Proč jsme po těžkém obědě unavení a ospalí? 4.86/5 (14)

Odskočíme si z práce na oběd a dáme si něco z tradičního českého menu. Asi tušíme, že po obědě už tak produktivní nebudeme. Proč to tak je?

Proč jsme vlastně po obědě „jak praštění pytlem“? Má to své vysvětlení.

Podívejme se na tuto problematiku z pohledu chemie a co se v našem těle děje.

Chemie několika látek

Celá problematika spočívá ve 3 chemických látkách, které spolu úzce souvisí:

1. Aminokyselina tryptofan

Tryptofan je esenciální aromatická aminokyselina, protože ve své struktuře obsahuje konjugovaný systém dvojitých vazeb. Naše tělo si ji neumí syntetizovat a musí ji přijímat v potravě v podobě bílkovin (popřípadě doplňků stravy). Má v těle mnoho nezastupitelných funkcí, a tak při poruchách metabolismu může docházet k různým onemocněním (např. Hartnupova choroba).

2. Serotonin

Serotonin je biologický derivát tryptofanu a slouží jako neurotransmiter (látka, která slouží k přenosu nervových vzruchů). V naší centrální nervové soustavě se serotonin významně podílí na ovlivnění nálady: snížené množství této látky tedy může způsobovat deprese, poruchy spánku a pod.

3. Melatonin

Melatonin je hormon a vzniká chemickou přeměnou serotoninu. Tento hormon je produkován v mozku, konkrétně v hypofýze a hraje důležitou roli v cirkadiálních rytmech (den/noc). Produkce melatoninu je největší v noci (za tmy), a proto v zimních měsících, kdy je nedostatek slunce, jsme více ospalí a bez energie než například v létě.

Vzájemná přeměna je názorně charakterizována následující metabolickou dráhou. Tryptofan je prekurzorem (prekurzor je chemická látka, ze které vzniká výsledný produkt reakce) pro tvorbu serotoninu, který je prekurzorem melatoninu. Tryptofan je také neméně důležitý prekurzor niacinu, tedy vitamínu B3.

Toto byl chemický základ pro následující vysvětlení podstaty únavy, případně čilosti po obědě.

Únava po obědě – co se to tedy s námi děje?

Může jít o několik možných scénářů:

1. Sníme hodně sacharidů a mnoho tuků (např. typický nedělní oběd: pět knedlíků, čtvrt kachny a nějaké to zelíčko)

Jelikož se jedná o kalorickou stravu, bohatou na sacharidy a hlavně tuky (kachna na sádle, knedlík), tělo vyplaví velké množství inzulínu, aby tuto dávku zpracovalo a po nějaké době vyšle signál stavu nasycení. Relativně malé množství neutrálních aminokyselin putuje do svalů a kompetitují s aminokyselinou tryptofan, která je aromatická a v té době nežádoucí. Dojde k nahromadění tryptofanu, který se vydá do mozku, protože byl ve svalech odmítnut. Zde se přemění na serotonin a následně melatonin, jehož je najednou během dne mnohem více, než by mělo být a navodí tak (ne)žádoucí pocit ospalosti.

2. Pokud sníme jídlo bohaté na proteiny (kuřecí steak, porce celozrnné rýže a porce zeleniny)

Dá se říci, že to probíhá přesně naopak. V krvi se nachází mnoho neutrálních aminokyselin (pocházejí z masa jako hlavního zdroje bílkovin), které však kompetitují s tryptofanem i na cestě do mozku. Do mozku se nedostane výrazné množství tryptofanu, klesá průměrná hladina serotoninu a klesá i hladina melatoninu. V tom nejlepším případě jsme čilí jako rybičky a plní energie do druhé poloviny pracovního dne.

Takže, jaké ponaučení si z toho všeho vzít?

Lehká a vyvážená strava, bohatá na bílkoviny, je nejen zdravá, ale po její konzumaci se budeme cítit dobře, lehce, spokojeně, plní energie a snad i optimismu! A to potřebujeme!

Už tedy víte, co si dáte příště na oběd? Snad ano :)

A dále si přečtěte

• Intuitivní stravování – co je to? Zhubnete s ním?
• 10 důvodů proč se cítíme unavení (a co s tím můžeme udělat)
• Proč jsem pořád unavený a nemocný? Máme pro vás odpověď

Zdroje článku

• Zdroj obrázku: InsideCreativeHouse / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Jídlo a zdraví

Přečtěte si také naše další články