Antioxidanty – co si pod tímto pojmem vlastně představit? 4.84/5 (25)

• Antioxidanty jsou látky, které pomáhají chránit buňky v těle před poškozením způsobeným volnými radikály. Volné radikály jsou nestabilní molekuly, které vznikají při různých chemických reakcích v těle, například při metabolismu, nebo vlivem vnějších faktorů, jako je znečištění, kouření, UV záření nebo toxiny.
• Antioxidanty neutralizují volné radikály tím, že jim poskytují elektron, čímž je stabilizují a zabraňují jejich škodlivému působení na buňky. Tím pomáhají chránit tělo před oxidačním stresem a snižují riziko poškození buněk.
• Pravidelný příjem antioxidantů může pomoci snižovat riziko vzniku srdečních chorob, rakoviny, cukrovky a dalších chronických onemocnění.

V rostlinné stravě se kromě vitamínů a minerálů nachází mnoho dalších významných látek, z nichž antioxidanty tvoří důležitou skupinu. Jak napovídá jejich název, jsou to látky, které chrání naše tělo před oxidací. Je lepší získat jejich ze stravy, než konzumovat doplňky výživy. Jsou totiž mnohem účinnější, pokud spolupracují s jinými fytochemikáliemi. Pokud si chceme udržet zdraví, krásu a vitalitu, potřebujeme jíst hodně antioxidantů, z nichž každý má svou roli.

Jak antioxidanty vlastně fungují?

Antioxidant je molekula a tato molekula brání oxidaci jiných molekul. Oxidace je chemická reakce, kdy atom nebo iont předává elektrony. Takové reakci v těle bychom se raději chtěli vyhnout, protože když tělo „oxiduje“, stárne. Oxidací totiž vznikají volné radikály, které ohrožují okolní buňky. Volným radikálům chybí minimálně jeden elektron, který by se chtěl „spářit“ s jiným elektronem v okolí. Z nadbytku volných radikálů vznikají mnohé nemoci, protože se může spustit řetězec bojů o elektrony mezi molekulami v našem těle. Antioxidanty však darují své elektrony volným radikálům, čímž je stabilizují, a to zabrání volným radikálům napadat buňky v těle a způsobovat nemoci.

Výsledek: Takže čím je tělo starší, tím má více kyslíku – oxiduje a stárne. Antioxidanty však zabraňují oxidaci a zpomalují ji.

Absorpční kapacita kyslíkových radikálů ORAC

ORAC (oxygen radical absorbance capacity) – absorpční kapacita kyslíkových / volných radikálů – je způsob měření antioxidačních schopností v biologických vzorcích in vitro. To znamená, že buňky a molekuly se nenacházejí v jejich přirozeném prostředí, ale například v roztoku nebo umělém kultivačním médiu – ve zkumavkách nebo baňkách. Jsou to tzv. „zkumavkové experimenty“. Touto metodou se zkoumalo množství potravin a zjistilo se, které potraviny obsahují antioxidantů nejvíce:

Potraviny s nejvyšším obsahem antioxidantů

Na následujícím obrázku si můžete prohlédnout potraviny s nejsilnějšími antioxidačními schopnostmi:

 

Avšak ještě jedna skupina potravin svými antioxidačními schopnostmi předběhla běžné potraviny. Jsou to koření a bylinky, které mají nejvyšší antioxidační sílu! Sice je nekonzumujeme v takových množstvích jako běžné potraviny, ale můžeme si jimi vylepšit téměř každé jídlo. Při měřeních absorpční kapacity kyslíkových radikálů ORAC se tyto bylinky a koření umístily na prvních místech:

 

Co všechno se řadí mezi antioxidanty?

Mezi antioxidanty patří následující skupiny chemických sloučenin nacházejících se v potravinách, které prokázaly svou antioxidační schopnost in vitro a mají určitý index jejich antioxidační síly (podle měření absorpční kapacity kyslíkového radikálu). Tyto antioxidační schopnosti se na obaly potravin neuvádějí, protože jsou zatím vědecky potvrzeny jen „zkumavkové experimenty“. K antioxidantům se tedy řadí:

