Sladidlo sacharin a zdraví – je toto sladidlo dobré nebo špatné? 4.45/5 (29)

• Sacharin je umělé sladidlo, které se používá při výrobě různých potravin a výrobků. Třeba těchto: Pečené dobroty, džemy, žvýkačky, slazené nápoje, konzervované ovoce, léky, zubní pasty.
• Je cca 200 až 700krát sladší než sacharóza (stolní cukr), nezvyšuje hladinu cukru v krvi a stejně jako jiná umělá sladidla, neobsahuje ani sacharin žádné kalorie.
• Sacharin se často mísí s jinými umělými sladidly, aby se kompenzovaly slabiny každého sladidla. Třeba směsi sacharinu a aspartamu se často používají v nealkoholických slazených nápojích.
• Sacharin ve vyšších dávkách má mírně hořkou chuť. Dnes se nepoužívá příliš často - většinou proto, že novější sladidla, jako je aspartam a sukralóza, nemají tak silnou hořkou pachuť.
• Sacharin je považován za nekalorické sladidlo, protože se v našich tělech nerozkládá. Jen tělem projde. Během trávení sacharin prochází tělem v nezměněné podobě a neposkytuje tělu žádné kalorie.

Co je to sacharin?

Sacharin je umělé sladidlo. Často se používá ve spojení s aspartamem. Vyrábí se v laboratoři oxidací chemikálií o-toluensulfonamid. Vypadá to jako bílý krystalický prášek.

Sacharin se běžně používá jako náhražka cukru, protože neobsahuje kalorie ani sacharidy. Lidské tělo nemůže sacharin, takže naše těla to nezmění (na rozdíl od cukru). Sacharin je asi 300–400krát sladší než běžný cukr, takže k dosažení sladké chuti potřebujete jen malé množství tohoto sladidla.

Může však mít nepříjemnou hořkou pachuť. Proto je sacharin často míchán s jinými nízkokalorickými sladidly. Například sacharin je někdy kombinován s aspartamem, dalším nízkokalorickým sladidlem, které se běžně vyskytuje v sycených dietních nápojích.

Výrobci potravin často používají sacharin, protože je to celkem stabilní a má dlouhou skladovatelnost. Je bezpečné ho používat i po letech skladování.

Kde toto sladilo najdete? Kromě sycených dietních nápojů se sacharin také používá k oslazení nízkokalorických cukrovinek, džemů, želé a sušenek. Používá se také v mnoha lécích.

Sacharin lze použít podobně jako stolní cukr k oslazení potravin – může sloužit jako náhrada cukru do kávy nebo při pečení. Sacharin se hodně rozšířil během nedostatku cukru v první světové válce (byl poprvé objeven někdy v roce 1878 výzkumníkem Constantinem Fahlbergem). Jeho popularita byla na nejvyšším stupni v průběhu šedesátých a sedmdesátých let 20. století – sacharin byl populární zejména mezi „dietáři“, protože se všude propagovalo, že jen bez kalorií.

Důkazy uvádí, že sacharin je bezpečné sladidlo

Zdravotní úřady (Světová zdravotnická organizace (WHO), Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Úřad pro správu potravin a léčiv v USA (FDA)) uvádí, že sacharin je pro lidskou spotřebu bezpečný.

Vždy tomu tak ale nebylo. Třeba v sedmdesátých letech, několik studií na potkanech spojovalo sacharin s rozvojem rakoviny močového měchýře (zdroj zde).

Později byl zase klasifikován jako potenciálně rakovinný pro člověka. Další výzkum však zjistil, že vývoj rakoviny u potkanů ​​nebyl pro člověka relevantní.

V dnešní době se tedy obecně uvádí, že jde o bezpečné sladidlo pro lidi. Pozorovací studie na lidech neprokázaly žádné jasné spojení mezi spotřebou sacharinu a rizikem rakoviny.

Kvůli nedostatku spolehlivých důkazů, které by spojovaly sacharin s vývojem rakoviny, byla jeho klasifikace změněna na „neklasifikovatelné jako karcinogen pro člověka“. Mnozí odborníci se však domnívají, že tyto studie nejsou dostatečné k vyloučení rizika a stále doporučují, aby se lidé sacharinu raději vyhýbali.

