Psychohygiena či duševní hygiena – jak na ni? 4.84/5 (25)

Mnoho lidí při otázce, zda je jejich duševní zdraví stabilní a nenarušené automaticky odpovídají, že určitě ano, protože oni přece nejsou žádní „blázni“. Myslí tím především na to, že jim nebyla diagnostikována žádná psychická nemoc, a proto se o své duševní zdraví nemusí nijak speciálně starat. Ono je to však trošku jinak, pokračujte ve čtení.

Proč se starat o duševní zdraví

Někteří lidé trpí různými formami například neurózy, či depresí, ale neuvědomují si to. Pokud i mají určité příznaky, stydí se s nimi svěřit lékaři, nebo jinému odborníkovi a doufají, že to „přejde samo“. I když nemají žádné symptomy diagnostikovatelné psychické poruchy, jsou situace, kdy je jejich psychická pohoda a duševní zdraví ohroženo. Na určitou dobu jsou částečně narušeny různými krizovými situacemi. Takové období považují za „normální“ a nevěnují se péče o své duševní zdraví. Pokud se však stavy „nepohody“ opakují častěji, nebo jsou příliš intenzivní, hrozí riziko propuknutí určité psychické nemoci.

Kdy je čas oslovit odborníka

Je nezbytné rozlišovat mezi duševní poruchou, při které je již nutná pomoc odborníka – lékaře, psychologa, psychiatra a mezi narušením duševního zdraví, psychické rovnováhy, při kterém si každý z nás dokážeme pomoci na základě našich autoregulačních schopností, uplatňovaných v procesu psychohygieny. V praxi rozlišujeme mezi duševním zdravím ze širšího nebo z užšího hlediska.

Širší pohled na duševní zdraví:

Z širšího hlediska je duševně zdravý člověk takový, který:

• je si vědom slabých i silných stránek své osobnosti a ve smyslu toho jedná a stanovuje si své cíle
• je spokojený sám se sebou a přijímá se takový, jaký je, přičemž se snaží ve svém životě stále pokračovat
• nachází smysl svého života a každé své činnosti
• dokáže bez problémů překonávat zátěže každý den
• umí vytvářet trvalé sociální vztahy a efektivně řešit interpersonální konflikty
• dokáže milovat a odpouštět

Užší pohled na duševní zdraví:

Z užšího hlediska chápeme duševně zdravého člověka jako takového, u kterého nejsou diagnostikovatelné duševní choroby (například deprese, sociální úzkostná fobie, generalizovaná úzkostná porucha, panická porucha, posttraumatická stresová porucha, porucha přijímání potravy apod.).

Deprese má více obětí než HIV

Světová zdravotnická organizace přizvukuje nárůst výskytu depresí, neuróz a jiných psychických poruch, přičemž její závěrečná bilance je neradostná – odhaduje se, že v průběhu jednoho roku více než 27 procent dospělých Evropanů zažilo alespoň jednu formu duševní choroby. Nejběžnějšími formami špatného duševního zdraví v Evropské unii (EU) jsou úzkostné poruchy a deprese. Očekává se, že do roku 2020 bude deprese nejvýznamnější příčinou nemocí v rozvinutých zemích. V současnosti v EU umírá každý rok asi 58 000 obyvatel v důsledku sebevraždy, což je více než počet úmrtí způsobených dopravními nehodami, vraždami nebo HIV / AIDS.

Duševní zdraví obyvatel má vliv i na ekonomiku

Kromě snížení kvality života a psychické, fyzické i sociální pohody člověka jsou ze socioekonomického hlediska důsledky špatného duševního zdraví různé, například špatné duševní zdraví stojí EU přibližně 3 – 4 procenta HDP, a to zejména v důsledku ztráty produktivity. Duševní choroby jsou hlavní příčinou předčasného odchodu do důchodu a přiznání invalidního důchodu, poruchy chování v dětství představují náklady pro sociální, vzdělávací jakož i v trestním a soudním systému.

Předmět psychohygieny

Jedním ze způsobů, jak efektivně ovlivňovat své zdraví v pozitivním směru je poznání a uplatňování zásad psychohygieny ve svém každodenním životě. Předmětem psychohygieny jsou problémy lidí – nesprávná životospráva, vyčerpanost, starosti, duševní zátěž, nevyhovující sociální prostředí a možnosti jejich eliminace nebo alespoň zmírnění, přičemž v úvahu bere celého člověka, kterého vnímáme jako bio-psycho-socio-spirituální bytost.

