Úzkostlivá a přehnaná hygiena může snižovat imunitu

Obsah článku

Úzkostlivá a přehnaná hygiena může snižovat imunitu Drtivá většina moderních matek nepřichází po porodu do styku s domácími zvířaty, třeba krávami. Dříve ženy poklízející dobytek běžně odkládaly své malé děti do slámy. Současné děti již téměř nepřicházejí do styku se zvířaty ani, v rozumném rozsahu, se zdravou špínou na vesnickém dvorku, v přírodě a v okolí hospodářských budov.

Nechat dítě jíst z podlahy

Onehdy se na internetu objevil článek, ve kterém autor píše: Nechte své dítě jíst z podlahy, nebude trpět alergií. Takové doporučení je pochopitelně nadsazené. Je jím však myšleno, že bychom se neměli nepřirozeně vyhýbat přirozenému prostředí s početným spektrem bakterií. Představa, že se houfně a dobrovolně vrátíme ke stylu života předchozího století, kdy byl styk s bakteriemi na denním pořádku, je však nereálná. Kde tedy najít dostatek bakterií důležitých pro správný vývoj imunity dětí?

Imunita se musí trénovat

Nemáme na mysli pouze bakterie v okolním prostředí, jedná se také o mikroorganismy žijící v naší stravě. Dříve nebyly chladničky a mrazáky, proto jsme konzumovali mnohem více čerstvých potravin, přirozeně obsahujících spoustu bakterií. To, co lidé vypěstovali, většinou ihned nebo během krátké doby také zkonzumovali. Nepoužívaly se dnes běžné postupy jako pasterizace, stabilizace a konzervování.

Také naši předkové určitými způsoby potraviny konzervovali. Sušení, nasolování, uzení či fermentace (kvašení, kysání) se praktikovalo stovky a tisíce let. Nikdy však nedocházelo k tak radikálnímu likvidování všech bakterií, jako to dnes provádí moderní potravinářský průmysl.

Nic se zbytečně neupravovalo a potraviny určené k jídlu se jen opláchly proudem čisté vody. A stačilo to. Lidská imunita proto byla permanentně trénována mnohem intenzívněji než v dnešní době.

Moderní potraviny jsou téměř sterilní

Naše moderní potraviny jsou sice zbaveny mikroorganismů a někdy až zbytečně moc prodloužena jejich trvanlivost. Jenže, taková strava je již téměř sterilní. Co to znamená pro náš imunitní systém? Chybí nám stimuly pro naši imunitu!

Přehnaně čištěné, vařené, převařované, zavařované, konzervované, sterilované a pasterizované moderní a průmyslově vyráběné potraviny jsou téměř mrtvou hmotou, bez života, sterilní. Proč to tak je? Kvůli honbě za co nejdelší trvanlivostí a co nejpřísnějšími hygienickými normami.

Úzkostlivá hygiena je rizikem

Imunitní systém našich děti postrádá možnost setkat se s různými bakteriemi v období, kdy by to jejich imunita nejvíce potřebovala. Zásadním obdobím je první rok života dítěte. Po narození jsou mateřským mlékem kojenci předávány protilátky nezbytné pro efektivní obranu dětského organismu. Dítě se od 4. do 7. měsíce postupně osamostatňuje. Během tohoto období začíná intenzívní vyzrávání střevní sliznice.

Sponzorováno

Nastává doba vhodná k tréninku imunity prostřednictvím co největšího množství podnětů. Imunitní systém se učí odlišovat podněty neškodné od nebezpečných, učí se správným postupům pro případy napadení a ohrožení. Pokud k tréninku imunity nedochází, hrozí dětem nejen rizika horší imunitní reakce, ale též závažnější komplikace, jako např. celiakie, při které GIT dítěte (gastrointestinální-trávicí trakt) nesnáší lepek obsažený hlavně v obilninách.

O dětské imunitě

Zajímavě o imunitě dětí hovoří např. doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D.:

Již dávno, v osmdesátých letech a dříve, mne někteří dětští lékaři upozorňovali na fakt, že u romských dětí se prakticky vůbec nesetkávají s alergiemi. Říkal jsem si: Jak je to možné? Podle kolegů nebyly romské matky při dodržování hygieny dětí zbytečně úzkostlivé. Imunitní systém jejich dětí tak byl více trénován a naučil se pružněji reagovat na okolní podněty. To vedlo k tolerování neškodných mikroorganismů a k vytváření protilátek proti mikrobům potenciálně nebezpečnějším. Alergické reakce jsou totiž projevem přehnané reakce lidské imunity na běžné a neškodné látky.

V roce 2004 jsem se v Bruselu zúčastnil mezinárodního kongresu o významu probiotik. Pan Bengt Björsten (Centrum pro výzkum alergií, Stockholm) tam popisoval zajímavý jev. V průmyslově nerozvinutých zemích, kde většina populace žije na vesnici, se vyskytuje mnohem méně alergií. Bylo poučné dovědět se proč.

V prostředí vesnic má imunita dětí šanci včas se setkávat s mnoha druhy bakterií i látek a natrénovat tu správnou reakci na ně. Okolní bakterie a také kojení hrají důležitou roli při vzniku správného bakteriálního prostředí v GIT dítěte. Správně fungující GIT má podstatný vliv na normální vývoj dětské imunity a zdravých reakcí. Existují stovky výzkumů mapujících tyto vztahy.

A co vy? Jak rozvíjíte imunitu kojence vy?

Co si ještě o imunitě přečíst?

VIDEO: Co ohrožuje dětskou imunitu a jak ji podpořit?

Sponzorováno

Zdroje článku a studie

Imunitní systém u dětí Autor: Jacqueline A. Bartlett

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.