Obsah článku
O devadesát let později je stále úplně křišťálově nejasné, zda je jeho tvrzení pravdivé, či nikoliv. Ale mnoho důkazů a studií ukazuje na to, že se pan Santiago Ramón y Cajal trochu mýlil. Dle těchto studií v některých částech mozku k neurogenezi může docházet.
Po celá desetiletí vědci věřili, že neurogeneze – tedy tvorba nových neuronů – krásně a prokazatelně funguje v mozcích embryí a malých kojenců, ale v dospělosti se zastaví. Ale od 80. let 20. století se toto dogma začalo zpochybňovat. Vědci ukázali, že k neurogenezi dochází v mozcích různých dospělých zvířat, a nakonec našli známky nově vytvořených neuronů i v dospělém lidském mozku. Stovky těchto buněk jsou údajně přidávány každý den do hippocampu – části mozku ve taru žížaly, která je zapojena do procesu učení a paměti. Koncept neurogeneze u dospělých je nyní obecně odborníky přijímán. Dokonce tvorbu neuronů můžete i podpořit – svým jídelníčkem a cvičebním režimem.
Kde je tedy problém? No problém je tak trošku v tom, že vědci neví, zda ke tvorbě opravdu dochází, nebo nikoliv.
Jak to tedy doopravdy je s tou tvorbou nových neuronů v dospělosti?
Na toto téma proběhlo opravdu hodně studií. Jedna z posledních studií na toto téma proběhla na University of California v San Franciscu, ve které se nepodařilo najít stopu vedoucí ke tvorbě mladých neuronů – byly odebrány desítky vzorků hippocampu od dospělých lidí. „Pokud neurogeneze pokračuje u dospělých lidí, je to velmi vzácné,“ říká vedoucí studie. „Není to tak robustní jak se předpokládalo.“
To je zjištění jedné z posledních studií.
V další studii na Columbia University odborníci vyšetřovali posmrtnou mozkovou tkáň 28 zdravých lidí ve věku 14 až 79 let, méně než 26 hodin po smrti těchto jednotlivců. Tým chtěl zjistit, zda dokáže identifikovat příznaky neurogeneze v lidské mozkové tkáni vzhledem k tomu, že minulé studie uváděly smíšené výsledky o vývoji nových neuronů. Za tímto účelem tým kvantifikoval množství specifických proteinů v buňkách hippocampu barvením markerových protilátek. A výsledek? „Pokud neurogeneze pokračuje v dospělém lidském hippocampu, jedná se o velmi vzácný jev.“
Některé zdroje a studie zase ukazují opak.
Několik starších výzkumů naznačilo, že k neurogenezi dochází v hippocampu v mozku dospělých lidí, a také v amygdale. O množství nově vytvořených neuronů se ale nemluví. Tyto zdroje udávají, že neurogeneze se vyskytuje ve třech oblastech dospělého mozku savců:
- subgranulární zóna dentate gyrus v hippocampu, což je oblast, která se podílí na regulaci učení a paměti
- subventrikulární zóna (SVZ), která je umístěna podél bočních stěn laterálních komor mozku
- amygdala
Neurony tvořené v SVZ migrují do čichového bulbu, což je oblast mozku zodpovědná za čich. Novorozené neurony, které jsou výsledkem neurogeneze dospělých v hippocampu, hrají klíčovou roli při regulaci nálady, paměti a prostorového učení. V roce 2015 neurovědci objevili dva odlišné typy kmenových buněk v hippocampu, což naznačuje, že různé oblasti hippocampu jsou zodpovědné za kontrolu prostorového učení a nálady.
Zdá se, že u většiny savců, že se neurogeneze u dospělých vyskytuje pouze v čichovém bulbu a hippocampu. Kromě toho existuje pravděpodobně vysoká úroveň neurogeneze u dospělých v čichovém epitelu (je považován za součást periferního nervového systému), kde jsou neurony čichového receptoru neustále nahrazovány.
Sponzorováno
Lze nějak zvýšit neurogenezi u dospělých?
Výzkum dentate gyrus v hippocampu naznačuje, že různé faktory mohou ovlivnit neurogenezi v mozku dospělých. Vědci třeba zjistili, že cvičení zvyšuje neurogenezi v dentate gyrus, což vede ke zvýšené produkci neuronů. Dále je pak velmi důležitý jídelníček, zejména pak látky:
- Omega 3 mastné kyseliny – ALA, DHA, EPA (rybí olej, krillový olej)
- EGCG (epigalokatechin galát)
- Kurkumin
- Kvercetin
- Vitamín E
Dále je pa důležité cvičení, čerstvý vzduch, pozitivní emoce, vztahová pohoda,
Naopak se zjistilo, že deprese snižuje neurogenezi, a také se ukázalo, že neurogeneze dospělých klesá s věkem.
Neurovědci se nyní zajímají o vývoj způsobů využití mozkového rezervoáru nervových kmenových buněk a progenitorových buněk ke zvýšení hippocampální neurogeneze. Zvýšením produkce neuronů mohou být neurovědci schopni léčit kognitivní úbytek související s věkem, neurodegenerativní choroby včetně demence a duševních chorob.
A pár slov na závěr
Pokud toho o mozku víme málo, o neurogenezi toho víme ještě méně. Existují některé důkazy, které ukazují, že tvorba nových neuronů je v menší míře možná.
Debata o lidské neurogenezi je nyní jedním z nejvýznamnějších sporů v neurovědách 21. století. Jen v loňském roce se v předních časopisech objevily dva protichůdné články, z nichž jeden tvrdil důkazy o pokračující neurogenezi v dospělém lidském dentate gyrus, zatímco druhá studie dospěla k opačnému závěru. Skutečnost, že u dospělých hlodavců je spolehlivě pozorována neurogeneze, pouze přispívá ke zmatku. Pokud něco takového mají krysy a myši a my ne, co to znamená?
Klíčem je prý načasování
Nová teorie tvrdí, že to není žádná záhada – jediný skutečný rozdíl je v načasování:
Tento graf ukazuje, že neurogeneze dentate gyrus sleduje stejnou časovou osu u všech studovaných druhů: zpočátku vrcholí a poté klesá na velmi nízké úrovně. Rozdíl je v tom, že u lidí se vrchol vyskytuje před narozením, zatímco u hlodavců vrcholí neurogeneze mnohem později (vzhledem k jejich délce života), při narození nebo krátce poté.
Jinými slovy, pokud se na tuto teorii podíváme, není žádným překvapením, že u dospělých je neurogeneze nízká. Neurogeneze je nízká po většinu života u všech druhů. Načasování neurogeneze je proto v souladu s širším srovnávacím schématem neurodevelopmentu, kde se lidé a primáti rodí se zralým nervovým systémem (přinejmenším pokud jde o buněčnou produkci) ve srovnání s tím u hlodavců.
Přesto, i když k neurogenezi dochází u dospělých jedinců jen velmi nízkým tempem, může stále existovat. Odhaduje se, že u dospělých lidí vznikne asi 0,004% neuronů každý den. I když by se to zdálo pod mikroskopem zanedbatelné (1 buňka z 25 000), překládá se na ∼15% za desetiletí – to je již značná část.
Sponzorováno
I když tedy někdo uvádí, že neurogeneze absolutně přestane během dospívání člověka, může se význam neurogeneze být i tak poměrně vysoký, protože existuje důkaz, že nejmladší neurony (ty, které se „narodily“ v dětství), si zachovávají odlišné vlastnosti, díky nimž jsou zvláště důležité pro učení a plasticitu v dospělosti.
A co si dále na toto téma přečíst?
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Lidský mozek
Přečtěte si také naše další články