Ultrafialové záření (UV záření) – má škodlivý i pozitivní vliv na zdraví 4.75/5 (16)

Na začátku trošku teorie (nebojte, nebude toho moc). Lidské oko je schopno jako světlo registrovat elektromagnetické záření s vlnovou délkou od asi 400 nm do asi 750 nm. Záření s vlnovou délkou 750 nm se přitom jeví jako červené a záření o délce 400 nm jako fialové. Nanometr (nm) je jedna miliardina metru (10-9 m).

Záření s větší vlnovou délkou než 750 nm se označuje jako infračervené záření (IR-záření), záření s vlnovou délkou menší než 400 nm, jako ultrafialové záření (UV-záření). Přitom se rozlišují tři UV-oblasti, které mají fyzikální a biologicky odlišné působení. Záření s vlnovými délkami, které jsou menší než 100 nm, patří k ionizujícímu záření, čili k rentgenovému záření nebo gama-záření.

3 oblasti UV záření

Označení	Vlnová délka v nm	Hloubka průniku do pokožky
UV-A	320-400	až do cca. 5 mm
UV-B	280-320	50-100 µm
UV-C	100-280	–

 

UV záření a anatomie kůže

Abychom pochopili biologické a fyziologické procesy UV-záření v kůži, jsou k užitku nějaké poznatky o její anatomii. Kůže je největším orgánem člověka. U dospělého člověka pokrývá plochu o velikosti cca. 1,6 m2 a představuje tak asi 16% tělesné hmotnosti člověka. Spolu s kožními výrůstky jako vlasy, nehty, potní a mazové žlázy vytváří kůže geneticky podmíněný jedinečný fenotyp člověka a kromě toho plní řadu úkolů, které zde jsou krátce vyjmenovány:

1. ochranná funkce, ochranu vnitřku těla jako mechanická a chemická bariéra
2. tepelná regulace, např. zúžením nebo rozšířením krevních cév
3. regulace hospodaření s vodou, např. vylučováním tekutin a solí (pocení)
4. smyslová funkce, např. vnímání tepelných vzruchů, dotyků, bolestí
5. imunitní funkce, např. v rámci infekčních onemocnění a alergií
6. komunikace, např. zarudnutím nebo zblednutím

 
Kůže člověka se skládá z pokožky (epidermis) a škáry (dermis). Pod kůží leží podkožní vazivo, subcutis. K takzvaným kožním výrůstkům apod. patří: vlasy, nehty a žlázy, jako např. potní žlázy.

Biologické působení UV-záření

Zdrojem přirozeného UV-záření je slunce. Umělým způsobem může být UV-záření vyrobené pomocí speciálních UV-lamp, např. v medicíně na dezinfekci nebo v soláriích na zhnědnutí. UV-záření však bohužel vyzařují i halogenové lampy. Kvůli nízké hloubce průniku UV-záření do lidského organismu jsou prakticky postihovány jen oči, kůže a imunitní systém. Přitom musíme rozlišovat akutní a chronické postižení. UV-záření je však pro lidský život i potřebné a má řadu pozitivních účinků.

Pozitivní účinky UV záření na naše zdraví

V rozumném „množství“ má UV-záření řady potřebných a pozitivních efektů. UV-záření je tak potřebné pro tvorbu vitamínu D v kůži. Pro to však postačuje již 10-minutové vystavení se slunečnímu záření denně. Oba vitaminy D2 a D3 přitom vznikají pomocí ultrafialového světla z obou provitamínů – ergosterolu resp. 7-dehydesterolu. Vitamin D hraje pro látkovou výměnu vápníku značnou roli. Sluneční světlo kromě toho stimuluje imunitní systém a podmiňuje tak celkový pocit zdraví. V medicínské terapii se UV-záření používá k léčbě lupénky a neurodermitidy jakož i na odbourání některých poruch citlivosti.

Léčba světlem se používá při depresích a poruchách rytmu spánku a bdění.

Negativní (škodlivé) účinky UV záření na naše zdraví

1. Akutní následky

Akutními následky příliš silného UV-záření mohou být zánět spojivek a rohovky oka tak spálení (erytém) kůže. Při silnějším UV-záření dochází na kůži k tvoření puchýřů až po odumírání kožní tkáně (nekrózy).

2. Chronické následky, pozdější následky

Po dlouholetém intenzivním působení UV-záření může docházet k následujícím trvalým a ireverzibilním poškozením:

• Na oku: Zákal čočky (katarakt), degenerativní změny spojivek, retinopatie.
• Na kůži: Předčasné stárnutí, tvorba vrásek. Tyto změny označované jako „stárnutí“ kůže se sestávají z: rozšíření pórů, vyrážek, poškození vaziva, zničení elastických vláken.
• Dále může vzniknout rakovina kůže jako: bazocelulární karcinom, spinocelulární karcinom, melanom (černá rakovina kůže).
• Častěji infekční nemoci jako herpes simplex nebo tuberkulóza. Dále existuje negativní účinek při vzniku rakoviny, např. imunosuprese, čili oslabením imunitního systému.

 

Ochrana před UV-zářením

Nejjednodušší ochrana před UV-zářením skládá samozřejmě z toho, že se mu vyhneme. To je však možné jen částečně, protože většina lidí se často zdržuje venku. Kromě toho je třeba myslet na to, že jsme UV-záření vystaveni i ve stínu, a to zejména ve vodě nebo na sněhu.

Ochrana očí před UV zářením

Oči se velmi dobře dají chránit slunečními brýlemi. Přitom však třeba nutně dbát na to, že skla skutečně absorbují záření UV-A a UV-B a že jsou dostatečně velké. Tmavá skla bez dostatečné ochrany před UV-zářením totiž způsobují opak, neboť rozšířenou panenkou vniká více ultrafialového světla než do nechráněného oka. Při chození po ledovcích je např. bezpodmínečně třeba použít „ledovcové brýle“, protože jinak mohou být následkem nejtěžší poškození očí. Přečtěte si také článek o očích a UV záření.

Ochrana pokožky před UV zářením

Kůži je třeba chránit buď oblečením nebo – pokud to není možné, jako např. při obličeji nebo během volného času – ochrannými krémy na opalování resp. opalovacím mlékem.
Počet slunečních lázní, při nichž se ještě neobjevuje zarudnutí kůže, by podle doporučení Spolkového úřadu pro ochranu před zářením nemělo překročit počet 50 za rok. Erytémům, čili zarudnutí kůže, by se podle možnosti mělo zabránit úplně. To lze dosáhnout vyhýbáním se silnému a dlouhodobému slunečnímu záření nebo příslušnými ochrannými přípravky na opalování.

VIDEO: Víte, že? O slunečních brýlích

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Příroda a zdraví

Přečtěte si také naše další články