Obsah článku
Mohlo by se zdát, že něco tak elementárního, jako je přítomnost rodiče u dítěte v nemocnici ať už jen při vyšetření nebo i během pobytu je dnes už zcela samozřejmé. Bohužel, opak je pravdou. I dnes v některých nemocnicích stále přetrvává mýtus, že nemocniční personál má za dítě odpovědnost. Na základě toho jsou pak mnohdy dost nevybíravým a hrubým způsobem vynucovány postupy, se kterými my jako rodiče nesouhlasíme. A je jedno, zda se jedná o společné spaní matky a dítěte v jedné posteli, či provádění vyšetření dítěte bez přítomnosti matky. V horším případě je pak dokonce rodič úplně vykázán z nemocnice s tím, že pro něj jednoduše není místo. Je to však skutečně takto správně?
Realita vs. fikce aneb trocha paragrafů
Nemusíte zrovna trpět Syndromem bílého pláště, (kterým trpí až 1/3 pacientů) aby se vám v přítomnosti lékaře zrychlil tep a přepadly vás obavy. Je tedy jasné, že pro mnoho z nás je slovo lékaře téměř zákon. Ale opak je pravdou. Ani slovo lékaře, ani vnitřní řád nemocnice nemohou stát nad skutečným zákonem. Teď tedy trochu právničiny: „Právo pacienta na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce při poskytování zdravotní péče jasně vyplývá ze zákona o zdravotních službách, konkrétně z §28, odst. 3, písm. e) (zde). Je však podmíněno souladem s jinými právními předpisy, vnitřním řádem nemocnice a také samozřejmě přítomnost těchto nesmí narušovat poskytování zdravotních služeb. Dle tohoto ustanovení je poskytovatel zdravotních služeb povinen umožnit pobyt zákonného zástupce nebo opatrovníka nebo osoby jimi pověřené společně s hospitalizovaným nezletilým pacientem v případě, že nebude narušeno poskytování zdravotních služeb anebo v případě, že není takový pobyt na základě jiného právního předpisu vyloučen. Vnitřní řád nemocnice nikdy nesmí být v rozporu s právy pacienta.“
Právo dítěte a rodičů na bezprostřední nepřetržitý kontakt je zakotveno také v Listině základních práv a svobod a rodiče je možné oddělit od dítěte jen na základě rozhodnutí soudu, viz: „Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona“. (čl. 32/4 Listiny základních práv a svobod)
Realizace práva na přítomnost rodičů u malého dítěte v průběhu hospitalizace však nemocnice zpravidla nedodržují. V praxi tak často zdravotníci často říkají, že přítomnost rodičů „není možná“. Takový přístup je jistě odůvodněný z hlediska objektivních medicínských důvodů (např. závažné infekční onemocnění a nutnost karantény, nicméně pokud nemocné dítě před tím bylo doma s matkou, ani takové opatření není opodstatněné – matka je už buďto infikována také nebo má protilátky, tudíž může zůstat u svého dítěte), ale nikoliv z pouhých provozních důvodů. Často lékaři argumentují právě tím, že rodičům nevzniká nárok na lůžko a stravu jakožto doprovodu dítěte, a další a další nepodstatné argumenty. Důležité je však vědět – i přesto všechno máte právo na nepřetržitý kontakt se svým dítětem! A nezáleží na tom, že pro Vás není lůžko, můžete zůstat na židli či karimatce. Ve váš prospěch pak hovoří i další právní předpis: dle § 858 občanského zákoníku, podle kterého je udržování osobního styku s dítětem součástí rodičovských práv.
Ať už jsou argumenty lékařů jakékoliv, v tuto chvíli je nutné překonat strach z autorit či bílých plášťů a mít na paměti pouze jediné: Dítě má právo na nepřetržitý kontakt s rodiči, i když je vyšetřováno, krmeno, umístěno na JIP nebo připravováno na operaci (například přítomnost při uspávání). Pouze soud může rozhodnout o omezení tohoto práva, zvyklosti nemocnice nejsou pro rodiče závazné.
