Obsah článku
- Bílkoviny jsou nezbytné pro správnou funkci našeho těla a mají mnoho důležitých rolí pro naše zdraví. V tomto článku najdete několik důvodů, proč jsou bílkoviny důležité.
- Bílkoviny jsou stavební materiál: Bílkoviny jsou základními stavebními bloky našeho těla. Jsou součástí buněčných struktur a podílejí se na růstu a opravě tkání, včetně svalů, kostí, kůže, vlasů a nehtů. Bílkoviny jsou zvláště důležité pro růst a vývoj u dětí a mladistvých.
- Enzymy: Mnoho enzymů, které regulují chemické reakce v těle, jsou tvořeny z bílkovin. Enzymy pomáhají štěpit potraviny, usnadňují metabolismus a podporují různé biochemické procesy v těle.
- Imunitní systém: Bílkoviny jsou důležité pro správnou funkci imunitního systému. Imunitní bílkoviny, jako jsou protilátky, pomáhají bojovat proti infekcím a ochraňovat tělo před škodlivými mikroorganismy.
- Hormony: Některé hormony, jako je inzulín a hormony štítné žlázy, jsou tvořeny z bílkovin. Tyto hormony regulují různé funkce v těle, včetně metabolismu, růstu a reprodukce.
- Transportní funkce: Některé bílkoviny slouží jako transportéry, které přenášejí živiny, kyslík a další důležité látky v těle. Například hemoglobin, který je bílkovinou obsaženou v červených krvinkách, přenáší kyslík z plic do ostatních tkání.
- Sytost a regulace hladiny cukru v krvi: Bílkoviny mají tendenci být tráveny pomaleji než sacharidy, což způsobuje pocit sytosti a může pomoci udržet stabilní hladinu cukru v krvi. To je důležité zejména pro kontrolu hladiny cukru u lidí s diabetem.
- Je důležité, abychom zahrnovali dostatečné množství bílkovin ve stravě, aby se zajistila správná výživa a optimální zdraví. Doporučený příjem bílkovin se může lišit v závislosti na věku, pohlaví, úrovni fyzické aktivity a dalších individuálních faktorech.
Bílkoviny jsou nezbytnou složkou struktury a správné funkce, růstu a obnovy všech buněk v našem organismu. Představují přibližně 16-20 % celkové tělesné hmotnosti. Hlavní stavební jednotkou bílkovin jsou aminokyseliny (AMK), jež jsou vzájemně vázány amidovou vazbou –NH–CO–, která se v případě proteinů nazývá peptidová vazba. Podle počtu aminokyselin, které jsou v molekule takto navázány, rozlišujeme:
- Oligopeptidy (2 – 10 AMK),
- Polypeptidy (11 – 100 AMK),
- Vlastní proteiny (více než 100 AMK).
Typická bílkovina obsahuje celkem více jak 300 AMK a má svoji konkrétní sekvenci řazení jednotlivých AMK. Pro funkci bílkovin je důležitý i tvar molekuly a její prostorové uspořádání.
Bílkoviny přijímané potravou jsou v organismu neustále štěpeny trávicím traktem pomocí trávicích enzymů na aminokyseliny. Dále jsou absorbovány a následně syntetizovány na další, pro tělo potřebné bílkoviny. Tělo není schopno ukládat volné AMK, proto musí stále probíhat proces štěpení bílkovin a jejich následující syntézy z volných AMK. Tento nepřetržitý cyklus vyžaduje pravidelné doplňování bílkovin stravou, nejlépe ve 2 – 3 porcích jídla denně. Vzhledem k energetickému příjmu by proteiny měly tvořit 15 – 20 % celkové energie přijímané potravou.
Aminokyseliny se rozdělují do 2 skupin:
- Esenciální AMK: jsou označovány jako nezbytné, protože lidský metabolismus je nedokáže syntetizovat. Musí být dodávány potravou a celkový počet těchto AMK je osm (v literatuře se někdy uvádí pro dětský věk devět).
- Neesenciální neboli zbytné AMK jsou syntetizovány tělem.
Biologická hodnota stravou přijímaných bílkovin se tak odvozuje od zastoupení všech esenciálních AMK. Plnohodnotné proteiny s vysokou biologickou hodnotou tedy obsahují všechny esenciální AMK v potřebném množství.
Dělení dle původu bílkovin
Základní rozdělení bílkovin je odvozeno od jejich původu:
Živočišné bílkoviny mají vysokou biologickou hodnotu, jsou označovány jako plnohodnotné a mají vyšší podíl esenciálních aminokyselin. Jejich nevýhodou je, že s sebou ve stravě přináší často i velké množství tuku a cholesterolu.
Rostlinné bílkoviny mají většinou sníženou biologickou hodnotu díky některé limitující AMK, jež je zastoupena nedostatečně. Proto nejvhodnějším způsobem příjmu těchto bílkovin je potrava složená z více rostlinných zdrojů, např. kombinace bílkovin z pšenice, rýže nebo kukuřice (limitující AMK je lysin) a bílkovin z luštěnin (nedostatečný obsah AMK methioninu). Výhodou je, že při příjmu rostlinné stravy jsou kromě bílkovin dodány i další složky jako vláknina a řada ochranných látek rostlinného původu.
Kvalita bílkovin u často konzumovaných potravin
Všechny druhy obilovin, a tedy i mouky z nich vyrobené jako základní pekařské suroviny, mají neplnohodnotné bílkoviny díky nízkému obsahu AMK lysinu. Některé obiloviny ovšem disponují vysokým zastoupením dalších esenciálních AMK, např. jáhly z prosa jsou zajímavé vysokým obsahem sirných aminokyselin. Pseudoobilovina amarant má obdobně nadbytek fenylalaninu a tryptofanu, ale také nízkou hodnotu lysinu.
