Způsoby výchovy dítěte

Způsoby výchovy dítěte Vychovávat děti není snadné, žádný univerzální způsob výchovy neexistuje. Dobře vychovávají ti rodiče, kteří dokáží dítě přijímat, očekávají od něj zralé chování, poskytují mu jasná pravidla. Pravidla v rodině prosazují a dokáží přikázat nebo i potrestat. Dítě povzbuzují k nezávislosti a otevřeně s ním komunikují. Dokáží si poslechnout jeho názor a vyjádřit i svůj vlastní. Respektují práva dítěte i práva vlastní. Děti vyrůstající v takovém prostředí bývají nezávislé a zdatné, dokáží se přiměřeně prosadit, jsou zodpovědné, dostatečně sebevědomé a dokáží ovládat hněv i agresi. Později nevyžadují dohled a vnější omezení.

Při špatném způsobu výchovy nejsou požadavky na dítě v rovnováze s přijímáním dítěte a uspokojováním jeho potřeb. Někdy rodiče omezují děti v tom, aby byť jen projevily své oprávněné potřeby a požadavky. V extrémních případech nesmí dítě ani mluvit, pokud se ho my nezeptáme. O pravidlech se v rodině nediskutuje a není prostor pro vysvětlení či vyjednávání. Časté jsou fyzické tresty. Děti z těchto rodin bývají uzavřené, bojí se projevit iniciativu, schází jim spontánnost. Mohou být buď agresivní nebo se nedokáží prosadit. Jsou více ohroženy alkoholem a drogami.

Jak získat důvěru dítěte

Aby nám dítě mohlo důvěřovat, musí vědět, že mu rozumíme, nebo že se alespoň poctivě snažíme mu porozumět. Některé praktické rady zde uvádíme:

Sponzorováno

Když vám dítě začne o něčem vyprávět, zkuste vypnout TV, odložit časopis, přestat s úklidem.
Dítě nemluví jen slovy, ale i výrazem tváře, gesty, tónem hlasu, držením těla. Porovnejte, co říkají slova a co říká dítě neverbální. Neverbální vyjádření bývá často významnější – např. uplakané „nic mi není“.
Dítě povzbuzujte, aby s vámi mluvilo, a přitom ho neodrazujte přílišným vyptáváním se. Neocenitelnou službu mohou dokázat slova jako – „hm“, „aha“, „skutečně?“, Dáváme tím dítěti najevo, že to, co říká, nás zajímá. Někdy je však vhodně položená otázka důležitá. Ale než se zeptáme dítěte, zeptejme se i sebe, zda unesete odpověď. Prudká, odmítavá, pichlavá zda zlostná reakce na poctivou odpověď dítěte by mohla mít ten účinek, že už se od něj nedozvíme nikdy nic.
Zkuste vyjádřit to, co vám dítě řekne, vlastními slovy, a zeptejte se ho, jestli to tak skutečně myslelo. Jednak tím dáváme najevo, že to, co nám říká je pro nás důležité, a zároveň se ujistil, že jsme správně porozuměli.
Pozor na tón hlasu. Zejména děti kolem puberty velmi špatně snášejí pichlavý tón, zda hlas plný blahosklonné převahy.
Dítěti můžeme odpovídat nejen slovy. Když se vám s něčím pro něj důležitým svěří, může být laskavý úsměv, pokývání hlavou, zda objetí tou nejsprávnější odpovědí.
Vyhraďte si na dítě pokud možno denně alespoň chvíli času, kdy se budete věnovat jen jemu. I pět minut může vaše vzájemné dorozumění velmi usnadnit.
Pokud je to jen ve vaší situaci možné, nelžete dítěti. Řekněte mu „nevím“ když něco nevíte a „promiň“, když v něčem uděláte chybu. Tím jeho důvěru neztratíte, naopak posílíte vzájemný vztah.

Jak mluvit s dětmi o alkoholu a drogách

Zvolte si pro takový rozhovor vhodnou chvíli, kdy jste i vy i děti v přátelském a uvolněném ladění. Můžete využít zájmu, který vzbudil nějaký program v televizi nebo nějaký skutečný příběh vašich známých.

Několik argumentů pro diskuzi

Sponzorováno

Zdravé sebevědomí pomůže dítěti odmítat alkohol a drogy a bude mu v životě užitečné i jinak. Lidé, kteří mají s alkoholem a drogami problémy, mívají často problémy i se svým sebevědomím. Odborníci pro rozvoj zdravého sebevědomí dětí doporučují:

Chvalte dítě. Chvalte ho i tehdy, když nedosáhne úspěch, ale vyvinulo poctivou a upřímnou snahu. Všímejte si i malých úspěchů a oceňujte jejich. To je zvláště důležité pro selhávající děti, ty, které mají problémy a nestačí.
Pomáhejte dítěti dávat si rozumné cíle. Uvědomte si, na co vaše dítě má a nač ne. To, že dítě ví, že ho máte rádi a záleží vám na něm, ať už uspěje nebo ne, mu může dodat potřebný klid a sebevědomí. Může to i zlepšit jeho výsledky.
Když dítě udělá něco špatně, kritizujte konkrétní chování, ne samotné dítě.
Nevychovávejte z něj absolutní jedničku a hvězdu, neboť mu okolní svět nešetrně vezme iluze. Pomozte mu laskavě a věcně znát jeho slabiny a chyby.
Dávejte dítěti najevo, že ho máte rádi. Vztah rodičů k dítěti utváří jeho vztah k sobě samému. Své city vůči němu můžete dát najevo nejen slovy, ale i dotykem, pohlazením, úsměvem. Je to důležité pro kojence i dospívajícího.
Dejte dítěti pocítit přiměřenou odpovědnost za různé úkoly v domácnosti. Dítě se tak naučí vnímat se jako někdo, kdo má druhým co nabídnout.

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.