Ačkoliv i zde existují samozřejmě výjimky, například když rodič brání v poskytování neodkladné život zachraňující péče nebo přání vyspělého, ale přesto nezletilého dítěte, aby rodič nebyl přítomen. Také je možné krátkodobé omezení práva z důvodu ochrany soukromí jiného pacienta při vyšetřování a konzultaci jeho zdravotního stavu.
Je tedy více než nutné znovu zdůraznit, že rodiče mají v každém případě právo na nepřetržitý kontakt se svým dítětem. Přítomnost rodičů je odůvodněná už jen tím prostým faktem, že rodiče, jakožto zákonní zástupci dítěte, kteří za něj dávají souhlas s péčí a kteří mají ze zákona odpovědnost za péči o zdraví dítěte a za ochranu dítěte, ho ochraňují například i před špatným zacházením ze strany personálu. Nepřetržitá přítomnost rodiče je tedy obecně vzato v zájmu dítěte i jeho úspěšné léčby a to zejména s ohledem na psychiku dítěte. Dnes už si víc než jindy uvědomujeme, že právě psychický stav člověka přímo ovlivňuje jeho fyzický, zdravotní stav. Není to žádná záhada a i moderní medicína si postupně začíná připouštět, že nelze léčit pouze samotné tělo. Naopak, mysl a tělo jsou v případě léčby naprosto neoddělitelné. Není třeba žádných složitých výzkumů k tomu, abychom si uvědomili, jak rychle se uzdraví dítě, které má svou mámu nablízku. A ačkoliv můžete od starších generací často slýchat, že oni byli jako děti také sami v nemocnici a přežili, vězte, že vědecké studie jasně potvrzují, že psychika je velmi důležitým faktorem ovlivňující průběh onemocnění i úspěšnost léčby.
Dalším, ale rozhodně neméně podstatným bodem je také fakt, že o dítěti a jemu poskytované zdravotní péči od narození rozhodují jeho rodiče jako zákonní zástupci. Jako rodiče máte právo na informace o zdravotním stavu dítěte, navrhovaných postupech i na zodpovězení doplňujících otázek.
Bez souhlasu rodičů zdravotníci nesmí! a to zdůrazňujeme, na dítěti provádět žádné zdravotní úkony ani jej nikam odnášet, pokud nejde o zákonnou výjimku – poskytnutí neodkladné péče nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážnému poškození zdraví (nebo poskytnutí neodkladné péče při podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání).
Obě podmínky přitom musí být splněny zároveň:
- nutnost záchrany života nebo zamezení vážného poškození zdraví
- nutnost neodkladné péče
O jinou situaci pak jde v případě, že život nebo zdraví dítěte jsou sice ohroženy, ale nejde o bezprostřední ohrožení a jako řešení připadá v úvahu plánovaná operace například v řádu měsíců, takový zákrok nelze provést bez souhlasu rodičů. V tomto případě pak musí o omezení rodičovských práv rozhodnout soud.
Z toho nám tedy vyplývá, že jakmile nejde o výjimku neodkladné, život zachraňující péče (a to jsou velmi ojedinělé případy), pak je nutné, aby zdravotníci respektovali právo na svobodný informovaný souhlas a nesouhlas. Znamená to, že jako rodiče musíte být informováni před zdravotním úkonem – musí srozumitelně vysvětlit, jaký má účel, jaké jsou jeho přínosy, ale také hlavně rizika a případné alternativy. Vy máte pak právo svobodně a bez nátlaku se rozhodnout, zda dítě péči podstoupí či ji odmítnete. Což samozřejmě bez vaší přítomnosti v nemocnici jaksi možné není.
