Obsah článku
Houby neboli Fungi, jsou velká skupina živých organismů, která byla dříve řazena do říše rostlin. Možná pro jejich jedinečné a fascinující vlastnosti jim však byla později vyčleněna říše samostatná. Jsou chutné, jsou smrtelně nebezpečné, jsou jedinečné. V našem životě a světě jsou houby zcela zásadní pro náš ekosystém. Říše hub však ukrývá mnohem více tajemství a my vám některá z nich právě přinášíme.
1. Houby jsou lidem geneticky blíže než rostliny
Je to tak. Přestože v minulosti byly považovány za rostliny, postupně vědci zjistili, že houby jsou evolučně víc příbuzné živočichům než rostlinám. A proč došli k tomuto názoru? Houby absorbují živiny z organické hmoty, na rozdíl od rostlin, které si potravu produkují fotosyntézou. Mají ve svých buněčných stěnách vláknitou látku zvanou chitin, kterou členovci používají jako materiál pro své exoskelety. Rostliny ne. Stejně jako my, i houby potřebují k přežití potravu, vodu a kyslík. Pomocí hyf (houbových vláken) absorbují živiny, vodu a kyslík ze svého okolí a vylučují odpadní produkty a CO2.
2. Houby jsou největší formy života na Zemi
Další zajímavost z říše hub. Možná jste si doposud mysleli, že mezi největší zástupce z říše rostlin, (pokud tedy houby na chvíli zařadíme zpět do říše rostlin) patří jednoznačně sekvoje. Vždyť nejvyšším změřeným stromem je právě jedinec druhu sekvoje vždyzelené (Sequoia sempervirens), měřící úctyhodných 115,55 metru. Existuje však organismus ještě větší a s delší životností. Jde o medovou houbu – Armillaria ostoyae.
Jedná se o parazitickou houbu, která plodí na základně stromů a může absorbovat živiny prostřednictvím druhů a takzvaných rhizomorfů. Tedy prvenství „největší živý organismus na planetě“ drží právě tato medová houba, konkrétně ta rostoucí v Malheur National Forest, ve státě Oregon v USA. Je asi 5,6 km široká, zaujímá plochu 965 hektarů a vědci se domnívají, že je stará nejméně 2 400 let. Ale může být i mnohem starší. Je také držitelem rekordu největší houba na světě. Její vlákna mohou růst a expandovat až na kilometry daleko pod zemí, a to při honbě za potravou.
3. Houby umožňují stromům mluvit mezi sebou
Jak prohlásila bioložka Suzanne Simardová z kanadské Univerzity Britské Kolumbie – „Stromy jsou základem lesa, ale les, to je mnohem víc, než vidíte očima. Pod povrchem je další svět nekonečných biologických cest, které spojují jednotlivé stromy a umožňují jim komunikovat mezi sebou.“
A v žádném případě se nejedná jen o nadsázku. Mykorhizní houby mají symbiotický vztah s hostitelskými stromy a rostlinami. Houby interagují s kořeny rostliny a poskytují živiny a na oplátku získávají jednoduché cukry. Myceliální síť hub však také usnadňuje sdílení živin a informací mezi rostlinami a stromy různých druhů. V roce 1997 si pak bioložka Simardová uvědomila, že stromy spolu mluví pomocí mykorhizních sítí, a přišla s termínem „Wood Wide Web“. Rozsáhlá síť mycelia umožňuje stromům sdílet živiny a navzájem se varovat před suchem, škůdci a chorobami.
Profesorka Simradová pomocí provedených pokusů zjistila, že stromy v lese tvoří složitý propojený komplex schopný komunikace a vzájemné pomoci, řízený tzv. mateřskými stromy. Jednotlivé stromy spolupracují – posílají si instruktážní i varovné signály a v rámci skupin kolem mateřských stromů se navzájem zásobují všemi potřebnými živinami jako uhlíkem, vodou, dusíkem či fosforem. Podle Simradové všechny stromy v lese tvoří uskupení stejně, jako je známe z lidské nebo živočišné říše – tvoří dokonce rodiny a příbuzenské svazky.
4. Houby jsou plodem houby
Houby jsou plodnice nebo reprodukční struktury mnohem větší podzemní houby. Podobně jako jablko je plodem mnohem většího ovocného stromu, houby, které vidíte, jsou špičkou ledovce a obvykle představují pouze asi 5 % houby. Houba je reprodukční struktura, která je produkovaná dalšími houbami. Je trochu jako plod rostliny, až na to, že „semena“, která produkuje, jsou ve skutečnosti miliony mikroskopických spor, které se tvoří v žábrách nebo v pórech pod kloboučkem houby.
