Vše na téma: Moderní medicína

Ekonomická aktivita v 18. století stala v západní Evropě a Americe velmi rychle rostla. Byl to začátek průmyslové revoluce. Během devatenáctého století se ekonomický a průmyslový růst potkaly – to byla také doba velkých vědeckých objevů a vynálezů.

Myšlenky epidemiologie infekčních onemocnění (incidence, distribuce a kontrola onemocnění) vedly k virologii a bakteriologii. Mikrobiologie pokročila, věda, která začala Antoniem Philipsem van Leeuwenhoekem (1632 – 1723), který poprvé pozoroval mikroorganismy mikroskopem.

Obrovský vývoj byl proveden při identifikaci, vyšetřování a prevenci nemocí. Jeden problém však přetrvával a to bylo léčba a léčba infekčních onemocnění.

Během 19. století se svět dramaticky změnil:

– Průmysl obrovsky expandoval a s ním přicházely různé nemoci spojené s prací, například fosforová čelist (nekróza čelistí mezi těmi, kteří pracují s fosforem, obvyklá v západním průmyslu), onemocnění plic a dermatitida.

– Hygiena – Ignaz Semmelweis (1818-1865) snižuje míru úmrtí dětské horečky u nových matek tím, že trvá na tom, že lékaři si umyjí ruce před dotykem žen během porodu. Až do roku 1865, kdy britský chirurg Joseph Lister prokázal princip antisepsie při léčbě ran. Dokonce i tehdy byl to obrovský boj přesvědčit všechny „konzervativní“ lékaře.

– Města začala rychle růst, šíleně se rozšiřovala. Zdravotní problémy, jako tyfus a cholera, se staly běžnějšími.

– Některé evropské země měly říše, včetně Velké Británie, Španělska, Portugalska, Francie a dalších. Lidé cestovali z různých částí světa a přinášeli s nimi různé nemoci, jako je žlutá horečka a podobně.

– Vědecké objevy se objevily po celé Evropě a Americe, včetně elektrokardiografu.

– Poštovní služby a komunikace se obecně zlepšily, což umožnilo rychlé šíření lékařských znalostí.

– Demokracie rostla v několika zemích v Evropě a Americe. To vedlo k tomu, že lidé vyžadují zdraví jako lidské právo.

– Inovační vědci pokročili napříč odporu duchovenstva, mezi příklady patří například Charles Darwin (evoluce) a Gregor Johann Mendel (genetika).

– Války – jak se rozvíjela technologie, války se staly více ničivé, způsobily masové zranění, což vyžadovalo nové chirurgické a lékařské techniky.

Všechny tyto body (a bylo jich daleko, daleko více) vedly k modernímu lékařství, které známe dnes. Moderní technologie přinesla revoluci ve zdravotních vědách a lidé žijí déle než kdy jindy. Zároveň se však stále více stává lidstvo vážně nemocné.

Jedním z nejdůležitějších úkolů (výzev) vědy je prevence a pochopení toho, proč tolik lidí nemocí a vědci v současné době diskutují o tom, jak nejlépe využít technologický pokrok a nové poznatky k zajištění nejlepšího veřejného zdraví. To je moderní medicína.

Přečtěte si články, které se moderní medicíny přímo týkají:

Cholecystektomie (odstranění žlučníku) – kdy se provádí a co byste o ní měli vědět? 4.46/5 (13)

Cholecystektomie je chirurgický zákrok, při kterém se odstraňuje žlučník. Tento zákrok se často provádí u pacientů, kteří mají opakující se potíže spojené se žlučníkem, jako jsou žlučové kameny nebo záněty žlučníku. Existují dvě hlavní metody provádění cholecystektomie. Laparoskopická cholecystektomie: Tato ...
Přečíst..

Elektrokardiogram (EKG) – grafický záznam elektrické aktivity srdečního svalu 4.8/5 (10)

Elektrokardiogram (EKG) je diagnostický test používaný k monitorování elektrické aktivity srdce. Tento test zaznamenává elektrické signály generované srdcem pomocí elektrod umístěných na kůži hrudníku, paží a nohou pacienta. Během EKG se zaznamenává změna elektrických potenciálů srdce během jednoho srdečního cyklu, ...
Přečíst..

Horší či špatný čich může být varovným signálem vážných zdravotních problémů 4.55/5 (11)

Mohl by vás čich včas varovat před hrozícími zdravotními problémy? Ano, podle nového výzkumu by to mohl být opravdu silný indikátor různých zdravotních problémů. Výzkum publikovaný v magazínu Annals of Internal Medicine naznačuje, že u starších lidí, kteří mají slabý ...
Přečíst..

Kardiostimulace & kardiostimulátory – jak fungují, a jak ovlivňují srdeční rytmus 4.66/5 (41)

Kardiostimulátory (také známé jako pacemakery) jsou lékařská zařízení, která pomáhají regulovat srdeční rytmus. Používají se u pacientů, kteří mají problémy se srdečním rytmem, jako je bradykardie (pomalý srdeční tep) nebo jiné poruchy rytmu, při kterých srdce nepracuje efektivně a nedokáže ...
Přečíst..

Resynchronizační léčba – co je to a kdy pomůže? 4.61/5 (18)

Resynchronizační léčba, známá také jako synchronizovaná kardioverze nebo CRT (Cardiac Resynchronization Therapy), je léčebný postup, který se používá u pacientů s pokročilou srdeční selhávající funkční poruchou. Tato terapie je určena především pro pacienty se srdečním selháním, u kterých dochází k ...
Přečíst..

Implantabilní kardioverter-defibrilátor – co je to a k čemu je dobrý? 4.9/5 (31)

Implantabilní kardioverter-defibrilátor (ICD) je lékařské zařízení, které se implantuje do těla a slouží k monitorování a regulaci srdečního rytmu. Je navrženo tak, aby pomohlo lidem s vážnými srdečními problémy, zejména s rizikem život ohrožujících arytmií, jako jsou komorová tachykardie nebo ...
Přečíst..

Katetrizační (katetrová) ablace srdce – co je to a na co je dobrá? 4.95/5 (63)

Katetrizační (katetrová) ablace srdce je minimálně invazivní zákrok používaný k léčbě srdečních arytmií (poruch srdečního rytmu). Cílem je zničit (ablovat) malé oblasti srdeční tkáně, které jsou zdrojem abnormálních elektrických signálů nebo ruší normální rytmus srdce. Katetrizační (katetrová) ablace srdce je ...
Přečíst..