Torakocentéza – odstranění tekutiny z pleurální dutiny – kdy a jak se provádí?

Obsah článku



Torakocentéza (nebo také pleurální punkce) je lékařský postup, při kterém se pomocí jehly a katétru odstraňuje tekutina z pleurální dutiny, což je prostor mezi plicemi a hrudní stěnou.
Torakocentéza se obvykle provádí za účelem diagnostiky nebo léčby různých stavů spojených s hromaděním tekutiny v pleurální dutině, jako jsou infekce, nádorová onemocnění, srdeční selhání nebo zánětlivé onemocnění.

Torakocentéza je minimálně invazivní postup, který znamená vpíchnutí jehly do pleurálního prostoru kolem plic. Cílem je vypustit tekutinu nebo vzduch z tohoto prostoru, aby se vám lépe dýchalo.

Torakocentéza, známá také jako pleurální punkce, je postup, který se provádí k odstranění přebytečné tekutiny nebo vzduchu z vašeho pleurálního prostoru.

Pleurální prostor je malý prostor mezi vašimi plícemi a hrudní stěnou. Nahromadění tekutiny ve vašem pleurálním prostoru se nazývá pleurální výpotek. Pleurální výpotek může stlačit vaše plíce a způsobit potíže s dýcháním.

Torakocentéza – ilustrace

Některé stavy, které mohou způsobit pleurální výpotek, jsou:

rakovinné nádory
zápal plic nebo jiné plicní infekce
městnavé srdeční selhání
cirhóza jater

Cílem torakocentézy je tedy vypustit tekutinu nebo vzduch z pleurálního prostoru, aby se vám lépe dýchalo. V některých případech tento postup také pomůže lékaři odhalit příčinu nahromadění tekutin.

Množství tekutiny, které váš lékař vypustí, závisí nemoci či problému, se kterým se potýkáte. Torakocentéza obvykle trvá 10 až 15 minut, ale může to trvat déle, pokud je ve vašem pleurálním prostoru hodně tekutiny. Po torakocentéze může být proveden laboratorní test nazývaný analýza pleurální tekutiny, aby se zjistila příčina akumulace tekutiny kolem jedné nebo obou vašich plic.

Váš lékař může také provést biopsii pleury. Ačkoli se běžně neprovádí, může pomoci identifikovat základní příčinu pleurálního výpotku. Mezi možné příčiny patří:

přítomnost rakovinných buněk, to je pak např. rakovina plic
mezoteliom, což je rakovina tkání, které pokrývají vaše plíce, související s azbestem
pleurální tuberkulóza

Jaký je postup při torakocentéze?

Torakocentézu lze provést v ordinaci lékaře nebo v nemocnici. Obvykle se provádí, když jste vzhůru, ale můžete být utlumeni sedativy. Budete pak potřebovat někoho jiného, kdo vám pomůže dostat se domů po zákroku, pokud jste pod sedativy.

Poté, co sedíte na židli nebo ležíte na stole, budete umístěni tak, aby váš lékař měl dobrý přístup k vašemu pleurálnímu prostoru. Pacient tak obvykle sedí nebo leží na boku s rukama zvednutýma nad hlavu, aby se usnadnil přístup k pleurální dutině.
Váš lékař by měl pomocí ultrazvuku potvrdit správnou oblast, kam jehla půjde. V některých případech může také použít CT.
Vybraná oblast bude vyčištěna a injektována znecitlivujícím prostředkem.
Váš lékař zavede jehlu nebo hadičku mezi vaše žebra do vašeho pleurálního prostoru. Během tohoto procesu můžete cítit nepříjemný tlak, ale snažte se zůstat v klidu. Poté bude přebytečná tekutina lékařem vypuštěna.
Po vypuštění veškeré tekutiny se na místo zavedení přiloží obvaz.
Váš lékař může provést kontrolní rentgen hned po torakocentéze.

V závislosti na závažnosti vašich příznaků a aby se zajistilo, že nenastanou žádné komplikace, vás lékař může někdy požádat, abyste zůstali přes noc v nemocnici nebo na klinice, kde budete sledováni.

Kdo může potřebovat jít na torakocentézu?

Torakocentéza se provádí u lidí s pleurálním výpotkem, aby buď zlepšila dýchání, nebo pomohla stanovit diagnózu. Obecně nejčastější důvody k provedení torakocentézy jsou tyto:

Sponzorováno

diagnostika příčiny nového pleurálního výpotku
pro zlepšení pohodlí při dýchání
k diagnostice rakoviny nebo ke zlepšení symptomů rakoviny
k diagnostice podezření na nějakou infekci

Váš lékař může určit, zda jste dobrým kandidátem na torakocentézu. Někteří lidé nemusí být z nějakého důvodu schopni bezpečně podstoupit torakocentézu. Možná nejste vhodným kandidátem na torakocentézu, pokud máte nedostatek pleurální tekutiny nebo kožní infekci nebo ránu v místě vpichu jehly.