Máte také právo na pravidelné informace o zdravotním stavu dítěte, můžete klást doplňující otázky, které souvisí jak se zdravotním stavem, tak s navrhovaným postupem léčby. A máte právo na zodpovězení těchto otázek. Dokonce máte právo bezplatně nahlížet do zdravotnické dokumentace (či pořízení její kopie za poplatek). K těmto úkonům ale také můžete určit jinou osobu.
Praxe je však bohužel taková, že lékaři často vystupují z pozice moci a tak se snadno necháme o naše práva připravit. Ačkoliv to možná nevíte, můžete odmítnout i veškeré postupy, které si nepřejete, pokud tedy nepředstavují zákonnou výjimku neodkladné zachraňující péče. Pokud lékaři argumentují tím, že odmítnutí takového postupu či péče je rizikové, můžete využít negativní revers, což je písemné prohlášení o odmítnutí lékařské péče. A nenechte se zastrašit argumenty, že v případě dětí nelze negativní revers použít. Není to pravda.
Další informací, kterou někteří rodiče také možná nevědí, je to, že nutně nemusí podepsat nejrůznější formuláře či informované souhlasy tak jak leží a běží. Máte totiž právo proškrtat to, s čím nesouhlasíte nebo naopak připsat veškeré svoje výhrady přímo do dokumentu. V tomto případě je lepší, pokud se jedná o plánovaný zákrok si tyto formuláře vyžádat předem v klidu si je prostudovat.
Přestože se lékaři mnohdy staví téměř až nad zákon, ten hovoří jasně. Nebojte se stát za svými dětmi. Právní úprava totiž zakotvila rozhodování o zdravotní péči a obecně o zdraví dítěte do rukou rodičů proto, protože předpokládá, že nejlépe jeho rodiče vědí, co je v nejlepším zájmu jejich dítěte. A zde se berou do úvahy i jiné než pouze lékařské zájmy jako kvalita života dítěte, sociální zájmy, ale především také svědomí, rodičovské zkušenosti a intuici. A toto může omezit jedině soud, nikoliv nařízení lékaře (nejde-li o neodkladnou zachraňující péči). Je také ovšem možné přihlédnout k názoru dítěte, pokud jde o dítě, které je schopno svůj názor vyjádřit, samozřejmě s ohledem na jeho věk a vyspělost. Takový nezletilý může dát dokonce souhlas i samostatně bez rodičů, pokud je to „přiměřené jeho rozumové vyspělosti odpovídající jeho věku“ (často se uvádí věk zhruba 15 let).
Jak se bránit při nerespektování práv rodiče?
Jak už bylo v úvodu uvedeno, mohlo by se zdát, že nepřetržitý kontakt matky s dítětem během pobytu v nemocnici by měl být nejen naprosto samozřejmý, ale i v mnoha ohledech přínosný. Dítě je v náručí maminky během vyšetření klidnější, cítí se v bezpečí, což znamená, že lékaři se snáz pracuje a dítě pak není zbytečně nadměrně stresováno. Přesto, bohužel je třeba dopředu se připravit na to, že ne v každé nemocnici vám personál vyjde v tomto přání vstříc. Personál nemocnice se často brání vnitřním řádem nemocnice, který ale nikdy nesmí zasahovat do práv pacienta, což se v případě odloučení zákonného zástupce od dítěte děje. Dále pak mohou přijít na řadu hygienická, či bezpečností rizika apod. I tato situace se dá řešit – můžete personálu navrhnout, že si na vlastní náklady pořídíte potřebný ochranný oblek, který je např. při uspávání pacienta vyžadován. Nejdůležitější však je, stát si za svým a nenechat se v žádném případě odbýt. Pokud ovšem přesto personál nechce vašemu požadavku vyhovět, nabízejí se dvě možnosti:
Sponzorováno
- První je převoz do jiného zařízení, které by vyšlo Vašemu požadavku vstříc. Převoz je možný i v situaci, kdy už je dítě hospitalizováno, pokud nejde o život ohrožující stav. Vhodnou nemocnici si můžete vybrat například pomocí cenných informací na webu Děti v nemocnici, který provozuje Nadační fond Klíček.