Psychohygiena je disciplína, která stojí na rozhraní lékařských, psychologických a sociálních věd. Jejím obecným cílem je duševní rovnováha, duševní zdraví a zdravý způsob života člověka ve všech věkových obdobích. Psychohygiena se zaměřuje na možnosti autoregulace jedince, působení na sebe sama a na aktivní přetváření svého prostředí. Těžiště má v psychické regulaci, v sebevýchově, v hygieně myšlení, představ, pozornosti a podobně.

Význam duševní hygieny v životě člověka

Psychohygiena je určena pro zdravé i nemocné. Lidem poskytuje návod na zdravý způsob života, posiluje nejen jejich duševní a tělesné zdraví, ale i jejich sebepoznání, sebevědomí a pocity spokojenosti. Je prevencí před mnoha psychosomatickými a duševními chorobami. Podle více odborníků je úloha psychohygieny v prevenci somatických a psychických chorob nepopiratelná. Duševně zdravý a vyrovnaný člověk je odolnější proti tělesným nemocem a nejméně jedna třetina všech somatických onemocnění vzniká primárně poruchou duševní rovnováhy.

Dodržováním zásad psychohygieny se dají vyléčit i některé lehčí duševní poruchy (lehčí forma neuroticizmu a jiné). Známá je i skutečnost, že u optimistického pacienta s dobrým psychickým stavem, věřící ve své uzdravení, probíhá léčba příznivější než u jiného, ​​stejně nemocného pacienta, jehož psychický stav je horší. Psychohygiena pozitivně ovlivňuje koncentraci a výkonnost jako při tvůrčí duševní práci, tak i při manuální práci, na což zapomínají i mnozí zaměstnavatelé.

Člověk, který je vyrovnaný, duševně zdravý, příznivě ovlivňuje své sociální okolí. Nevyrovnaný člověk naopak vnáší do mezilidských vztahů podrážděnost a více konfliktů. Neméně významnou skutečností je, že poznáním a praktickým realizováním psychohygieny se nezvyšuje jen vyrovnanost člověka, ale následně i jeho subjektivní spokojenost. Nespokojený a nevyrovnaný člověk se často stává „stresorem“ sám sobě, prožívá velké citové napětí, nedokáže svůj život prožívat naplno, což mu brání dosáhnout stavu radosti a spokojenosti.

Faktory ovlivňující duševní zdraví

Psychohygiena poukazuje k mnoha faktorům, životním situacím a oblastem, které se mohou spolupodílet na narušení psychické rovnováhy, duševního zdraví lidí, ale zároveň mohou mít za určitých podmínek nenahraditelný význam při upevňování nebo při opětovném nabytí jejich duševního zdraví. Mezi tyto faktory řadíme například rodinu, školu, sociální vztahy, sebevýchovu (autoregulaci), současný vědeckotechnický pokrok, náboženství, hromadné sdělovací prostředky.

Jsou na vině média?

Například rodina může být i místem násilí, neshod, hádek, konfliktů, nenávisti, nepřejícnosti a žárlivosti. Podobně je škola místem, které poskytuje prostor k seberealizaci, na rozvoj schopností člověka, ale na druhé straně může být místem, které jí účastníků unavuje, stresuje až vyčerpává. Média si v současném moderním světě plní svou informační, vzdělávací, výchovnou, zábavnou, zda oddechovou funkci, poskytují mnoho praktických a užitečných informací, příkladů a vzorů.

Stále častěji se objevují názory, že v médiích stále více převládají negativní vzory a informace, které hraničí s etikou a morálkou. Obsahují totiž velké množství násilí, krutosti a informací s negativním emocionálním nábojem, což vyvolává v lidech pocity napětí, násilnosti, nejistoty a v konečném důsledku i otupení emocionální citlivosti, což se projevuje v běžném životě tím, že mnozí považují používání násilí za správné a běžné. Zvládat náročné životní situace nám může pomoci naše sociální prostředí. Pro duševní zdraví je velmi prospěšné mít nablízku osoby, které k nám chovají pozitivní vztah, mají nás rádi, cení si nás a jsou nám ochotné pomoci v tísni. Někdy nám však může sociální prostředí způsobovat velkou zátěž.

