Sponzorováno

Adenoidní vegetace u dětí – zbytnělá nosní mandle 4.87/5 (30)

Pokud zvětšená nosní mandle přetrvává déle, dítě začíná mít typický vzhled obličeje: unavená tvář s pootevřenými ústy

Pokud zvětšená nosní mandle přetrvává déle, dítě začíná mít typický vzhled obličeje: unavená tvář s pootevřenými ústy

Adenoidní vegetace neboli zvětšená nosohltanová mandle – zejména u dětí. Problém velmi běžný u dětí do 6. roku života. Pojmem „adenoidní vegetace“ označujeme zbytnění nosní mandle, ke kterému dochází nejčastěji v důsledku recidivujících zánětů horních dýchacích cest. Je to onemocnění typické pro dětský věk. Nosní mandle je součástí imunitního systému a podílí se na obranyschopnosti organismu. Největších rozměrů dosahuje v dětství mezi 4. – 7.rokem, v dospělosti obvykle spontánně zaniká.

Co je nosní mandle

Nosní mandle se nachází vzadu v nosohltanové klenbě. Pouhým okem není viditelná. Je to drobné tkáň, které je zejména v dětském věku vysoce imunologicky aktivní (zabraňuje vstupu virům a bakteriím a produkuje protilátky).

Proč se zvětšuje

Po opakovaných infekcích a vleklých zánětech se může nosní mandle zvětšit. Zvětšení objemu nosní mandle způsobuje mechanickou překážku v dýchacích orgánech. Čímž omezuje dýchání přes nos, dítě dýchá ústy. Děti se rodí s malou nosnou mandlí, která mezi 3. a 5. rokem roste a pak se opět začne zmenšovat. Zvětšenou nosnou mandlí trpí zpravidla děti kolem pátého roku života.

Příznaky zvětšené nosní mandle

  • dýchání přes ústa,
  • noční chrápání,
  • zvýšená náchylnost k infekcím (časté resp. dlouhotrvající záněty horních cest dýchacích),
  • nedoslýchavost (pokud se zablokuje Eustachova trubice, která spojuje střední ucho s hrdlem), bolesti ucha,
  • mluvení „přes nos“,
  • zřetelně hmatné zduření krčních uzlin.

Pokud zvětšená nosní mandle přetrvává déle, dítě začíná mít typický vzhled obličeje: unavená tvář s pootevřenými ústy, ospalý, tupý pohled jakoby bez zájmu. Při dlouhodobě zvětšené nosní mandlí může vzniknout sklon k zánětu středního ucha pokud zánětu vedlejších nosních dutin. Pokud příznaky přetrvávají déle než měsíc je třeba vyhledat lékaře.

Vyšetření, které vaše dítě čekají

Odborné vyšetření dělá otorinolaryngolog (česky ušní, nosný a krční v jedné osobě). Můžete očekávat, že se vás bude ptát na podrobnosti obtíží vašeho dítěte. Následně vyšetří uši, nos a krk. Vyšetření je bezbolestné, nutná je však spolupráce dítěte. Jelikož nosní mandle není viditelná pouhým okem, lékař pravděpodobně použije, aby ji uviděl, malé zrcátko, které vloží do úst dítěte. Může také použít přístroj na prosvícení nosních dutin (speciální baterka, která se přiloží na čelo), resp. vás může odeslat na rentgen dutin.

Léčba adenoidní vegetace

Klasická medicína

Většina případů zvětšené nosní mandle se ponechává bez léčby, časem se mandle sama zmenšuje a příznaky se postupně vytratí. Lékař může navrhnout lokální léčbu kortikoidním sprejem do nosu. Při alergii se léčba navrhuje ve spolupráci s alergologem. Při výrazných obtížích (nedoslýchavost, záněty středního ucha, dlouhotrvající a závažné infekce dýchacích cest) může lékař doporučit odstranění nosních mandlí chirurgickým zákrokem – adenotomie.

Adenotomie se provádí buď v celkové anestezii nebo v tzv. neuroleptanalgezie (dítěti se podají léky, které způsobí, že si na daný zákrok nebude vůbec pamatovat). Patří k jednodenní chirurgii. Zákrok se řadí k nejběžnějším v dětském věku.

Svépomoc:

Zlepšení celkového zdravotního stavu dítěte. Zvýšit jeho odolnost stravováním, otužováním, pohybem, relaxací.

Fytoterapie:

Vhodné jsou výtažky následujících bylin: šalvěj lékařská, jablečník, eukaliptus, listy podbělu, kůra divoké třešně, echinacea. Na podporu celkové imunity jsou vhodné i preparáty z hlívy ústřičné.

Je možná prevence?

Správné doléčování běžných infekcí dýchacích cest.
Během infekcí dítě účinně odhleňuje. 2-3 leté dítě by mělo být schopno si vysmrkat nos. U menších dětí použijeme odsávačku (pozor, s mírou, přílišné odsávání způsobí více škody než užitku).