- Druhou možností je pak sepsání oficiální žádosti (v případě třeba dopředu plánovaného zákroku), popř. poté už stížnosti. Ta se podává dle druhu pochybení, buďto vedení zdravotnického zařízení, krajskému úřadu, k České lékařské komoře nebo i zdravotní pojišťovně. Pokud zjistíte, že při šetření stížnosti nebylo postupováno správně, můžete se obrátit také na veřejnou ochránkyni práv.
Přesto je třeba mít na paměti, že k porušování vašich práv je velmi důležité mít nějaký důkaz. Komunikaci se zdravotníky máte právo si bez jejich vědomí nahrávat, protože nejde o projev jejich soukromého života. Vždy tedy zkuste pořídit video nebo alespoň audio záznam. Bez těchto důkazů je velmi složité celou záležitost důkladně prověřit.
Přítomnost rodiče u uspávání dítěte
V některých nemocnicích už běžná záležitost, některých se setkáte s okamžitým zamítnutím. Pokud se však jedná o dopředu plánovaný zákrok a rádi byste přesto využili služeb dané nemocnice, ale trváte si na svém, být u uspání svého dítěte, lze poslat oficiální žádost o uspání. Je ovšem třeba počítat, že na vás možná bude ze strany personálu vyvíjen velký nátlak. Kvůli dalšímu případnému řešení formou stížnosti je třeba, aby žádost o uspání byla poslána písemně, ideálně s dodejkou.
VZOR PÍSEMNÉ ŽÁDOSTI
Věc: ŽÁDOST O PROŠKOLENÍ ZÁKONNÉHO ZÁSTUPCE K POBYTU PŘI ÚVODU DO CELKOVÉ ANESTEZIE NEZLETILÉHO
POZN.: (lze použít i na CT, magnetickou rezonanci, odběr mozkomíšního moku)
Adresát: Např. XY nemocnice, adresa nemocnice
Zákonný zástupce- matka: jméno, příjmení, adresa, datum narození
Zákonný zástupce-otec: jméno, příjmení, adresa, datum narození
Nezletilé dítě:jméno, příjmení, adresa, datum narození
Výkon:
V……… Dne……….
Dobrý den,
jako zákonní zástupci žádáme nemocnici o umožnění proškolení k přítomnosti u úvodu do anestezie syna/dcery při operaci xxxx.
V souvislosti s tímto pobytem explicitně žádám o to, abych byla poučena k pohybu na sále, abych byla poučena o projevech úvodu anestezie a byla tak připravena dostát své zákonné povinnosti vůči dítěti a také naplnit jeho právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, přičemž díky proškolení budu v podobném, ne-li stejném režimu jako jsou jiné osoby zvenku, například studenti, někdy i novináři, zdravotní klauni, atp. Jako zákonný zástupce jsem s právem na přítomnost u mého dítěte více, než je například student, který tam může, navíc mám rozhodovací kompetence.
Žádám tedy o proškolení, projdu filtrem. Jsem svolná si toto proškolení v rámci přiměřeného nacenění také zaplatit. Omítnutí přítomnosti zákonného zástupce lze pochopit bez těchto skutečností, ne však již s jejich absolvováním. Absolvování těchto má být umožněno v rámci legislativy, která zmiňuje právo dítěte na nepřetržitou přítomnost a pokud toto zákon zmiňuje, počítá tedy s tím, že tato možnost bude v rámci Vnitřního řádu řešena právě určitými náležitostmi výše zmíněnými a nikoliv, že toto bude plošně zamítáno.
Žádost o proškolení a projít filtrem je žádost zcela legitimní v rámci práva dítěte, v rámci povinnosti rodiče a v rámci udržení určitého režimu a hygieny. Nemocnice zamítnutím legitimní žádosti znemožňuje naplnění práva dítěte, přičemž po splnění by odpadly argumenty, které nemocnice často zmiňuje, ale vůbec nehledá způsob, jak to nastavit, změnit. V podstatě se chováte velice bezohledně.
