Obsah článku
Většina maminek dnes ví, jak důležité je pro dítě kojení a mateřské mléko. O přínosu kojení nikdo nepochybuje, ale jak dlouho má vlastně kojení význam?
Názory pediatrů na délku kojení
Názory dětských lékařů na délku kojení jsou různé. Mnozí však doporučují kojit jen do roku a pak prý už kojení význam nemá. Někteří radí maminkám odstavit dítě ve věku 1,5 či 2 let. Málo pediatrů dívá s pochopením na matky, které kojí i dítě starší 2,5 či dokonce 3 nebo více let.
Dana, kojící maminka 2,5-leté dcerky, říká: „Lékařce jsem při prohlídce dcerky řekla, že ji ještě kojím. Ta mi na to hned řekla, že to není správné, neboť dcerka už i tak z toho nic nemá a že je to pro ni jen něco jako zábava a že bych ji měla odstavit. Dala mi i nějaké rady, jak na to. Já jsem jí však řekla, že chci pokračovat v kojení až do přirozeného odstavení, na co jen nevěřícně zakroutila hlavou.“
Většina lékařů opravdu takto reaguje, což je škoda. Kojení totiž má určitě význam i později v životě dítěte, nejen v prvním roce či dvou.
Násilné odstavení není třeba
Mnoho maminek se snaží, ať už pod tlakem okolí nebo zažitých názorů či na radu pediatra, odstavit dítě od kojení v určitém věku. Často již při zavádění příkrmů po 6. měsíci maminky snižují počet kojení, snaží se skoncovat s nočním kojením či uspáváním děťátka na prsu.
U takto malých dětí cca do jednoho roku to může skutečně skončit úplným odstavením, protože matce klesá tvorba mléka a dítě na to reaguje později nezájmem o kojení. Je však vědecky podloženým faktem, že kojení má význam i po prvním či druhém roce života. Například WHO doporučuje kojit do 2 let a poté tak dlouho, jak to matce i dítěti vyhovuje.
Malé dítě se samo neodstaví
Ačkoli mnoho maminek považuje odstavení v důsledku snižování frekvence kojení u dětí do 12-18 měsíců za přirozené, není přirozené, protože takto malé dítě se samo neodstaví (vždy je za tím nějaká příčina, ať už podávání láhve, dudlíku, snižování počtu kojení, atd.).
Některé maminky sahají po „ověřených“ babských řadách. Natírají si prsy citronovou šťávou, aby tak znechutily děťátku kojení nebo odejdou z domu a nechají dítě na pár nocí s babičkou a podobně. Často je za tím kopec stresu pro dítě i pro matku, neobejde se to bez pláče a problémů. Přitom nic z toho není třeba.
Jde to i jinak
Dítě se opravdu dokáže odstavit přirozeně, pokud mu to umožníme. Takové přirozené odstavení přichází u dětí ve věku od 2,5 roku a více. Když vezmeme v úvahu, že průměrný věk přirozeného odstavení dětí ve světovém měřítku je 4,2 roku, vidíme, že v různých končinách světa se opravdu děti kojí poměrně dlouho. U nás je to však stále spíše výjimečné vidět maminku kojit malé školkaře.
Dítě samo spěje k tomu, aby se odstavilo a přijde to v době, kdy je na to připraveno, kdy už nepotřebuje kojení na uklidnění či usínání a zvládnutí těžkých situací. Je třeba brát v úvahu fakt, že kojení není jen o stravě, je v něm mnohem víc.
Pokud to tedy mamince nevadí, může kojit tak dlouho, jak to bude dítě vyžadovat. Dítě se pak odstaví, když se na to bude cítit – bez slziček, bez potíží se spánkem, bez stresu.
Pokud se vám zdá, že už děťátko kojit nechcete nebo vám to prostě nevyhovuje, dá se jít na to postupně. Hubeňourovi se snažte zaměřit pozornost jiným směrem. Namísto kojení mu můžete nabídnout něco jiného – čaj, objetí, přečíst mu pohádku a podobně.
Příklad ze života
Marie vzpomíná na odstavení své 4-leté dcerky: „V té době jsem už kojila i naši mladší dcerku Mirku tandemově spolu se 4-letou Dominikou. Dominice to, myslím, pomohlo přijmout svou sestřičku, viděla, že maminka je tu pro obě z nich, necítila se odstrčená. Asi po dvou měsících tandemového kojení mi řekla, že už je na mlíčko velká a nechá ho už jen Mirce. Bylo to krásné a byla jsem šťastná, že jsem ji tak dlouho kojila a že odstavení bylo jí rozhodnutím.“
Je jen na vás, jak dlouho budete své dítě kojit. Nikdo vám nemá právo určovat, kdy je správný věk na odstavení dítěte. Je však pravdou, že dlouhodobě kojící maminky mohou pociťovat málo podpory a pochopení. V tomto směru se vyplatí najít podporu v podpůrných skupinách kojících maminek, které bývají například v některých mateřských centrech.
Názory odborníků na délku kojení
Kojení je ideální forma výživy novorozence. Je zcela přirozené, zdravé, nabízí a zaručuje vše, co miminko v prvním období života potřebuje. Navíc matce i dítěti pomáhá navázat hluboký vztah. Kdy s ním však skončit?
Imunologové tvrdí, že pro imunitu nemá smysl pokračovat déle než rok. Světová zdravotnická organizace doporučuje kojit i do dvou či až čtyř let.