5. Houby mohou zůstat nečinné roky
Největší část houby je podzemní síť mycelia, tvořená miliony vláknitých hyf. Primární úlohou mycelia je reprodukovat a zajistit přežití svého druhu. Hyfy pak mohou pod zemí hibernovat několik měsíců až let. K rozmnožování houby totiž potřebují specifické teploty a vlhkost. Některé houby tak mohou zůstat „spící“ pod zemí po mnoho let nebo dokonce desetiletí, dokud nejsou povětrnostní podmínky vhodné k produkci hub a šíření spór. Během vegetačního období houby dozrávají hyfy a rozvíjejí schopnost reprodukovat spory, drobné buňky obsahující vše potřebné k vytvoření nové houby. Tyto lehké spory pak cestují vzduchem, aby se přemístily a rozmnožily.
6. Houby mohou vytvářet proudění vzduchu k rozptýlení spor
Houby rozptylují spory ve dvou fázích. Nejprve jsou vypuzeny z povrchu žáber a téměř katapultovány pomocí povrchového napětí. Po této fázi následuje fáze, o které se vědci domnívali, že je to pasivní fáze, kdy jakýkoli vítr, který byl zrovna kolem dané houby, přemísťoval spory dál.
Ukazuje se ale, že druhá fáze není zase tolik tak pasivní a v této fázi šíření spor hrají roli i houby. Výzkumy ukazují, že některé houby využívají chlazení odpařováním k vytvoření konvektivních proudů vzduchu, které jsou pak schopny dál rozšiřovat jejich spory. I když jsou houby blízko země v téměř bezvětří, vytvořené proudy vzduchu mohou přenášet spory z mezer o výšce 1 cm a zvednout je až o 10 cm více tak, aby se dostaly do vzduchu! Fascinující!
Meghalaya
7. Některé houby svítí ve tmě
Vědci znají kolem osmdesáti různých druhů hub, které ve tmě svítí a stále objevují nové druhy. Nejnovější, objevená v Meghalaya v Indii, je křehká houba, která roste na rozkládajícím se bambusu. Tyto houby září tak jasně, že jim místní říkají „elektrické houby“ a používají je jako přírodní pochodně. Bioluminiscenční houby používají sloučeniny vyzařující světlo zvané luciferiny, aby svítily a přitahovaly hmyz. Používají tento hmyz k šíření jejich spor na nová místa, která pomáhají jejich druhu přežít.
8. Ostré světlo podporuje růst hub
Po tisíce let japonští farmáři věřili, že po úderech blesku byla úroda hub hojnější, a nedávný výzkum ukázal, že je to správná myšlenka. Pro ověření těchto teorií bylo na několik druhů hub svíceno pomocí umělého blesku, a tak vědci zjistili, že u několika druhů je tato metoda účinná. Největší vliv má ale na houby shiitake. Vystavení nepřímým zábleskům umělého blesku způsobí množení hub a může až zdvojnásobit úrodu houby shiitake.
9. Houby jako materiál na výrobu obalů
Polystyrenová pěna sloužila svědomitě světu od svého vynálezu ve 40. letech 20. století a umožnila nespočet pokroků. Její dopad na životní prostředí je však velmi znepokojivý, protože biologický rozklad polystyrenu může trvat i tisíce let. V posledních letech tedy roste poptávka po životaschopné a efektivní alternativě, která je ekologicky nezávadná. Mycelium (spleť houbových vláken) už známe. Avšak produkt zvaný mycelium je bioinženýrská forma hyf (vláken), která je vyrobena ze zemědělského odpadu smíchaného s těmito kořenovými strukturami hub jako pojivy. Výsledný produkt, myceliová pěna může být použita úplně stejným způsobem jako polystyrenová pěna a pro mnoho společností se stala oblíbeným materiálem. Pozitivní rozdíl mezi nimi je v tom, že rozklad obalu z hub trvá zhruba 45 dní, kdežto polystyrenu bude trvat nejméně 500 let.
10. Houby jako přírodní pesticid
V roce 2011 si mykolog Paul Stamets patentoval dva přírodní pesticidy na bázi hub, které využívají parazitické houby cordyceps (housenice čínská). Jeden pesticid je pro termity, tesařské mravence a ohnivé mravence a druhý pro 200 000 dalších druhů hmyzu. Obvykle spory hub hmyz odpuzují. Stamets však zjistil, že pokud se mycelium kultivuje, aby oddálilo sporulaci (tvorba a šíření spor), hmyz ho konzumuje. Mycelium parazitických hub upravených pro hmyz je následně aplikováno například na obilí a přitahuje hmyz, který takto ošetřená zrna konzumuje nebo si je odnese do svých obydlí. Jakmile je houba uvnitř hmyzu, zabije hostitele a použije ho k vytváření dalších hub, které vyrůstají z těla mrtvého hmyzu. Tyto houby pak produkují spory, které odpuzují ještě více hmyzu.