Argument Vnitřního řádu oddělení – zákon nepočítá s totální anulací práva na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce.
Není pravdou, že je Vnitřní řád nad zákonem. Vnitřní řád by zákon měl doplňovat. Jestliže je tedy v zákoně o zdravotních službách výslovně psáno, že nezletilý pacient má právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, pak nemocnice si ve Vnitřním řádu má upravit pravidla, provoz, aby této záležitosti bylo vyhověno, a to přesně také znamená dovětek v zákoně a paragrafu 28/3e1:
– a to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence; tím není dotčen § 47 odst. 1 písm. b)
– Dovětek „v souladu s Vnitřním řádem“ tedy znamená, že Vnitřní řád upravuje pravidla, za kterých se aplikuje vyšší právo (zákon) dítěte/pacienta/klienta, nikoliv, že Vnitřní řád rovnou toto právo zcela globálně anuluje.
Kdyby to tak bylo zákonodárci myšleno (anulace), v zákoně by jistě nebylo nutno zmiňovat, že nezletilý má právo na nepřetržitou přítomnost, protože by to bylo zcela nadbytečné sdělení. Jelikož tam ale toto sdělení je černé na bílém, nadbytečné není, má svojí plnou váhu, kterou zcela anuluje Váš Vnitřní řád a Vaše praxe.
Vnitřní řád má tedy upravovat, že rodič projde zaškolením, že musí projít filtrem, že získá ochranné pomůcky, že je zdravotně v pořádku a za těchto okolností může být aplikováno právo dítěte, nikoliv jej automaticky globálně anulovat. Zákon s anulací nepočítá.
Další podpůrná legislativa:
Úmluva o lidských právech a biomedicíně Dále Listina základních práv a svobod, článek 32, odstavec 4 „Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů, děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti od rodičů odloučeny proto jejich vůli pouze rozhodnutím soudu na základě zákona /ne vnitřního řádu.“
§ 46 odst.1 písm.a): „Poskytovatel je povinen zajistit, aby byl pacient seznámen se svými právy a povinnostmi při poskytování zdravotních služeb a vnitřním řádem; Vnitřní řád ale nesmí zasahovat do práv pacienta nad míru, která je nezbytně nutná zejména pro řádný chod zdravotnického zařízení a respektování práv ostatních pacientů.“
Pokud by se Vnitřní předpisy nemocnice dostaly do rozporu se zákonem nebo nadměrným způsobem zasahovaly do práv pacienta (i dítěte), jsou v tomto rozsahu neplatné a není nutné se jimi řídit. Vnitřní předpisy – Vnitřní řád slouží k upravení chodu oddělení, jaké ochranné pomůcky použít, jaké jsou návštěvní hodiny pro nerodinné příslušníky, k ochraně práv jiných hospitalizovaných osob apod.,
Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod čl. 4 (1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Úmluva o lidských právech a biomedicíně – Čl.2. Nadřazenost lidské bytosti- Zájmy a blaho lidské bytosti jsou nadřazeny zájmům společnosti nebo vědy. Úmluva o právech dítěte Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod čl. 4 (1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. (2) Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“) upraveny pouze zákonem.
Kodex práva dětských pacientů: https://www.mpsv.cz/cs/839
Pro některé zákroky si nelze vybrat jiné zařízení. A pokud si lze vybrat jiné zařízení, není správné, že je nutno cestovat jinam jen proto, že jinde toto právo umí naplnit, protože si umí vytvořit podmínky z lásky k dětem, což je nedílnou součástí pravého profesionála v oboru s ohledem na etiku, s ohledem na potřebu dítěte, s ohledem na potřebu rodiče.
K tomuto naplňování práva musíte být jakožto akreditované zařízení schopni reagovat a to i úpravou Vnitřního řádu, který s přítomností rodiče musí počítat a upravit tak podmínky.