Životospráva a duševní hygiena

Spánek

Nejčastěji se setkáváme s tvrzením, že pro dospělého člověka je dostatečnou dobou k spánku asi osm hodin, pro mladistvého asi devět hodin, pro děti ještě více. Ve stáří se doba potřebná k spánku zkracuje.

Ideálním prostředím k spánku je tichá temná místnost s dostatečným přívodem čerstvého vzduchu. Doporučuje se chodit spát v určitou hodinu. Organismus si na tento rytmus zvykne.

Výživa a duševní hygiena

Správnou výživou můžeme nejen upevnit svou duševní rovnováhu, ale i zvýšit odolnost proti infekcím, zvýšit svou pracovní výkonnost, prodloužit svůj život. Naše nejčastější chyby: sklon k přejídání se a neuspokojivé složení stravy.

Z individuálních chyb ve výživě třeba upozornit na ukvapenost při požívání potravy, také na nedostatečně bohaté snídani (popřípadě i vynechány) a naopak příliš bohaté večeře.

Správné dýchání

Každý si může sám na sobě ověřit, že různé citové pohnutky podstatně mění rytmus i způsob dýchání. Z fyziologie je známo, že duševní práce plně závisí mimo jiné na přívodu kyslíku. Mozek je jeho ohromným konzumentem (větším než kterékoliv jiné tkáně lidského těla).

Těžký nedostatek kyslíku (anoxie) po dobu delší než minuta může pohromu pro nervový systém. Nedostatek kyslíku u novorozence může zavinit poruchy nervového systému ve smyslu slabomyslnosti a dalších poruch.

Pozorování ukazují, že například statečný člověk má hluboké, volné dýchací pohyby, úzkostlivý člověk má povrchní, zrychlené dýchání, které navíc ještě neustále zadržuje. Při každém rozčilení je dýchání blokováno, přirozený rytmus je narušen. Plíce se nerozvíjejí a hrudní koš zůstává úzký.

Odpočinek

Odpočinek a regenerace sil je v životě člověka velmi důležitý aspekt. Odpočinek musí být spojen s celkovým duševním uklidněním. Kvalitě odpočinku účinně napomáhá změna prostředí.

Pohyb, tělesná práce a cvičení

Pohyb ve všech formách je nejdůležitějším prvkem autoregulace pro zachování tělesného a duševního zdraví. Nedostatek pohybové aktivity výrazně podporuje emoční napětí. Zdá se, že tyto dva faktory spolu úzce souvisí. Předpokládá se také, že nedostatek přiměřeného pohybu přispívá k vytvoření podmínek pro vznik řady psychosomatických onemocnění, např. ischemické choroby srdeční (zahrnuje infarkt myokardu a anginu pectoris). Je nutné zdůraznit, že nedostatek pohybu představuje především výraznou zátěž psychiky. Zhoršuje se emoční stav a duševní rovnováha člověka, který žije vlastně nepřirozeným způsobem.

Hospodaření s časem z hlediska duševní hygieny

Pro negativní působení časové tísně není vůbec důležité to, zda jde o skutečný nedostatek času, nebo se subjekt jen domnívá, že je časovým stresorem ohrožen. Platí zde slova akademika Charváta (1969, 1970): Když se opakují stresy, které se nedají dobře likvidovat, organismus se vyčerpává a hyne.

Pro duševní rovnováhu je nejideálnější stav, kdy člověk subjektivně nepociťuje (ani objektivně k tomu nemá důvod) intenzivní časovou tíseň. Časové stresy jsou však údělem velkého počtu lidí a vymést jejich zcela ze života zůstane asi pro mnohé jen ideálem.

Dbejte na svůj volný čas

Volný čas – zásadou je dodržovat rytmus práce a odpočinku. Umět se uvolnit je z hlediska psychohygieny velmi důležité a za tímto účelem vznikají různé relaxační techniky. I smích a humor přinášejí uvolnění nahromaděného napětí. Zájmy a koníčky člověka uspokojují a jsou důležitými motivačními činiteli, podněcují k činnosti, jsou prostorem na uplatnění schopností, rozšiřují obzory a zkušenosti.

Další zdroje o duševní hygieně:

• Studijní materiály o duševní hygieně
• Duševní hygiena prakticky

VIDEO: Přednáška – Základy psychohygieny

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Duchovní zdraví a spiritualita, Duševní poruchy a psychologické problémy, Hygiena a zdraví

Přečtěte si také naše další články