Obsah článku
- Volné radikály jsou nestabilní molekuly, které mají nevyvážený počet elektronů a jsou schopny reagovat s jinými molekulami v těle.
- Volné radikály jsou molekuly, které jsou nestabilní a reaktivní. Tyto molekuly se mohou spojovat s dalšími molekulami v těle, jako jsou bílkoviny, lipidy a DNA, a poškozovat je. Když se tyto molekuly spojí s DNA, mohou způsobit mutace a zvýšit riziko vzniku rakoviny.
- Volné radikály také mohou poškozovat buněčné membrány, což může vést k zánětům a dalším zdravotním problémům. V důsledku toho mohou být volné radikály spojovány s mnoha onemocněními, jako jsou srdeční choroby, Alzheimerova choroba, diabetická neuropatie a další.
- Kromě toho mohou volné radikály také poškozovat kolagen v těle, což může vést k předčasnému stárnutí a vzniku vrásek.
- Existuje několik faktorů, které mohou zvyšovat množství volných radikálů v těle, jako jsou kouření, nadměrná konzumace alkoholu, znečištění ovzduší a nadměrné sluneční záření.
- K ochraně před škodlivými účinky volných radikálů se doporučuje dodržovat zdravý životní styl, včetně stravy bohaté na antioxidanty, pravidelné cvičení, omezování stresu a omezování vystavení škodlivým látkám, jako jsou kouř, alkohol a znečištění ovzduší.
Čím je člověk starší, tím mu zpravidla ubývá sil a energie. K tomu se často se přidružují zdravotní problémy. Postupně se tyto zdravotní problémy nabalují a celková výkonnost organismu se rapidně snižuje, až jednoho dne zjistíme, že jsme vážně nemocní. Proč je tomu tak?
Na vině mohou být volné radikály, které postupně poškozují organismus. Jakmile jeden systém těla přestane fungovat optimálně – svou funkci vykonává nedostatečně, za nějaký čas ovlivní i ostatní systémy těla a tím dojde k poškození celého organismu. Podávané léky tento stav často jen umocní, nevyřeší příčinu problému, jen „zadusí“ příznaky nemoci. Víme, že léky mají vedlejší účinky, na které také nelze zapomínat.
Volné radikály – jsou špatné, nebo dobré?
Volné radikály se podílejí na mnoha důležitých chemických reakcích v organismu člověka. Jde o látky, které jsou pro život nezbytné, ale pokud se v organismu vyskytují v nadměrném množství, dochází k poškození organismu. V současnosti víme, díky studiím na dané téma, že nadměrný počet volných radikálů způsobuje řadu nemocí a z dlouhodobého hlediska může poškodit organismus člověka natolik, že dojde k smrti.
Volný radikál je jakýkoliv atom nebo skupina atomů, které mohou existovat samostatně a které obsahují alespoň jeden nepárový elektron.
Jak vznikají volné radikály
Volné radikály vznikají v organismu během metabolických pochodů pomocí bílkovin zvaných enzymy nebo při biochemických procesech, kterých se bílkoviny neúčastní. Množství volných radikálů, které jsou během metabolismu produkovány, je obvykle automaticky kontrolováno a tak není nebezpečné.
Obavy bychom měli mít spíše z vnějších zdrojů, které přispívají ke vzniku volných radikálů, jako jsou například:
- Nadměrná konzumace alkoholu
- Špatná strava, především často smažená jídla, konzervované potraviny, uzeniny
- Léky
- UV záření
- Práce s chemickými přípravky
- Častý nadměrný stres
- Těžká fyzická či psychická zátěž
- Kouření
- Vyčerpávající sportovní činnost
- Konzumace chemicky znečištěných potravin
- Pití silně chlorované pitné vody
- Škodliviny z prostředí – výfukové plyny, ionizující záření, sluneční záření
V lidském těle vzniká celá řada volných radikálů, jako je například superoxidový radikál, který je produkován mnoha způsoby, například v průběhu nemocí, při požití jedů, drog a těžkých kovů. Je obsažen v cigaretovém kouři a automobilových zplodinách, vzniká nedostatkem kyslíku a dokonce i působením slunečního záření.
Sponzorováno
Radikály vznikají při oxidaci. Molekulární poškození neboli oxidace je v podstatě chemická reakce. Jde o poškození volnými radikály. Napadení živého tkáně volnými radikály se nazývá oxidační stres.
Oxidace se dá definovat jako libovolná chemická reakce, která je spojena se ztrátou elektronu z atomu. Při tomto ději aktivně působí volné radikály. Tyto se odštěpili od původní molekuly, a protože se nenavázali na novou, jsou velmi nestabilní a napadají okolní molekuly pro získání větší stability.