Polyfenoly

Polyfenoly jsou antioxidanty, které se nacházejí v mnoha potravinách, nejvíce však v koření, bylinkách a esenciálních olejích.
Z koření obsahuje nejvíce polyfenolů hřebíček, oregano, bazalka, skořice, kurkuma, kari koření, kmín, petrželka, zázvor, hořčičné semínko, paprika, pepř, chilli, paprika, koriandr, kardamom, česnek a cibule. Z bylinek je to šalvěj, majoránka, tymián, oregano, bazalka, saturejka, estragon, máta a kopr.
Výborným zdrojem polyfenolů je i sušené ovoce (hlavně co se týče obsahu na váhu, protože sušené ovoce je odlehčené o vodu), a to hlavně hrušky, jablka, švestky, broskve, rozinky, fíky a datle, přičemž rozinky jsou bohaté i na počet polyfenolů. Červené víno je také bohaté na celkový počet polyfenolů.
Vysoký obsah polyfenolů obsahuje i velmi pigmentované (barevné) ovoce jako brusinky, borůvky, švestky, ostružiny, maliny, jahody, černý rybíz, fíky, třešně, mango, hroznová šťáva, pomeranče, guava a granátové jablko. K vařené zelenině bohaté na antioxidanty patří artyčoky, zelí, brokolice, chřest, avokádo, červená řepa a špenát. Ořechy mají průměrný obsah polyfenolů.
Čirokové otruby (obilovina podobná prosu), kakaový prášek a skořice jsou bohaté na prokyanidiny, sloučeniny velké molekulové hmotnosti, které se nacházejí ve hodně druzích ovoce a v některé zelenině. Kvůli jejich velikosti se jich vstřebává jen málo, žaludeční kyseliny, enzymy a bakterie v trávicím systému menší deriváty zpracují a rychle vyloučí.

Věděli jste, že antioxidanty hrají důležitou roli v udržení si mládí, a že antioxidační obranný systém je hlavním důvodem, proč lidé žijí déle než většina živočichů?

TIP: Proč vlastně chceme mít v sobě antioxidanty? Na co je potřebujeme?

Vitamíny

Vitamin A neboli retinol, který si může tělo tvořit z betakarotenu, chrání před poškozením slunečním zářením tmavozelenou, žlutou a oranžovou zeleninu a ovoce a podobnou roli hraje i v lidském těle. Hlavním zdrojem betakarotenu nebo provitaminu A je mrkev, dýně, brokolice, sladké brambory, rajčata, mango, pomeranče, rakytník, goji, odrůdy kapusty, ananasový meloun, broskve a meruňky.

Vitamin C nebo kyselina askorbová je ve vodě rozpustná sloučenina, která má v živých organismech několik úkolů. Jejím hlavním zdrojem je citrusové ovoce (pomeranče, limetky, atd.), Zelená paprika, brokolice, zelená listová zelenina, černý rybíz, jahody, borůvky, rakytník, syrová zelí a rajčata. Linus Pauling propagoval vysokou konzumaci vitaminu C.

Vitamin E nebo tokoferol je rozpustný v tuku a chrání lipidy. Nachází se hlavně v pšeničných klíčcích, rakytníku, ořeších, semínkách, celých zrnech, v zelené listové zelenině, kiwi, rostlinných olejích a v rybím tuku. Hlavní forma, ve které se konzumuje, je alfa-tokoferol. Některé izomery vitamínu E mají významné antioxidační účinky.

Kofaktory vitamínů a minerály

Kofaktory jsou nízkomolekulární struktury, které tvoří s bílkovinou složené enzymy. Bez kofaktorů tyto enzymy nefungují. Patří sem koenzym Q10, mangan a jodid.
Koenzym Q10 se tvoří v těle a přijímá se stravou. Věkem jeho tvorba klesá. Nachází se například v sóji, sójovém a řepkovém oleji, mořských rybách a mase, sezamu, arašídech, pistáciích, brokolici, květáku a pomerančích.

Hormony

Melatonin se tvoří v těle, hlavně v noci. Jeho tvorbu brzdí světlo. Melatonin požírá volné radikály a zlepšuje celkovou účinnost každého antioxidantu.

Karotenoidy terpenoidy

Alfakarotén se nachází v mrkvi, zimní dýni, rajčatech, zelené fazolích, koriandrové nati a mangoldu.
Astaxanthin se nachází v červených řasách av mořských živočiších.
Betakaroten (již popsán u vitamínu A) obsahuje máslová dýně, mrkev, oranžová paprika, kadeřávek, broskve, meruňky, mango, sladké brambory, brokolice, špenát a listy tuřínu.
Kanthaxanthin se nachází v houbách, zelených řasách a rybách.
Lutein najdeme hlavně ve špenátu, různých druzích kapusty, mangold, listech řepy a hořčice, v čekance, červené paprice.
Lykopen se nachází ve vařených rajčatový protlacích, omáčkách, šťávách, v guave a melounu.
Zeaxantin je v hlavně v zelených listech kapustové, špenátu, tuřínu, mangoldu, hořčice a řepy, nachází se také v kukuřici a brokolici.

Přírodní fenoly

Přírodní fenoly se v rostlinné potravě nacházejí hojně. Jsou to:

Flavonoidy
Flavonoidy jsou antioxidanty ze skupiny polyfenolů, jejich hlavními zdroji je bobulovité ovoce, káva a čaj. Jahody a čokoláda jsou bohatým zdrojem flavonoidů.

