Naše dítě nemluví – kdy situaci a vývoj řeči řešit? 4.67/5 (18)

Jedním z obvyklých témat rodičů malých dětí je vývoj řeči jejich potomka. V tom, kdy děti začínají skládat dohromady jednotlivá slova, tvořit věty, skloňovat, vyprávět příběhy, jsou opravdu propastné individuální rozdíly. Není pak divu, že se mohou rodiče často cítit nejistí, zda není na čase řešit pomalý vývoj řeči jejich potomka s odborníkem. Kdy je tedy vhodné konzultovat situaci s lékařem, aby nedošlo ke zbytečnému zanedbání a odkládání potřebné péče?

Běžný rozvoj řeči u dětí

Prvotním projevem dětí bývá samozřejmě pláč, později se objevuje broukání a vydávání různých zvuků dle nálady dítěte. Rodiče i ostatní příbuzní bývají velmi natěšeni zvláště na první slovo dítěte. Někdy se automaticky očekává, že dítě jako první vysloví „máma“, není to ovšem pravidlem. Jiná slova jsou pro dítě snadněji artikulovatelná, mnohdy se tedy maminky dočkají až poté, co jejich potomek s nadšením oslovuje tatínka, babičky, dědečky i tety. Vše je jim pak ale důkladně vynahrazeno, jelikož jakmile si dítě do svého slovníčku zařadí slovo „máma“ nebo „mami“, velmi rychle jej pak uslyšíte na každém jeho kroku.

Roční dítě obvykle používá aktivně zhruba deset slov, velmi rychle se jeho slovní zásoba rozšiřuje v následujících měsících. Dítě již rozumí mnoha pokynům. Některé děti již kolem roku a půl mluví ve větách, jiné se na tuto úroveň dostanou zhruba okolo třetích narozenin. Do tří let věku však obvykle děti začínají hovořit ve větách, často se ptají na otázku: „Proč?“. Postupně se zlepšuje gramatická stavba vět. Do čtvrtých narozenin bývají děti schopné vyprávět jednoduchý příběh.

Záměrná komunikace u dětí

Záměrná komunikace se objevuje od 8. měsíce nebo s nástupem prvních gest. Důležitá je schopnost „chápání stálosti objektu“ – dítě si uvědomuje, že předmět existuje i když je mimo jeho dohled (hledá ukryté předměty). První (opravdu základní) slova se objevují ve věku 12-18 měsíců.

Dvojslovné spojení vyslovuje dítě ve věku 18- 24 měsíců. V tomto věku dítě používá přibližně 50- 70 slov a rozumí asi 100 slov. Rozvité věty se objevují ve věku 24-30 měsíců. Postupně se zdokonaluje i gramatika. Souvětí dítě začíná používat přibližně ve věku 30- 36 měsíců. V tomto období dítě už rozumí i složitějším instrukcím, používá předložky i spojky.

Milník v rozvoji řeči u dětí je ve třech letech

Situace se obvykle začíná řešit s odborníkem v případě, kdy dítě dosáhlo věku tří let a jeho slovník se stále omezuje jen na několik slov. Zde je již na místě probrat situaci nejprve s pediatrem, který může pak zvolit další vhodný postup. Při nedostatečném rozvoji řeči je nutné zaměřit se i na vyšetření sluchu. Pokud by zde byl problém, byl by další posun v mluvení velmi ztížen. Je třeba též vyloučit poruchy mluvidel (deformace jazyka, zkrácená podjazyková uzdička).

Jsou však situace, kdy i tříleté (téměř nemluvící) dítě s celkovým přiměřeným vývojem s mluvením jen prostě otálí. Nástup řeči pak může být do čtvrtého roku opravdu velmi překotný, dítě během krátké chvíle začne používat mnoho nových slov a skládat je do vět. Většina dětí v tomto věku má dostatečně velkou slovní zásobu – avšak pouze v pasivní formě. Slovům rozumí, jen jim může déle trvat, než je začnou samostatně používat.

Důvody potíží

Může se stát, že u dítěte dochází k rozvoji řeči pomaleji, přestože je mu jeho okolím poskytován dostatek podnětů a je k mluvení každodenně vedeno. Větší riziko obtíží je však v situacích, kdy rodiče nedávají potomkovi dostatečné podněty. V některých rodinách nebývá zvykem s dítětem příliš hovořit, vyprávět mu pohádky a příběhy. Vliv může mít i chybějící citová vazba na rodiče. Je zde též velký vliv dědičnosti, je tedy třeba pozeptat se i na to, jak docházelo k rozvoji řeči u dalších příbuzných.

Permanentní motivace

Při snaze vést dítě k rozvoji jeho řečových dovedností je třeba věnovat mu potřebný čas a dopřát mu dostatek možností, motivovat jej k vyjadřování. Na dítě je třeba mluvit v průběhu her, vše mu vysvětlovat. Velmi prospěšné je pravidelné učení se říkanek, písniček. Mnoho dětí lze nalákat společným pohybem, tancem, při němž budeme říkat básničku nebo zpívat jednoduchou písničku.