Vnitřní řád by tedy měl obsahovat splnitelné možnosti, které když rodič splní a bude moci být přítomen. Pokud jde o hledisko hygienické, projít filtrem, možno si například zaplatit určité proškolení. To by byla cesta, jak naplnit potřeby a práva dítěte, naplnit možnost uplatnit rodičovskou odpovědnost a povinnost, ale také dostát nějakému režimu oddělení.
Ovšem k tomu by nesměly být upřednostňovány technické a mechanické aspekty před láskou k dětem a naplňování jejich práv. Zkostnatělý systém, kde o lidskost absolutně nejde, kde se nehledají cesty, ale používají zákazy. To do zdravotnictví ve 21. Století prostě nepatří.
Nepřetržitou přítomnost je možno omezit, ale pouze za velice specifických podmínek, nikoliv plošně.
Lze tedy sdělit, že Vaše praxe a Vnitřní řád nemůže být dle legislativy v pořádku, jak se budete snažit argumentovat. Legislativně v pořádku je takový Vnitřní řád, který podmínky upravuje, nikoliv anuluje.
Já tedy žádám o proškolení, nacenění, projdu filtrem.
Sděluji, že neopustím své dítě v době, kdy bude vnímat. Premedikace není samospásná.Pokud se premedikace nezdaří, budu trvat na doprovodu dítěte až k uspání.
Vím, že je to někdy umožněno rodičům autistů, nebo zdravotním klaunům, nebo i novinářům, tak nevidím důvod, proč to zamezit rodiči, který projde školením.
Pokud je pravdou:(Tento výkon nelze udělat v jiné nemocnici, tak není třeba zmiňovat, že mám jet jinam, je to sdělení nadbytečné.) Bohužel podobná praxe je ale i jinde, je to celorepublikový trend, který je tu a tam lepší.
V rámci této žádosti žádám také o studie či dokumenty, které vyvracejí mé zkušenosti z okolí, že brát brečící dítě z náruče rodiče na sál, dítě netraumatizuje a nikdy jej nepoškozuje a že tedy vůbec není nutná přítomnost rodiče, který je k ničemu, když premedikace nefunguje.
——————————-
PODPIS
Pokud se Vám nikdo z nemocnice neozve do 30 dní, dožadujte se odpovědi telefonicky, popř. kontaktujte přímo krajský úřad. Při těchto krocích je nutné, abyste měli k dispozici doklad z pošty o odeslání žádosti. Můžete si také sjednat osobní schůzku v nemocnici, a pokud se na ni sami necítíte, můžete si na ni přizvat advokáta. Pokud je i přesto žádost zamítnuta, máte možnost vybrat si jinou nemocnici, popřípadě se nevzdat na místě a ani za cenu vyhrožování zrušení operace (což je ze strany nemocnice protiprávní). Pak je ovšem důležité obratem podat v nejbližších dnech stížnost na nemocnici a s jejich odpovědí se pak vydat na Krajský úřad, kde popíšete situaci a připojíte negativní vyjádření.
Sponzorováno
Pro to, aby se takový systém pomalu začal měnit k lepšímu a rodiče měli možnost být během ošetření a pobytu v nemocnici být svým dětem nablízku je nutné, aby bylo stále více těch, kteří jsou odhodláni za svá práva bojovat. Ale především je nutné, aby rodiče svá práva a práva svých dětí znali. Proto se nebojte ptát a hledat odpovědi. Pokud si nejste jisti, nebojte se obrátit na advokáty či dnes už i nově vznikající (mnohdy i bezplatné, kde se můžete podílet odměnou podle svých možností) poradny.
Kam dále?
- Podporu popřípadě odpovědi na své otázky například naleznete ve FB skupině Podpoříte mne v osvětě? O právech při hospital.- aktivní řešení stížností).
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Moderní medicína
Přečtěte si také naše další články