Aspergerův syndrom – co je to? Příznaky a projevy… 4.93/5 (14)

Aspergerův syndrom (dále jej budeme někdy označovat AS) byl do klasifikace amerického diagnostického manuálu (DSM-IV) zaveden v roce 1994 jako samostatná kategorie v rámci autistického spektra. Společným rysem lidí s AS a ostatního autistického spektra je absence intuice v oblasti sociální interakce, komunikace, stereotypní zájmy a smyslová přecitlivělost, především citlivost na nečekané zvuky, hluk. V posledních letech přibývají odborné znalosti o rozdílech ve zpracovávání podnětů z okolí na neurologické úrovni, poukazující na jinou strukturu a fungování mozku u lidí s AS, vedoucí k odlišnostem v jejich myšlení, vnímání a následně i v jejich vnějších projevech.

Průměrný věk diagnostiky Aspergerova syndromu je 11 let. Stále existuje mnoho lidí s AS diagnózovaných až v průběhu dospívání či až v dospělosti, přičemž je pravděpodobné, že zejména mnohé dívky a ženy s AS zůstávají neidentifikované, často se sekundárními psychickými problémy.

Příznaky a projevy Aspergerova syndromu

Většina lidí s AS má problémy v následujících třech oblastech: společenských vztazích, komunikaci, nedostatku představivosti. Často pozorované příznaky Aspergerova syndromu jsou tyto:

1. Oční kontakt

Oční kontakt může být slabší, děti s AS pak působí plaše, nebo naopak drze, pokud se nedívají na autoritu (např. rodič, učitel), která s nimi mluví. U jiných dětí s tímto syndromem může být oční kontakt až nepřirozeně intenzivní. Oba extrémní projevy souvisí s absencí intuice pro vhodnou míru očního kontaktu.

2. Fyzický kontakt

Podobně fyzický kontakt. Buď jim vadí a jakémukoliv kontaktu s druhými se vyhýbají, nebo naopak, klidně se opřou nebo se svalí na paní učitelku i ve věku, kdy to už spolužáci dávno nedělají. Příčinou je opět absence intuice pro vhodnou míru fyzického kontaktu, resp. přirozené vzdálenosti od druhého.

Analogicky je to s dalšími projevy neverbální komunikace, s gestikulací, výrazy obličeje, emoční či sociální vzájemností. Většinu těchto deficitů se děti a dospívající s AS dokážou učit v různé míře kompenzovat, a to zejména v chápavém, či alespoň příznivém, ne nepřátelském prostředí a za přítomnosti dobrých většinových vzorů.

3. Řečový projev

Děti s Aspergerovým syndromem nemívají opožděný řečový vývoj, řeč se vyvíjí spontánně, porozumění řeči je věku přiměřené, i když uzavřené osobnosti s AS mohou být již v raném věku extrémně málomluvné. Některé děti s AS mají svébytný tón řeči (formální, jakoby přednášeli), někdy mluví i nepřirozeně nahlas (neumí šeptat, když je to vhodné), někdy používají osobité fráze (jako z knihy) resp. zejména dívky s AS mohou reprodukovat fráze odposlouchávány z rozhovorů jiných (děti ve školce, škole, paní učitelka).

Kognitivně nadané děti s AS mohou mít již v mladším školním věku nadprůměrně bohatý slovník. S čím však mají děti, dospívající i mnozí dospělí s AS hluboký problém, je využití řeči v konverzaci, především v běžných rozhovorech o každodenních, ne odborných tématech. Příčinou je absence sociální intuice pro vhodné zahájení, udržení a ukončení dialogu. Pro neschopnost zachytit a porozumět jemným náznakům v komunikaci často i kognitivně nadprůměrní lidé s AS působí jako nechápaví. Rodič či učitel nezřídka s údivem až nepochopením kroutí hlavou, jak může být takové jinak velmi bystré dítě někdy tak „hloupé“.

4. Mezilidské vztahy

Zásadní problémy v sociální interakci bývají většinou pozorovány až nástupem do školy, u některých osobnostně extrovertních typech již v předškolním věku. Děti a dospívající s AS mají velké potíže vytvářet a udržovat si kamarádské vztahy. Některé děti s AS nazývají kamarádem jakékoliv dítě, které je osloví, dokonce někdy nazývají kamarády i děti, které je jen využívají. Děti s AS, které těžce snášejí svou izolaci a velmi touží po vztazích, bývají nezřídka i pro svou naivitu navedeny na řízení nevhodných činů, přičemž se následně neumí obhájit. Analogicky, mnozí dospělí s AS, kteří mají zájem o partnerský vztah, mají potíže ho navázat a udržet. Někteří lidé s AS se sami rozhodnou pro život o samotě, ale existují i ​​případy spokojeného partnerského soužití.