Sponzorováno
Luštěnina sója a produkty z ní disponují ve svých bílkovinách celkovým vyváženým zastoupením esenciálních aminokyselin a lze je považovat za zdroj proteinů s vysokou biologickou hodnotou. Toto platí podobně i o lupině a lupinové mouce.
Semena olejnatých plodin a ořechy jsou vzhledem ke kvalitě svých bílkovin vřele doporučovány a to i přesto, že většinou obsahují vysoký podíl tuku (ovšem kvalitního tuku s nenasycenými mastnými kyselinami).
Plnohodnotné bílkoviny jsou dodávány mléčnými produkty (kasein), vysoce ceněny jsou zejména bílkoviny syrovátky. Vedle kaseinu a sóji jsou syrovátkové proteiny nejpoužívanější součástí různých bílkovinných koncentrátů pro sportovní výživu. Stejně vysokou biologickou hodnotu bílkovin mají vejce a vaječné produkty.
Maso a výrobky z masa jsou samozřejmě plnohodnotné živočišné bílkoviny. U uzenin je však často velký podíl tvořen tuky.
Funkce proteinů v těle
Proteiny jsou zodpovědné za téměř každý úkol buněčného života, včetně tvaru buňky a vnitřní organizace. Proteiny také přijímají signály z vnějšku buňky a mobilizují intracelulární odpověď.
Naše těla jsou tvořena tisíci různými druhy proteinů, z nichž každý má specifickou funkci. Tvoří strukturální složky našich buněk a tkání, jakož i mnoho enzymů, hormonů a aktivních proteinů vylučovaných z imunitních buněk.
Tyto tělesné bílkoviny jsou neustále opravovány a nahrazovány – a to po celý život. Tento proces (známý jako „syntéza proteinů“) vyžaduje nepřetržitý přísun aminokyselin. Ačkoli některé aminokyseliny mohou být recyklovány z rozpadu starých tělních bílkovin, tento proces je nedokonalý. To znamená, že musíme jíst dietní bílkoviny, abychom udrželi krok s aminokyselinovou poptávkou našeho těla.
Vzhledem k tomu, že protein je nezbytný pro růst buněk a tkání, je přiměřený příjem proteinu obzvláště důležitý v období rychlého růstu nebo zvýšené poptávky, jako je dětství, dospívání, těhotenství a kojení.
Jaké jsou přínosy bílkovin pro naše zdraví?
Pro mnoho tělesných funkcí je důležitý dostatek bílkovin. Existují však důkazy, že v určitých situacích by zvýšení příjmu bílkovin nad požadované úrovně mohlo přinést další zdravotní přínosy.
Proteiny a hubnutí
Bylo prokázáno, že konzumace potravin bohatých na proteiny zvyšuje náš pocit sytosti více, než potravin s vysokým obsahem tuku nebo uhlohydrátů. Existují dobré důkazy z krátkodobých studií, že strava s vysokým obsahem bílkovin (tj. 1,2 – 1,6 g / kg denně; 84 – 112 g denně u 70 kg dospělého) může pomoci snížit celkový příjem kalorií a způsobit tak poměrně rychlé hubnutí. Důkazy o dlouhodobém udržování tělesné hmotnosti pomocí takového jídelníčku jsou však už méně jasné. Stejně jako u všech diet je dieta s vysokým obsahem bílkovin účinná pouze tehdy, je-li dodržována, což může být pro některé lidi obtížné.
Protein a sarkopenie
Sarkopenie je porucha charakterizovaná progresivní ztrátou svalové hmoty a fyzických funkcí, která je běžně spojována zejména se staršími lidmi. Sarkopenie je spojena se zvýšenou křehkostí, rizikem pádů, funkčním poklesem a dokonce i předčasnou smrtí. Protože je protein nezbytný pro regeneraci a udržování svalové hmoty, není divu, že nízký příjem proteinu je spojen se zvýšeným rizikem rozvoje sarkopenie. Tedy i zvýšení příjmu bílkovin a zvýšení fyzické aktivity mohou pomoci udržovat svalovou hmotu a sílu během stárnutí, což ve finále snižuje riziko sarkopenie.
Protein a sportovní výkony
Protein hraje klíčovou roli při napomáhání regeneraci a posílení svalové tkáně po cvičení. Ačkoli protein je pro budování svalů rozhodující, měl by být maximalizován přínos, který by měl být zvažován v kontextu celé stravy, která zahrnuje správné množství uhlohydrátů, tuků, vitamínů a minerálů. Optimální příjem bílkovin bude záviset na typu (např. vytrvalostní trénink), trvání a intenzitě cvičení, přičemž více neznamená vždy lépe. Příjem bílkovin ve výši 1,4–2,0 g na kg tělesné hmotnosti denně (např. 98 – 140 g denně pro dospělého o hmotnosti 70 kg) je považován za dostatečný k uspokojení potřeb většiny cvičících jedinců.
A co si dále o bílkovinách přečíst?
- Proč jsou bílkoviny v těhotenství tak důležité?
- Co se v těle děje, když máte nedostatek bílkovin?
- Ovoce s největším obsahem bílkovin – které druhy to jsou?
- Děti a suplementace proteinu – je bezpečné dětem dávat proteinový prášek?
- 12+ tipů, jak efektivně doplnit bílkoviny
VIDEO: Proteiny – proč jsou důležité?
Sponzorováno
Studie a zdroje článku
- Protein for Life: Review of Optimal Protein Intake, Sustainable Dietary Sources and the Effect on Appetite in Ageing Adults Autoři: Marta Lonnie, Emma Hooker, Jeffrey M. Brunstrom,
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Bílkoviny (proteiny)
Přečtěte si také naše další články