Jaké auto vybrat pro tělesně postižené? 4.83/5 (6)

• Při výběru auta pro tělesně postiženého jedince je důležité zvážit jejich individuální potřeby a schopnosti, stejně jako typ a stupeň postižení.
• Je důležité zvolit vozidlo, které umožňuje snadný vstup a výstup osobě s postižením. Některá vozidla mají například nízkou výšku podlahy, sklápěcí sedadla nebo rampy pro snazší nástup do vozidla.
• Pro tělesně postiženého jedince může být vhodné vozidlo s dostatečným prostorem pro pohyb a manipulaci s invalidním vozíkem, chodítkem nebo jinými pomůckami.
• Existují adaptace a úpravy vozidel pro lidi s omezenou pohyblivostí, jako jsou ruční ovládací prvky, automatické převodovky nebo speciální rukojeti na řízení.
• Bezpečnostní funkce vozidla jsou zvláště důležité pro osoby s postižením. To může zahrnovat airbagy, bezpečnostní pásy a další bezpečnostní prvky.
• V některých případech může být nutné provést individuální úpravy vozidla, aby lépe vyhovovaly potřebám konkrétního jedince. Tato přizpůsobení mohou zahrnovat instalaci výtahů pro invalidní vozíky, speciální úchyty pro pomůcky nebo další úpravy.
• Při výběru vhodného vozidla je vhodné konzultovat se s odborníky na adaptace vozidel pro tělesně postižené a zvážit individuální potřeby a preference dotyčné osoby.

Lidé s těžkým tělesným hendikepem se mohou nechat vozit, nebo sednout za volant a nastartovat. Jako Igor, který odřídil loni cestu do Chorvatska a zpět. Igorovi znehybnil nohy a částečně i ruce nešťastný skok do bazénu . Měl devatenáct let a místo na vysokou školu nastoupil na téměř roční léčbu a rehabilitaci. I dnes, šest let po úrazu, potřebuje v běžném životě pomoci blízkých. Ale jsou chvíle, kdy si bez problémů poradí sám. Auto mu vrátilo část samostatnosti a pohyblivosti, o kterou nešťastně přišel. Minulé léto dokonce odřídil celou cestu na dovolenou do Chorvatska i zpět.

Problémy a řešení

„Snažím se být co nejvíce samostatný, nemám rád, když mi někdo s něčím pomáhá. Představa rodičů byla velké auto, do kterého mě budou nakládat, sedět budu v kufru a oni budou řídit. To by bylo peklo …“ vzpomíná Igor na časy, kdy se vrátil z Národního rehabilitačního centra v Kováčové a rodina nutně potřebovala řešit novou situaci – přepravu vozíčkáře. Na jejich původním autě si v běžném servisu dal vymontovat omezovač dveří, díky čemuž se mohly otevřít do pravého úhlu.

„Mohl jsem se dostat vozíkem těsně k sedadlu, ale sám jsem se nedokázal posadit. Otec mě musel překládat jako nějaký pytel. Bylo mi to nepříjemné. Nedalo by se takto fungovat donekonečna.“

V té době se Igor dozvěděl o výstavě medicínské techniky v Brně, kde si mohl poprvé vyzkoušet jízdu v upraveném autě. Řidičský průkaz měl již před úrazem, ale byl ještě velmi slabý a o jeho návratu za volant nemohla být řeč. O rok však měl více sil. Na speciálním trenažéru si vyzkoušel několik pomůcek a zjistil, jaké úpravy by byly pro něj nejvhodnější. Po návratu domů začal seriózně vybírat auto a vyřizovat papíry.

„Jako držitel řidičského oprávnění nemusím dělat znovu zkoušky. Nakonec, značky a pravidla silničního provozu jsem po úraze nezapomněl. Ale od doktora jsem potřeboval potvrzení o zdravotní způsobilosti. Psychické i fyzické. První se mě netýkala, ale druhá ano,“ předpokládal Igor problém. A nemýlil se. „Neexistuje přesná metodika, podle níž vás vyšetří. Je to na lékaři.“ Igor mu proto podrobně vysvětlil a ukázal, jaké úpravy bude mít jeho vozidlo, že má znejdodušené ovládání, a že to se svým handicapem zvládne. Lékař mu následně udělal základní vyšetření a vystavil doklad s harmonizačními kódy. Pak už nic nestálo v cestě požádat o nový řidičský průkaz a o příspěvky – na auto a jeho úpravu, na úřadu práce, sociálních věcí a rodiny. Jako studentovi mu je schválily v plné míře, což v té době bylo celkem přibližně deset tisíc eur. Dvě pětiny sumy, kterou potřeboval.

Jaké auto vybrat?

„Přizpůsobit se dá téměř každé vozidlo. Záleží na konkrétních požadavcích,“ vysvětluje Mgr. Silvie Jurášová z chráněné dílny, která poskytuje komplexní motoristické služby zdravotně těžce postiženým občanům.