V žádném případě dítěti nevyhrožujte, že je třeba začít mluvit a snažit se, jinak jej čeká něco zlého. Zároveň za nová slova neslibujte odměny. Jen v přátelském prostředí může dítě naplno uplatnit svůj potenciál a rozvíjet se po všech stránkách.

Jak pomoci dítěti s rozvojem řeči?

Řeč dítěte rozvíjíme tak, že přizpůsobujeme svoji řeč řeči dítěte. Vycházíme z aktuální vývojové úrovně, ne z chronologického věku (tedy ne podle toho kolik má dítě let, ale na jaké vývojové úrovni se nachází). Kopírujeme přirozený vývin a posouváme dítě na vyšší vývojovou úroveň. Toto všechno dosáhneme tak, že ve své řeči při hře a běžných aktivitách s dítětem využíváme tzv. EFEKTIVNÍ KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE. V následující části uvedeme nejznámější strategie.
 

1. Zapojte gesta

Pohyby rukou, obličeje, těla, které jsou přidávány k mluvené řeči. Ve vývinu se objevují spíše než slova. Jsou pro dítě srozumitelnější než mluvená řeč.
 

2. Vyladění se na řečovou úroveň dítěte

Přizpůsobte svou řeč dosažené úrovni řeči dítěte. Když dítě ještě nemluví, vy mluvte v jednoslovných větách, používejte gesta a zvuky.

3. Tváří v tvář

Snižte se na úroveň dítěte tak, aby vám vidělo do obličeje, skloňte se nebo sedněte si k němu. Dítě vidí, na co se díváte, jak se vám pohybují ústa, může vás napodobit.
 

4. Čekejte více, vyplatí se to

Dejte dítěti dostatek času na vyjádření toho, co chce. Neodpovídejte a nedělejte vše za dítě, nedejte dítěti všechno hned. Například dejte mu jen kousek oblíbeného jídla a čekejte na reakci. Řekne si více? Čekejte alespoň 10-15 sekund.
 

5. Následování zájmu dítěte

Využijte hračky a bezpečné situace, které dítě zajímají. Dělejte to, co chce dělat vaše dítě, přidejte se k jeho hře, vyjádřete slovy jeho zájem.
 

6. Opakujte, rutina je pro dítě dobrá

Opakování vytváří rutinu. Rutina je určitá opakující se situace nebo činnost. Výhody rutiny jsou v tom, že dítě umí předpokládat následující krok, dokáže se aktivněji zapojit do hry a různých činností.
 

7. Modelování

Modelujte řeč, která je blízká řeči dítěte. Mluvte v oznamovacích větách, nenuťte dítě opakovat! Tím že modelujete, poskytujete dítěti příklady správných forem slov. Dítě se učí i tím, že poslouchá správný vzor.
 

8. Rozšiřujte věty

Rozšiřujte věty, které řeklo dítě. Například pokud dítě řekne dvojslovnou větu, vy přidejte další slova. Pokud dítě tvoří věty, vy mluvte v souvětích a podobně. Výhody této strategie jsou ty, že dítě se učí pravidla pro kombinování slov a tvorbu vět.
 

9. Komentujte

Mluvte o tom, co se děje kolem vás, co právě děláte vy nebo co dělá dítě. Opisujte to, co dítě právě pozoruje. Přizpůsobte složitost své řeči vývojové úrovni dítěte, nikdy nežádejte, aby dítě po vás opakovalo, když bude na to vývojově připravené nebo motivované, zopakuje po vás slova.
 

10. Pomenovávejte

Pomenovávejte a označujte věci, lidi, činnosti, o které se dítě právě zajímá.
 

11. Přemosťování

Přemosťování je propojování toho, co dítě zná s tím, co ještě nezná. Strategie je vhodná pro děti na vyšší vývojové úrovni. Slouží k vysvětlení nových slov. Dávejte dítěti co nejvíce informací o daném slově.
 

12. Napovídání

Napovídání pomáhá udržet konverzaci. Napovídejte tehdy, pokud vidíte, že dítě vám chce odpovědět, ale neví jak. Nápovědou může být slovo, komentář nebo jiná vhodná otázka.

Postup při napovídání:

1. Popište slovo, na které si dítě neumí vzpomenout, řekněte, na co se například používá.
2. Naznačte slovo gestem nebo pohybem.
3. Řekněte první slabiku nebo dejte dítěti na výběr. Například je to autíčko nebo míč?