Sponzorováno
Objevují se však i další podobné názory – americké, kanadské. Kanadští vědci doporučují kojit do čtyř let! Vyráží vám to dech? Čtyřleté děti vědí zacházet s mobilními telefony, počítači a mp3 přehrávači … Umíte si je představit přisáté k prsu? Má to ještě význam? Jaké jsou přednosti a jaké zápory dlouhého kojení? Na názor se ptáme odborníků z oblasti pediatrie, dětské psychologie, ale oslovili jsme i mámy, které se právě starají o malé dítě – kojící i ty, které již prošly na umělé mléko.
Ing. arch. Drahoslava Miklošová, architekta, máma šestiletého Davídka a šestiměsíčního Danielka
„Kojení je přirozené. Vyjádření typu: Nemám dost mléka, jsou spíše výmluvy. Každá máma může kojit, když nemá zdravotní problémy a kojení nekomplikují léky nebo jiné závažné okolnosti. Nyní kojím druhé dítě. Staršího syna jsem takto krmila rok. Samozřejmě, poslední měsíce už vedle jiné stravy. Odstavila jsem ho pro zdravotní komplikace, kojila bych i déle. Znovu mám v plánu kojit alespoň rok a půl. Je to nejlepší strava, jakou můžu malému dát. Čtyři roky jsou však dlouho. Tříleté děti jdou přece do školky. Mě by to omezovalo. Plánuji se vrátit do práce. Pokud jsou však ženy, kterým to vyhovuje, ať pokračují. Pokud si dítě žádá mateřské mléko, asi ví proč. Délka kojení nezávisí jen od vědeckých výzkumů. Kdo jednou kojím, ví, že dítě se vyvíjí a postupně má jiné zájmy, než jen sát z prsu. Pamatuji si to i u staršího syna. Rostl a pomalu se přirozeně odstavil.“
MUDr. Jana Rojná, zubní lékařka, máma roční Barborky
„Umělou stravu nepoužívám. Navzdory všemu, co s kojením zažívám, si myslím, že je to zatím nejlepší způsob, jak pro dcerku zajistit mléko. Barborka si ho nyní vychutnává víc, než když byla ještě drobným miminkem. Tehdy to byla spíše strava, nyní je to i projev lásky a přítulnosti. Je to jediný okamžik, kdy se opravdu zastaví. A já můžu chvíli odpočívat s ní. Přes den ji kojím už jen ráno a večer. O to pestřejší je to v noci, někdy vstávám i každou hodinu. Přechodem na umělé mléko se to prý rapidně změní. Pokud se mi podaří Barborku naučit v noci spát, neexistuje pro mě lepší alternativa. Zbytečné a nesmyslné je jen to noční papání. A kojení do čtyř let? Z praktického hlediska si to neumím představit. Chci se vrátit do práce a čtyřleté dítě je už dost velké na to, aby lpělo na matčiných prsou, kdykoliv dostane chuť. Moje představa ideálního kojení je do dvou let. Ať to dopadne jakkoliv, zapamatuji si to jako pěkné období.“
Bc. Anna Bobková, designérka, máma 3,5 leté Klárky a půl roční Agátky
„Už při prvním těhotenství jsem věděla, že kojit chci a budu. Nestanovila jsem si, jak dlouho. Šlo to velmi dobře. Byl to přirozený proces. Stres mu neprospívá. Klárku jsem nakonec kojila rok a půl a Agátku rok. Obě dcerky se vždy uklidnily, nasytily a připravily na spánek. Teď mi zůstaly už jen hezké vzpomínky. Uchovávám si je v paměti. Skončila jsem s kojením, když to bylo nezbytné. Mladší dcerka papala hlavně v noci. Bylo to náročné, byla jsem krajně vyčerpaná. Přes den však jíst odmítala. Když začala v noci spát a přes den se jí upravil stravovací režim, i tak jsem ji kojila ještě tři měsíce. Alespoň rok považuji za základ. Do čtyř let si to prakticky neumím představit. Nahrazoval by prs řádnou stravu? Jak by si zvykalo na nové chutě a stravu přiměřenou věku? Možná by to mělo smysl pro děti se silnými alergiemi nebo s jinými chorobami, ale asi by se mateřské mléko muselo odsávat a podávat z poháru. Bylo by to rozumnější, ne?“
V mateřském mléce je vše
Kojení poskytuje nejen nejlepší výživu, ale i celý komplex faktorů, které pomáhají „mláděti člověka“ přizpůsobit se samostatnému životu. Jsou v něm látky, které pomáhají v boji s dětskými nemocemi, dokonce látky, které pomáhají zvládat nemoci dospělého věku, případně jim nedovolí vůbec propuknout. Mateřské mléko má pro dítě ideální složení – stejně jako kravské pro telátko nebo kozí pro kůzle. Zajišťuje přísun hormonů, růstových faktorů, protilátek a látek, které napomáhají dozrávání imunitního systému kojence. Látky v mateřském mléce snižují nemocnost či náchylnost na infekční onemocnění a podporují zdravý vývoj dítěte. Kojení je důležité i pro ženu, po porodu pomáhá děloze rychleji se vrátit do původního stavu. Vrací organismu hormonální rovnováhu a významně podporuje citovou vazbu k dítěti. Později v menopauze snižuje riziko vzniku karcinomu prsu a vaječníků, riziko osteoporózy i zlomenin krčku kyčelních kostí.
TIP: Jak tišit dětský pláč podle Harveyho Karpa
VIDEO: Správné kojení s FN Brno
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Zdravé miminko
Přečtěte si také naše další články