Většina volných radikálů takto nestabilně působí velmi krátce, okamžitě napadá částici jinou a tímto procesem se neutralizuje. Problém však spočívá v tom, že napadená částice se může proměnit v nový volný radikál a tím se aktivuje řetězová reakce s ničivými dopady na organismus.
Antioxidanty jako ochrana před volnými radikály
Volné radikály poškozují naši deoxyribonukleovou kyselinu (DNA) také i buněčné membrány, proteiny a tuky. Jedním z důsledků poškození DNA je zvýšený počet mutací a to následně zvyšuje riziko rakoviny. Z tohoto důvodu potřebujeme tělo chránit zevnitř dostatečným příjmem potravy obsahující vitaminy a minerály, které mají antioxidační účinky.
Slovo „antioxidant“ vlastně znamená protikyslíkový nebo také protioxidační. Antioxidanty plní ochrannou úlohu a mají významný vliv na imunitní systém. Mezi látky s antioxidačními účinky řadíme různé enzymy, aminokyseliny, vitamíny a minerály.
Co se týče vitamínů a minerálů, potřebujeme je často v malém množství, ale pro správnou funkci organismu, jeho jednotlivých systémů a vůbec samotného metabolismu jsou nezbytné. Často je bývá v naší stravě nedostatek a z dlouhodobého hlediska tento nedostatek negativně působí na zdraví a může ohrozit náš život. Antioxidanty získáme především z rostlinných zdrojů, ale můžeme je najít i v některých živočišných.
Antioxidanty jsou látky, které chrání naše tělo a jeho stavební prvky proti nežádoucím chemickým reakcím tím, že neutralizují volné radikály, dříve, než stačí způsobit nějaké škody. Antioxidanty brání kyslíkovým radikálům, aby se nekontrolovatelně množily v těle.
Omezují proces oxidace. Jinými slovy, molekuly antioxidantů omezují aktivitu volných radikálů. Kromě toho zvyšují odolnost našeho organismu, podporují náš imunitní systém, pomáhají zocelit svalstvo a kosterní soustavu a také přispívají ke zdraví naší kůže.
Co tedy konzumovat?
Mezi ochranné látky se zařazují minerální látky – zinek, železo, měď, mangan, selen (působící jako součásti enzymů), vitaminy A (betakaroten), C a E, také bioflavonoidy (v zeleném čaji, červeném víně, ve slupkách hroznů ..).
Měli bychom konzumovat co nejvíce potravin rostlinného původu – zeleninu, ovoce, ořechy, sójové výrobky. Mezi produkty přírody, které mimo jiné mají i významné antioxidační účinky patří aloe vera, včelí pyl, echinacea, česnek, tymián, ginko, žen-šen a jiné. Při prevenci nestačí spoléhat se jen na antioxidanty. Třeba eliminovat škodlivé faktory, upravit celkovou životosprávu a naučit se harmonizovat svou psychiku.
Kuřáci jsou továrnou na volné radikály
Také kuřáci jsou obrovskou továrnou, která produkuje volné radikály. Volné radikály se také tvoří ve zvýšené míře, když velmi intenzivně sportujeme. Čím více kyslíku spotřebujeme, tím více agresivních volných radikálů se prodírá nejen do krve ale i do tělních buněk a snaží se je zoxidovat, tedy spálit. Díky evoluci jsme však nezůstali bezbranní proti reaktivním formám kyslíku. Tělové buňky jsou vyzbrojeny enzymy, které jejich udržují pod kontrolou. Jde o tři enzymy schopné redukovat tyto nebezpečné chemické látky a měnit je na molekuly vody. Ale, pokud se volné radikály uvolňují v takovém velkém množství, že uvedené enzymy na obranu sami nestačí, zůstává pro tělo jediná možnost – pomoc antioxidantů.
Jak bojovat s volnými radikály?
Zkuste jíst co nejvíce potraviny z ORAC stupnice.
A co si ještě na toto téma přečíst?
VIDEO: Stres, mikroživiny a volné radikály
VIDEO: Přednáška – Volné radikály a antioxidanty
Sponzorováno
Studie a zdroje článku
- The Role of Free Radicals in the Aging Brain and Parkinson’s Disease: Convergence and Parallelism Autoři: Hemant Kumar, Hyung-Woo Lim, Sandeep Vasant More
- Zdroj fotografie: megija / depositphotos.com
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Zdraví nebezpečné látky
Přečtěte si také naše další články