Sponzorováno

Když venku mrzne. Jak dlouho trvá, než ležící člověk zmrzne a zemře? 4.82/5 (11)

Když venku mrzne. Jak dlouho trvá, než ležící člověk zmrzne a zemře?Mrzne jako když praští. Je zima jako v Rusku. Na lavičce leží člověk. Působí ošuntěle. Špinavě. Lidé kolem něj chodí, nevšímají si ho, mnozí sledují pouze mobil. Jako roboti. Je to bezdomovec? Nebo diabetik v hypoglykémii? Nebo je zdrogován? Opilý? A co nám vlastně do toho? Vždyť se říká, že smrt zamrznutím patří mezi nejkrásnější, ne?

Za poslední tři roky záchranáři v Česku vystartovali téměř k 1500 případům podchlazení, z toho skoro 20 lidem už nedokázali pomoci. Pouze část případů se týkala lidí bez domova. Ve více případech na ulici leželi lidé z jiných, zejména ze zdravotních důvodů.

Podchlazení, tzv. hypotermie je stav, při kterém klesá teplota těla pod 35 stupňů Celsia. Mírnější forma se projevuje třesem, závratěmi, zrychleným dýcháním až apatií. Při střední formě člověk už ztrácí schopnost racionálně jednat a bojovat s podchlazením vlastními silami. Při těžké formě postupně začínají selhávat životní funkce, podchlazený je v bezvědomí a bez okamžité pomoci umírá.

Klasifikace podchlazení

  • Hypotermie 1. stupně – plné vědomí a třes (tělesná teplota 35 – 32 stupňů Celsia)
  • Hypotermie 2. stupně – spavost, bez třesů (tělesná teplota 32 – 28 stupňů Celsia)
  • Hypotermie 3. stupně – bezvědomí (tělesná teplota 28 – 24 stupňů Celsia)
  • Hypotermie 4. stupně – zastavení oběhu, nedýchá, zdánlivá smrt (tělesná teplota 24 – 15 stupňů Celsia)
  • Hypotermie 5. stupně – smrt při nezvratné hypotermii

Nejnižší tělesná teplota, jakou člověk přežil, byla zaznamenána v roce 2014, píše se v knize První pomoc v praxi dvojice záchranářů Pištejová-Kraus. V Polsku byl dvouletý chlapec přivezen do nemocnice v Krakově s tělesnou teplotou 12,3 stupně Celsia. Po 74 dnech byl propuštěn domů bez výrazného neurologického poškození.

A za jak dlouho člověk venku zmrzne, podchladí se? Závisí na mnoha faktorech (hlavně na rychlosti odběru tepla), ale obecně lze říci, že jakmile teplota těla klesne pod 25°C tak je konec. Podchladit se dá i v tropickém moři o teplotě 25°C, když tam člověk setrvá potřebnou dobu, naopak vydržet se dá v tričku i teplota pod padesát stupňů například.

Zmrznutí se může stát velmi rychle nebo se to může protáhnout. Je to otázka podmínek, ve kterých se člověk nachází. Pokud se nacházíte v extrémně chladném prostředí, hypotermie by nastala asi po 20 až 30 minutách. Jakmile dojde k bezvědomí, bez okamžité pomoci zemřete.

Zachrání člověka nebo odvrátí zrak? Sociální experiment zkoumal v lhostejnost lidí

Jak dlouho tedy vlastně trvá, než člověk ležící někde na zemi či na lavičce venku zamrzne a zemře? K podchlazení může dojít za různě dlouhou dobu, nelze to definovat přesným časovým intervalem, protože to může být ovlivněno množstvím faktorů – od fyzické kondice člověka, jeho hmotnosti, ať je to muž, nebo žena, kolik vrstev oblečení má, zda je zpocený nebo nedejbože mokrý.

Závisí také na tom, zda má podchlazená osoba dostatek tekutin a energetický příjem. Pokud tedy chceme alespoň trochu pomoci například člověku bez domova, který je při vědomí a sedí v mrazu někde u obchodního domu a odmítne jinou pomoc, kupme mu něco k pití (ne alkohol, ten rozšiřuje cévy a zvyšuje ztráty tepla, podobně ne kofeinový nápoj, taktéž ne cigarety). Nejlepší teplý nápoj s vysokým obsahem cukru, aby se dotyčný hydratoval a dejme mu něco energetického, minimálně alespoň tzv. rychlé sacharidy v podobě sladké čokoládové tyčinky či sušenky. Každý má v autolékárničce izotermickou fólii, nezapomínejme na to a máme-li pocit, že by někomu pomohla, darujme ji, záchranářská izotermická folie stojí asi 50 Kč, je opakovaně použitelná, nepromokavá, větruvzdorná, odolná proti vlhkosti a dokáže zadržet až 90 % tělesného tepla nezakrýváme jí hlavu, není propustná pro vzduch.