„Je jasné, že do malého auta se nevejde invalidní vozík. Proto pokud ještě nemáte automobil, třeba výběr přizpůsobit požadavkům,“ dostává se odbornice k tomu nejdůležitějšímu: „Dávejte si pozor na stáří vozidla, protože pokud dostanete příspěvek na přestavbu auta, nesmí být starší než pět let.“ Nejčastěji si zdravotně těžce postižení dávají předělávat svá auta na ruční ovládání – plynu, brzdy nebo i spojky, pokud jde o manuální převodovku.

Velmi častou úpravou je speciální systém na nakládání invalidního vozíku do vozidla nebo systémy usnadňující nastupování, například otočná sedadla. Dají se upravit pedály, přemístit ovládání blinkrů, či dát různé nástavce na volant, které umožní jeho lepší ovladatelnost. Igor investoval více, aby si řízení auta co nejvíce zjednodušil.

„Mám auto v plné výbavě – tedy dešťový i světelný senzor, startovací tlačítko, automatickou převodovku. Spíše z nutnosti než z luxusu – abych nemusel rukama zbytečně ovládat více, než je nutné. Vrchní část rukou mám sice téměř v pořádku, ale nefungují mi tricepsy ani prsty a jejich pohyb, nemám jemnou motoriku. Ale dokážu chytat věci do rukou. Proto jsem potřeboval nástavce na volant, na ruční brzdu a řadicí páku, čtyřbodové pásy a dvě přesedací desky. Kdo má menší postižení, nepotřebuje tolik doplňků a auto ho vyjde levněji.“ Zdravotně těžce postiženi kromě příspěvků státu mohou využít i zvýhodněné nabídky leasingových společností.

Jen od profíků

Pokud by se vám zdálo, že úpravu vozidla zvládnete i v garáži, nedělejte to. Riskujete velké problémy. „Při přestavbě je nutné povolení, protože jde o zásah do vozidla. To vydává importér technologického zařízení, případně firmy specializující se na homologaci, přičemž záleží i na značce auta. Po provedení úpravy dostanete osvědčení o úpravě vozidla, respektive od konkrétního druhu systému. Toto se předkládá na policii, protože ta musí úpravu zapsat do technického průkazu,“ popisuje celý proces Mgr. Silvia Jurášová.

Igor upozorňuje i na další stránku věci. „Úpravu je třeba dělat v certifikovaných firmách, i kvůli pojišťovně. Stejně nedoporučuji čerstvým vozíčkářům kupovat již upravené auta, zvláště pokud stoprocentně nevědí, co chtějí a potřebují, nebo jak vážný je jejich stav. Každá úprava a její nastavení jsou individuální a může se stát, že budete mít něco, co vám vůbec nepomůže.“

Chce to cvik

I zkušený řidič si po úrazu může sednout za volant jako úplný začátečník. Chce to hodně tréninku. Nestačí, že se upraví auto, přizpůsobit se musí i samotný řidič. I Igor začínal znovu. Nejdříve se musel naučit dostat do auta. Pak si v něm najít správnou polohu – jak se zapnout, jak se posadit, kde chytit volant, jak jím točit … První jízda nebyla bůhvíco. Ale každá další už byla lepší.

„Za měsíc jsem se naučil docela slušně ovládat auto, nacvičil jsem si parkování, brzdění, točení volantem. Pak jsem začal jezdit v autě i sám. Nejprve jsem kroužil po vesnici, pak jsem se odvážil vyjít do okolních vesnic, do města, na dálnici. I v dopravní špičce. Odvezu se kamkoli a také nastoupím sám. Potřebuji pomoc pouze při odložení vozíku do kufru a ven a při vysedání z auta.“ Za tři roky najezdil padesát tisíc kilometrů. Zažil pouze dvě drobné kolizní situace, které zavinil svou nepozorností. Nástrahy v běžném provozu zvládá bez problémů.

„Mám velmi dobrý pocit, že jsem opět v autě, že i v tomto stavu jezdím a například parkování zvládám lépe než někteří běžní řidiči. Ve vozíku se pohybuji pomalu, každý kopeček a překážka mi dělají problém, ale autem se dostanu všude a v provozu nespatříte rozdíl mezi mnou a jiným autem se zdravým šoférem. V některých činnostech jsem o jednu až dvě desetiny sekundy pomalejší, proto musím mít všechno nacvičené, dopředu promyšlené, musím dávat pozor a ještě lépe předvídat nejen za sebe, ale i za druhé. Je to také o odvaze a sebedůvěře.“

TIP: Jak upravit byt pro vozíčkáře?

VIDEO: Úprava automobilu pro hendikepované

VIDEO: Vozy pro tělesně postižené řidiče

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Cestování a zdraví

Přečtěte si také naše další články