Lékaři jsou také opatrní při provádění torakocentézy u lidí, kteří:

jsou imobilní
mají poruchy krvácení
berou léky na ředění krve
mají jizvy po nedávné operaci plic
mají problémové nemoci či stavy, kde potenciální komplikace převažují nad přínosy

Příprava na torakocentézu

Nemusíte se nijak speciálně připravovat na torakocentézu. Pokud však máte nějaké dotazy nebo obavy ohledně postupu, promluvte si se svým lékařem. Také informujte svého lékaře, pokud:

v současné době užíváte léky, včetně léků na ředění krve, jako je aspirin, klopidogrel (Plavix) nebo warfarin (Coumadin)
jste alergičtí na jakékoli léky
máte nějaké problémy s krvácením
může být těhotná
mají zjizvení plic z předchozích procedur
v současné době trpíte nějakým onemocněním plic, jako je astma nebo rozedma plic

Jaká jsou rizika zákroku?

Každý invazivní zákrok má svá rizika, ale vedlejší účinky nejsou u torakocentézy moc časté. Mezi možná rizika patří:

bolest
krvácení
modřiny
hromadění vzduchu (pneumotorax) tlačí na plíce, což způsobuje kolaps plíce
infekce

Poranění jater nebo sleziny jsou také potenciální komplikace, ale v dnešní době jsou vzácné kvůli použití ultrazvuku a CT vyšetření.

Lékař s vámi před zákrokem probere rizika.

Výzkum zjistil, že vedení lékaře pomocí ultrazvuku podstatně snižuje riziko komplikací. Studie z roku 2020 zjistila 1,2% riziko rozvoje komplikací v důsledku technického selhání u ultrazvukem řízené torakocentézy. Pro srovnání, při torakocentéze bez ultrazvuku je riziko zhroucení plic 10 až 18 procent.

Následně po torakocentéze

Po ukončení procedury bude lékař sledovat vaše životní funkce a může nařídit rentgenové vyšetření plic. Umožní vám jít domů, pokud je vaše dechová frekvence, saturace kyslíkem, krevní tlak a puls v pořádku. Většina lidí, kteří podstoupí torakocentézu, může jít domů ve stejný den.

Brzy po zákroku se budete moci vrátit k většině svých obvyklých aktivit. Lékař vám však může doporučit, abyste se na několik dní vyhýbali fyzické aktivitě.

A lékař vám vysvětlí, jak se o místo vpichu starat. Kontaktujte svého lékaře, pokud začnete mít jakékoli známky infekce. Příznaky infekce jsou:

potíže s dýcháním
vykašlávání krve
horečka nebo zimnice
bolest, když se zhluboka nadechnete
zarudnutí, bolest nebo krvácení kolem místa jehly

Shrnu to

Torakocentéza je minimálně invazivní postup, který znamená odstranění tekutiny nebo vzduchu z pleurálního prostoru kolem plic pomocí jehly. Často se provádí za účelem zlepšení dýchání nebo pomoci pro stanovení diagnózy.

Nejčastější komplikace torakocentézy jsou velmi drobné, jako jsou modřiny nebo krvácení v místě vpichu. U některých lidí se vyvinou závažnější komplikace, jako je poranění jater nebo sleziny. Lékař vám může pomoci určit, zda jste dobrým kandidátem na torakocentézu, a provede vás potenciálními riziky a přínosy.

Indikace torakocentézy:

Diagnostika příčiny pleurálního výpotku
Zmírnění symptomů, jako je dýchavičnost (neboli dušnost) nebo bolest na hrudi
Sledování průběhu onemocnění

Torakocentéza je relativně bezpečný zákrok, ale jako u každého invazivního postupu existují určitá rizika, jako jsou infekce, krvácení, poranění plic nebo vzduchová embolie. Proto je důležité, aby byl tento postup prováděn zkušeným lékařem.

Sponzorováno

Byli jste na torakocentéze? Napište nám o tom do komentářů, budeme rádi.

Studie a zdroje článku

Zdroj obrázku ve článku: Pikovit / depositphotos.com
Thoracentesis Autoři: Benjamin D. Wiederhold; Omar Amr; Pranav Modi; Maria C. O'Rourke.

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.