5. Nedostatek představivosti

Zatímco jsou často přímo excelentní, co se týče faktů nebo číselných údajů, lidé s AS mají často problémy myslet abstraktně. Toto může způsobovat dětem ve škole problémy při určitých předmětech, jako literatura nebo náboženství.

Nedostatek představivosti ale může být mírně matoucí pojem, protože mnoho lidí s Aspergerovým syndromem jsou mimořádně dobří umělci, spisovatelé, skladatelé nebo vědci, jsou obvykle vynikající programátoři. Nedostatek představivosti u lidí s AS třeba spíše chápat jako potíž představit si alternativní východiska nebo náhradní řešení situace a problém při předpovědi, co bude následovat. Toto může vést až k úzkostlivým stavům. Patří sem:

• potřeba zažitých způsobů, rutin, až hraničící posedlostí pevnými, zavedenými, ustálenými, „neměnnými“ postupy. Těžká nepohoda při jejich narušení. Pro lidi s AS libovolná odchylka od běžné rutiny může být důvodem jejich vyvedení z míry. Už jako malé děti si dokáží vydobýt jejich vlastní rutiny, jako např. neústupnosti na chození do školy stále toutéž cestou. Ve škole mohou být nemile překvapené nepředvídanými změnami, jako např. nečekanou změnou rozvrhu. Lidé s AS často upřednostňují uspořádání si svého dne podle předem stanovené šablony. Pokud to mají rozvrženo na více hodin, pak libovolné nečekané zdržení, jako dopravní zácpa, je může vyvést z míry až vystrašit.
• problémy s děláním si plánů do budoucna, potíže s organizováním si svého života,
• problém s pořadím, zařazovat a posloupností úkolů, takže obyčejná příprava na vycházku může být obtížná a neúměrně dlouhá, protože je třeba přesně vědět, co si třeba ze sebou pro všechny případy vzít.

Lidé s Aspergerovým syndromem vnímají svět velmi zvláštním, odlišným způsobem

Ostatní lidé se jim zdají matoucí: „Proč neříkají přesně to, na co myslí? Proč říkají tolik věcí, které nemyslí vážně? Proč jsou pro ně nudné řeči lidí s Aspergerovým syndromem? Proč jim záleží na sociální hierarchii – proč se nechovají stejně ke každému? Proč mají tak strašně komplikované emocionální vztahy? A nakonec: Proč jsou lidé bez Aspergerovým syndromu tak nelogičtí?“

V současnosti se pro diagnózu Aspergerovým syndromu používá několik diagnostických nástrojů. Všechny charakterizují Aspergerův syndrom poškozením v triádě jako při autismu.

Pojem Aspergerův Syndrom

Pojem Aspergerův Syndrom neexistoval až do r. 1981, kdy ho zavedla britská psycholožka Lorna Wing, jelikož označení autistické psychopatie vyznívá příliš negativně.

Vycházela z Aspergerovy intuice, že dokonce některé vysoce inteligentní děti by mohly být také autistické. Popsala autismus jako „kontinuum, které je v rozsahu od velmi těžce fyzicky a duševně retardovaných osob … až po velmi schopné, vysoce inteligentní, ale podivné osoby se společenskými problémy jako jejich jediným nedostatkem.“ Tento poznatek začal být akceptován lékařskými kapacitami pouze v posledním desetiletí.

Ukázalo se, že projevy autistického chování, co do závažnosti, jsou široké a proto se nakonec zavedl termín spektrum autistických poruch:

1. těžký,
2. mírně autistický,
3. vysoce funkční autista,
4. AS.

Jako mnoho jiných rozdílů ve světě dětských vývojových poruch, dělící čára mezi klasickým autismem a AS je velmi mlhavá, posouvá se podle toho, jak je zkušený diagnostik.

Co si dále přečíst o Aspergerově syndromu?

• Aspergerův syndrom na wikipedii
• Podívejte se také na web www.aspergeruvsyndrom.cz

VIDEO: Aspergerův syndrom – rozhovor s Peťou a jeho maminkou/h2>

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Lidský mozek

Přečtěte si také naše další články