Jsem v přechodu a mám deprese - co dělat?

Obsah článku

Jsem v přechodu a mám deprese - co dělat? Deprese se u žen objevují dvakrát častěji než u mužů a velmi obvyklé jsou v době menopauzy, anebo několik let před ní – v tzv. perimenopauze. Pokud se objeví, je třeba rychle jednat – mohou být totiž nebezpečné.

„Je mi čerstvých čtyřicet a poslední dobou jsem myslela na to, že by nebylo špatné pořídit si ještě miminko. Děti už mám velké, a tak mi doma něco chybí. Jenomže plány mi zkřížila menopauza. Poslední rok jsem měla nepravidelnou menstruaci, a když jednou nepřišla, doufala jsem, že se nám to podařilo a já jsem těhotná. Místo toho mi gynekolog oznámil, že jsem v přechodu. Trápí mě všechny možné příznaky, návaly horka, pocení, ale hlavně deprese. Možná i proto, že menopauza přišla tak brzo. Ale když jsem se zeptala své matky, měla ji ve 41 letech, takže se nemám čemu divit,“ mluví o své zkušenosti Simona (40).

Ženy jsou k depresím 2× více náchylnější

Deprese se v menopauze objevuje velmi často, a mnoho žen se s ní setká ještě dříve, v období tzv. perimenopauzy, neboli přechodu, který jí o několik let předchází. Ženy jsou k této nemoci obecně náchylnější, je u nich dvakrát častější, než u mužů a zajímavé je i to, že se podle statistik více objevuje u žen vdaných, než u svobodných. Pokud totiž žena žije v nespokojeném manželství a po boku jí chybí funkční rovnocenný partner, je to první krok k tomu, aby se u ní objevila deprese. Když se k tomu přidají kolísající hladiny hormonů, je právě období perimenopauzy a menopauzy ideálním obdobím k jejímu vzniku.

Jaký je rozdíl mezi perimenopauzou a menopauzou?

Perimenopauza (zvaná též přechod či klimakterium) je obdobím, které se nejčastěji objevuje mezi 40. a 50. rokem a ohlašuje příchod menopauzy. Dochází k nepravidelnostem v cyklu a objevují se první příznaky. Toto období může trvat 4 až 8 let.

Menopauza značí období, kdy dojde k úplnému vymizení menstruačního cyklu a většinou přichází u žen mezi 45. a 55. rokem.

Uvažovala jsem, že to skončím

„Celý život jsem žádné deprese neměla. Jenže pak přišel přechod a na mně začalo všechno padat. Partner si mě nevšímal a neměl na mě čas, děti už odrostly a já zjistila, že nemám ani žádné zájmy a kamarádky. K tomu se přidaly dlouhodobé problémy v práci a deprese byla na světě. Seděla jsem doma, koukala do zdi a nemohla ani vstát. Všechno mě přestalo zajímat, neměla jsem sílu se ani mýt či převlékat. Bohužel manžel to vůbec neviděl. Kdyby nakonec nezasáhla dcera a neodvedla mě k lékaři, asi jsem se jednou neprobudila. Uvažovala jsem totiž, že to budu muset skončit,“ vypráví svůj příběh Jana (46).

Deprese může ohrozit život

Období perimenopauzy a menopauzy může provázat celá řada příznaků – od návalů horka, pocení, přes změny nálad, poruchy spánku, vyšší vznětlivost či podrážděnost, až po deprese. Pokud se u ženy v tomto věku objeví, je třeba rychle jednat. Deprese je totiž nemoc, která sama o sobě nevymizí, a může ženu ohrozit na životě. Řada zástupkyň něžného pohlaví má totiž sebevražedné myšlenky, a ty až 60 % z nich může proměnit ve skutečnost.