Jaké jsou potravinové zdroje sacharinu?

Sacharin se nachází v široké škále dietních potravin a nápojů. Používá se také jako stolní sladidlo. Sacharin je k dispozici ve formě granulí nebo i v tekuté formě, přičemž jedna porce (granule) poskytuje sladkost srovnatelnou se dvěma čajovými lžičkami klasického cukru. Dalším běžným zdrojem sacharinu jsou uměle slazené nápoje. Takovým nápojům byste se měli ale vyhýbat. Nejsou pro zdraví moc dobré.

Kvůli zákazu sacharinu v 70. letech minulého století, mnoho výrobců dietních nápojů přešlo na aspartam jako sladidlo a nadále ho používá dodnes.

Sacharin je často používán v pečivu, džemech, želé, žvýkačkách, konzervovaném ovoci, bonbónech, dezertních zálivkách. Najdete ho také v kosmetických prostředcích, včetně zubních past a ústních vod. Navíc je běžnou součástí léčiv, vitamínů a léků.

V Evropské unii lze sacharin přidaný do potravin nebo nápojů označit na nutričním štítku jako E954.

Kolik sacharinu můžete sníst?

Obecně je stanovený přijatelný denní příjem sacharinu cca na 5 mg na kg tělesné hmotnosti. To znamená, že pokud vážíte 70 kg, můžete spotřebovat 350 mg sacharinu denně.

Sacharin může pomáhat mírnému hubnutí. Ale fakt jen mírnému!

Nahrazení cukru nízkokalorickým sladidlem může prospět hubnutí a chránit vás před obezitou. Je to proto, že vám umožňuje konzumovat potraviny a nápoje, které máte rádi, s menším počtem kalorií. V závislosti na receptu může sacharin v některých potravinářských produktech nahradit 50–100% cukru, aniž by významně narušil chuť nebo strukturu jídla.

Některé studie nicméně naznačují, že konzumace umělých sladidel, jako je sacharin, může zase o něco zvýšit hlad, a tím i nárůst hmotnosti (třeba tato studie).

Jedna studie, které se zúčastnilo na 78 694 žen zjistila, že ty, které užívaly umělá sladidla, přibraly cca o 0,9 kg více než ty, které tato sladidla neužívaly.

Takže pozor. Nahrazením cukru sacharinem vám sice přinese to, že budete jít méně kalorií, ale tase ať pak toho jídla nesníte více.

Účinky sacharinu na hladinu cukru v krvi jsou nejasné – zřejmě však hladinu cukru v krvi neovlivňuje

Sacharin je často doporučován jako náhrada cukru u lidí s diabetem (cukrovkou). Je to proto, že není metabolizován naším tělem a neovlivňuje hladinu cukru v krvi tak, jako to dělá rafinovaný cukr.

Jen málo studií analyzovalo účinky samotného sacharinu na hladinu cukru v krvi, ale několik studií se zaměřilo na účinky jiných umělých sladidel. Jedna studie, které se zúčastnilo 128 lidí s diabetem 2. typu zjistila, že konzumace umělého sladidla sukralóza (Splenda) neovlivnila hladinu cukru v krvi. Stejný výsledek byl pozorován ve studiích, které zkoumaly jiná umělá sladidla, jako je aspartam.

Některé krátkodobé studie (třeba tato) navíc naznačují, že nahrazení cukru umělým sladidlem může pomoci kontrolovat hladinu cukru v krvi. Účinek je však obvykle poměrně malý.

Většina důkazů však naznačuje, že umělá sladidla významně neovlivňují hladinu cukru v krvi u zdravých lidí ani u pacientů s diabetem.

