Předávkování vitamíny – pozor na to, je to možné! 4.64/5 (14)

Dopujete se vitaminovými pilulkami, abyste se posílili proti virózám a nemocem? Pozor, pokud si nadělili megadávky, dosáhnete pravý opak! Vaše tělo to oslabí. Zde do poslední tečky platí přísloví: Všeho moc škodí!

Vitamín A

Předávkování áčkem v lepším případě vyvolá pouze nechutenství, ale v tom horším hrozí poškození kostí i jater!
Doporučená dávka: 2,3 mg na den.

Vitamín B6

Ve velkém množství může poškodit nervovou soustavu.
Doporučená dávka: 1,3 mg na den.

Vitamín C

Přebytek céčka se z vašeho těla vyplaví močí, ale vysoké dávky vedou k vytváření ledvinových kamenů a problémům se spánkem i žaludkem.
Doporučená dávka: 75 až 90 mg na den.

Vitamín E

Předávkování vás nepoloží, může způsobit nedostatek důležitého vitaminu K.
Doporučená dávka: 15 mg na den

Vitamín D

Dostává-li tělo větší dávky vitamínu D a vápníku, hrozí člověku ledvinové kameny. Nejvyšší přípustné množství vitamínu D v denní dávce je stanoveno na 10 mikrogramů, u vápníku je hranice stanovena na 2500 mg.

Při zvýšeném přísunu určitého vitamínu se objeví onemocnění zvané hypervitaminóza. „Předávkování“ je možné pouze u vitamínů, které jsou rozpustné v tucích – právě v tukové tkáni se totiž ukládají a to může představovat velmi nebezpečná rizika různých zdravotních komplikací. Předávkování vitamíny, které jsou rozpustné ve vodě nehrozí, protože jejich nadbytek je bez problému vyloučen močí z těla ven.

Předávkování vitamíny je snazší, než se na první pohled zdá

Denní příjem člověka tvoří nejen vitamíny v tabletách, ale i vitamíny v potravě. Pokud budete například užívat sto procent doporučené denní dávky vitamínu A v tabletce a k tomu s oblibou konzumovat například tresčí játra, vajíčka a vitaminem A obohacené potraviny, můžete si snadno způsobit hypervitaminózu, která bude v tomto případě toxická a může být například velmi riziková pro těhotné ženy a jejich budoucí dítě.

Dražší neznamená lepší

Jednoznačně nejbezpečnější jsou vitaminy z přírodních zdrojů. „Pro naše tělo jsou přijatelnější, nejsou příliš koncentrované a jsou spojeny v přirozených komplexech, jejichž kombinovaný účinek je silnější než součet jejich biologického potenciálu,“ říká doktor a zároveň vysvětluje: „Jedno střední jablko má jen asi pět miligramů vitaminu C, ale obsahuje látky, jejichž kombinovaný antioxidační účinek asi 300-násobně převyšuje čistou antioxidační aktivitu pětimiligramového množství vitamínu. Kdybyste chtěli stejný účinek dosáhnout čistým tabletách „céčkem“, museli byste najednou užít asi 1500 mg vitaminu. Má to však dva háčky – toto množství vyloučíte přibližně za čtyři hodiny a navíc si takto snadno přivodíte ledvinové kameny,“ říká doktor a dodává, že pokud bychom si za polovinu ceny drahých“ přírodních „doplňkových preparátů zakoupili ovoce a zeleninu, získáme rozhodně více.

Ironie je, že „Megacéčko“ si nejčastěji kupujeme při prvních příznacích nachlazení a chřipky, ale víra, že nám vitamin pomůže, je jen jedním z velkých lékařských mýtů. „Nejvýznamnější studie prokázaly, že užívání vitamínu C během infekce horních cest dýchacích nemá žádný léčebný účinek. Na druhé straně – u selenu a zinku se účinnost dokázala. Většina lidí – a bohužel i lékařů – však nadále věří „béčkovému“ mýtu o céčku,“ dodává doktor.

Vitamíny v křupavé podobě

Po čem tedy sáhnout, pokud chceme organismu zajistit dostatečný přísun vitaminů a minerálů? Doktor Bukovský otázkou: „Všimli jste si, že ovoce a zelenina se dají rozdělit do pěti základních barev? Do bílé skupiny můžeme zařadit například petržel, květák, cibuli nebo česnek. Paprika, mrkev a citrusy jsou oranžové, rajčata, melouny, třešně či jahody červené. Lilek, ostružiny nebo borůvky patří do fialové skupiny a špenát, zelí, hrášek a různé natě do zelené skupiny. Zkuste sníst z každé skupiny alespoň jeden kus denně, nejlépe však jednu porci, kterou se dá naplnit polovina šálku. Toto množství by mělo zajistit všechny potřebné látky a živiny důležité pro zdraví.“

A co si počít se všemi krabičkami s vitamíny, za které jsme vyhodili nemálo peněz? Doktor radí: „Nevyhazujte, ale nekonzumujte jej paušálně. Jsou situace, kdy má užívání výživových doplňků své opodstatnění, ale neměli bychom si je „naordinovat“ sami, a už vůbec ne na základě televizní reklamy, protože si můžeme snadno uškodit. Příkladem je negativní vliv užívání betakarotenu u kuřáků, kdy se dokázal zvýšený výskyt rakoviny. Dlouhodobé užívání vitamínů a minerálů by tedy měl vždy posoudit lékař na základě analýzy složení stravy, případně vyšetření krve.“

A co vy? Dáváte si vitamíny v rozumném množství?

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Zdravé látky

Přečtěte si také naše další články