Hikikomori – japonský fenomén extrémní sociální izolace 4.78/5 (9)

Osamělost je v japonské společnosti opravdu velkým problémem. Zejména u starší populace se stala vážnou a hodně, hodně nepříjemnou situací. Mezi staršími muži, kteří žijí sami, má více než 15% pravidelně dny, kdy s nikým nemluví, 30% z nich pak nemá ve svém životě vůbec žádné lidi, na které je spoleh. To vyplývá ze studií.

Stárnoucí japonská populace představuje jedinečné sociální výzvy – ale nejde pouze o starší lidi. Dramaticky vzrostl takzvaný fenomén hikikomori, vzrostl počet novodobých poustevníků neboli sociálních samotářů.

V roce 2010 odhadovala japonská vláda, že v Japonsku žije jako hikikomori 700 000 jedinců s průměrným věkem 31 let. Nyní se podle nového výzkumu problém stává častějším v mnoha částech světa.

Co je to hikikomori

Na konci 90. let se Japonsko kolektivně probudilo a zjistilo, že velká část japonských dospívajících a mladých dospělých nemá téměř žádný sociální kontakt, kromě komunikace se svými rodinami. A ani to někdy ne.

Říká se tomu hikikomori (nebo ひ き こ も り v japonštině), což znamená „přitáhnout dovnitř, být uvězněn“. Byl charakterizován jako akutní sociální uzavření. Hikikomori v podstatě znamená, že se jedinec stahuje ze společenského života bez jakéhokoli základního fyzického nebo duševního stavu.

Je důležité si uvědomit, že to není občasný stav typu „nechci dnes nikoho vidět, nemám náladu“ – je to stav je charakterizován extrémní sociální izolací.

Tento stav se jen zřídka mění k lepšímu. Rozhovory a průzkumy s lidmi hikikomori odhalily, že hikikomori pociťují silnou úroveň psychického utrpení a úzkosti a často pouhá myšlenka na zřeknutí se tohoto životního stylu může způsobit veliký strach.

Sociální stažení (izolace) znamená, že hikikomori zůstávají doma téměř každý den a mohou žít se svými rodinami nebo úplně sami. Nejde jen o formu sociální úzkosti, většina vědců, kteří ji studují, se snaží klasifikovat ji jako patologický stav.

Odborníci na japonský fenomén hikikomori říkají, že jde o stav extrémní sociální izolace, a že je rozšířenější, než se dříve zdálo, a zaslouží si jasnou a důslednou definici pro zlepšení léčby po celém světě.

Jaké jsou příčiny hikikomori?

Komunitní průzkum zveřejněný v roce 2010 uvedl, že prevalence hikikomori byla přibližně 1,2% japonské populace, a přesto dosud nebylo dosaženo shody mezi odborníky ohledně toho, co tento typ onemocnění spouští.

Zdá se, že ovlivňuje obě pohlaví stejně a zdá se, že je často spojen s předchozím traumatem nebo nepříjemnými sociálními zkušenostmi (včetně akademického selhání). Zdá se, že hikikomori ovlivňuje rodiny ze střední a vyšší střední třídy, ale mohlo by tomu tak být také proto, že si tyto rodiny mohou dovolit plně podporovat izolovaného syna nebo dceru, zatímco v rodinách, které nejsou tak dobře situované, by potenciální hikikomori jsou jednoduše nuceni jít do práce.

Hikikomori je podobný sociálnímu ústupu, který vykazují někteří lidé s poruchami autistického spektra, ale nebyla vytvořena žádná definitivní souvislost. Podle knihy Michaela Zielenzigera Shutting Out the Sun: How Japan Created Your Own Lost Generation (Syndrom slunce: Jak si Japonsko vytvořilo svou vlastní ztracenou generaci) syndrom více souvisí s posttraumatickou stresovou poruchou, ačkoli publikovaný výzkum naznačuje, že jde o spekulace.

Tento jev není příčinou žádného duševního stavu (který je ve skutečnosti důležitým aspektem při definování hikikomori), ale není zcela jasné, zda se jedná o duševní stav sám o sobě, nebo pouze o extrémní formu chování. Aby toho nebylo málo, výsledná sociální izolace, která je často spojena s hanbou nebo pocitem viny pocházející z rodiny, představují překážky při identifikaci a charakterizaci těchto jedinců.

Neoficiálně se zdá a předpokládá, že mnoho případů hikikomori souvisí s nepříjemnými nebo dokonce traumatizujícími zážitky z dětství nebo dospívání. Může také existovat souvislost s dysfunkční rodinnou dynamikou. Zdá se, že očekávající ohromující úspěchy od dětí a dospívajících, zejména v kombinaci s vysokými rodinnými očekáváními, jsou důležité faktory rozvoje hikikomori.

