Obsah článku
Hmyz je velmi, velmi výživnou potravinou
Z pohledu výživy má hmyz vynikající složení, lépe než jakékoliv maso … Autor: Peter Šimončík
Hmyz jste už vlastně jedli
„Kdo ještě nejedl hmyz?“ Tři desítky rukou v brněnské indické restauraci vyletěly nahoru. Všichni tito „fajnšmekři“ zaplatili 200Kč, aby si mohli vychutnat smažené moučné červy se salátem, cvrčky mě másle, velké larvy potemníka s česnekem a chilli, africké koníky opečené dorůžova a, samozřejmě, fritované šváby. „Nemáte pravdu!“ Spokojeně kontroval mladý „hmyzí“ šéfkuchař Milan Václavík. „A co mušky mezi zuby při jízdě na kole, červíci v třešních nebo pivo? Na každé koblize chmele jsou stovky mšic! „Co si budeme namlouvat, všichni do jednoho jsme už nevědomky pojedli celé kila hmyzu. A svému zdraví jsme tím jen prospěli!“
Potravina našeho tisíciletí
„Z pohledu výživy má hmyz vynikající složení, lepší než jakékoliv maso,“ tvrdí docentka Ing. Marie Borkovcová, PhD., Entomologické z Mendelovy univerzity v Brně. „Nebýt předsudků, hmyz by se mohl klidně stát ideální potravinou.“ Podle šéfkuchaře Václavíka ní i bude: „Má vysoký obsah kvalitních bílkovin a nenasycených mastných kyselin. Ne nadarmo se nazývá surovinou třetího tisíciletí. Minulý podzim se v Nizozemsku konala první mezinárodní konference o hmyzu ve stravě, která řešila i to, jak nakrmit lidstvo v roce 2050, kdy nás už bude devět miliard. Budoucnost nevidím v nějakých hmyzích restauracích, ale v tom, že za extrémně nízké náklady se vychová hmyz a nahradí se jím maso, obohatí chléb, přidá do müsli tyčinek a podobně. Jen je třeba překonat psychickou bariéru, že hmyz je odporný. Proto děláme osvětu, aby k němu lidé přistupovali v pohodě. Vždyť chuťově ani odborník nepozná, pokud je součástí guláše či hamburgerů.“
Jeden z obchodních řetězců v Belgii již burgery s 15% obsahem hmyzu dokonce prodává. „Nevidíte je, vše vypadá jako normální řízek,“ usmívá se Karolien Servaesová z firmy, která plánuje hmyzí „hamburgery“ a pomazánky vyvážet i do dalších států Evropy včetně Česka.
Šváb jako popkorn …
„Ptáte se, proč jíst něco, co vypadá hnusně? Lákavé barevné věci v přírodě jsou většinou jedovaté“, „usmívá se“ hmyzí „kuchař a sype na pánvičku velké, koníky stěhovavé, známé také jako saranče, napaření horkou vodou. „Chyťte je za hřebínky na nohou a kousněte. Hřebínky mohou škrábat v krku, ale stehýnka nevyhoďte, to by byla škoda,“ vysvětluje zvědavým hostům restaurace. „Zatím nejlepší byli cvrčci, ale všechno je to chuťově dost podobné, asi jako chipsy,“ shoduje se většina přítomných, převážně mladých lidí. Zážitkem se stává příprava švába argentinského.
Šváby padají do rozpáleného oleje a okamžitě zdvojnásobují svůj objem. „Jako popkorn,“ usmívá se Milan Václavík a doporučuje: „Můžete ho sníst celého nebo rozkousat a vyplivnout tvrdé chitinové části, případně odtrhněte hlavičku a vycucajte mu zadek.“ „Hm, tak tohle asi nedám,“ kroutí hlavou něžná blondýnka. Je však jediná. Ostatní hosté bez rozpaků chroupat i tento chod. Pro ty nejodvážnější má Milan připravených ještě větší šváby madagaskarské. „Pokud by nějaký utekl, musíte hned dupat. Je příšerně rychlý, jinak bychom museli dělat dezinsekci. „
Hmyz jako potrava – ekologický i ekonomický
Více než dvě miliardy lidí považuje hmyz za běžnou součást potravy. „Kromě Severní Ameriky a Evropy se konzumuje na všech kontinentech,“ říká entomoložka Borkovcová. Jde v podstatě o superpotravinu – z výživového hlediska člověku na celý den vystačí jediná hrst hmyzu. Na internetu najdete dokonce tabulky nutričních hodnot podle druhu. Odborníci na Entomofagii, tedy využití hmyzu jako potraviny, uspořádali v říjnu velkou konferenci, ze které vyplynulo, že budoucnost bezpečnosti potravin lidstva je právě v této havěti.
