Vše na téma: Lidský mozek

Lidský mozek je velitelským centrem lidského nervového systému. Dostává vstupní informace od smyslových orgánů a odešle výstup do svalů. Lidský mozek má vlastně stejnou základní strukturu jako u jiných savců, ale je poměrově větší ve vztahu k velikosti těla.

Zajímavá fakta o lidském mozku:
– Lidský mozek je největším mozkem všech obratlovců vzhledem k velikosti těla
Mozek váží asi 1,3 – 1,5 kilogramu
– Mozek tvoří asi 2% tělesné hmotnosti člověka
– Obsahuje asi 86 miliard nervových buněk (neuronů) – „šedá hmota“
– Obsahuje miliardy nervových vláken (axony a dendry) – „bílá hmota“
– Tyto neurony jsou spojeny třemi miliardami spojení nebo synapsí

Hlavní rozdíl mezi lidským a zvířecím mozkem je jejich velikost. Lidé mají také více neuronů na jednotku objemu než ostatní zvířata. Dá se říci, že čím složitější je mozek, tím více záhybů a kopců má. Další inteligentní zvířata, jako jsou opice a delfíni, mají také tyto záhyby v kůře jako člověk, zatímco třeba myši mají hladké mozky.

Lidé mají také největší čelní laloky ze všech zvířat. Čelní laloky jsou spojeny s vyššími úrovněmi funkcí, jako je sebeovládání, plánování, logika a abstraktní myšlení – v podstatě tedy to, co nás činí lidmi.

Přečtěte si naše články o lidském mozku:

Mozkomíšní mok – co je to a jaká je jeho úloha (funkce) v těle? 4.81/5 (21)

Mozkomíšní mok (též nazýván likvor) je bezbarvá tekutina, která obklopuje mozku a míchy. Tvoří se v mozkomíšních komorách, které jsou dutiny uvnitř mozku, a proudí okolo mozku a míchy v dutinách nazývaných subarachnoidální prostor. Mozkomíšní mok plní několik důležitých funkcí. ...
Přečíst..

Riziko Alzheimerovy choroby lze snížit konzumací jablek a dalších potravin bohatých na flavonoidy 4.67/5 (6)

Vědci tvrdí, že flavonoidy, které jsou v ovoci, zelenině, kvalitní čokoládě, čaji a víně mohou pomoci snížit riziko Alzheimerovy choroby. Vědci uvádějí, že účastníci studie, kteří konzumovali nejvíce flavonoidů, měli o 48 procent nižší pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby. Odborníci tvrdí, ...
Přečíst..

Jaterní encefalopatie – narušení mozkových funkcí, které je důsledkem selhávání jater – příznaky, příčiny a léčba 4.71/5 (35)

Jaterní encefalopatie je závažný stav, který vzniká v důsledku selhání jater a je charakterizován poruchami mozkových funkcí. Játra za normálních okolností odstraňují toxiny z krve, ale když jejich funkce selhává, tyto toxiny se hromadí v těle a mohou negativně ovlivnit ...
Přečíst..

Demence s Lewyho tělísky – co to je – příčiny, příznaky a léčba 4.69/5 (29)

Demence s Lewyho tělísky je druhým nejčastějším typem progresivní demence, po Alzheimerově chorobě. Demence s Lewyho tělísky je tedy mozková porucha, která způsobuje progresivní pokles mentálních schopností. Demence s Lewyho tělísky může být diagnostikována nesprávně, bývá často zaměněna s Alzheimerovou ...
Přečíst..

Co je hydrocefalus (nahromadění mozkomíšního moku) – příznaky, příčiny a léčba 4.77/5 (13)

Hydrocefalus, někdy nazýván také "voda na mozku," je stav charakterizovaný přítomností nadměrného množství mozkomíšního moku (likvoru) v mozkových komorách a subarachnoidálním prostoru kolem mozku. Tato nerovnováha může způsobit zvětšení mozkových komor a vyvíjet tlak na mozek, což může vést k ...
Přečíst..

Neurogeneze (tvorba nových neuronů) v dospělosti – je možná? Nebo je možná jen v embryonálním vývoji? 4.75/5 (8)

V roce 1928 Santiago Ramón y Cajal, otec moderní neurovědy, prohlásil, že mozek dospělého člověka nikdy nevytvoří nový neuron. Doslova napsal: „Jakmile je vývoj člověka ukončen, růst a regenerace neuronů neodvolatelně zanikly. V dospělém mozku jsou nervové cesty něčím fixovaným, ...
Přečíst..