Sponzorováno
11. Houba, která se sama rozloží
Hnojník obecný – Coprinus comatus – hojně se vyskytující houba, která roste na loukách, krajích lesů, zahradách. Poznáme jej podle rozpoznatelného, nezaměnitelného vzhledu. Houba může být vysoká cca od 10‒37 cm a má cylindrický klobouk, který je u mladé houby uzavřený a zakrývá většinu nožky. Mladá houba je světlá se světle hnědými šupinkami na klobouku. V této fázi se jedná o jedlou houbu, tedy když je ještě bílá s mladým a uzavřeným kloboukem. Postupně houba dostává růžovou barvu, která přechází do černé. Když je houba černá, vylučuje tekutinu podobnou inkoustu. Tato černá kaše kape na zem, a tak šíří výtrusy. Jakmile houba rozptýlí všechny spory, použije automatické trávení, aby se pohltila. Pokud se vám tedy podaří sebrat už střapatý hnojník s rozvinutým kloboučkem, máte zhruba 24 hodin na to, abyste jej využili, než se sám postupně rozloží. Ovšem v době, kdy hnojník změní zabarvení, už konzumaci nedoporučujeme, stává nepoživatelným. Při konzumaci hnojníku si také musíme dát pozor, abychom ho nezapili alkoholem. Obsahuje totiž toxin coprina, který blokuje metabolismus etanolu, a tím by nám mohl přivodit kolapsový stav spojený s rozšířením cév, zrudnutím, zhoršeným dýcháním, bušením srdce. Tento stav také provází chvění, průjem a zvracení.
12. Houby produkují vitamín D
Houby jsou jedinou potravinou v sekci čerstvých produktů, která produkuje vitamín D. Když jsou vystaveny ultrafialovému světlu ze slunečního světla nebo ultrafialové lampy, téměř všechny jedlé houby produkují významné množství vitamínu D. Některé vytvářejí téměř tolik vitamínu D jako volně prodejné doplňky. Stejně jako lidé obsahují houby provitamín zvaný ergosterol, který se v přítomnosti ultrafialového světla přeměňuje na vitamín D. Skvělou zásobárnou vitamínu D jsou pak bílé houby jako žampiony nebo hnědé houby – portabella a maitake.
13. Houby pomáhají v boji proti nemocem souvisejícím s věkem
Vědci zjistili, že houby mají vysoké množství látek ergothioneinu a glutathionu, obou důležitých antioxidantů, které pomáhají bojovat proti nemocem souvisejícím s věkem. Množství ergothioneinu a glutathionu v houbách se liší podle druhu, přičemž klasické hřiby obsahují vysoké množství těchto dvou sloučenin. Běžné houby jako třeba žampiony mají těchto antioxidantů méně. Ale stále mají vyšší množství než většina ostatních potravin.
14. Houby jsou potravinou s nízkou energetickou hodnotou
I když si zrovna hlídáte váhu, můžete si dopřát houby. Obsahují méně kalorií na gram než jiné potraviny. Houby jsou nízkoenergetické zejména proto, že obsahují 80 až 90 procent vody, mají nízký obsah kalorií, jsou bez tuku, cholesterolu a lepku.
15. Vědci klasifikovali 2 189 hub jako jedlé
Jedlá houba je ta houba, která je bezpečná a vhodná k jídlu. Potvrdit poživatelnost houby není však vždy snadné a často panuje zmatek ohledně toho, které druhy je bezpečné jíst a které ne. Podle nedávného systému klasifikace hub založeného na důkazech existuje přibližně 2189 jedlých hub. Z nich je 2006 bezpečných ke konzumaci a 183 potřebuje předběžnou úpravu, aby bylo bezpečné je sníst. Taky sbíráte jen suchohřiby a babky?
16. Yartsa Gunbu je nejdražší jedlá houba na světě
Yartsa Gunbu, neboli housenice čínská (též výše zmíněný název cordyceps) je druh houby parazitující na larvách hmyzu. Roste v Tibetu, Nepálu a Bhútánu v nadmořských výškách přes 3000 metrů. Místní obyvatelé ji nazývají „jarca günbu“. Nejčastějším hostitelem houby jsou housenky můry Hepialus armoricanus, které houba zabije a použije je k dalšímu růstu. Houba pak vyrůstá z hlavy housenky. Konzumace této houby je považována za symbol vysokého společenského postavení a s 80 500 liber za kilogram neboli 2 000 dolarů za 30 gramů jsou nejdražšími houbami na světě.
