Obsah článku
Kupte si třeba v lékárně lakmusové papírky pro měření pH v moči a pomocí nich si ho pravidelně měřte.
Za normálních fyziologických podmínek je pH krve a tkání regulované okolo pH 7,4. Hodnota pH krve indikuje, že se jedná o mírně zásadité prostředí, které je způsobeno zvýšeným množstvím přítomných hydrogenuhličitanů (HCO3-). Jelikož všechny klíčové procesy v organismu jsou regulovány rozmezím pH, tak jsou nesmírně citlivé na jakoukoliv změnu této hodnoty. V důsledku poklesu množství hydrogenuhličitanů v krvi se zvyšuje hladina vodíkových iontů (H +), které odpovídají za snížení pH a změnu alkalického prostředí na kyselé.
Metabolické procesy v organismu
Výsledkem nepřetržitých metabolických procesů probíhajících v organismu je produkce kyselých metabolitů, které jsou za normálních okolností z organismu odstraňovány. V případě, že organismus není schopen tyto kyselé metabolity odstraňovat, dochází k jejich nadměrnému hromadění, což vede ke zvýšení hladiny H + a narušení acidobazické rovnováhy vnitřního prostředí organismu. V takovém případě nastává v organismu stav nazývaný acidóza a hodnota pH krve a tkání poklesne pod hodnotu 7,35.
Kyselé pH a nádory
Pro abnormální tkáně, jako je například nádorová tkáň, je charakteristické kyselé pH. V důsledku nedostatečného prokrvení, hypoxie, zánětu a glykolytickému metabolismu buněk se hodnota pH nádorových tkání pohybuje v rozmezí 5,5-7,0. Unikátní glykolytický metabolismus nádorových buněk vytváří nadměrné množství kyseliny mléčné, která přispívá k acidifikaci mikroprostředí. Export protonů a kyseliny mléčné (laktátu) z nádorových buněk do extracelulárního prostoru je regulován acidobazické regulátory, jako je například sodíkovo-vodíkový (Na + / H +) výměník. Nicméně změny v koncentracích vodíkových kationtů mohou být kompenzovány několika vyrovnávacími systémy, kterými organismus disponuje.
Intracelulární pH je regulováno prostřednictvím dlouhodobých a krátkodobých kompenzačních mechanismů, které reagují na protonovou zátěž v buňkách. Jsou součástí téměř všech buněk. Intracelulární pH nádorových buněk je slabě zásadité oproti extracelulárním prostorům, což usnadňuje buněčnou proliferací a růst nádoru. Proto buňky využívají mechanismy zabraňující acidifikaci intracelulárního prostředí.
Chronická acidóza
Náš zdravotní stav je závislý na rovnováze kyselosti a zásaditosti. Pokud se tato rovnováha naruší a v těle máme příliš kyselosti, vzniká acidóza, jedno z nejnebezpečnějších civilizačních onemocnění. Překyselení nás totiž může doslova otrávit. Chemické reakce, které probíhají v našem těle, se zpomalí nebo úplně zastaví, vnitřní prostředí se rozvrátí a to může vést k množství vážných onemocnění, v krajním případě takový rozvrat ohrozí i náš život.
Krátkodobé mechanismy se snaží udržet intracelulární prostředí neutrální tím, že spotřebovávají netěkavé kyseliny a přenášejí kyseliny z cytosolu do organel. Nejsou schopny hodnotu pH udržovat dlouhodobě. Kyselé pH ovlivňuje proliferaci, migraci, invazivnost, metastázování, terapeutické odpovědi nádorových buněk, funkce imunitních buněk, vaskulární buňky. Acidóza může mít na malignitu a rozvoj nádoru mnoho účinků a také odpovědi nádorových buněk na působení acidózy jsou různorodé. Expozice chronické acidóze může usnadnit evoluci nádorovým buňkám, vyvolat chromozomální nestabilitu a genové mutace.
Sponzorováno
Mimo jiné, chronická acidóza může působit jako stresor pro nádorové buňky a může přispívat k metastatické progresi.
Acidóza a její nebezpečí
Pokud se do těla dostávají neustále nové a nové kyseliny aniž abychom je dostatečně rychle a efektivně vylučovaly, je to špatně.
Proč acidóza vzniká?
Kyseliny si tělo vytváří částečně samo pomocí žaludečních šťáv, avšak zásadité látky se do organismu dostávají výhradně zvenčí ve formě potravin a nápojů. Vznik acidózy ve velké míře souvisí s naším životním stylem.
Pokud pijeme málo vhodných tekutin, pokud se málo hýbeme a neumožňujeme tělu získávat dostatečné množství kyslíku, vzniká v něm stále více kyselin. Významnými faktory, které vedou k překyselení, jsou i stres, sledování televizních programů, závist, hněv, nenávist i nedostatek spánku.
Jak na acidózu?
Sestavili jsme pro vás několik bodů. Takto si poradíte s acidózou:
1. Udělejte si inventuru toho, co vás trápí
Udělejte si zdravotní inventuru. Sepište si všechny zdravotní potíže a nemoci, které vás trápí. Když nějaký problém zmizí, ze seznamu ho vyškrtněte.
2. Měřte si hodnoty pH
Kupte si v lékárně lakmusové papírky pro měření pH v moči a pomocí nich si ho pravidelně měřte. Ideální hodnota pH se pohybuje mezi 7,4 až 7,5. Většinou však lidé mají sotva 5,5 pH, což znamená značné překyselení.
3. Pijte dostatek čisté vody
Čistá pramenitá voda odstraňuje z organismu nedostatek kyslíku, osvěžuje, hasí žízeň, vyplavuje kyseliny z těla, čistí ho, nabíjí energií.
4. Zásobte tělo minerály a vitamíny
Všechny druhy minerálů užívejte v kombinaci s vitamínem C. Velmi důležité jsou zejména sodík, vápník, draslík a hořčík.
5. Dejte si čaj, rozpouštějte usazeniny
Bylinný čaj rozpouští uložené odpadní látky v kloubech. Pijte litr takového čaje denně a stejné množství neperlivé vody. Po několika týdnech čaj vyměňte za jiný druh.
6. Dělená strava
Zkuste měsíc držet dělenou stravu a nekombinujte maso a bílkoviny s uhlohydráty (rýži, brambory, knedlíky, těstoviny). Jezte více salátů, zeleninových polévek.
7. Vytáhněte sůl z těla zásaditými ponožkami
Kupte si sůl z Himalájí (případně mořskou sůl), rozpusťte ji ve vodě na solný roztok a večer do něj namočte bavlněné ponožky. Vyždímejte je a oblečte, na ně si natáhněte ještě jedny teplé a jděte spát. Alternativou jsou i slané koupele nohou.
8. Zásaditá koupel je super
Připravte si slanou koupel a lehněte si do vany. Každých 10 minut si tělo vydrhněte kartáčem nebo žínkou směrem k srdci. Povzbudí to lymfu. Alternativou jsou i koupele nohou.
9. Zřekněte se kyselinotvorných jídel
Jsou to například smažené lupínky, slazené nápoje, sycené nápoje, bílé pečivo, tavené sýry, párky a špekáčky, majonéza, bujóny, pivo, rum, výrobky z bílé mouky …
10. Jezte správná jídla
Sponzorováno
Zdravé zásadité potraviny jsou tyto: kysané zelí, cibule, česnek, brokolice, mrkev, celozrnný chléb, slepičí, kuřecí a krůtí maso, netučný tvaroh, špenát, jablka, hrušky, melouny, máslo, bylinkový čaj, stévie, melasa, citrony, olivový olej, med, datle, fíky, rozinky, mandle, borůvky, kaštany, houby, hrách, sójový sýr a mléko, kravský sýr a mléko.
Co dále si na toto téma přečíst?
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Jídlo a zdraví
Přečtěte si také naše další články