Je to ale nejasné

Ačkoli se na trhu prodává jako sladidlo bez obsahu kalorií, několik nedávných studií zjistilo, že sacharin skutečně zvyšuje hladinu glukózy v krvi. Předpokládá se, že tyto účinky jsou způsobeny změnami střevních bakterií vyvolaných sladidly. Většina těchto studií však byla provedena na myších a ty, které byly provedeny na lidech, zahrnovaly velmi malé množství vzorků. Z tohoto důvodu je obtížné z výzkumu vyvodit solidní závěry. Většina studií však naznačuje, že sladidlo stévie neovlivňuje hladinu glukózy v krvi, což z ní činí dobrou alternativu, pokud máte obavy z možných účinků sacharinu.

Nahrazení cukru sacharinem může pomoci snížit riziko zubního kazu

Přidaný cukr je jednou z hlavních příčin zubního kazu. Na rozdíl od cukru však umělá sladidla, jako je sacharin, nekvasí v ústech na kyselinu. Proto použití nízkokalorického sladidla namísto cukru může snížit riziko tvorba zubního kazu.

To je důvod, proč se často používá jako náhrada cukru v různých lécích. Je však důležité si uvědomit, že potraviny a nápoje obsahující umělá sladidla mohou stále obsahovat další složky, které zubní kaz způsobují. Patří sem třeba kyseliny v sycených nápojích a přirozeně se vyskytující cukry v ovocných šťávách.

Sacharin – má nějaké negativní účinky a vlastnosti?

Většina zdravotnických organizací považuje sacharin za bezpečný pro lidskou spotřebu. Stále však existuje jistý skepticismus ohledně potenciálně negativních účinků umělých sladidel na lidské zdraví.

Třeba jedna nedávná studie zjistila, že použití sacharinu, sukralózy a aspartamu může narušit rovnováhu bakterií ve střevech. Výzkum v této oblasti je relativně nový a omezený. Přesto existuje silný důkaz, který naznačuje, že změny ve střevních bakteriích jsou spojeny se zvýšeným rizikem nemocí, jako je obezita, diabetes typu 2, zánětlivé onemocnění střev a rakovina.

V jedné 11-týdenní studii myši krmily každý den aspartamem, sukralózou nebo sacharinem. Tyto myši vykazovaly neobvykle vysoké hladiny cukru v krvi. To ukazuje na glukózovou intoleranci, a proto na vyšší riziko metabolického onemocnění. Jakmile však byly myši léčeny antibiotiky, které ničily střevní bakterie, jejich hladina glukózy v krvi se vrátila k normálu.

Stejný experiment byl proveden ve skupině zdravých lidí, kteří konzumovali maximální doporučenou dávku sacharinu denně po dobu 5 dnů. Čtyři ze sedmi měli abnormálně vysokou hladinu cukru v krvi a také změny ve střevních bakteriích. U ostatních nedošlo ke změnám ve střevních bakteriích.

Vědci se domnívají, že umělá sladidla, jako je sacharin, mohou stimulovat růst bakterií, které lépe fungují při přeměně potravin na energii. To znamená, že pak je k dispozici více kalorií z potravin, což zvyšuje riziko obezity. Přesto je tento výzkum velmi nový. K prozkoumání souvislosti mezi umělým sladidlem a změnami střevních bakterií je zapotřebí dalších studií.

Sacharin – sečteno a podtrženo

Zdá se, že sacharin je obecně bezpečný pro spotřebu a je přijatelnou alternativou cukru. Může dokonce pomoci snížit riziko tvorby zubního kazu a může pomoci i s hubnutím (i když jen mírně). Jakékoli související výhody však nejsou způsobeny samotným sladidlem, ale spíše snížením nebo vyloučením cukru.

A co si dále o sladidlech přečíst?

• Sladidlo Erythritol (E968) – jeho účinky a vliv na zdraví
• Lugdunam a další – 10 přírodních a umělých sladidel sladších než cukr
• Sladidla pro diabetiky – která jsou pro ně vhodná?

Studie a zdroje článku

• Sucralose: From Sweet Success to Metabolic Controversies—Unraveling the Global Health Implications of a Pervasive Non-Caloric Artificial Sweetener Autoři: José Alfredo Aguayo-Guerrero, Lucía Angélica Méndez-García

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Sladidla a zdraví

Přečtěte si také naše další články