Příznaky deprese v období menopauzy

Pokud máte podezření, že byste mohli být ohrožené depresí, poraďte se se svým lékařem. Sledujte své příznaky. Jakékoli z následujících příznaků může být příznakem, že se jedná o (méně či více) závažnou depresi:

Sponzorováno

Pocity smutku, beznaděje nebo zoufalství, které trvají déle než dva týdny
Cítíte se velmi unavená (opravdu hodně)
Cítíte se provinile nebo bezcenné
Zvýšení nebo snížení chuti k jídlu nebo hmotnosti
Ztráta požitku z činností, které jste si v minulosti užívala
Ztráta zájmu o sex
Pocit neklidu nebo „zpomalení“
Problémy se soustředěním
Problémy se spánkem, nebo spíte naopak až příliš mnoho
Myšlenky na sebevraždu

Hormony a jejich spojení s náladou

Mnoho žen zažívá velké výkyvy nálady během perimenopauzy. Veselost, která se promění v za chvíli v kopec neštěstí. Veselé časy následované hodně špatnými dny. Předpokládá se, že tyto výkyvy nálady souvisejí s kolísajícími hladinami ovariálních hormonů během přechodu do menopauzy. Navíc, pokud žena nespí dobře kvůli nočnímu pocení, její nálada je také nepochybně negativně ovlivněna.

Ženy, které měly v mladším věku těžké PMS, mohou mít během perimenopauzy závažnější výkyvy nálady. Také ženy s anamnézou klinické deprese se zdají být zvláště náchylné k opakované klinické depresi během menopauzy. Ať už žena trpí mírným případem deprese, nebo je to něco vážnějšího, nikdo by neměl trpět výkyvy nálady jen tak v tichosti.

Jak se vypořádat s depresí v menopauze

Při mírné až středně těžké depresi mohou být užitečné bylinné přípravky, jako je třezalka tečkovaná a následující změny životního stylu:

Rozdělte si velké úkoly na malé, nastavte si priority a udělejte, co můžete, jak můžete.
Podílejte se na činnostech, které mohou způsobit, že se budete cítit lépe, jako je mírné formy cvičení, jděte do kina, hrajte míčové hry s kolegyněmi, nebo se účastněte náboženských, společenských nebo jiných příjemných aktivit (vyberte si dle svých preferencí). Doporučuje se tedy komplexní přístup, včetně činností, které mohou zlepšit náladu (např. zmíněné cvičení)
Dejte tomu čas. Očekávejte, že vaše nálada se bude postupně zlepšovat, ale nejde to okamžitě.
Odložte důležitá rozhodnutí, dokud se deprese nezlepší. Než se rozhodnete udělat významný přechod – změnit pracovní místo a podobně – diskutujte o tom s ostatními, kteří vás dobře znají a mají objektivnější pohled na vaši situaci.
U perimenopauzálních výkyvů nálady někteří odborníci doporučují perorální antikoncepci s nízkou dávkou hormonů – i když zde není žádoucí antikoncepce. Tyto pilulky estrogen-progestinové poskytují kontinuálně stabilní hladiny hormonů a mohou kontrolovat výkyvy nálady. Navíc poskytují další zdravotní výhody, jako je regulace krvácení dělohy a snížení rizika rakoviny dělohy a vaječníků.
Léky: Existuje mnoho léků, které mohou být užitečné pro zmírnění deprese. Nemusíte být na nich být dlouho, a léky mohou nabídnout velkou úlevu biochemickému chaosu, který někdy přináší menopauza. Ale berte to spíš jako poslední pomoc.
Různé formy terapií: Pro ženy s depresí jsou často doporučovány dva typy terapie. Interpersonální terapie vám pomůže zjistit, jak vztahy ovlivňují a přispívají k depresi, a jak může změna stylu ovlivnit vaše příznaky. Kognitivní behaviorální terapie se zaměřuje na vaše přesvědčení a vnímání a pomáhá vám je znovu vytvořit tak, abyste viděli situace realističtějším a pozitivnějším způsobem. Oba typy terapie jsou krátkodobé a problémově orientované. Bylo prokázáno, že jsou velmi účinné při depresi, zejména při kombinaci s léky.

Sponzorováno

A co vy? Jak s depresemi v období menopauzy bojujete vy? Budeme rádi za komentáře pod článkem.

A co si o menopauze ještě přečíst?

Sponzorováno

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.