Obsah článku
Jsou její přirozenou součástí
Dusičnany se nacházejí v obsahu každé zeleniny. Do určité míry nejsou pro zdraví člověka nijak nebezpečné. Pokud jsou však limity v zelenině překročeny a vy sníte příliš mnoho takové stravy, může se to odrazit na vašem zdraví. Nejcitlivější na dusičnany v stravě jsou malé děti, kterým hrozí různé zdravotní komplikace. I když mnozí tvrdí, že pro dospělé nejsou dusičnany v zelenině problém, přece jen je třeba být opatrní. Mohou se z nich totiž vytvořit jiné látky, které se následně v těle mění například i na nitrosaminy, přispívající ke vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku.
Jak se dusičnany do zeleniny vlastně dostanou?
Původ obsahu dusičnanů v zelenině je spjat hlavně s procesem jejího růstu. Dusičnany se sice nacházejí v přirozeném množství v ovzduší a v půdě, ale jejich zvýšené množství v zelenině má na svědomí zejména přílišné hnojení dusíkatými hnojivy.
Úlohu hraje i málo světla. Taktéž je problematická i rychlená zelenina, čili zejména ta, která se prodává na jaře. Obsah dusičnanů v zelenině je právě kvůli zmíněným důvodům po zimě nejvyšší.
Která zelenina obsahuje kolik dusičnanů?
Nejvíce dusičnanů obsahuje: listová zelenina, ředkvičky, cuketa, špenát, hlávkový salát, kořenová zelenina, červená řepa, kapusta, zelí, květák,
Méně se jich koncentruje v: póru, patisonu,
Nejméně je najdete v: rajčatech, okurkách, paprice, bramborách, fazolích, hrášku, cibuli a česneku.
Sponzorováno
Zdravotní rizika dusičnanů
Jsou spojeny zejména s dětmi, nakolik jejich organismus je vůči těmto látkám méně odolný. Dusičnany se totiž mohou v těle přeměnit na dusitany, které způsobují, že krev ztrácí schopnost vázat kyslík. Krev tím pádem zůstane neokysličená a buňky, které nedostanou potřebný kyslík se začnou tzv. „dusit“. Následky pak nenechají na sebe dlouho čekat. Objevit se může pocit, že se dusíte, pocit na zvracení, modrání, ale i zvýšení srdeční činnosti. U dítěte mohou takové příznaky nastat dříve, než u dospělého. Vařením se dusičnany vyplavují do vody, zničí se jich asi jen 30%.
Zeleninu jezte dál!
Neznamená to však, že nyní máte přestat jíst všechnu zeleninu, to vůbec ne. V zelenině se nachází množství jiných, pro zdraví mimořádně prospěšných látek a proto by byla hloupost ji nejíst jen kvůli tomuto riziku. Stačí dávat si pozor na určité fakta a vy si budete moci zeleninku vychutnat zdravou a bez dusičnanů. Jak na to?
Vyhněte se nebezpečným dusičnanům s následujícími triky:
- vyhýbejte se na jaře příliš malým, ale i příliš velkým plodům, nachází se v nich nejvíce dusičnanů,
- upřednostněte zeleninu z domácí zahrádky, resp. od známého,
- kupujte raději zeleninu v biokvalitě z ověřených zdrojů,
- pokud musíte kupovat zeleninu, protože nemáte vlastní, zjistěte si, zda byla pěstována ve foliovníku, nebo ve skleníku. Ta ze skleníku obsahuje méně dusičnanů,
- z rychlené zeleniny nepřipravujte pro malé děti šťávy, ani vývary,
- vhodnější je sbírat zeleninu odpoledne, resp. pokud je to možné, kupovat tu, z odpolední sklizně,
- jejich množství roste vlivem vzduchu, proto nenechávejte zeleninová jídla chladnout na sporáku, ale ještě teplé je přikryjte a dejte do lednice. Například takový špenát byste měli jíst jen čerstvě připravený, protože přihříváním obsahuje mnohem více dusičnanů, než čerstvě uvařený,
- nejvíce dusičnanů se hromadí u kořene, u stopky, těsně pod obalem, a například v mrkvi je jejich až 90% ve vnitřním válci,
- z listové zelenině odstraňte všechny stopky a žebra, jakož i vnější listy. Jezte ideálně jen měkkou listovou část.
TIP: Mrkněte na další informace o dusičnanech v jídle
VIDEO: Mýty a fakta vědy 2.díl: Kojenecká voda a dusičnany
Sponzorováno
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Zdraví nebezpečné látky
Přečtěte si také naše další články