17. Houby mají pátou primární chuť
Základní neboli primární chutě jsou jedinečné chutě, které nelze vytvořit kombinací jiných chutí. Pokud taky znáte pouze čtyři základní chutě, sladkou, slanou, hořkou a kyselou, neděste se. Tak je to v pořádku. Ale některá jídla mají i pátou primární chuť zvanou umami a houby jsou jednou z nich. Slovo umami znamená v japonštině něco jako chutný a označuje „pátou chuť“, vyvolávanou glutamáty. Stejně jako máme chuťové pohárky pro vnímání sladké, slané, hořké a kyselé chuti, jsme vybaveni i pro vnímání umami. Ne všichni jsou ale schopni tuto chuť vnímat.
Kuchaři popisují chuť umami jako jemnou chuť, která se postupně šíří na jazyku. Zkusit ji můžete také se sójovou omáčkou, ančovičkami nebo třeba když si dáte parmazán.
18. Houby mohou proměnit plast v jídlo
Vědci objevili první houbu, která dokázala trávit polyuretanový plast, v roce 2011 a další v roce 2017. Od té doby objevili více než 50 druhů hub, které dokážou trávit a rozkládat různé druhy plastů. S ohledem na houby trávící plasty vytvořila Katharina Unger z LIVIN Studio spolu s mikrobiologickou fakultou na Utrechtské univerzitě projekt nazvaný Fungi Mutarium. V projektu bylo použito podhoubí dvou běžných druhů jedlých hub, hlíva ústřičná a žampiony. Fungi mutarium je prototyp terária, které využívá bioremediační techniky k ničení plastů a zároveň vytváří jedlé houbové výtvory ve formě malých lusků, které lze ochucovat a plnit. Dobrou chuť.
Bioremediace je proces, v němž jsou působením živých organismů či enzymů přeměňovány toxické či rizikové látky na netoxické a nerizikové látky.
Přibližně 50 % všech známých hub je nepoživatelných, ale neškodných, kdežto 20 % vám může způsobit nevolnost a 1 % vás může zabít.
19. Muchomůrka zelená, zvaná také Death Cap je jedním z nejsmrtelnějších organismů na Zemi
Tyto smrtelně jedovaté houby můžeme najít po celé Evropě a i ve Spojených státech. Už polovina této houby známé pod latinským názvem Amanita phalloides obsahuje dostatek toxinu na to, aby zabila dospělého člověka. Nejen, že je prudce jedovatá, ale navíc se první příznaky otravy objevují až v okamžiku, kdy je jed vstřebán do organismu a tou dobou jsou již těžce zasaženy důležité orgány (zejména játra).
Amatérští houbaři muchomůrku bohužel zaměňují se žampiony, případně s bedlami. Muchomůrky byly popsány jako velké a masité, s lahodnou vůní a chutí. Amatoxiny v houbách muchomůrky vydrží i teploty při vaření a po snězení velmi rychle poškodí buňky v celém těle. Během 12 hodin způsobují amatoxiny prudké bolesti břicha, zvracení, průjem a intenzivní žízeň. Do 72 hodin dojde k vážnému poškození jater, které vede ke kómatu nebo smrti.
20. Před více než 350 miliony let byly na Zemi houby obří velikosti
Před více než 350 miliony let, kdy byly všechny suchozemské rostliny jen pár metrů vysoké, rostly obrovské houby, které dosahovaly až 7,3 m a široké byly 90 cm. Chemická analýza fosilie nalezené v Saúdské Arábii ukazuje, že 6 m vysoký organismus byla houba, která vyhynula před více než 350 miliony let. Fosilie těchto organismů, známých jako Prototaxites, byly poprvé objeveny Kanaďanem Johnem Williamem Dawsonem v roce 1859. Nikdo však nedokázal přijít na to, co jsou tyto obří věci zač. Až do roku 2007, kdy studie dospěla k závěru, že nalezené tyče byly nějakým typem gigantické houby. Ne všichni vědci jsou o tom ale přesvědčeni. Vždyť kdo by si uměl představit houbu vysokou jako dospělá žirafa?
Sponzorováno
Taky se vám zdá svět hub absolutně fantastický?
A dále si o houbách přečtěte
- Medicinální houby a jejich účinky – bojují s rakovinou i nakopnou váš imunitní systém
- Mykoterapie – léčivé vitální houby mohou nakopnout imunitní systém – a nejen to
- Zdravé houby a léčba nemocí – které houby na jakou nemoc?
Zdroje článku a studie
- Bioactivities and Health Benefits of Mushrooms Mainly from China Autoři: Jiao-Jiao Zhang, Ya Li, Tong Zhou
- Zdroj fotografie: bowxwod / depositphotos.com
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Houby a zdraví, Zdravotní zajímavosti
Přečtěte si také naše další články