce. Pěstí se provádí tam kde je silná svalová vrstva (stehno, hýždě). Tepání hrstí s rukou miskovitě prohlou. Tepání dlaněmi vyvolává pleskavý zvuk. Kůže lehce zčervená. Tepání vějiřovité je nejčastější kde na povrch těla dopadá ulnární hrana malíku, prsty jsou roztažené a naštřídačku tepou. Tepání špetkou a bříšky prstůse provádí na břiše. Jiné nárazové úkony jsou škubání a smetání.
5. Chvění (vibrace)
Provádí se jemněji, relaxuje, kdežto tvrdé chvění spíše tonizuje. Patří sem chvění dlaní, špetkou, vidličkou. Tvrdším vibračním hmatem je otřásání a natřásání používané na končetinách.
Směr hmatů – pravidlem je směrem k srdci, podpora žilního řečiště a lymfy. Na hrudníku a na zádech je průběh větších žil uspořádán pásovitě. Při masáži břicha je ve směru peristaltiky ve směru hodinových ručiček.
Sled hmatů – masáž vždy začíná třením, aby bylo dosaženo mechanického předehřátí. Na ukončení se provádí hmaty tepací a vibrační.
Doba trvání – na každou končetinu 5-10 min.
Indikace a kontraindikace klasické masáže
Kdy se klasická masáž indikuje:
- stavy poúrazové a pooperační, kdy masáž podporuje vstřebávání krevních výronů a napomáhá hojení ran. Jemnou masáží se uvolňují jizvy pooperační, po popáleninách nebo po svalových rupturách
- chronické revmatické bolesti – artritidy, deformující artrózy, svalový revmatismus
- choroby krevního oběhu a cév – méně náročné hmaty u srdečních dekompenzacích, stavy po flebitidách a trombózách
- chronické onemocnění dýchacích cest
- zácpa – atonické
- hemiplegie, paraplegie, RS prevence kontraktur
- funkční nervové poruchy
- rekonvalescence
- léčba některých bolestivých stavů
Kontraindikace klasické masáže:
- při horečkách, infekcích, akutní zánětlivé onemocnění
- kožní hnisavé a plísňové infekce
- ihned po jídle
- v místech čerstvého poranění
- u krvácivých chorob
- u chorob dutiny břišní
- gravidita, při menses
Co si dále o masáži přečíst?
VIDEO: Klasická masáž zad – ukázka
Sponzorováno
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Relaxace a zdraví
Přečtěte si také naše další články