„Otázka nezní, zda bychom měli konzumovat hmyz, ale kdy s tím začneme,“ vyjádřil se nizozemský entomolog Marcel Dicke. Organizace pro výživu a zemědělství při OSN na chov a konzumaci hmyzu už svět dokonce vyzvala. Zatímco na produkci jednoho kila cvrčků stačí dva kilogramy krmiva, přičemž jedlých je až osmdesát procent vypěstovaných objemu, na jedno kilo skotu třeba osm kilogramů krmiva a jen čtyřicet procent zvířete se dá zkonzumovat. Hmyz má navíc mnohonásobně vyšší reprodukční schopnost, oproti dobytku produkuje jen zlomek skleníkových plynů a je méně pravděpodobné, že by na lidi přenášel infekce jako savci nebo ptáci.
Zdá se, že prakticky neexistuje argument proti jeho velkochovu a využití v potravinářství. Docentka Borkovcová se již dnes snaží prosadit konzumaci hmyzu ve formě výživových tyčinek a drinků v nemocnicích a zařízeních pro těžce nemocné a staré lidi, kteří nedokážou přijmout tolik stravy, aby obsahovala dostatek výživných látek. Zatím jí v tom však brání legislativa, která brouci, červíci a další havěť za potravinu nepovažuje.
Na světě existuje asi 1800 druhů jedlého hmyzu, přičemž většina se nekonzumuje dospělá, ale ve stadiu larvy nebo kukly. Hmyz obsahuje čtyřikrát více bílkovin než maso, je bohatší na vitaminy, proteiny, železo i aminokyseliny, obsahuje minerály, stopové prvky a, naopak, má málo cholesterolu. Vyhnout se mu tedy vyplatí jedině tehdy, pokud trpíte alergií na mořské plody.
Jak na to, praktické rady k ochutnání hmyzu
Pro odvážlivců, kteří by si chtěli opéct šváby či larvy sami, má kuchař Milan pár praktických rad:
Sponzorováno
- hmyz nakupte od chovatele, ne v obchodě, kde se prodává jako potrava pro zvířata, nesbírejte ho ani venku v přírodě
- několik dní ho krmte kvalitní potravou jako ovoce, zelenina či chléb
- následně ho tři dny nechte vyhladovět, aby si vyprázdnil střevo
- hmyz připravujte zásadně čerstvý, opařte ho vroucí vodou a narychlo opečte na libovolném oleji, osolte, libovolně opepřete a hned zkonzumujte
- do mrazničky hmyz před přípravou nedávejte, viděl jsem hibernovaného švába v těstíčku, který v teple „ožil“ a pochodoval po pánvičce
- chuť hmyzu není nijak výrazná, přirovnává se k oříškům či houbám a častá je i jeho příprava nasladko, například v čokoládové polevě
- „Odvážní mazáci“ mohou začít tím, že moučné červy usuší pár minut v troubě, rozdrtí a přidají do těsta na perník
Jak chutná hmyz?
První hmyz ochutnala před šesti lety ve škole. „Náš profesor snědl vždy na začátku přednášky velkého švába. Zdálo se mi to velmi zajímavé, ale zůstalo jen u myšlenkách! Když jsem o tom později řekla svým studentům, začali mě provokovat, jestli bych to také nezkusila. Znejistěla jsem, ale nakonec jsem se odhodlala a snědla moučného červa, kterého jsem jim donesla ukázat. Ale přiznám se, nerozkousat jsem ho. Na to jsem sílu neměla,“ směje se česká entomoložka, která se od té doby začala zabývat hmyzem jako doplňkem stravy.
„Ještě nikdy se mě nikdo nezeptal, co pro mě hmyz znamená. Pokud si to mám spojit s výživou, určitě alternativu. Z pohledu zdravé výživy má totiž vynikající složení, lépe než jakékoliv maso. Porovnat se dá s plody moře,“ zamýšlí se paní Borkovcová, podle níž je složení hmyzu takové přátelské k lidskému organismu, že kromě několika lidí, kteří jsou alergičtí na mořské plody, ho doporučuje konzumovat každému.
„Hmyz je stravitelný pro všechny. Kromě alergiky na plody moře prakticky neexistuje skupina lidí, kterým bych ho nedoporučovala pravidelně jíst,“ řekne a hned se snaží vysvětlit, proč je pro ni hmyz mnohem přijatelnější než maso: „Mnohokrát jsem viděla zabíjení zvířat. Bylo to velmi kruté a bolestivé. Kladla jsem si otázku, jestli mi vůbec stojí za to, jíst maso. Přesto nejsem vegetariánka, sním skutečně všechno. Ale usmrcení hmyzu mi nevadí.“
Chuť je podle feromonů
Chuť hmyzu závisí na specifických feromonů. „V podstatě chutná velmi podobně. Rozlišit druhy dokáže jen skutečný fajnšmekr. Pokud chceme, aby měl hmyz před konzumací specifickou chuť, je třeba ho krmit požadovaným kořením nebo stravou. Sladkou chuť dosáhneme, pokud mu dáme mrkev nebo jablko. Samozřejmě, vše jen v nejlepší kvalitě,“ řekne odbornice na hmyz a opět zvedne nádobku s mazlíčky.