Sponzorováno

Víte jak se správně smrká nos? Nejprve pořádně jednu nosní dírku a až s druhým výdechem druhou. Nedělejte „přehazovačku“ tj. během jednoho výdechu střídáte ucpání nosních dírek. A pokud to náhodou tak děláte, alespoň děti to naučte dělat správně. Povzbuzujte dítě, aby vykašlávalo, co nejvíce. Nevadí, pokud vykašlané hleny neumí vyplivnout, ale spolkne je. Je to menší zlo, než je nechat v dýchacích cestách.

Proč má moje dítě zvětšené mandle?

Už při narození jsme vybaveni nosnou mandli, s růstem dítěte se zvětšuje i ona – maximum dosahuje kolem 8. roku života. Směrem k pubertě se začne zmenšovat, až úplně vymizí. Během období růstu nosní mandle může dojít k jejímu nadměrnému zvětšení. Proč se tak stane: Na to neexistuje ze strany lékařů jednoznačná odpověď.

Nadměrný růst nosní mandle může být způsoben:

  • Geneticky – zejména pokud se objeví do 1. narozenin,
  • Akutní infekcí horních cest dýchacích (stoupá aktivita lymfatické tkáně a nosní mandle roste). I když se infekt přeléčit, nemusí dojít k tomu, že mandle se zmenší na původní velikost. Proto pak po každém takovém infektů zůstává mandle větší a větší.
  • Imunitními, alergickými a endokrinními faktory.

Projevy zvětšených mandlí u dítěte

To, že se nosní mandle zvětší, nemusí automaticky znamenat problém. Pokud se však příznaky objeví, lékaři toto považují za situaci, kterou je třeba řešit.

  • Snad prvním příznakem je problém s dýcháním přes nos. Přes den dítě dýchá ústy, obvykle dýchá hlasitě. V noci chrápe. Jako rodiče můžete mít pocit, že dítě má ucpaný nos, ale žádný sekret z nosu nejde. Lékaři upozorňují, že dýchání ústy je zpočátku nenápadné, ale postupně už dítě dýchá téměř výhradně ústy. V extrémně závažných případech zvětšené nosní mandle může u dítěte dojít během spánku ke spánkovému apnoe (k zástavě dýchání).
  • V spánku se může objevit skřípění zubů a také pomočení (ve věku, kdy už dítě běžně udržuje hygienu a už dávno se nepomočilo).
  • Takové děti obvykle spí neklidně, budí se ráno unavené, nejsou odpočaté, mají následně problém se ve škole či školce soustředit.
  • Jako důsledek nesprávného dýchání se v nose hromadí hleny. Ty pak mohou stéci do hltanu, dítě je spolkne, což může být příčinou následného nechutenství. Část hlenů může zatéci hlouběji do dýchacích cest a způsobovat opakovat záněty hrtanu a průdušek.

Další bod v seznamu příznaků patří uším. Mohou se objevit opakované záněty středního ucha nebo bolest uší při rýmě. Případně se objeví porucha sluchu. Po opakovaných infekcích horních cest dýchacích je často nosní mandle zvětšená. Jelikož jsou v ní usídleny bakterie a nachází v blízkosti sluchových trubic, velmi snadno dojde k tomu, že bakterie se tam dostanou a způsobí zánět. Podle odborníků z dětské ORL kliniky „pokud je nosní mandle tak velká nebo uložena tak, že ucpává vyústění sluchových trubic, do středního ucha se nemůže dostat vzduch, ten, který tam je, se vstřebá a pak dochází k tomu, že ve středním uchu se začne vytvářet tekutina. Ta nejdříve nemusí dělat žádné potíže, ale jak postupně houstne, může se z ní stát až klih, což se následně projeví tak, že dítě špatně slyší. Projeví se to nejčastěji tím, že nahlas vypráví, dává si nahlas televizor, nebo samo řekne, že má pocit, že v oušku má zalehnuté, nebo v něm slyší praskání nebo šplouchání“.

Problém se ztrátou sluchu však může nastat i dříve, než je nám to dítě schopné říci, ve věku mezi 1,5 – 2,5 rokem. Toto následně negativně ovlivňuje vývoj řeči dítěte. Proto je třeba mít na paměti u malých dětí i tuto souvislost se sluchem a v rámci diagnostiky požádat např. o audiometrické vyšetření dítěte.

Odhalení včas je důležité

Lékaři upozorňují, že včasné odhalení zvětšených nosních mandlí je velmi důležité, neboť mohou vzniknout nevratné komplikace. Kvůli zhoršenému dýchání nosem a přerušovaného dýchání v noci může dojít k nízkému přísunu kyslíku do organismu a to může mít za následek poškození mozku a jiných orgánů.

Sponzorováno

U neléčených dětí se časem objeví typické projevy na tváři. Protáhlá tvář (facies adenoidea) – unavený vzhled obličeje, kruhy pod očima, pootevřená ústa, ospalý, tupý pohled bez zájmu, vystupující horní řezáky, typicky tenké nozdry.

A dále ke čtení

    Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

    Autor článku

    Daniel Borník (více o nás)

     

    Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

    Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


    Štítky:

    Přečtěte si také naše další články

     

    Zatím žádné komentáře

    Zanechat komentář ke článku

    Zpráva