Flavony
Apigenin se nachází v ovoci a zelenině jako petržel, celer, tymián. Luteolin obsahuje zelená paprika, olivový olej, máta, rozmarýn, tymián, heřmánek, atd. Tangeritin obsahují ve velkém množství slupky citrusových plodů.

Flavonoly
Isorhamnetin
Kaempferol obsahuje hrozny, brokolice a žluté ovoce.
Myricetin mají hlavně vlašské ořechy.
Proantosyanidy nebo kondenzované taniny se nachází v rostlinách hojně.
Kvercetin a rutin zkonzumujeme v ovoci, zelenině, čaji a pohance.

Flavanóny
Eriodiktyol, hesperetín, naringenín jsou ve vysokém množství v citrusových plodech a mají protinádorové účinky.

Flavanoly
Katechin, gallokatechin, epikatechin a epigallokatechin a jejich Galátové estery se nacházejí v ovoci, a to hlavně bobulovitého, v hroznech, v zeleném čaji, kakau, semenech a luštěninách.

Teaflavín a jeho Galátové estery a tearubigíny obsahuje hlavně černý čaj.

Izoflavony
Daidzein, genistein a glycitein se nacházejí hlavně v sóji, arašídech a jiných bobovitých rostlinách.
Resveratrol najdeme ve slupce tmavého hroznů av červeném víně. Pterostilben v borůvkách a hrozně.

Antokyany
Kyanidin, delfinidin, malvidín, Pelargonidin, peonidin a petunidin se nacházejí hlavně v bobulovinami, v obilovinách, lilku, zelí, cibuli, fazolích, a to hlavně ve slupce. Čím intenzivnější zabarvení má zelenina a ovoce a čím je zralejší, tím více antokyanů obsahuje.

Fenolové kyseliny a jejich estery
Kyselina cichoriová, derivát kyseliny kávové, najdeme jen v rostlině Echinacea purpurea.
Kyselina chlorogenová se nachází v kávě, borůvkách a rajčatech.
Kyselina skořicová a její deriváty jako kyselina ferulová jsou v celozrnné rýži, pšenici a ovsu, ale také v ovoci, zelenině a kávě.
Kyselinu elagovou najdeme v malinách, jahodách a červeném víně.
Elagotaníny obsahují jahody, ostružiny, maliny.
Kyselinu gallovou obsahují čajové lístky, vilín, dubová kůra, atd.
Galotaniny jsou v mangu.
Kyselina rozmarýnová se nachází v rozmarýnu, oregánu, šalvěji, majoránce a meduňce.
Kyselina salicylová se nachází v zelenině, ovoci a bylinách, ale nejvíce v kůře vrby, z níž se vyrábí aspirin.

Jiné fenoly
Kurkumin se nachází v zázvorových kořenech, hlavně v kurkumě. Není pro tělo snadno dostupný, ale dostupnost se zjednodušuje například rozpuštěním v tucích a teplem.
Flavolignany například silymarin, se získává z ostropestřce.
Xantony se nacházejí v mangostanu, ale některé se nacházejí pouze v nejedlých mušlích.
Eugenol obsahuje hřebíček, muškátový oříšek, bobkový list a skořice.

Kromě těchto antioxidantů existuje ještě mnoho dalších potenciálních organických antioxidantů.

Závěr

Antioxidanty nás chrání před volnými radikály, které mohou vznikat z nezdravé stravy, špatného životního stylu, stresu, znečištěného životního prostředí, léků, atd. Tyto volné radikály, pokud se před nimi tělo neumí bránit, způsobují nemoci. Tělo si antioxidanty vyrábí jen v určitém množství, abychom mu pomohli, dopřejme mu víc rostlinné stavy – syrového ovoce, zeleniny, ořechů, semínek, atd.

Tip na závěr od Rehabilitace.info

Antioxidanty je nejvhodnější konzumovat v jejich přirozené podobě, ne izolovaně, například ve výživových doplňcích. Zatímco zkumavkové výzkumy dokázaly silné antioxidační schopnosti samostatných antioxidantů ve zkumavkách, potraviny s vysokým obsahem antioxidantů dokazují výrazné léčivé schopnosti i ve zkumavkách, i v lidském těle. Pokud tedy chcete mít z antioxidantů opravdový prospěch, konzumujte je v jejich přirozeném stavu.

TIP: Mrkněte na superpotraviny s velkou antioxidační aktivitou

VIDEO: Antioxidanty – které jsou nejúčinnější?

Studie a zdroje článku

• The importance of antioxidants and place in today’s scientific and technological studies Autoři: Cuma Zehiroglu a Sevim Beyza Ozturk Sarikay

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Antioxidanty, Zdravé látky

Přečtěte si také naše další články