Dítě nenuťte mluvit

Důležité je nenutit dítě mluvit. Snažte se vytvářet uvolněné situace, ve kterých se dítě může projevovat bez zábran. Nečekejte, až se začne dítě ptát, začněte se ptát vy. Při rozhovoru se dívejte na dítě, soustřeďte na něj celou svou pozornost. Děti cítí, když jsou rodiče myslí jinde. Někdy je právě tato skutečnost blokuje ve vyprávění.

Existují však velké rozdíly v tom, kolik času stráví rodiče povídáním se se svými malými dětmi. Výzkum psychologů ze Stanfordovy univerzity ukázal, že ty děti, jejichž rodiče se s nimi povídají, mají později větší slovní zásobu a rychleji se učí nová slova. Výzkumnice také ukázaly, že při učení se řeči nestačí, aby děti jen zaslechli, jak se dospělí povídají mezi sebou nebo běžící televizor v pozadí, ale potřebují, aby byla řeč adresována přímo jim.

Mluvte s dítětem už od malička

Důležité je také si uvědomit, že s dětmi je třeba mluvit i v období, kdy jsou velmi maličké a na první pohled dospělým ještě nerozumí. I počáteční jednostranné rozhovory přispívají k tomu, aby si rozvíjely schopnosti, které jim usnadní cestu k bohaté slovní zásobě v předškolním a školním věku.

Vliv televize na rozvoj dětské řeči

Dnešní rodiče mají k dispozici množství různých hraček zaměřených na rozvoj svých dětiček. Téměř každá hračka slibuje zlepšení nebo urychlení vývinu nějaké schopnosti. Významné místo na trhu patří edukačním videím nebo televizním programům, z nichž mnohé jsou určeny pro děti již od miminkovského věku. Většina takových produktů pro nejmenší se orientuje na rozvoj řeči, což je jedna z největších vývojových výzev, kterým batolata čelí. Dokáží se však takové malé děti učit nová slovíčka z televize?

Tuto otázku si položil jeden tým výzkumníků. Protože chtěli sledovat, jaký je nejefektivnější způsob učení nových slovíček, rozdělili větší skupinu dětí ve věku 12 až 18 měsíců na 3 podskupiny, z nichž každá měla za úkol naučit se během jednoho měsíce 25 slovíček ve své rodné řeči. Děti v jedné skupině se je učily díváním komerčního DVDčka zaměřeného na rozvoj slovní zásoby, které jim rodiče pouštěli několikrát týdně po dobu 4 týdnů. Druhá skupinka dětí dostala stejné DVDčka, ale jejich rodiče byli instruováni, aby ho aktivně dívali spolu s dětmi. Děti ze třetí skupiny neměly k dispozici žádné video, ale rodiče dostali seznam cílových slov a instrukci naučit jejich děti způsobem, jakým je doma běžně učí nové výrazy. Pro srovnání sledovali výzkumníci i čtvrtou, kontrolní skupinku dětí, jejichž rodiče nedostali žádný seznam cílových slov ani video. Na konci výzkumníci děti otestovali, kolika novým slovíčkům děti rozumějí. Která ze skupin byla v učení nejúspěšnější? Jako nejefektivnější se ukázaly být rodiče bez videa. Ani jedna skupinka dětí, které se učili s pomocí DVDčka, nebyla lepší než kontrolní skupina.
 
Takový závěr není ojedinělý, podobné zjištění přináší několik studií zaměřených na sledování efektivity učení slovíček z televizních programů u malých dětí. Ukazuje se, že pro osvojování řeči v raném věku je klíčových několik podmínek, které samotné shlédnutí televizního programu nedokáže zaručit. Nejdůležitější je přímá komunikace s dítětem. Televizní programy většinou nedokážou efektivně pracovat s pozorností dítěte, protože často obsahují příliš mnoho rušivých faktorů jako hlasité zvuky nebo mnohé barevné obrázky, které však nejsou synchronizovány s prezentací nových slovíček. Přečtěte si také, jaký má televize vliv na dětský mozek.

V zmíněné studií neměla televize na rozvoj slovní zásoby dětí žádný pozitivní vliv. Objevují se však i zjištění, že sledování televize může dokonce zpomalovat učení řeči. Proč? Čím více děti dívají televizi, tím méně se povídají s rodiči. A co při rozvíjení slovní zásoby pomáhalo nejvíce? Knížky. Ty si totiž dítě neumí číst samo.

Při prohlížení leporela rodič batoleti ukazuje obrázky, popisuje je a vyzývá dítě, aby ukazovalo, co vidí. Sleduje přitom, zda se děťátko soustředí a své tempo přizpůsobuje jeho tempu. Právě taková interakce je pro rozvoj řeči nejdůležitější. Z těchto poznatků vyplývá, že pokud má vaše malé dítko rádo naučné videa a vy chcete, aby měly skutečný vliv na rozvoj jeho slovní zásoby, snažte se na ně dívat spolu, podobně jako s knížkami. Tam je také nutná asistence rodiče.

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Rodina, Zdravé miminko

Přečtěte si také naše další články