Podobné jako musli tyčinka
Doktorka Borkovcová tvrdí, že mnozí si rádi pochutnají i na syrovém hmyzu, ale podle ní na to není důvod. „Poznáte rozdíl v chuti syrového a lyofilizovaného, tedy zmraženého a vysušeného brouka. Je to přesně takové, jako kdyby jste kousali syrové a pečené kuře! V každém případě, začít s lyofilizovaným je asi přijatelnější i na pohled,“ řekne odbornice a přizvukuje, že i hmyz určený ke spotřebě má svou maximální trvanlivost. Avšak každý jinou.
„Čím je hmyz mastnější, tím má kratší čas skladovatelnosti. Mouční červi jsou velmi mastní, na vzduchu bych je proto nenechávala déle než týden. Vmrazničke by však klidně vydržely dva měsíce. Cvrčky a šváby naopak mastní nejsou. Ty by na vzduchu vydrželi i dva měsíce a v mrazničce asi půl roku.“ Podle entomoložky jsou všechny druhy hmyzu bohaté na omega 3 mastné kyseliny, aminokyseliny i na vlákninu, jsou tedy velmi prospěšné trávicímu traktu a slouží k pročištění střev. Některé druhy jsou dokonce považovány za afrodiziaka, ale najdou se i takové, které nesou přívlastek psychotropní.
TIP: Jak správně a dobře jíst?
Hmyz obsahuje i mnoho bílkovin, zejména cvrčci. Na železo jsou velmi bohatí mravenci a za všeobecně nejvýživnější považujeme kukly. Nejvhodnější na konzumování je však podle mě šváb turecký, neboť je malý a nemá na těle spoustu exoskeletu, tedy vnější kostry. Není třeba z něj odstranit ani nožičky, ty totiž mají také vlastnosti jako vláknina.
„Pokud někdo použil v přírodě postřik, může být pro tělo až toxický. Proto doporučuji konzumovat jen hmyz z chovů a farem, které jsou ošetřeny a hmyz v nich normálně krmí. Koupený hmyz byste měli po přinesení domů pár dní krmit něčím kvalitním, buď ovocem, zeleninou, nebo chlebem. Chcete-li přijmout více železa a karotenu, nakrmte hmyz mrkví. V žádném případě mu nedávejte zkažené jídlo, jen takové, co potom sami prostřednictvím něj přijmete. Když je hmyz vykrmený, následující tři dny potřebuje, aby si zcela vyprázdnil střevo po posledním jídle. „
Denní dávka hmyzu
Podle entomologů by měl člověk sníst denně dvě stě gramů hmyzu, aby přijal dostatečné množství výživy a přes den už nemusel nic jiného sníst. „To jsme také otestovali. Přestěhoval jsem se na koňskou farmu, aby mě nelákala lednička, a poměrně dost jsem i pracoval,“ vypráví inženýr Vladimír Fišer, pravá ruka doktorky Borkovcové. „První den jsem to vydržel, ale zjistil jsem, že teorie nejíst kromě dávky kukel, cvrčků a moučných červů nic jiného není v praxi proveditelná. Ne proto, že by vás to nezasýtilo, ale žaludek začne protestovat a přeje si i jinou stravu. Po jedné hrsti jsem cítil, že už víc nepotřebuji, a tělo si raději nežádalo vůbec žádnou stravu, jakoby mělo dokola jíst to samé. Po prvním dni jsme tedy hmyzem nahradili pouze maso,“ pokračuje odhodlaný výzkumník pan Fišer, který si postupně lyofilizovaný hmyz přidával i do jogurtů a nanášel na chléb. K dosažení změny v krevním obraze je třeba takto se stravovat alespoň tři týdny. „Test ukázal, že hmyz je optimální zařadit do stravy jednou za dva týdny, hrst hmyzu pro každého člena domácnosti. Pokud vám zachutná a sníte ho mnohem víc, nemusíte mít obavy. Předávkování určitě nehrozí. A klidně ho mohou konzumovat i děti. Samozřejmě, pokud už nejedí dětskou kaši, ale normální stravu,“ přizvukuje Vladimír Fišer, jeden z prvních, kteří testují hmyzí stravu. Přiznává, že moučného červa vnímá už jako tyčinku. „Vždyť se na ni ještě i podobá! A taková strava zaručeně osvěží každou párty.“
Obrázek: Srovnání průměrného obsahu proteinů u hmyzu, plazů, ryb a savců
TIP: Co si dát na štípnutí hmyzem
VIDEO: Hmyz na talíři
Sponzorováno
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Jídlo a zdraví, Zvířata a zdraví i problémy
Přečtěte si také naše další články
Hezký článek