Hyperaktivita u dětí a umělá barviva

Obsah článku



Existují některé důkazy naznačující spojení mezi konzumací umělých barviv a hyperaktivitou u některých dětí, ale toto spojení není jednoznačné a je stále předmětem diskuse a výzkumu. Několik studií provedených v minulosti vyvolalo otázky ohledně možného vlivu umělých barviv na chování dětí, ale výsledky nebyly konzistentní.
V roce 2007 provedla britská agentura pro potravinářské normy (Food Standards Agency - FSA) přezkum existujících výzkumů na toto téma. Jejich závěr byl takový, že ačkoliv existují některé důkazy o spojitosti mezi konzumací umělých barviv a hyperaktivitou u některých dětí, důkazy nejsou dostatečně silné na to, aby bylo možné stanovit jasná pravidla nebo doporučení ohledně omezení těchto látek.
V některých případech rodiče pozorují změny v chování svých dětí po konzumaci potravin obsahujících umělá barviva, což vede k obavám o možný vliv těchto látek. Pro některé děti mohou být některé potraviny nebo barviva spouštěčem chování spojeného s hyperaktivitou.
Vzhledem k těmto potenciálním vlivům mnoho rodičů a péči o děti preferuje potraviny bez umělých barviv. Pokud máte obavy nebo pokud si všimnete změn v chování svého dítěte po konzumaci určitých potravin, může být užitečné diskutovat o těchto otázkách s lékařem nebo odborníkem na výživu. V případě podezření na alergii nebo intolerance na potraviny může lékař doporučit dietní změny nebo testování.

Hyperaktivita u dětí Před více než 30 lety se předpokládalo, že hyperaktivita spojená s poruchami učení je způsobena přídavky umělých barviv do potravin, jakož i s konzumací některých druhů ovoce a zeleniny obsahujících salicyláty a cukr. Od té doby se tucty vědců zabývali testováním těchto hypotéz, ale důkazy jsou stále protichůdné.

Co je syndrom poruchy pozornosti provázený hyperaktivitou (ADHD)?

ADHD postihuje v průměru jednoho žáka v každé třídě – ten se chová impulzivně, se sklony (nervózně) chodit dokola, nepřiměřeně se vyjadřuje, je neschopný soustředit se a organizovat si práci. Děti se syndromem ADHD mohou čelit velkým obtížím při vysokoškolském vzdělávání a jeden ze dvou se s tímto břemenem potýká i v dospělosti, je neschopný udržet si zaměstnání nebo dokonce plnit pokyny.

Příčiny vzniku tohoto onemocnění dodnes neznáme, ale existují důkazy o významném vlivu genetických faktorů. Nedávné studie poukazují na rozdíly v mozkové činnosti u dětí trpících syndromem ADHD v porovnání s „normálními“ dětmi, zvláště těch částí mozku, které jsou zodpovědné za regulaci pozornosti, koncentrace a zpomalování impulzů.

Psychostimulační léky, jako je amfetamin a methylfenidátu, se běžně využívají k potlačení symptomů, ale podstatu onemocnění neléčí. Obliba těchto léků vede k narůstajícím obavám ohledně možného zneužití, jakož i nedostatku informací o možných dlouhodobých následcích.

Je strava jedním z faktorů?

Během 70. let 20. století se ve vědecké literatuře uvádělo, že u 30 až 50 procent hyperaktivních dětí došlo ke zlepšení jejich stavu, když jim byla podávána strava, která neobsahovala umělá barviva a salicyláty (salicyláty se přirozeně vyskytují v ovoci a zelenině, například v jablkách, třešních, hrozně , pomerančích nebo paradajkách. Další vědci testovali takovou stravu, jakož i přidávání různých aditiv během 70. a 80. let, přičemž dosáhli různé výsledky – někteří prokázaly velký vliv stravy na chování, u jiných se tento efekt ukázal být jen nepatrný.

Sponzorováno

V r. 1982, dospěl Americký národní zdravotní ústav k závěru, že úpravou stravy se dá pomoci jen malému procentu dětí trpících syndromem ADHD. Doporučoval pokračovat v dalším výzkumu a konstatoval, že pokrok brzdí naše omezené poznatky o ADHD, jakož i nedostatek standardně použitelných diagnostických postupů. Například mnoho dětí trpících syndromem ADHD má alergie i na potraviny. Protože i samotné potravinové alergie mohou způsobovat problémy v chování, je možné, že některé děti, u nichž byla ADHD diagnostikována, netrpí primárně ADHD.

Nedávné studie a přehledové práce na druhé straně poukazují na významný vliv výživy na ADHD. Přehled publikovaný r. 2004 se zabýval křížovým experimentem, realizovaným na 15 dvojicích vzájemně neznámých osob, přičemž jednomu z dvojice byly podávány umělé potravinářské farbivá. U osob, kterým nebyly podávány umělá barviva, došlo k takovému zlepšení chování, jak odpovídá v průměru 30 – 50% účinku medikamentózní léčby. Tento efekt se projevil na dětech trpících ADHD, tak na „zdravých“ dětech, což vede ke zpochybnění hypotézy o tom že „hyperaktivní“ a „normální“ děti reagují na přítomnost umělých potravinářských barviv odlišně. Jiná studie z r. 2004 potvrdila tyto nálezy na dětech předškolního veku.

Jak je zřejmé, celkové výsledky jsou neprůkazné a – v nejlepším případě – těžko interpretovatelné. V různých vědeckých pracích se používají značně rozdílné způsoby posouzení dopadu výživy: v některých se testuje strava jako celek, v jiných jen jednotlivé složky; při některých se konkrétně složky záměrně přidávají, u jiných zase odstraňují; při některých se testy provádějí na dětech které jsou citlivé na určité potraviny, u jiných na dětech s výchovnými problémy nebo se syndromem ADHD atd.

Máme vůbec nějak řešit umělá barviva v potravinách?

Dosud ve vědci nedali konečnou odpověď ohledně vlivu umělých barviv v potravinách na ADHD. Přesto je pro ty, kteří se chtějí vyvarovat konzumaci umělých barviv, jejich přítomnost deklarovaná na obalu výrobku. Uvažuje se také o vlivu jiných faktorů na vznik a průběh syndromu ADHD – u některých dětí s ADHD byl zaznamenán nedostatečný příjem vyšších mastných kyselin ze skupiny omega 3 nebo omega 6. Mnoho rodičů a učitelů je přesvědčeno o tom, že existuje souvislost mezi stravou a ADHD – zřejmě osoby, které jsou neustále v blízkosti dětí, mohou lépe postřehnout takové vlivy stravy, které nelze zaznamenat během klinického výzkumu.

Je třeba pokračovat v dalším výzkumu potenciálně negativního dopadu vybraných složek potravin na chování dětí.

Sponzorováno

A co vy? Dáváte pozor, jaká potravinová barviva vaše děti konzumují?

A dále si přečtěte

Studie a zdroje článku

Artificial Food Colors and Attention-Deficit/Hyperactivity Symptoms: Conclusions to Dye for Autor: L. Eugene Arnold

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.