Není náhodou, že se tento fenomén poprvé projevil v Japonsku. Hikikomori je spojován s rozpadem sociální soudržnosti a úpadkem sociálních vztahů, rychlou urbanizací a rychlým technologickým pokrokem – to vše převládá právě v Japonsku. Tyto změny mohou odloučit jednotlivce od společnosti a způsobit, že se v jakékoli sociální situaci budou cítit nevhodně.

Průběžný výzkum celkově naznačuje, že intrapersonální faktory (sebeúcta, emoční obtíže, kontrola impulzů atd.) jsou většími rizikovými faktory než mezilidské (např. sociální úzkost, problematické vztahy s vrstevníky, problémy s rodiči, fungování rodiny atd.).

Ve hře je ale ještě jeden důležitý faktor.

Digitální poustevníci

Technologie, s internetem a počítačovými hrami v popředí, se zdá být spojena s hikikomori. Počítačové hry jsou běžným, ale ne univerzálním tématem v oblasti hikikomori. Spojení mezi internetem a videohrami a hikikomori se stále zkoumá, ale je to považováno přinejmenším za faktor, který může tento problém zhoršit.

Hikikomori mají tendenci hojně využívat internet, upřednostňují online komunikaci a často (ale ne vždy) tráví většinu času v online světě.

Používání internetu a zejména sociálních médií v posledních letech explodovalo. Nedávná studie zjistila, že 17–26,8% dospívajících v Hongkongu lze považovat za závislé na internetu, ve srovnání s přibližně 1%, které lze považovat za hikikomori. Věk, ve kterém se fenomény začínají objevovat, je také odlišný: pro závislost na internetu a závislost na hrách je to mládež. Pro hikikomori je to pozdní dospívající a raná dospělost.

Je možné, že dochází k překrývání mezi závislými na internetu a hikikomori, ale ani tehdy není jasné, co to způsobuje. Závislost na internetu může způsobit, že se lidé budou izolovat od zbytku světa, ale internet může být také mechanismem zvládání problémů pro lidi, kteří mají velmi omezenou komunikaci s ostatními. Navíc, zatímco termín závislost naznačuje něco negativního, závislost na internetu by zde mohla být ve skutečnosti dobrá věc.

Podle některých studií může internet skutečně zlepšit kvalitu života hikikomori tím, že nabízí způsob, jak se setkat s jinými lidmi, včetně lidí s podobnými problémy a společnými zájmy.

Internet je také někdy jediným způsobem interakce hikikomori s lékaři a zdravotníky.

Podle Takahira Kata, docenta psychiatrie na univerzitě Kyushu ve Fukuokě, však videohry a sociální média snížily čas, který lidé tráví venku a v sociálním prostředí, což by mohlo sloužit jako brána k ikikomori. Složitý účinek na tento problém může mít také vznik smartphonů, služeb dodávky potravin a všech služeb, které snižují sociální interakci. V podstatě můžete celý svůj život žít ze své postele nebo stolu, a to je to, co dělají mnozí hikikomori.

I když se tento jev objevil a byl definován v Japonsku a dalších částech Asie, stal se globálním fenoménem – a ten, kterému se nevěnuje dostatečná pozornost.

Léčba hikikomori – jaké jsou možnosti?

Společnost si stále není jistá, jak se s tímto jevem vypořádat.

Problém se prohloubil nedostatkem uznání. Rodiče jen zřídka chtějí připustit, že se jedná o problém. Přijmout hikikomori jako realitu a pokusit se s ní zacházet je zásadním prvním krokem.

Zadruhé, tato otázka je stále špatně pochopena, částečně proto, že je relativně nová, ale také proto, že až do nedávné doby bylo mimo Japonsko provedeno velmi málo studií. To se začíná pomalu měnit a probíhá několik slibných studií.

Zatřetí, i když pravděpodobně neexistuje žádná stříbrná kulka pro definitivní řešení hikikomori, může to změnit terapeutický přístup.

Zejména s pokrokem v digitální a komunikační technologii, která poskytuje alternativy k sociální interakci osob, se hikikomori může stát stále důležitějším problémem. Tyto komunikační kanály však mohou také sloužit i jako páka při řešení tohoto jevu.

Někteří argumentovali, že hikikomori může být nepatologická nebo disociační reakce na úzkost, ale tento jev naznačuje měnící se vztah mezi teenagery a jejich rodiči i okolním prostředím. Bylo by moudré věnovat tomuto problému více pozornosti.

A dále si přečtěte

• Závislost na sociálních sítích – jak se definuje a jak ji léčit?

Studie a zdroj článku

• Hikikomori, A Japanese Culture-Bound Syndrome of Social Withdrawal? A Proposal for DSM-V Autor: Alan Robert Teo, MD

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Rodina

Přečtěte si také naše další články