Sponzorováno

To, že podchlazení hrozí jen při dlouhodobých minusových teplotách, je mýtus. Může k němu dojít i při teplotě nad nulou, je-li postižený špatně oblečený nebo mokrý. Podchladit se může také senior se zhoršenou mobilitou, když je dlouhodobě v prostředí s teplotou kolem 15 stupňů Celsia. Takže na to pozor.

Celkové podchlazení je vždy život ohrožujícím stavem!

Lokální omrzliny, například někde na lyžování či během zimní turistiky, život ohrožujícím stavem nejsou, ale také je třeba je správně ošetřit. Nikdy je nemasírujeme, netřeme sněhem ani tkaninami! Odstraníme mokrý oděv a obuv, zabalíme do termofólie. Omrzliny taktéž nikdy neohříváme přímým teplem (oheň, fén, ohřívač)!

Ideální je postiženou část těla zabalit do teplé tkaniny a mezi prsty dát kus látky tak, abychom prsty oddělili od sebe. Na omrzliny nedáváme žádné masti ani spreje. Jen v případě těžké dostupnosti zdravotní pomoci je možné do příchodu záchranky provést teplou vodní lázeň. Teplota vody přibližně 40 stupňů Celsia, nesmíme tím způsobovat bolest. Ohřívat do navrácení barvy okolních tkání, následně osušit a zabalit.

Mimochodem, jako zajímavost, samotná hypotermie má také ochranný účinek, snižuje metabolismus a spotřebu kyslíku u postiženého. Mozek dokáže při teplotě 18 stupňů Celsia desetkrát déle tolerovat nedostatek kyslíku než při teplotě 37 stupňů Celsia, proto je možná záchrana postiženého i při prodloužené kardiopulmonální resuscitaci (laicky = oživování).

Existují i raritní případy

V literatuře jsou například popsány případy, kdy se dítě utopilo v ledové vodě a podařilo se ho vylovit po 15–20 minutách. A takové dítě se podařilo resuscitovat a později zrehabilitovat bez větších poškození mozku.

Jak je to možné? Takový raritní případ byl popsán také v renomovaném anglickém medicínském časopise Lancet. Voda byla totiž ledová a došlo k hypotermii, prudkému podchlazení organismu i mozku. Podchlazené buňky nepotřebují tolik kyslíku jako živé. Podmínkou je, že ta hypotermie musí být velmi prudká a mozek dítěte má navíc obrovskou regenerační schopnost. Takže v literatuře je popsáno, že bez větší újmy takto přežilo dítě, které bylo pod vodou dokonce 60 minut. Hypotermie se proto využívá i při mimotělním oběhu během kardiooperací – skutečné hypotermie se dosáhne jen instrumentálním, invazivním způsobem, když jsou do velkých cév zavedeny katétry a pacienta řízeným způsobem ochlazujete. Zpomalí se tak metabolismus tkání, sníží se spotřeba kyslíku i průtok krve ve všech orgánech těla. Samozřejmě, teplota nesmí klesnout pod určitou mez.

Prevence podchlazení

  • používat více vrstev oblečení (podle možností z různých materiálů), mít náhradní oblečení
  • ideální je být v pohybu
  • sednout nebo lehnout si pouze na izolační materiál
  • v případě nouze použít izotermickou fólii
  • mokré a vlhké oblečení co nejdříve vyměnit za suché
  • uvolnit oděv, který škrtí – zlepší se prokrvení
  • stočit se do klubíčka nebo ve větší skupině využívat skupinové teplo (sednout si co nejblíže k sobě)
  • zůstat při vědomí, snažit se neusnout
  • konzumovat teplé nápoje a kalorické potraviny (med, čokoláda)
  • nekouřit a nepít alkohol (rozšiřuje cévy a urychluje vznik podchlazení)
  • chránit odstávající části těla (nos, uši, prsty)

Sponzorováno

A co vy? Zastavili byste u člověka, který v mrazu leží na lavičce venku?

Zdroje článku

Sponzorováno

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

 

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

 

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva